Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
„V poslední fázi testování chtěl NASA ověřit proces 3D tisku, který bude hrát velkou roli při delších cestách na Mars,“ uvedla manažerka programu 3D tisku v Marshallově centru vesmírných letů Niki Werkheiserová. „Ráčna byla navržena za necelý týden a když byla potvrzena její bezpečnost a soubor byl odeslán do vesmíru, byl předmět vytištěn během čtyř hodin.“
Zmíněný objekt – ráčna – bude v budoucnu vrácena na Zem k další analýze a testování spolu s jinými součástmi, které byly vytisknuté ve vesmíru. Nástroj navrhl Noah Paul-Gin, specialista společnosti Made In Space, kterou NASA zkontaktoval k navržení a postavení tiskárny. Ráčna byla vyrobena ze 104 vrstev plastu. NASA v tomto případě musel schválit něco, co se bude nacházet na stanici, avšak nepochází to ze Země. Doposud bylo na stanici provedeno přes 1600 experimentů, takže posílání dat tam a zpět je poměrně rutinní záležitostí. Nyní je to však poprvé, co byl k vytvoření nějakého objektu odeslán designový soubor přímo ze Země.
„Chtěli jsme, aby to fungovalo stejně jako ostatní nástroje, které astronauti používají na stanici,“ řekla Werkheiserová. „Tato konkrétní ráčna se ve vesmíru používat nebude, ale co kdyby to byl nástroj, který by posádka potřebovala? Pouštíme se do zcela nové oblasti, když vytváříme podmínky pro schvalování nástrojů, které vznikly přímo ve vesmíru.“ Dostat do vesmíru vybavení může trvat měsíce či roky a u průzkumných misí může být doplnění potřebných nástrojů ze Země zcela nemožné. Technologie 3D tisku tak může zcela změnit fungování NASA ve vesmíru.
„Pokud můžete přenést na stanici soubor tak rychle, jako byste posílali e-mail, otevřou se vám neomezené možnosti. Z komponent CubeSat lze totiž vyrobit celou řadu nástrojů,“ dodala Wekheriserová. „Budeme možná schopni vytvářet i objekty, které dříve do vesmíru nebylo možné dopravit.“
NASA zkoumá to, jaký vliv může mít stav beztíže na tvorbu nástrojů přímo ve vesmíru. Tiskárna například vyrobila jeden objekt, který je velmi těžké vyrobit na Zemi kvůli tomu, jak jej gravitace prohýbá. Kromě již zmíněné ráčny vyrobila tiskárna předměty s třinácti různými designy a celkem vytvořila dvacet objektů (některé i několikrát). Kromě ráčny bylo zbylých devatenáct objektů v tiskárně předprogramováno před tím, než tiskárna opustila Zemi.
Na té samé tiskárně jako ve vesmíru byly již vytvořeny různé objekty na Zemi před tím, než byla v září dopravena na vesmírnou stanici. Objekty vytvořené ve vesmíru budou navráceny do NASA pro testování a porovnání již na počátku tohoto roku. „Nemůžeme se dočkat, až tyto objekty přineseme domů a podrobíme je strukturálnímu a mechanickému testování,“ řekl Quincy Bean z Marshallova centra vesmírných letů. „Nebudeme vědět, jak dobře celý proces fungoval ve vesmíru, dokud nepodrobíme jednotlivé části vytvořených objektů těmto testům.“ Tato data pomohou NASA a Made In Space k přípravě na druhou fázi tisknutí ve vesmíru, jež se odehraje na počátku tohoto roku.
„V rámci další fáze našich operací budeme spolupracovat s astronauty při určování stávajících nástrojů, které by bylo možné s touto tiskárnou vytvářet,“ uvedla Werkheiserová.
Ráčnu si může vytisknout každý majitel 3D tiskárny, protože její návrh je k dispozici jako open source.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Mně tento článek spíš přijde jako cvičení z „copywritingu“.
To se vezme, oddělením pro styk s veřejností již sterilizovaná, tisková zpráva, vypustí se z ní reálie nevhodné pro cílové publikum, například uvádění amerických měst pro českého čtenáře, a těch pár informačních vět se nafoukne omáčkou, která nikoho neurazí, ale také nikomu nic nepřinese. Pokud lze použít přímou řeč, tím lépe. Text bude vypadat důvěryhodněji, opakování informace článek nafoukne a hlavně nestojí žádnou práci s vymýšlením. Nejdůležitější je nepřidat žádné vlastní hodnocení – čtenáři by novináře mohli nachytat na hruškách, popisované subjekty by se mohly chtít soudit a hlavně novinář musí být objektivní a nezaujatý. Kromě nutného krácení a zjednodušování kvůli dnešní uspěchané době je ale dobré ponechat pár zbytečně přesných údajů, aby text zanechal dojem užitečnosti. Ve výsledku článek je jen zbytnělá forma perexu a pokud je dobrý titulek, tak s trochou nadsázky lze říci že i titulku.
Na konec autor měl uvést zdroj, který má aspoň obrázky, na které redakce, což chápu, nemá zbytečné peníze.
Mně tento článek spíš přijde jako cvičení z „copywritingu“.Aniž bych chtěl kritizovat, tak se musím přiznat ke stejnému pocitu.
Na konec autor měl uvést zdroj, který má aspoň obrázky, na které redakce, což chápu, nemá zbytečné peníze.Ty obrázky se platit nemusejí, ne? Zrovna tenhle článek mohly vylepšit docela signifikantně.