Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Po předběžných informacích o sestavení jádra a hledání informací o hardware jsme nyní připraveni podstoupit nejtěžší a nejvýznamnější krok. Tímto krokem je samotný výběr součástí, které naše jádro bude obsahovat. Je to nejen důležitý, ale také poměrně rozsáhlý úkon, který nepůjde popsat v jednom díle. Proto se budu v následujících dílech seriálu, počínaje tímto, zabývat touto problematikou. Veškeré oparece budu provádět s aktuálně nejnovějším jádrem 2.6.13 (nebo 2.6.13.X), proto se mohou některé volby nepatrně lišit při použití jiné verze jádra řady 2.6.
Při výběru komponent dostaneme většinou na výběr, zda chceme vybranou součást kompilovat přímo do jádra nebo jako modul. Při volbě první možnosti je pak vybraná funkce nebo ovladač přímo součásti jádra, tedy komprimovaného obrazu jádra (bzImage). Při volbě kompilace jako modul dojde k sestavení binárního souboru, tzv. modulu, který je v případě potřeby nahrán k běžícímu jádru (a při nečinnosti může být teoreticky z jádra opět odebrán).
Jaký model jádra zvolit, zda spíše monolitický (co nejvíce věcí přímo do jádra) nebo modulární (nutné věci přímo v jádře, vše ostatní jako modul), nejde přesně říci. V dnešní době má Linux velmi propracovaný systém pro práci s moduly, a tak se jeví jako nejvhodnější kombinovat obě možnosti. V některém případě (bude-li potřeba, vždy upozorním) je doporučeno dát součást přímo do jádra (např. ovladač IDE řadiče, ovladač filesystému pro kořenový oddíl,...) a jinde se doporučuje kompilovat součást jako modul (ALSA, agpgart,...).
Dalším důvodem, proč používat moduly, je fakt, že v některých případech, kdy dojde například ke špatné komunikaci mezi ovladačem a hardware, může dojít až k pádu systému, je-li ovladač přímo v jádře. V případě použití modulu nemusí být následky tak velké, což nemusí ale vždy platit. Určitě to ale při volbě modulů můžeme brát jako nepatrné plus.
V mém případě se zde budu snažit dát pouze nutné věci přímo do jádra a většinu ostatního kompilovat jako moduly. Pokud si člověk nebude jistý, zda dát vybranou věc do jádra nebo jako modul, má možnost ponechat výchozí nastavení, čímž většinou nic nepokazí.
Na začátku popíši, jak bude vypadat výběr jednotlivých komponent v rámci tohoto seriálu, aby se čtenář mohl lépe orientovat. Každá komponenta bude označena přesným jménem, popisem a vždy bude vyznačeno, zda je dobré ji kompilovat jako modul nebo do jádra. Více ukáže následující příklad:
Tato sekce se týká všeobecných nastavení komponent jádra. Především však funkcí pro meziprocesorovou komunikaci. Je možno vše ponechat jako povoleno.
/proc/sys
(k tomu je nutné
povolit i souborový systém /proc). Velmi doporučená volba..config
) do samotného
obrazu jádra (bzImage). Konfigurační soubor je pak k nalezení v
/proc/config.gz
.Sekce týkající se podpory pro práci s moduly.
/lib/modules/verze-jádra/kernel/
) Velmi důležitá
funkce - povolíme.rmmod -f
). Tím dojde k odebrání
modulu + ostatních modulů které na odebíraném modulu závisí.Probrali jsem tímto dílem první tři subsystémy jádra. Příště se podíváme na subsystémy týkající se procesoru a správy napájení.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
V tuto chvíly se mi zdá článek pouhým a navíc zjednodušeným překladem kontextové nápovědy k jádru.
Je ale pravda, že článek by měl popisovat praktické aspekty jednotlivých voleb, a u těchto položek prostě není co popisovat (na zadané rozlišovací úrovni)
V dalších dílech ale očekávám rozvedení voleb (volba architektury, proč mohu dát ovladače na IDE chipsety jako modul, když IDE potřebuju při startu, initrd či neinitrd, jaký je rozdíl mezi watchdog a hangceck timer, kolik HZ zvolit, jakou preempci, jestli je výhodnější high mem off ..............), zkrátka spoustu věcí které mne vždy zajímali, ale nikdy nestály za tu námahu (zjištění/odzkoušení).
Pokud bude autor pokračovat 2řádkovým překladem, a 5ti slovným doporučením, pak bych ho musel šikanovat (komentářem samozřejmě)
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free