Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Pokud víme, lidé se odedávna zajímali o to, jestli je naše civilizace osamocená, nebo máme někde ve vesmíru společnost. Svého průkopníka v oblasti mají i Češi - už Nerudovy žáby kvákaly a staraly se o to, zdalipak jsou tam nahoře žáby taky. Až posledních několik desítek let ukázalo, že v nejbližším okolí žádnou podobnou civilizaci neobjevíme a musíme se poohlédnout v širším okolí.
Teoretický základ pro mezihvězdnou komunikaci položili P. Morrison a G. Coccony v roce 1959, když ukázali na vodíkovou spektrální čáru 1420 MHz. Téměř ve stejnou dobu začal první projekt pátrající po mimozemské civilizaci - Ozma. Astronom Frank Drake si spočítal, že s teleskopem, se kterým v tu dobu pracoval, by se mohl domluvit s podobným zařízením do vzdálenosti deseti světelných let. Po dobu dvou set hodin pak na 7200 kanálech širokých 100 Hz sledoval hvězdy Tau Ceti a Epsilon Eridani.
Od dob projektu Ozma probíhalo mnoho dalších (Cyclops, Phoenix, Serendip).
SETI@home je úzce spojené s projektem Serendip. Jeho cílem je přehlídka oblohy - teleskop nemusí být zaměřený na konkrétní místo. Přijímač je zavěšen nad anténou v Arecibu a zaznamenává tu část oblohy, na kterou je právě teleskop obrácený. Část dat z projektu Serendip se zpracovává v projektu SETI@home. Díky velikému počtu zapojených počítačů může SETI@home analyzovat data mnohem podrobněji, než kterýkoliv jiný projekt.
Pro odhad našich šancí existuje už dlouhou dobu Drakeova rovnice. Dosazováním různých hodnot lze dojít k různým závěrům - od myšlenky, že jsme v galaxii sami, až po závěr, že galaxie se technickými civilizacemi, podobnými té naší, jenom hemží.
N =
N*
fp
ne
fl
fi
fc
fL
|
| N* | Počet hvězd v galaxii | 4 * 1011 | |
| fp | Zlomek hvězd, které mají planetární systémy | 0.3 | |
| ne | Počet planet v systému s podmínkami pro vznik života | 2 | |
| fl | Zlomek planet, na kterých život vzniká | 0.3 | |
| fi | Zlomek planet s inteligentním životem | 0.1 | |
| fc | Zlomek planet s komunikativní technickou civilizací | 0.1 | |
| fL | Zlomek doby života civilizace ve srovnání s vesmírem | 10-8 |
Po dosazení uvedených hodnot nám vyjde, že v současnosti je v Galaxii přibližně deset civilizací na podobné či vyšší technické úrovni než je ta naše. Naše civilizace je velmi mladá. Zlomek vyjadřující dobu života naší civilizace je proto zvolen velmi malý. Pokud by se civilizace běžně dožívaly vysokého věku (desítky miliónů let), pak by se vypočítaný počet existujících civilizací rapidně zvyšoval.
Naše šance na zachycení signálu snižuje další aspekt, který v Drakeově rovnici není uvedený. Máme-li se považovat za typickou civilizaci, pak se dá předpokládat, že v galaxii i všichni ostatní pouze poslouchají a pouštějí si na svých počitadlech SETI@home, ale nikdo nevysílá - nikdo není ochotný trvale utrácet vysoké částky za provoz "kosmického majáku".
Doba trvání civilizace je v Drakeově rovnici velkou neznámou a přitom velmi ovlivňuje vypočítanou hodnotu. S uvedenými hodnotami to vypadá, že naše šance je téměř nulová. Pokud by se nám ale prokazatelně podařilo zachytit signály cizí civilizace, mohli bychom předpokládat, že číslo fL je ve skutečnosti mnohem vyšší a že civilizace našeho typu se dožívají vysokého věku. Znamenalo by to, že naše problémy například se znečištěním, jaderným zbrojením či terorismem pravděpodobně dokážeme vyřešit, a čeká nás dlouhá a šťastná budoucnost. Myslím, že i tento jediný aspekt - možnost odhadnout už dnes náš osud na desítky miliónů let dopředu - stojí za veškerou tu vynaloženou energii a námahu.
Teleskop v Arecibu, který je pro projekt SETI@home využíván, je pevně svázaný se zemí a obsáhne pouze část oblohy. Tím je dáno, jak veliký kus oblohy můžeme prozkoumat. Na jakém kmitočtu bychom ale měli poslouchat? Elektomagnetické spektrum je velmi široké a sledování kompletního spektra řekněme od stovek kHz do stovek GHz je v současnosti výpočetně zcela nezvladatelné. Na nižších kmitočtech narážíme i na příliš malou velikost současných teleskopů - i kdybychom na nižších kmitočtech našli mimozemský signál, nepodařilo by se nám zjistit, odkud signál přichází. Je nějaký kmitočet, který by případná cizí civilizace mohla preferovat?
Jeden takový kmitočet se nabízí - 1420 MHz, pověstná vlna o délce jedenadvacet centimetrů. Je to vodíková spektrální čára - při přechodu elektronu na nižší energetickou úroveň vyzáří vodíkový atom jedno kvantum elektromagnetického záření právě o tomto kmitočtu. A protože je vodík zdaleka nejrozšířenější prvek ve vesmíru, dá se s určitou pravděpodobností očekávat, že jej budou znát i cizí fyzikové a také oni zvolí pro komunikaci tento kmitočet. Vlna jedenadvacet centimetrů tvoří všeobecně známý vesmírný kmitočtový standard a můžeme doufat, že ostatní zájemci o kontakt si vyberou právě tento kanál.
Na zemi je základem života voda. Je to možná jen náš vodíkový patriotismus, který nás nutí předpokládát, že i ostatní tvorové kdesi ve vesmíru budou mít stejnou chemickou podstatu. Na trochu vyšším kmitočtu (1640 MHz) září hydroxylová skupina OH. Ta spolu s vodíkem tvoří vodu - kmitočet 1420 a 1640 MHz nedaleko od sebe tvoří symbolický základ života. I to může být psychologický aspekt pro volbu tohoto kmitočtu.
Vesmír je plný různých rádiových zdrojů. Kvazary, pulsary (první pozorování pulsaru bylo považováno za signály mimozemšťanů), radiační pásy planet (velmi hlučný je například i náš Jupiter na kmitočtech kolem 20 MHz), vrchní vrstvy hvězd (nejhlasitějším rádiovým zdrojem na obloze je naše Slunce). Jak bychom mohli odlišit signál mimozemské civilizace od přírodního zdroje?
Signál mimozemšťanů by byl pravděpodobně vysílán ve velmi úzkém kmitočtovém spektru. Nejužší pozorované spektrum vyzařované přírodním zdrojem je prý kolem 300 Hz (zajímalo by mě, co vysílá v tak úzkém pásmu). Takový signál je při hledání díky svému charakteru dosti nápadný. Zároveň by bylo vysílání ve velmi úzkém kmitočtovém pásmu výhodné z energetického hlediska - čím více energie se koncentruje do jednoho bodu na frekvenční ose, tím je signál ostřejší - může proniknout do prostoru s vynaložením menší síly (analogie s ostřím nože tak úplně nepokulhává - v přírodě se nic podobného noži také běžně nevyskytuje).
Protože je teleskop v Arecibu svázaný se zemí - nelze jej směrovat. Kvůli otáčení země je jednotlivý rádiový zdroj zaměřen pouhých dvanáct sekund. Při přechodu ohniska teleskopu přes spojitý signál se v záznamu dat objeví gaussova křivka. To je jeden typ signálu, po kterém projekt SETI@home pátrá. Dalším typem signálu je trojice impulsů ve stejném časovém odstupu, takzvaný triplet. Třetím typem signálu je série impulsů. Konečně posledním typem je kombinace předchozích tří.
Všechno je navíc zkomplikováno doplerovým posuvem signálu. V důsledku otáčení země kolem své osy se signál 1420 MHz posouvá v kmitočtovém spektru o 0.15 Hz/sec. Pokud mimozemšťané vysílají signál ze svojí planety, bude jejich vysílání ovlivněno rotací jejich světa, o kterém ovšem nic nevíme. Signál se proto může pohybovat napříč kmitočtovým spektrem a v každý okamžik může být jinde. Odesilatelé ale mohou upravit kmitočet vysílaného signálu a provést tak korekci doplerova posuvu. Chování mimozemšťanů můžeme jen těžko odhadnout.
Projekt SETI@home generuje přibližně 15 miliónů reportů každý den. Je proto samozřejmě nemožné považovat všechny nalezené signály za vysílání mimozemšťanů.
Teleskop v Arecibu vidí stejné místo na obloze přibližně jednou za půl roku. Ke zpracování se posílá každé místo oblohy nejméně dvakrát. Signál začíná být zajímavý až při opakovaném pozorování. Podobných signálů se za dobu existence projektu nashromáždilo kolem dvou set.
Proto se teleskop znovu zaměřil na nalezené cíle a z dvou set nejpodezřelejších signálů zbyl pouze jediný, který byl pozorovaný opakovaně. Právě ten způsobil začátkem září takový rozruch.
Projekt SETI@home hledá v kmitočtovém pásmu širokém 2,5 MHz okolo centrální frekvence 1420 MHz. Protože teleskop v Arecibu nemá širokopásmové připojení na internet, záznamy z teleskopu se ukládají na magnetické pásky (jde o mimořádně rozsáhlý soubor dat) a ty se pak posílají ke zpracování na univerzitu v Berkeley.
Celý kanál široký 2,5 MHz se rozdělí na kousky široké zhruba 10 kHz a dlouhé 107 sekund. Jednotlivé balíky dat se potom opatří dalšími údaji o čase a místě pozorování a podobně, a takto se potom odesílají na zpracování jednotlivým uživatelům.
Aby se nestalo, že signál začne v jednom datovém balíku a skončí v dalším a díky tomu zůstane nepovšimnutý, balíky se mírně překrývají.
SETI@home prohledává balík pomocí fourierových transformací ve čtrnácti různě širokých kmitočtových kanálech. Nejužší kanál má 0.075 Hz, nejširší 1200 Hz. V nejužších pásmech je nízké časové rozlišení, proto se zde nedají aplikovat algoritmy pro hledání gaussových průběhů nebo hledání impulsů. Zato je v nejužších pásmech velmi dobrá citlivost a úzkopásmový signál, který by jinak zanikl v okolním šumu, je v nejužším pásmu dobře detekovatelný.
Protože signál k nám může dorazit s předem neznámým doplerovým posuvem v závislosti na rotaci země a cizí planety, je nutné systematicky korigovat možný doplerův posuv a opakovaně prohledávat celý balík dat znovu a znovu. Doplerův posuv se koriguje s krokem 0,002 Hz/s v rozmezí ±20 Hz. S krokem 0,296 Hz se signál prohledává v rozmezí -20 až -50 Hz/s a +20 až +50 Hz/s - v tomto rozmezí se navíc neprohledává nejužší kmitočtový kanál široký 0,075 Hz.
Právě kvůli opakovaným výpočtům trvá celé prohledávání jednoho datového balíku tak dlouho.
Program našel gaussovský signál. Zpět do centra se hlásí signály,
které jsou ohodnocené známkou (fit) nižší než deset.
Program našel trojici impulsů (triplet).
Program zde vypisuje, čím se momentálně zabývá (počítáním FFT, počítáním doplerova posuvu, hledáním tripletů, pulsů, gaussovských signálů). Dále se zde můžete dozvědět, jak široký kmitočtový kanál se prohledává a jaká je použitá korekce doplerova posuvu. Ve spodní části informační oblasti se zobrazují nejlepší nalezené signály.
Informace, ze které části oblohy, kdy a na jakém kmitočtu jsou data nahraná. Pro určení místa na obloze používají astronomové dvě souřadnice: deklinaci (úhel od zemského rovníku) a rektascenzi (úhel od jarního bodu na obloze).
V grafu ve spodní části okna program zobrazuje kmitočtové spektrum. Většinu signálů, které ohodnotí program jako podezřelé, v grafickém znázornění spektra stejně neuvidíte, protože budou utopené v šumu. Pokud se zde vyskytne nějaká viditelná anomálie, půjde s nějvětší pravděpodobností o silné pozemské rušení.
Zatímco ve Windows program SETI@home funguje jako klasický screensaver - pracuje pouze v době nečinnosti uživatele, v unixových prostředích je program SETI@home rozdělený do dvou procesů. Skutečný klient je určený pouze pro povelovou řádku.
Program je k dispozici pouze v binární podobě. Není třeba jej nějak instalovat, stačí rozbalit a spustit. Při prvním spuštění z vás program vytahá odpovědi na několik otázek a pak už se připojí k internetu, stáhne si balík dat a pustí se do hledání. Výpočet lze kdykoliv přerušit nebo spustit - výpočet pokračuje v místě, kde byl přerušen.
Pro prostředí X11 je v instalačním balíku přiložen program xsetiathome. Ten nedělá žádné výpočty, stará se pouze o zobrazení průběhu hledání. Pro výpočty není program xsetiathome důležitý (spíše zdržuje).
Abyste se mohli připojit k probíhajícímu výpočtu, je potřeba spustit program setiathome s parametrem -graphics (příkazem nohup se program spustí na pozadí a přežije i vaše odhlášení):
nohup setiathome -graphics &
|
Program přistupuje na internet standardním protokolem http. Je-li z počítače přístup na internet pouze přes proxy server, je zapotřebí to programu sdělit:
nohup setiathome -proxy moje-proxy:3128 -graphics &
|
Program nedokáže využít víceprocesorový stroj, ale není problém pustit více instancí. V takovém případě je ale nutné pouštět každý proces v samostatném pracovním adresáři.
Protože program může běžet na pozadí a nepotřebuje ke své činnosti obrazovku, můžete jej spustit i na počítači uloženém někde v serverovně ve sklepní části budovy. Protože ale program používá pro komunikaci s grafickým frontendem sdílenou paměť, nelze nastartovat grafickou nadstavbu na jiném počítači. Bohužel se mi nikdy nepodařilo ani připojit grafickou nadstavbu ke vzdálenému X serveru. Množství zobrazovaných informací je pravděpodobně tak velké, že je síť nestačí přenášet. Na serveru tak poběží program bez vizuální kontroly.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Mým oblíbeným scénářem je nalezení života hned za humny - v oceánu na Europě. Kdyby opravdu byl i tak blízko, znamenalo by to, že vesmír musí být života plný! (Život ovšem ještě neznamená civilizaci, jak to slovo běžně chápeme.)
Co jsem v SETI@Home už našel, moc nesleduji. Ale v .bash_profile kontroluju, kolik jsem toho už spočítal. Teď zpracovávám jubilejní 600. jednotku.
cd ~/setiathome X=`grep ^prog state.sah | cut -f2 -d= | cut -f2 -d.` X=$(($X / 1000000)) Y=`grep ^nresults user_info.sah | cut -f2 -d=` Y=$(($Y + 1)) echo SETI@Home progress: unit \#$Y, $X%
Docela by me zajimalo, kam az je "slyset" elektromagneticky sum ze Zeme. Tolik radii, televizi poslednich sto let. Jenze ty signaly asi budou dost slabe.
Kdyby nejaci ufoni meli vlastni SETI at UFO, meli by nas sanci zaslechnout treba ve vzdalenosti 50 svetelnych let?
29.9.2004 12:06
Petr Bravenec | skóre: 43
| blog: Bravenec
Ještě kdybych si tak vzpomněl na název
1.10.2004 10:35
Petr Bravenec | skóre: 43
| blog: Bravenec
Jinak kolega vyse ma dost mozna pravdu, obarzek Europy z wikipedie je az mooc podobny silnicni siti na zemekouli: http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Europa_g1_true.jpg
Zdenek
Ty markantní čáry na Europě nejsou nic umělého, AFAIK jsou to přirozeně vznikající (slapovými silami a impakty) pukliny ve vodním ledu, který pokrývá celý povrch. Pod ním je s vysokou pravděpodobností oceán kapalné vody. A v něm by hypoteticky mohlo něco žít.
A jako taková je z principu nevyvratitelná, takže se ani nebudu snažit dokázat opak. Souhlasím, že proprietární kód instalovaný na milionech stanic je pro takové teorie živnou půdou. A taky souhlasím, že NSA by zajásala mít něco takového k dispozici. Dovolím si ale poznamenat, že dobré jméno univerzity v Berkeley je pro mě určitou zárukou, že SETI@Home nepočítá nic víc než FFT vesmírných signálů. Navíc ani trochu nevěřím, že by si astronomové nechali vzít takovou příležitost k analýze svých dat a ještě k tomu propůjčili své dobré jméno. Či že by se o ten výpočetní čas byli tiše ochotni dělit. Oni dnes sbírají takové množství údajů, že po ničem tolik netouží jako mít výpočetní kapacitu na jejich analýzu. Přinejmenším stejně jako NSA.
A něco pro echt konspirační teoretiky. 
Nemyslíte, že NSA má dávno k dispozici něco silnějšího než celé SETI@Home dohromady? Třeba kvantový počítač apod. :)
kody jsou ...ale jenom od toho boinc ...to je jenom nejaky koordinator (rozdeluje procesorovy cas treba mezi vic projektu , stahuje a tak ) ...ale pred chvili jsem to zkousel pustit a stahovalo to nejakou binarku setiathome_4.02 ..ale zase to nejak umrelo...takze nevim
). Souhlasim s dotazem na nejake lekarske pripadne jine vypocty s sanci na realnou pouzitelnost.
Jinak uvaha, ze US university by se nenechali zatahnout do nejakych armadnich, tajnych a podobnych veci je IMHO chybna. Jsou to organizace, ktere se musi nejak uzivit a ktere celkem bezne prijmaji penize na vyzkum z armadnich a jinych statnich agentur. Narozdil od skol v CR jsou totiz daleko vice propojeny s praxi a s nutnosti zivit sama sebe.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.9.2004 11:05