Slax 5.0.7

22. 3. 2006 | Martin Tesař | Recenze | 21689×

Slax je linuxová live distribuce, která se díky velikosti pouhých 188 MB vejde na mini-CD (o průměru 8 cm), případně na flash disk. Článek popisuje zkušenosti s verzí 5.0.7 Czech Edition a protože se zaměřuje hlavně na nováčky, upozorňuje především na problémy, které mohou uživatele potkat.

Slax se stal za necelé čtyři roky své existence coby malá linuxová distribuce ve světě Linuxu pojmem. Pro nováčky ve světě Linuxu budiž řečeno aspoň tolik, že live distribuce Linuxu je operační systém běžící kompletně z CD-ROM nebo flash disku, které můžete nosit v kapsičce u vesty nebo v peněžence a v případě potřeby jej nastartovat na kterémkoliv cizím počítači.

Slax je jedna z nejvyzrálejších distribucí tohoto druhu. Vlastence může navíc těšit, že tvůrcem je Čech, Tomáš Matějíček, díky čemuž existuje dokonce zvláštní české vydání (Czech Edition), které nabízí vyladěný linuxový operační systém (téměř) kompletně počeštěný, jejíž zatím poslední verzi 5.0.7 z konce ledna 2006 se věnuje následující recenze.

K čemu je live distribuce dobrá

Stručně řečeno, k pohodlné práci v navyklém prostředí na cestách, k opravě nefunkčních systémů (linuxových) či alespoň záchraně dat z těch většinově rozšířených, k prezentaci Linuxu, i jen tak pro potěšení z běhu něčeho tak složitého, jako je operační systém z něčeho tak jednoduchého, jako je placka CD-ROM. Někdy zkrátka nemáte možnost nebo chuť tahat s sebou notebook nebo iPod, a navzdory pokročilé miniaturizaci technologií se ještě i dnes můžete ocitnout v situaci, kdy v hotelovém pokoji, na koleji nebo v ubytovně máte přístup k cizímu počítači...

Tedy, počítači, v takových prostorách zpravidla trošku předpotopní mašince, většinou neudržované, na které se plácá beznadějně zavirovaný a zoufalými pokusy předchozích hostů rozdrbaný systém (včetně jejich dokumentů, mailů a historií webových stránek, které navštívili) Windows, často ještě 98. Máte sice teoreticky přístup k internetu, ale systém padá jako přezrálé švestky a dostupný personál se v tom nevyzná a ani nejeví ochotu se angažovat v takové nebezpečné věci, jako jsou počítače. Navíc pokud jste v cizině, tak můžete dát skoro krk za to, že administrátor na češtinu při nastavování systému nepamatoval.

V takové konstelaci pak potřebujete napsat nějaký dopis, poslat e-mail přes web, spravovat svoje webové stránky, zaflamovat si ve svém oblíbeném fóru na abíčku nebo si jen v klidu zasurfovat, aniž pak budete muset svoje stopy složitě mazat. Trn z paty vám může vytrhnout právě live distribuce Linuxu, třeba právě Slax.

V praxi: startujeme

K běhu potřebujete pouze funkční CD-ROM nebo DVD-ROM mechaniku či USB port, z nichž se dá bootovat (což bývá většinou na takovém cizím "zčuněném" počítači povoleno, nebo se nezřídka při bootování můžete dostat stiskem kombinace kláves do BIOSu a povolit to tam ručně).

Co naopak nepotřebujete, je pevný disk (ovšem pokud se na počítači nachází linuxový swapovací oddíl, Slax jej automaticky využije), tím méně nějaký operační systém na disku - což oceníte v horkých chvilkách, kdy se vám nedaří z pevného disku nabootovat do nainstalovaného systému.

Teorie vypadá vždycky o chlup lépe než barvitá praxe, a tak se potkáte samozřejmě s několika omezeními "báječného" operačního systému z kapsičky u vesty.

Jako první si řekněme, že si Slax užijete zejména na strojích s více než 256 MB operační paměti (RAM), navzdory doporučené minimální konfiguraci (pro start do příkazové řádky 36 MB, pro start grafického rozhraní s lehkým okenním manažerem Fluxbox 64 MB a aspoň 144 MB pro běh desktopového prostředí KDE).

Pokud má totiž počítač dostatek RAM, tedy více než 256 MB, můžete použít skvělou vychytávku: možnost při bootování natáhnout kompletní ISO obraz Slaxu do RAM a uvolnit tak CD mechaniku. Reakce systému jsou pak samozřejmě svižnější, neboť rychlosti přístupu k RAM se žádná mechanika nemůže rovnat. Před startem systému stačí napsat na příkazovou řádku:

 slax copy2ram 

Obsah komprimovaného CD se překopíruje do operační paměti a mechanika automaticky CD vysune. Další zrada se může týkat problematického hardware, s nímž automatická konfigurace Slaxu odmítne spolupracovat. Pro tento případ je tu řada tzv. cheatcodes, tedy parametrů jádra, kterými můžete start systému ovlivnit (např. nohotplug, noagp apod.).

Třeba také říci, že pauza před startem systému je minimální (asi 5 sekund), v těch musíte stihnout stisknout alespoň nějakou klávesu a pak pomocí klávesy F1 vyvolat stručnou nápovědu. Uživatelé navyklí na start systému (ať už Linuxu nebo Windows) rovnou do grafického prostředí by pak mohli být zaskočeni způsobem startu Slaxu: nejdříve se dostanete do černé konsole, byť osvěžené zeleným čtyřlístkem.

Tam teprve se musíte přihlásit (login) jako root s heslem toor a pak spustit povelem startx (případně guifast) grafické prostředí. Doporučeno může být též před startem grafického prostředí příkazem xconf nechat provést automatickou detekci a konfiguraci grafické karty, monitoru, klávesnice a myši. Když jsem ji neprovedl já, byla obrazovka pouze poněkud posunuta doprava, po automatické konfiguraci bylo vše v pořádku. Jak údaje k přihlášení, tak tyto příkazy jsou česky vypsány na úvodní obrazovce a nemusíte si je tedy pamatovat.

V rámci startu si proberme i řešení vypínání: Úvodní obrazovka radí použít známý trojhmat Ctrl+Alt+Del, který zahájí reboot systému. Zejména pokud jste pracovali na pevných discích, je po ukončení KDE, kde vás "Odhlásit se" a "Ukončit současnou relaci" vrátí do příkazové řádky, vhodné tento způsob použít: procedura zajistí spolehlivé odpojení pevných disků a vysunutí CD ze všech mechanik.

Ukládání konfigurace a dokumentů

V live distribuci Linuxu je velmi důležité, abyste mohli ukládat rozpracované dokumenty nebo případně konfiguraci systému. V live distribuci se vytvořené (a do RAM ukládané) dokumenty nebo konfigurace bez zálohování na zvláštní místo ztrácí, jakmile systém vypnete (nebo je-li vám vypnut, např. při výpadku proudu).

Je-li v počítači disketová, CD-RW nebo DVD-RW mechanika, je možné díky programovému vybavení ukládat na tato média. To předpokládá, že ještě používáte zastaralé diskety a že máte příslušnou CD nebo DVD mechaniku volnou (tj. že jste nastartovali v režimu copy2ram). Lépe jsou na tom zřejmě majitelé flash disku.

Máte-li naopak přístup k internetu, umožňuje Slax využít daleko pohodlnější způsob ukládání dat: přímo na web. Nabízí nástroj KNetAttach, s jehož pomocí můžete ukládat přímo buď do již připravené webové složky, nebo si můžete otevřít přímo FTP přístup k vlastnímu účtu, s nímž pak pracujete jako s obvyklým adresářem (složkou na dokumenty).

Nemáte-li jinou možnost než ukládání na disketu, stačí startovat s parametrem slax floppy, který zajistí automatické připojení diskety do adresáře /mnt/floppy a všechno, co do něj uložíte, bude uloženo také na disketu. Lze samozřejmě připojit disketu běžným "linuxovým" způsobem, totiž příkazem mount; chcete-li disketu v průběhu práce vyměnit, nezbyde vám než provést ručně:

 umount /mnt/floppy
 mount /dev/floppy/O /mnt/floppy

Zvláštní případ je ukládání navolené konfigurace, tj. když už si nastavíte systém (např. přístup k internetu) k obrazu svému, nechcete stejnou proceduru opakovat stále znova. I na to je ve Slaxu teoreticky pamatováno. Použít můžete podle dokumentace několik způsobů: buď rovnou při startu zadat:

 webconfig=hesloheslo 

(heslo musí mít nejméně 10 znaků a mělo by být jedinečné, protože zároveň slouží k identifikaci na webovém serveru Slaxu, kam se konfigurace ukládá).

 webconfig=ask  

způsobí, že budete při startu a při vypnutí na přístupové heslo dotázáni.

Uložit konfiguraci můžete z již běžícího Slaxu povelem z příkazového řádku:

 websave [hesloheslo] 

případně uloženou konfiguraci natáhnout:

 webrestore [hesloheslo] 

Zálohovány mají být podle dokumentace adresáře /etc, /root, /home a /var (kromě /var/log a /var/run) a k dispozici je údajně celých 8 MB pro sezení. Z konfiguračních dat je vytvořen soubor - a ten pak automaticky uploadován na server. Doporučuje se však celou proceduru před ostrým nasazením několikrát vyzkoušet a pochopitelně raději nezálohovat tímto způsobem choulostivá data jako různá přístupová hesla nebo důvěrné dokumenty. Za sebe musím říci, že se mi tímto způsobem nedařilo v době testování konfigurace ukládat ani načítat a že by si tento způsob patrně zasloužil extra analýzu, případně dopracování.

Programová výbava: práce i zábava

V recenzované verzi Slaxu je nainstalováno KDE 3.5.0 a odpovídající vybrané "kancelářské" vybavení: Slax se snaží maximálně využít nabídky KDE a zbytečně aplikace nezdvojovat. Spustit lze jako nouzové řešení "lehký" okenní manažer Fluxbox, jenž ale není příliš vyladěný, tedy určený pro nezkušené uživatele, a proto se jím nebudu v článku zabývat.

Jako textový procesor slouží KWord (1.4.1), pro tvorbu tabulek KSpread, jako tvůrce prezentací KPresenter. Použil jsem KWord ve Slaxu pro psaní několika kratších textů (včetně tohoto) a své úlohy jednoduchého textového procesoru se zhostil se ctí. Uživatelé uvítají, že lze ukládat dokumenty do formátu OASIS OpenDocument Text (.odt), s nímž pracuje OpenOffice.org, a tedy že text bude přístupný i pro uživatele, kteří KWord nemají. Ukládání je samozřejmě možné v širokém spektru formátů, od formátu čím dál oblíbenějšího procesoru Abiword přes SGML dokument až po Rich Text Format (.rtf), který by měl otevřít bez větších problémů i MS Word. Samozřejmě je moudré práci a převody komplexnějších a důležitých dokumentů a prezentací raději ověřit předem, neboť převody mezi formáty nejsou nikdy dokonalé.

K dispozici je několik základních KDE programů, jako jsou nezbytný webový prohlížeč a souborový manažer v jednom Konqueror, textové editory KWrite a Kate, vědecká kalkulačka KCalc, snímač obrazovky KSnapshot, mailový klient Kmail, kromě toho vypalovací program K3B, prohlížeč PDF souborů KPDF, prohlížeč obrázků Kuickshow, jednoduchý kreslící program KolourPaint, archivační nástroj Ark, čtečka RSS kanálu Akregator, vzdálené připojení pracovní plochy Krcd, instant messenger (ICQ, IRC, Jabber atd.) Kopete.

A propos připojení k internetu: máte-li štěstí, obstará ji za vás automatická konfigurace DHCP již při startu a nemusíte sahat na nic, chcete-li zprovoznit připojení přes modem či zadat ručně potřebné údaje, je k dispozici nástroj KPPP resp. možnost zadat do příkazové řádky povely:

 ifconfig eth0 123.123.123.123 netmask 255.255.255.0
 route add default gateway 123.123.123.1
 echo "nameserver 123.123.123.10" >> /etc/resolv.conf

Zastoupeny jsou i multimediální aplikace: Kliknutí na stream internetového rádia ve formátu WMA (.asx) nabídne otevření přehrávače KPlayer (dříve KMPlayer) - a hraje to. Zklamáním skončily ovšem pokusy o přímé přehrání formátů OGG a MP3 jako streamů z internetu: dialog KDE nabídne aplikaci Noatun, ta však místo hraní pravidelně spadne. MP3 uložené na pevném disku Noatun oproti tomu přehraje bez problémů. Kromě toho je k dispozici ještě přehrávač hudby JuK (jakýsi jukebox, kam můžete umístit své playlisty) a také KsCD pro přehrávání klasických audio CD.

Přehrát DVD už není pro nezkušené až tak triviální, protože v menu KPlayeru patřičná položka chybí. Je třeba otevřít buď zařízení, kde se DVD nachází (přes menu Soubor > Otevřít a vyhledat v adresáři /dev), nebo zapsat přímo do dialogu Otevřít URL: /dev/dvd. Jistě by prospělo inspirovat se např. na první pohled přehledným startovacím prostředí z Kaffeine. KPlayer je na slabších systémech také poněkud náročnější na výkon CPU než třeba Xine: ve výchozím nastavení se na takovém PII se 400 MHz na film z DVD lze dívat, pouze když omluvíte občasné trhnutí zvuku i obrazu.

Pro spíše zkušenější "linuxáky" a pro práci v textovém režimu je určen textový editor Elvis (2.2.0), který vychází z Vi a díky víceméně kompatibilním vlastnostem i ovládání poslouží navzdory menší velikosti jako náhrada fanouškům editoru Vim (dvoudílný článek o editoru Elvis ve srovnání s Vim napsal před rokem pro Root.cz Pavel Tišnovský: VIM2ELVIS).

Zařazen je i konzolový e-mailový klient Mutt (viz článek Jan Fuchse Mutt - jak začít), samozřejmě souborový manažer Midnight Commander a textový webový prohlížeč Lynx. Sada nástrojů samozřejmě není kompletní, ale Slax se evidentně zaměřuje více na uživatele než na administrátory a ti zkušení mají na výběr řadu jiných live distribucí použitelných coby rescue (záchranné) CD s potřebnými nástroji. Přesto je Slax použitelný i pro základní práci v konzoli coby záchranný nástroj.

Slax připojuje všechny nalezené a podporované oddíly pevných disků, včetně těch se souborovými systémy FAT32 a NTFS, tedy i ty windowsovské. Pozor, ty linuxové automaticky i pro možnost zápisu, což sice ulehčuje opravy, ale také představuje při neopatrné manipulaci potenciální riziko pro nainstalované systémy. Oddíly FAT32 a NTFS jsou připojovány automaticky naštěstí jen pro čtení, nemělo by se vám tedy stát, že nevědomky poškodíte nějaká Windows. Ostatně, chcete-li si být úplně jisti, že nebudete pevný disk potřebovat, je možné startovat s parametrem nohd, a tak zabránit připojování jakýchkoliv pevných disků.

Mouchy a nedodělky

Tím se dostáváme k několika na první pohled zřejmým "mouchám" této jinak skvělé distribuce, jejichž přítomnost mrzí tím spíše, že by se daly s trochou péče snadno vychytat. Většina z nich se týká výchozího nastavení a pro zkušené uživatele Linuxu resp. KDE jejich náprava nepředstavuje žádný problém.

Nicméně jistě všichni, kdo pracovali častěji s nějakou live distribucí Linuxu, mi dají za pravdu v tom, že v případě nouze, kdy se live distribuce Linuxu zejména použije, nemáme chuť upravovat si samozřejmosti. Vyladěný předvýběr je v takovém případě mnohem lepší než ponechat výchozí nastavení, které vyhoví jen málokomu.

I když použijete při startu české verze (Czech Edition) boot parametr lang=cs (který je vlastně zbytečný), není po startu KDE připravena česká klávesnice a místo očekávané vlaječky Kbd se objeví bílý flek s nápisem "err" jako chyba.

Českou klávesnici je proto nutné přidat ručně pomocí KDE-menu Nastavení (po kliknutí na ikonku vlaječky) nebo Ovládacího centra. Toto nastavení bohužel záloha pomocí webconfig nezachová. Zatímco pamatuji doby, kdy byla ve Slaxu dostupná pouze česká klávesnice QWERTY, je to nyní přesně naopak, nyní je "česká" pouze QWERTZ, což může zklamat ty, kteří si na QWERTY navykli.

Písmo Luxi nepůsobí příliš esteticky, a i když lze pochopit, že práce ve Slaxu bude často nouzová, nebylo by možná od věci přidat k české verzi nějaké lepší písmo odvozené od přítomného Vera BitStream (které je kvůli absenci diakritických značek pro češtinu stejně nepoužitelné), např. vynikající DejaVu, jakož i nastavit ho jako výchozí písmo v KDE.

V terminálu Konsole je nastaveno coby výchozí miniaturní a tedy nečitelné písmo, a to i na 19" monitoru v rozlišení 1024x768. Jak vypadá při větším rozlišení nebo naopak na menším starém monitoru, to si raději ani nepředstavuji. Navíc nejsou jako výchozí české fonty, což se projeví nejpozději při startu Midnight Commanderu, který naopak česky je, čtverečky namísto písmen s diakritikou. Nastavení fontů Konsole je tedy opět třeba provést ručně, stejně jako v Kate, chcete-li psát a číst česky.

Osobně bych uvítal kromě lepších českých přibalení i některých nelatinských fontů, aspoň hláskových, jako je řečtina, ruština, arabština a hebrejština a umožnit psaní textu směrem RTL (right-to-left), pravděpodobně by to nestálo příliš námahy ani prostoru. Zájemci o dálněvýchodní variantu (japonština, korejština, čínština) by možná mohli pomoci s příslušnou extra verzí. Také připojit aspoň kontrolu pravopisu těch nejužívanějších cizích jazyků (angličtina, němčina, francouzština) k přítomné češtině by jistě stálo za úvahu - tak by se mohl stát Slax skutečně pracovním nástrojem na cesty.

Konqueror by mohl mít nastavenu výchozí vyhledávací službu, např. Google, aby se dalo hledat rovnou z adresového řádku prohlížeče a nemusela se výchozí služba ručně nastavovat. Taktéž poněkud otravné výchozí otvírání odkazů v nových oknech namísto nových panelů/záložek by si zasloužilo korigovat. Vedle toho už působí jen jako drobnost, že matematický editor KWordu má jako výchozí nastaveno v systému nepřítomné písmo Times, čímž je prakticky nepoužitelný.

Řada těchto nastavení je víceméně triviální pro autora distribuce a přitom by maximálně vylepšily dojem z ní. Nelze se než přimluvit, aby byla kromě funkčnosti jednotlivých aplikací věnována pozornost také takovým a podobným maličkostem.

Bonusy pro kutily

Tvůrce Slaxu nabízí ve spolupráci s mezitím docela živou komunitou uživatelů řadu přídavných modulů, s jejichž pomocí si můžete Slax upravit podle svého gusta a potřeb. Spuštění modulů pomocí parametru uselivemod může však způsobit zatuhnutí systému, což se mi také při pokusu s modulem libxine skutečně stalo - příčinou je patrně nějaký bug UnionFS a lze doufat, že příští verze budou v tomto směru méně problémové.

Dobrým nápadem jsou "special editions" Slaxu, upravené verze pro různé speciální účely, např. PopCorn (obsahuje desktop XFCE, Firefox, beep-XMMS, Gaim, Abiword), Kill Bill (zaměření na spolupráci s aplikacemi pro Windows, obsahuje Wine, Dosbox a Qemu), Server Edition (včetně služeb DNS, DHCP, SMB, HTTP, FTP, MySQL, SMTP, POP3, IMAP, SSH) či minimalistické Frodo (pouze konzolový základ pro ostatní verze Slaxu). A pokud máte ambice vyrobit si na bázi Slaxu live CD zcela vlastní, nabízí k tomu autor řadu skriptů a návod.

Na závěr bych se měl ještě kvůli úplnosti zmínit o instalaci Slaxu na pevný disk, vzhledem k recenzované verzi to ale udělám jen krátce, neboť sám tvůrce varuje, že tato verze může mít s instalací na pevný disk problémy. Předchozí verze si však soudě podle diskusí ve fóru nainstalovala bez větších problémů řada lidí. Vlastnosti a konfigurace Slaxu na pevném disku se však mohou od live stavu značně lišit, proto neočekávejte automaticky stejnou funkčnost, tím spíše, že ani tvůrce distribuce není a nikdy příliš nebyl nakloněn tomuto způsobu užití Slaxu a doporučuje v takovém případě sáhnout po plnohodnotné distribuci originálního Slackware.

Shrnuto

Slax je příkladem úspěšného projektu: skvělý nápad malé live distribuce a jeho důsledné, stále se zdokonalující provedení. Pro náročného (tedy nezkušeného) uživatele je však třeba označit ho stále ještě jako stádium "beta", tedy v podstatě funkční, ale nevychytaný. I přes zmíněné (snadno odstranitelné) nedostatky může však Slax směle aspirovat na místo ve výstavní skříni Linuxu a důstojně se řadí vedle projektů, jako je průkopnický Knoppix nebo následováníhodný vyladěný Kanotix.

Poznámka: Na Slaxu je založen např. ABC Linux 2005.

Doplněk k verzi Slax 5.0.8

Protože nedlouho po zveřejnění této recenze vyšla nová udržovací verze Slaxu označená jako 5.0.8, přidávám aktualizaci některých výše uvedených kritických pasáží:

Nejznatelnější zlepšení je tentokrát připravená česká klávesnice hned po startu grafického prostředí KDE (pravděpodobně kvůli bugu v Xorg - viz diskuse pod článekm - ale stále pouze QWERTZ). Také v terminálovém programu Konsole je nastaveno české písmo jako výchozí a nemusíte je tedy před spouštěním Midnight Commanderu upravovat; stejně jako je již možné díky úpravě písma vložit v KWordu do dokumentu matematický vzorec.

Další hlavní změna asi je, že ačkoliv číslování naznačuje pouze udržovací verzi, postatně se změnila práce s operační pamětí. Slax nyní využívá pouze asi 60 % RAM coby virtuální pevný disk (oproti 90 % verzí předchozích), což výrazně omezuje uživatele se slabší konfigurací počítače: abyste totiž mohli použít v článku zmiňovaný startovací parametr copy2ram, bude u Slaxu 5.0.8 třeba odhadem nejméně 512 MB fyzické RAM, navzdory v nápovědě stále uvedeným 256 MB.

       

Komentáře

[Cyphr0]

Pěkný článek. Pravda, že by Slax chtěl ještě trochu upravit, vychytat chybičky. Instalaci jsem nedávno zkoušel a vše bylo v naprostém pořádku, akorát jsem ho potom musel dokonfigurovat (to je samozřejmost). Pohodové distro,pohodový článek

[Slaxmaniak]

S tou pohodou bych to neviděl zase tak nadšeně... Je to nedodělek! Myslím recenze i distro. Ale tak to s Linuxem je pokaždé.

Českou verzi stahujte tady: ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/slax/SLAX-czech/slax-cs-5.0.7.iso

a nebo tady: http://merlin.fit.vutbr.cz/mirrors/slax/SLAX-czech/slax-cs-5.0.7.iso

Omylem jsem si stáhl en verzi a zkazil zbytečně cédéčko. Také by se houby stalo kdyby recenze obsahovala přímý odkaz na správný soubor...

[vencour]

Vy pálíté všechno přímo na cd-r? Jakobych byl sám, komu jde o princip, nejdřív na rw a když se osvědčí, tak i na cd-r?

[ondracch]

Když už tu jsou ty odkazy, tak nemáte někdo odkaz na stažení SLAX Server Edition v 5.0.6. Z oficialní stránky to nějak nejde. Dík

[petr]

server edition shanim uz hodne dlouho a zatim se me na ni nepodarilo natrefit. kdybys neco zjistil tak sem pls pisni. dik.

[trollko]

Server edition je pristupna volne na stiahnutie na oficialnych styrankach projektu SLAX. Vcera vysla verzia 5.0.8 ...

[W/R]

No, ale myslenka je skvela. Pomoci modulu ve squashfs se pripravi baliky, ktere si pak podle uvazeni muzu dat nebo nedat na CD.

Vybrane baliky na CD se po restartu pripoji do jednoho funkcniho FS (pomoci UnionFS) a je plne bezici linux distro z CD, navic pokud si clovek pripoji treba pres NFS dalsi disk s pravem zapisu a prida do UnionFS, muze si takhle bootovat Slax z CD a pak pres sit pripojovat svoje osobni nastaveni.

Ze to je nedodelek? Tak to bych rekl, ze nedodelek je vsechno, vcetne MS Windows a MS Office. Dodelany jsou holt jenom maly utilitky. Velky baliky nebudou nikdy dodelany.

Jinak na jednoho cloveka je funkcni az dost bych rekl. Knoppix ma sice jeste lepsi konfiguraci, ale i tak je Slax dost user-friendly.

[xkesh]

Omylem jsem si stáhl en verzi a zkazil zbytečně cédéčko. Také by se houby stalo kdyby recenze obsahovala přímý odkaz na správný soubor...

Pokud byste klikl na pod clankem odkazovanou Homepage Slaxu (v cestine) a tam na Download, dostal byste se, kam potrebujete. Odkaz primo na soubor by byl funkcni pouze do te doby, nez vyjde nova verze (neni jiste, zda autor tuto verzi jako soubor k downloadu zachova.

Kvuli tomu, ze jste zbrkly a nevite, co delate, nebudu opatrovat clanek docasnymi odkazy (aby je pak nekdo slozite musel vyhledavat a opravovat).

Co se tyce vaseho hodnoceni clanku, dekuji za nazor. Ze by se recenze dala napsat lepe, jisteze dala. Berte to jako kompromis autorskych moznosti a podminek ABCLinuxu ;)

[......]

No ale nikdo tě nenutí ho používat, tak příště bez těch zbytečných připomínek . Remcat umí každý, ale zapojit se, aby se to zlepšilo, málokdo. Hawk

[filo]

Moc pěkný článek, jako linuxový začátečník posílám autorovi velké díky. Mám ve Slaxu malý problémek s Kopete, "dotáhne" mi sice kontakty z ICQ serveru, ale se zmršenou češtinou (mám je s diakritikou).
Zkoušel jsem měnit fonty v KDE i přímo v Kopete, ale bezvýsledně. Samotná komunikace v chatovacím okně vypadá v pořádku. Netušíte co a kde nastavit ? Díky za info.

[filo]

Tak upřesnění : blbě mám i příchozí zprávy s diakritikou, odchozí jsou v pořádku

[W/R]

Problem s ceskou klavesnici jsme meli take. V KDE nelze nastavit klavesnice CZ v rozlozeni QWERTY (misto CZ ikony klavesnice je "err"). Krome toho Xka pri startu maji take problem nastavit spravne ceskou klavesnici (viz error log pri startu X). Udelali jsme vlastni squashfs modul, do ktereho jsme provedli potrebne upravy.

Bohuzel si ted nepamatuju, jaka zmena resi jaky problem (cz klavesnice v KDE a v X), ale je nutne v /etc/X11/xkb/symbols provest nasledujici upravy: 1) soubor "cz_qwerty" zkopirovat do podadresare "pc" (vytvorit soubor /etc/X11/xkb/symbols/pc/cz_qwerty) 2) soubor "cz" z podadresare "pc" prekopirovat do "symbols" (prepsat soubor /etc/X11/xkb/symbols/cz). Zde dojde sice k prepsani puvodniho souboru, ale pravdepodobne to nevadi.

Potom uz pri startu Xka nemaji problem s klavesnici a KDE zobrazi ceskou klavesnici.

Jinak krome modulu s touto upravou jsme si pripravili jeste dalsi upravy (menu do KDE, nastaveni qwerty klavesnice v consoli, spousteni ssh pri startu, spousteni captive-ntfs, priprava pro vmware ...).

Dal jsme pak vzali docela dost uz pripravenych modulu a vytvorili vlastni ISO cca.500MB jako livecd distro pro zachranu windows masin. A vypada to, ze to je dost dobre funkcni a jednoduse upravovatelne a rozsiritelne.

Jedine, co me trosku dostalo, bylo pritomnost squashfs ve verzi 3, takze image nejdou bohuzel pripojit se squashfs 2. Reseni je bud si rozbaleny modul vykopirovat z beziciho slaxe, nebo z CVSka nainstalovat squashfs 3.

[Pavel]

V Xorg je chyba v souboru

/etc/X11/xkb/symbols/pc/cz

Diff s opravou je zde

--------------------------------------------------------
--- cz.orig     2006-01-14 20:30:28.000000000 +0100
+++ cz  2006-01-19 16:47:19.000000000 +0100
@@ -78,7 +78,7 @@

 // Use <BKSL> instead of <LSGT> (useful for keyboard without <LSGT> key)
 xkb_symbols "bksl" {
-    include "cz(basic)"
+    include "pc/cz(basic)"
     name[Group1]= "Czechia - With <\|> key";

     key <BKSL> { [ backslash,        bar,        slash,     NoSymbol ] };
@@ -91,7 +91,7 @@
     // of 'Z' and 'Y' keys, which are in the qwerty style (ie. swapped).
     // 2001 by Kamil Toman <ktoman@email.cz>

-    include "cz(basic)"
+    include "pc/cz(basic)"
     name[Group1]= "Czechia - qwerty";

     key <AB01> { [         z,          Z,       degree,     NoSymbol ] };
@@ -100,7 +100,7 @@

 // Use <BKSL> instead of <LSGT> (useful for keyboard without <LSGT> key)
 xkb_symbols "qwerty_bksl" {
-    include "cz(qwerty)"
+    include "pc/cz(qwerty)"

     name[Group1]= "Czechia - qwerty, extended Backslash";

--------------------------------------------------------

Pokud nekdo je registrovany do bugzily na Xorg ci mailling listu, tak to poslete. Ja na to nemam cas a bez registrace neni mozne informaci predat.

Jinak osobne preferuji nepouzivat pro prepinani klavesnice KDE, ale nechat to primo na Xkbd

--------------------------------------------------------
Section "InputDevice"
        Identifier      "Keyboard CZ"
        Driver          "kbd"
        Option          "CoreKeyboard"
        Option          "XkbRules"      "xorg"
        Option          "XkbModel"      "pc105"
        Option          "XkbLayout"     "us,cz(qwerty)"
        Option          "XkbOptions"    "grp:switch,grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll"
#       Option          "XkbVariant"    "qwerty,"
EndSection
--------------------------------------------------------

Jinak musim rict, ze se mi na clanku mirne nelibi pranyrovani autora za to, ze vsechno neni dodelane. Ze je to konstatovane, je v poradku, ale nebylo by lepsi, nez uhoneni lidi, kteri Vam neco nabizi (jeste k tomu zadarmo), alespon venovat cas tomu, ze veci otestujete a odreportujete. Pripadne jeste lepsi je dodat patche. Ono vetsinou ten, kdo na projektu dela jiz ani sam nema cas ho pouzivat. Kdyz prijdou bug-repoty a je lidem poradeno, tak vetsinou nemaji ani tolik slusnosti, aby odpovedeli, jestli to pomohlo. Autor pak tape ve tme nebo musi predpokladat, ze pokud mu uzivatel neodpovi, tak je vse v poradku.

[xkesh]

Jinak musim rict, ze se mi na clanku mirne nelibi pranyrovani autora za to, ze vsechno neni dodelane. Ze je to konstatovane, je v poradku, ale nebylo by lepsi, nez uhoneni lidi, kteri Vam neco nabizi (jeste k tomu zadarmo), alespon venovat cas tomu, ze veci otestujete a odreportujete. Pripadne jeste lepsi je dodat patche.

Diky za nazor. To je udel recenzi, vezmu neco, co je nabizeno (lhostejne, jestli zadarmo), zkusim to pouzivat a napisu, co zjistim. Kdybych se zapojil jako tester (coz je daleko intenzivnejsi prace, to uznate) nebo dokonce jako vylepsovatel, nebudu o tom psat recenzi.

Mate pravdu v tom, ze tvurce distribuci nevenuji jejich pouzivani velkou pozornost - to je podle me ale spatne, protoze tim znehodnocuji vysledny produkt. Konkretne (znovu si trochu zapranyruju) zavodi tvurce Slaxu v tom, jak nejnovejsi KDE a jadro se mu povede zaradit, na ukor prave techto "malickosti" - cili jde pouze de facto o experimentalni distro, ktere je treba dodelat na kolene, aby bylo skutecne pouzitelne. Nic vic snad nepisu... Take se myslim nejednou vyjadril k tomu, ze "cesti" uzivatele pro nej nejsou prioritou, a je to pochopitelne, protoze nadsenci ze zahranici jsou schopni mu praci na Slaxu financovat. Take se muze nabidnuti nedodelane "ceske" verze obratit proti nemu, jak dokazuje tato recenze ;)

Jenomze, kazdy prispiva jak umi. Ten kdo si chybu sam mlcky opravi (u sebe) a nikam ji nenapise, taky prilis nepomohl vylepseni situace (a je daleko kvalifikovanejsi k definici bugu i jeho naprave nez technicky nevzdelany autor recenze, ktery se na produkt diva ocima prosteho uzivatele-zacatecnika).

Sam ostatne pisete, ze k nahlaseni neceho (co jste na rozdil ode me schopen i opravit) nemate cas, napisete to do diskuse k recenzi...

[Leoš Literák]

Ja si myslim, ze jde o velmi povedenou recenzi, i diky tomu, ze se autor zameril na nedostatky. Spousta recenzi totiz vypada jen jako vypis changelogu ci popisu distra bez autorova vlastniho nazoru. Zde je naopak jasne videt, ze si s produktem autor opravdu pohral.

PS. konstruktivni kritika nikdy neni na skodu, neni na ni nic spatneho.

[Pavel]

Mate pravdu v tom, ze tvurce distribuci nevenuji jejich pouzivani velkou pozornost - to je podle me ale spatne, protoze tim znehodnocuji vysledny produkt. Konkretne (znovu si trochu zapranyruju) zavodi tvurce Slaxu v tom, jak nejnovejsi KDE a jadro se mu povede zaradit, na ukor prave techto "malickosti"

OK, jsem rad, ze venujete cas napsani recenze a je velmi dulezite upozornit i na chyby. Ale snazim se Vam vysvetlit, ze autor nemuze zvladnout vse. Zaroven, jak sam rikate, ta sofistikovanejsi prace na integraci takovych veci jako je UnionFs, Jadro a KDE zabere hodne casu a nemuze ji delat kazdy. Potiz je opravdu v tom, ze autor pak casto vlastne velke procento programu ani poradne nepustil a neprotestoval. To je ale cinnost, ve ktere by mu meli pomoci uzivatele. Ti prece programy chteji poustet. Pokud jen pasivne cekaji, tak casem prestane autora prace bavit, pripadne se zameri na jinou komunitu (v tomto pripade mimo CR).

Zaroven to, ze se autor i za cenu obcasnych karambolu snazi trvale pouzivat aktualni release jadra, KDE atd je strasliva prace a zaroven nutnost. Pokud se nedokaze udrzet v synchronizaci s dalsimi projekty, tak pripadne opravy poradne nelze zpet do projektu integrovat a casem bude mit stovky patchu, ktere bude muset portovat mezi verzemi, coz nezvladne a ustrne na urcitych verzich a nakonec cely projek zajde. Takze sice mozna po urcitou dobu bude distribuce uzivatelsky doladenejsi, ale z celkoveho pohledu to bude slepa vyvojova vetev.

Proto si myslim, ze je potreba, aby alespon nekteri uzivatele nasli cas a snazili se resit alespon svoje vlastni problemy takovym zpusobem, ze pomohou zpatky projektu i ostatnim.

Pokud nekdo ma cas na stabilizovani distra, tak by bylo idealni zavest podobny model, na ktery preselo jadro Linuxu. Nekdo jiny je maintainerem stable verze, ktera je odstepena po release a existuje jen do dalsiho release. Pricemz prijima pouze kriticke opravy, ktere musi byt pred prijetim vyresene i v mainline. Jinak to skonci jako patchvovaci peklo. Vecinu tech nedodelku, ktere popisujete opravdu muze pomoci resit temer kdokoliv, kdo ma chut chvilku zkoumat, jak se zmeni .kde/share/config/* pri ulozeni spravneho nastaveni.

Add X11, souhlasim, ze nejsem nejlepsim prikladem, ale alespon jsem problem nasel, pokusil se to poslat a e-mail se mi vratil s informaci, ze je nutny subscription. Zkusil jsem ho poslat na administratora. Vim, ze to neni spravna cesta a protoze vidim, ze nekdo jiny ma stejnou potiz, tak se mu alespon snazim pomoci.

[Zdeněk Štěpánek]

Peknej clanek, az na to ze KWord skutecne neni matematickej editor

Uvedene bugy jsou trapne a jsou trapnejsi tim vice cim jednodussi je je opravit.

Zdenek

[vencour]

Nebylo spíše myšleno jako matematický editor v Kwordu? Stejně tak jako má (měl určitě ) MS Word editor rovnic. Tj. chyba se nekoná?

[Tom]

Ahoj, ten slax 5.0.7 je už ve finální verzi?

Na http://slax.linux-live.org/download.php je akorát verze "SLAX Standard Edition v 5.0.7b" - což vypadá na betu.

Ta "nečeská Standart Edition" se dělá až po dokončení "české Standard Edition"?

[Michal Čihař]

5.0.7b je spíš service pack

[xkesh]

Ahoj, ten slax 5.0.7 je už ve finální verzi?

Na http://slax.linux-live.org/download.php je akorát verze "SLAX Standard Edition v 5.0.7b" - což vypadá na betu.

Ta "nečeská Standart Edition" se dělá až po dokončení "české Standard Edition"?

5.0.7b je opravena verze 5.0.7 - bohuzel nebyla vydana opravena extra ceska verze (myslim, ze by se peci o ceskou verzi musel ujmout nekdo jiny osobne, protoze je to pouze asi ustupek autora cetnym pranim, nikoliv jeho prioritou).

[xxxxxxxx]

jj, vyborna vec. copy2ram je fakt dobra funkce, jednu dobu sem to pouzival na notasoj. nevi nekdo, jak misto z CD ten system zavyst do pameti rovnou z hdd? diky

[Pavel]

Meli jsme problem na jednom HW nainstalovat Debian, tak jsme tam na otestovani zkusili Slax. Je natolik cisty, ze staci pripravit partition (treba ext3), nakopirovat kompletni rozbaleny obsah z "/", bez adresaru "/mnt", "/proc", "/sys", mozna jeste nejakych dalsich. Pak si pohrat s fstabem a lilem a krasne to bootuje a je pouzitelne. Ale urcite to neni to, co autor zamyslel a trvale je to neudrzitelne, protoze nepujde rozumne provadet updaty. Zaroven to neni pro nekoho, kdo se neorientuje v "/etc". Jink Slax obsahuje i nejakou vlastni odporu pro nakopirovani na HD, ale mam pouze mlhavy dojem, ze se tam ulozi jako ty puvodni moduly+UnionFs. Vyhodou pak je, ze zabere malo mista, muze treba bezet z Windows parttitionu, ale pro postupne upgradovani na plne distro to neni idealni.

Je velika skoda, ze na Slaxu chybi obsah /var/log/packages . Kdyby tam byl a byl pridany swaret ci slapt-get/gslapt tak by pak slo plynule dotahovanim balicku migrovat ze Slaxu na plny Slackware. Ale sam na to, abych se do toho poustel cas nemam, a tak jsem vdecny za to, co nabizi tak jak je. A je dokonce mozne, ze tam i podpora je a prehledl jsem ji.

[mka]

Jde to treba tak, ze se do existujici partition (treba i NTFS) zkopiruje obsah CD (udelal jsem si adresar c:\slax a do nej to nakopiroval)

pri bootu z CD pak staci zadat slax nocd a ono uz si to potrebna data najde. Bezi to samozrejme rychleji nez z CD, CD/DVD mechanika zustane volna, aniz by bylo pri bootu nutne cekat na zaplacani si RAM obsahem celeho CD. Pridavani modulu je taky pohodlnejsi nez na CD -- staci stahnout modul do c:\slax\modules a pri pristim bootu je k dispozici

Samozrejme plnohodnotnou instalaci to nenarazuje, ale k tomu jsou jine distribuce. Ja to takhle pouzivam na sluzebnim notebooku s w2k, kde jsem nechtel delat extra partition pro linux, ktery na nem stejne pouzivam jen na prehravani mp3, protoze drivery ve woknech trpi nejakou arytmii a ruzne zryhluji a zadrhavaji se a pritom prskaji, neda se to poslouchat.

V recenzi by stalo zminit taky moznost ulozeni konfigurace na disk (treba USB) prikazem configsave a obnoveni configrestore

Chtel jsem jeste rozchodit loopdevice na tom NTFS, ktery by slouzil jako uloziste pri praci se slaxem, ale narazil jsem na problemy s UnionFS (tyka se slaxu asi 5.0.6, nikde na CD nemuzu najit, jaka je to verze...) -- pri prvni session s loopimage bylo vzdy vse OK, ale pri pristim pripojeni loopimage a zacleneni do unionfs po chvili sletel kernel prave nekde v unionfs. Mam dojem, ze UnionFS je nejmin dotazena cast slaxu (chapu, ze jej vyviji nekdo jiny a autor slaxu jej jen pouziva)

[tomas kouba]

Zdravím,

já ze Slaxu mod nadšený nejsem. Potřeboval jsem něco spustit v Javě a zkomprimovat v c++ a pokud jsem oba moduly i jednotlivě natáhl pomocí příkazu uselivemod, tak Slax spolehlivě v obou případech zatuhl. Trápil jsem se s tím asi hodnu a nic

[Michal Čihař]

V 5.0.7 uselivemod nefunguje, viz changelog.

[W/R]

Nejlepsi asi je, vytvorit si vlastni ISO a pridat tam ty moduly.

Nektery moduly mohou potrebovat jeste dalsi veci, ktere nejsou pri nainstalovani primo do live (napr. vmware moduly do jadra, Clamav potrebuje uzivatele clamav ...). Navic pak nemusis porad moduly odnekud stahovat a kdyz je mas na CD, tak je muzes pouzivat ikdyz nebudes na siti.

[xkesh]

Zdravím,

já ze Slaxu mod nadšený nejsem. Potřeboval jsem něco spustit v Javě a zkomprimovat v c++ a pokud jsem oba moduly i jednotlivě natáhl pomocí příkazu uselivemod, tak Slax spolehlivě v obou případech zatuhl. Trápil jsem se s tím asi hodnu a nic

viz

Spuštění modulů pomocí parametru uselivemod může však způsobit zatuhnutí systému, což se mi také při pokusu s modulem libxine skutečně stalo - příčinou je patrně nějaký bug UnionFS a lze doufat, že příští verze budou v tomto směru méně problémové.

To je prave to, co jsem se recenzi mimo jine snazil rici: Slax je v principu dobry napad (zejmena pokud netrvate na ceske verzi a tedy odpadnou popisovane problemy s cestinou), ale trpi zarazovanim novych funkci bez kvalitniho testovani. Pouzitelny je pak pouze po vlastnich upravach nebo jen na jednoduche veci.

Asi bych vam doporucoval nejak zmenit verzi UnionFS (ale osobne tomu moc nerozumim, tolik jsem jen pochopil z diskusi okolo).

[Gejza Jenča]

SLAXU by podla mna prospelo, keby autor mierne otvoril vyvoj a povedzme zverejnil CVS strom, alebo castejsie vypustal alfa verzie. Dostaval by viac patchov.

[Mikos]

V tomhle souhlasim, vývojový model je dost uzavřený, tak trochu takové "one-man-show". Což se mi tedy opravdu moc nelíbí, ale i přesto mám Slax nejraději ze všech LiveCD distribucí

Ale změnu by to rozhodně chtělo...

[pholie]

Hlavny problem slaxu je v tom ze jeho autor nevie pochopit ze pracovat cely cas pod rootom je hlupost. Po nabootovani sa vam ukaze login obrazovka s instrukciami, login: root, passwd:.... O guestovi ani zmienka. A ked sa akoguest prihlasite (to konto je v systeme vytvorene), tak nic nie je nastavene a vobec nic nefunguje!

Jeden z jeho citatov z fora: "Guest user has no sense in any Live CD with known root password. Working as root is just the same secure like working as guest (no more no less). Please explain your concerns and I'll refutate them."

[pholie]

a este jeden:

>oh boy, maybe You just use root account for daily work at home?

yes I am. I need the power of root all the time.

[Pev]

Dnes vyšla nová verze 5.0.8

Třeba opravuje zmíněné chyby. Anglicka verze zatim neni, nenasel jsem zadne changelogy v cestine.

[xkesh]

no super :P ted abych to sel testovat :)))

[JanK]

It's my pleasure to let you know that SLAX 5.0.8 has been released. http://slax.linux-live.org/download.php A je tam i SLAX Server Edition v 5.0.8

Existuje i CZ verze http://www.slax.cz/download.php

Tak hurá zkontrolovat změny :)

[nate]

nevedel by niekto pomoct...mam edge modem a neviem ho spojazdnit v slax.....som zaciatocnik amater v linuxe :(

[white]

hmmm ... uz mame 5.0.8 ... recenze dlouho nevydrzela ;)

[petr]

mam wireless mys, do usb je pichnuty takovy ten vysilac. bohuzel slax asi tento typ mysi nepodporuje ... :( jinak moc pekne

[jirka]

pri bootu to napise neco o slax-install, ale tento prikaz neexistuje ... je chyba u me? :)

[xkesh]

pri bootu to napise neco o slax-install, ale tento prikaz neexistuje ... je chyba u me? :)

neboť sám tvůrce varuje, že tato verze může mít s instalací na pevný disk problémy.

Neni, to je momentalni feature, viz taky oficialni Slax forum

[white]

je to jeste trochu nedodelane ... po chvilce sem ho donutil ke kernel panic ;) ... docela funkcni je verze 5.0.6 ... to je drzak ;)

[Jinnekh]

když chci spustit GUI, zčerná mi obrazovka a vypne se monitor... neví někdo, čím to může být?

[prometheus.x]

vsechno je super akorad podpora uz je v prachu hlavni web www.slax.org uz nefunguje a je znej jen nejakej blog distribuce jako servr a killbill jsou v prachu a co teprve ta sikovna 120MB verze to samy jako jsem bohuzel jako uzivatel win xp prisel io utili