Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Berkeley Humanoid Lite (Onshape, GitHub) je open source humanoidní robot. V amerických cenách jej lze sestavit do 5000 dolarů.
Jakub Jelínek oznámil vydání verze 15.1 (15.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 15. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Staronovým vedoucím zůstává Andreas Tille.
Jason Citron končí jako CEO Discordu. Od pondělí 28. dubna nastupuje nový CEO Humam Sakhnini, bývalý CSO Activision Blizzard.
Článek na Libre Arts představuje baskytarový multiefekt Anagram od společnosti Darkglass Electronics. S Linuxem uvnitř (licence, GitHub).
Městský soud v Praze vyhlásil rozsudek, který vyhověl žalobě novináře Jana Cibulky, který s podporou spolku IuRe (Iuridicum Remedium) požadoval omluvu od státu za to, že česká legislativa nařizuje operátorům uchovávat metadata o elektronické komunikaci. To je přitom v rozporu s právem. Stát se musí novináři omluvit a zaplatit náklady řízení. Především je ale součástí přelomové rozhodnutí o nelegálnosti shromažďování dat a o
… více »Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla včera Evropská komise (EK). Firmám proto vyměřila pokutu – Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) a Metě 200 milionů eur (pět miliard Kč). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). „Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení
… více »
1) Uvažoval jste ještě o změně číslování verzí jádra?
Rád bych to číslování změnil, protože v současné době 2.6 neznamená vůbec nic. Možná jste četli diskusi, která o tom proběhla na LKML. Já jsem si z ní odnesl, že v tuto chvíli to prostě nestojí za tu námahu. Myslím tedy, že se k tomu za rok nebo dva vrátíme, a až budeme mít verzi 2.6.38 nebo tak nějak, tak řekneme „OK, pořád máme 2.6, možná bychom to číslování měli nějak začít znovu“. Ale nikdo nepřišel s opravdu silnou argumentací pro, nebo proti jakémukoliv jinému schématu. Hodně lidí s různými názory, ale žádná shoda. Takže teď ne. Za pár let se k tomu možná vrátíme.
2) Kdyby k té změně nakonec došlo, bral byste v potaz i „marketingovou“ stránku věci? Například 2009.06 by bylo více...
Ne, ne, na 2.6.29 mi nejvíc vadí, že když ta čísla začnou být vysoká, těžko se asociují s kódem. OK, byla verze 29 před třemi měsíci, nebo před sedmi? Takže bych byl pro něco, co by se odvozovalo od data. Například by 9.4 mohlo znamenat duben 2009. Nebyla by to marketingová záležitost, spíše něco ve smyslu „OK, můžeme se podívat na označení verzí a jen z názvu poznat, jak jsou staré“. To by bylo zajímavé. Ale jak jsem říkal, v tuhle chvíli... dost lidí nesnáší i na datu založené číslování. A někteří lidé proti tomu nakonec měli velmi rozumné argumenty. Takže to zatím asi neuděláme.
3) Andrew Morton má obavy, že kvalita kódu jádra klesá kvůli nedostatečnému testování. Myslíte si to také?
Ne, ale myslím, že ty obavy jsou na místě. A myslím, že se toho musíme bát. Protože pokud se bát nebudeme, tak vám garantuji, že kvalita půjde dolů. Neřekl bych, že už k tomu došlo, ale... dostáváme tolik kódu tak velkým tempem... Když si vezmete jediné vydání, tak to trvá dva a půl až tři měsíce. A velikost patche většiny verzí je, nevím přesně kolik, ale kolem 12 megabajtů. Mluvíme o milionu změněných řádků kódu. Pokud si nebudeme dělat starosti, poděláme to. Takže Andrew i já si starosti děláme.
Statisticky se kvalita nezhoršuje. Když se podíváte na seznam regresí – je zajímavé si to prohlédnout, sledujeme je u každé nové verze. Tahle čísla vypadají velmi podobně. Začínáme s nějakými 70 nebo 80 regresemi v době kolem -rc2 a seznam roste, protože lidé nacházejí další bugy, ale zároveň roste i počet regresí, které opravíme. A těch je více. V době vydání máme vždycky pár regresí, na které prostě nepřijdeme; možná pochybný hardware, možná něco jiného. Možná se to stalo jen jednomu člověku a nikdo jiný to nedokázal reprodukovat. Podstatné je, že se ta čísla časem nezhoršují. Ale přesto je to věc, na kterou musíme být opatrní. Musíme se toho bát. A potřebujeme, aby to Andrew připomínal. Každé tři měsíce si musíme položit otázku „Neklesá kvalita?“
4) Pokud by nestály v cestě licenční problémy a bylo možné do Linuxu převzít kód z OpenSolarisu, našlo by se něco, co by podle vás stálo za tu námahu? (Často se mluví o ZFS nebo DTrace.) (Vizte také články Linus o GPLv3 a ZFS a Sledování: možností je dost.)
DTrace by asi bylo opravdu obtížné... Jedním z problémů je to, že brát kód z jiného projektu je těžké. Solaris se od Linuxu v mnohém liší, takže pokud se vezme kód ze Solarisu, je potřeba ho přizpůsobit kvůli všem těm rozdílům. Mnohdy je pracnější zkoušet převzít kód z jiného projektu, než si to napsat od začátku sám.
Neplatí to vždycky. Existují oblasti, kde jsou problémy dostatečně abstraktní, takže je velká část kódu specifická pro danou oblast a není tolik závislá na zbytku jádra. Jednou takovou oblastí jsou souborové systémy, takže ZFS by se asi integroval snáze než například DTrace. O ZFS je samozřejmě velký zájem, ale nemyslím, že by k tomu došlo. Možná kdyby Sun změnil licenci, nevím, ale spíš ne.
5) Myslíte si, podobně jako mnoho dalších, že je nedávno začleněný souborový systém btrfs budoucností linuxových filesystémů?
Rozhodně je to ten nejzajímavější z nových filesystémů. Osobně do něj vkládám největší naděje. Ext4 mi tak zajímavý nepřipadá. Myslím, že neřeší mnohé z problémů, které řeší btrfs. Takže jsme btrfs začlenili [Btrfs do hlavní řady?]. Upřímně, filesystémy jsou... prostě je nutné, aby se udělaly dobře. Protože jak se začnou ztrácet data... Vezmeme to tedy velmi pomalu a opatrně a doufám, že ho začne hodně lidí testovat. V tuhle chvíli však nedovedu říct, jestli to vyjde. Jsem optimista a věřím, že má btrfs velkou šanci nahradit ext3. A pokud se to podaří, vyřeší to spoustu problémů s filesystémy, které máme. Uvidíme, jak to dopadne.
6) Takže předpokládáte, že z btrfs bude náhrada už za ext3, ne za ext4? Dříve proběhne přechod z ext3 na btrfs než z ext3 na ext4?
Těžko říct. Mám dojem, že Ubuntu teď nabízí ext4 jako volbu při instalaci. Takže možná bude zavedení ext4 tak rychlé, že nakonec půjdeme z ext3 na ext4 a odtud možná na btrfs. Na druhou stranu, když se dívám na sebe, tak já už uvažoval o tom, že bych na svém notebooku zkonvertoval ext3 oddíl na btrfs. Kdybych měl jít přes ext4, nemohl bych to udělat. Myslím, že neexistuje žádný překladač z ext4 na btrfs. Ale ext3 na btrfs to jde. Takže plánuji, že po skončení LCA zkusím převést na btrfs notebook, který tu mám s sebou, abych viděl, jestli si všimnu nějakého rozdílu. Ale ano, z hlediska distribucí to možná bude tak, že nejprve lidé půjdou na ext4 a pak, pokud to vše dobře dopadne, na btrfs.
7) Máte nějaké programátorské vzory nebo hrdiny?
Ne, když jsem byl malý, tak byli mým vzorem vědci, ne programátoři. A na tom se moc nezměnilo. K žádnému programátorovi nevzhlížím. Je ale hodně programátorů, kteří podle mě dělají opravdu skvělou práci. Jedním z programátorů, které obdivuji, je například Larry Wall. Ne proto, že by mi jeho kód připadal krásný, ani proto, že bych měl rád Perl – ve skutečnosti Perl moc rád nemám – ale Larry Wall už několikrát dokázal úplně změnit způsob, jak lidé pracují. Kromě toho, že napsal Perl, tak ještě předtím vymyslel vláknové čtečky diskusních skupin. Jasně, lidé už ty programy nepoužívají, ale skutečně to změnilo, jak lidé pracovali.
Ale kdybych měl jmenovat hrdiny, řekl bych řekl třeba Newton; vědci, fyzikové.
8) Kdyby se z vás nestal úspěšný programátor, co jiného byste chtěl dělat?
Kvůli tomu, že jsem v dětství pořád myslel na vědu, tak jsem věřil, že budu dělat fyziku, teoretickou fyziku, ale k tomu nikdy nedošlo. Pořád čtu populárně naučné knihy o vědě, ale nikdy jsem se tomu nezačal doopravdy věnovat. Další věc, která mě zajímala, byla biochemie. Takže kdybych nezačal programovat, asi bych se věnoval genetice nebo biologii na buněčné úrovni a podobně. To mě opravdu zajímá. Také neurochemie.
9) Nedávno jste začal psát blog, takže si říkám, že by mohla být vhodná doba se zeptat, jestli jste neuvažoval o napsání pamětí.
No, napsal jsem tu knihu „Just for Fun“ [Jen pro zábavu]. To byly tak trochu paměti. Bylo zajímavé tu knihu s Davidem Diamondem psát a byla to nakonec opravdu docela zábava. Nicméně... pocházím z rodiny novinářů; můj táta, máma i strejda jsou novináři. Můj táta chce psát knihy, pro něj je psaní prostě to, čím se živí. Ale to já nikdy necítil. Nechtěl jsem psát knihu, i když teď jsem rád, že jsem to udělal. Chci říct, napsal společně s Davidem. Ale je to jedna z těch věcí, která se teď zdá fajn, jenže za chvíli už cítím, že už bych do toho nešel znovu. I kdyby to bylo něco, co bych dělal na vlastní pěst... Neřekl bych, že se do něčeho takového pustím. I když, kdo ví? Možná za pět let řeknu „Hele, možná bych mohl zkusit další knihu“.
Psaní mi totiž připadá opravdu těžké. „Just for fun“ by nikdy nevznikla, kdybych k tomu psaní neměl Davida. Protože se mi prostě těžko začíná. David byl ten, kdo řekl „OK, uděláme to takhle“. To kdybych neměl, nikdy bych knihu nenapsal. To je také důvod, proč jsem nezůstal na univerzitě; uvědomil jsem si, že neumím psát práce. Nesnášel jsem psaní prací. Když nemůžeš psát práce, nemůžeš studovat na vysoké.
Díky za rozhovor.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
A pěkná kšiltovka.
Planujeme davat tricka ci ksiltovky jako odmenu tem nej prispevatelum na abicku, pravidelna obdoba wikisouteze. Jenom potrebujeme vymyslet pravidla. Vice brzy v blogu.
+1
1.2.2009 21:05
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
Nikdy jsem kšiltovku nenosil a nehodlám s tím začínat
Myslim ze o tomto chlapovi sa daju napisat vseliake privlastky ale ta najpodstatnejsia a najuzasnejsie je ze je hrozne pragmaticky.
30.1.2009 01:32
Integral
| blog: devnull
rad bych upozornil, ze L. Wall je rocnik 1954, stejne jako Wozniak a jeste jeden programator. Thompson je rocnik 1943, to jeste vsechno souhlasi. Ale u Ritchieho to nechapu, ten je rocnik 1941, stejne jako ten blb. Tady muselo dojit k posunu v prostorove-casovem kontinuu.
jestli narazite (opet a postotisicate) na Klause, tak jste vazne nemocnej clovek.
Vy jste ročník 1941? Sebekritiku beru, ale proč ta třetí osoba?
30.1.2009 14:10
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Chvíli jsem zíral na tento příspěvek, pak jsem si všiml autora, aha, už je to ok
Ext4 mi tak zajímavý nepřidá.Nepřidá asi mělo být nepřipadá.
+1
Předpokládám, že jsi to nahrával na diktafon, co takhle přiložit k článku i originální nahrávku (pokud má jakous-takous kvalitu)?Právě že má bohužel kvalitu pod psa. Je tam slyšet vítr, spousta lidí okolo a ještě je tam offtopic povídání, takže by asi bylo nutné nějaké stříhání. Prostě to nemá cenu...
30.1.2009 13:31
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
Dobrý...
Dík za pěkný rozhovor. Pokud mohu soudit z těch rozhovorů, tak mi Linus přijde jako celkem rozumnej kořeň 
Na rozdíl od Stallmana....
stallmana mam rad za GNU a myslenky okolo, torvaldse mam rad za to, ze dal kernel pro GNU.
1.2.2009 21:56
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
Já bych si v životě nedovolil nějak popírat, nebo bagatelizovat Stallmanovy zásluhy a ani jsem to neměl v úmyslu (i když přiznávám, mohlo se to tak jevit). jen jsem konstatoval svůj osobní názor na něj, který jsem si udělal po přečtení rozhovoru s ním. Konec konců, moc mě to nepřekvapilo, protože stejně mám takový dojem, že většina lidí co vymysleli a prosadili něco genialního - a některé myšlenky Stallmana prostě genialní jsou - museli být nějakým způsobem šílenci. To myslím naprosto vážně...
Ten člověk mi mluví přímo z duše - když nemůžeš publikovat, nemůžeš studovat na vysoké (zřejmě měl na mysli postgraduál )
Když nemůžeš psát práce, nemůžeš studovat na vysoké.ten clovek o publikovani nepise ani carku... na rade (zahranicnich) univerzit je soucasti rady predmetu (na vsech urovnich) i ukol vypracovat k danemu tematu i nejaky ,,paper''. na jednu stranu je to neuveritelny opruz, na druhou stranu je to hodne zajimavy trenink proto, aby se clovek naucil formulovat myslenky a ruzumne vysvetlit problematiku jinym lidem...
ja to chapem tak, ze pise o publikovani v ramci PhD studia, ktore nikdy nedokoncil. Ale cestny doktorat napokon dostal;)
31.1.2009 18:26
thingie | skóre: 8
Ono, když se to tak vezme, tak nějaká práce má být hlavní produkt tak nějak celého toho dění univerzitního, takže bez schopnosti něco napsat…
1.2.2009 22:01
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
+1 Přesně...
2.2.2009 00:02
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz