Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Společnost Nitemedia, vydavatel AbcLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz přinášíme pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.
Za jakých podmínek by byly fúzní elektrárny ekonomicky konkurenceschopné? Pokud budeme započítávat pouze investiční náklady a náklady na provoz, pak ty první téměř jistě nebudou – kvůli nedoladěnosti technologie a malým zkušenostem s provozem. Nicméně využít půjde mnohé technologie a znalosti, které se získaly při provozu elektráren jaderných.
Drony v Nevadě už začaly roznášet i dodávky občerstvení z mainstreamových řetězců (konkrétně i u nás známého 7-Eleven).
Musk má velké plány, elektromobilový byznys chce kombinovat se solární energetikou a současně konkurovat Uberu a dalším firmám nabízejícím sdílení vozů. (Poznámka: Být akcionářem Tesly, jsem z toho poněkud nesvůj. A také – aby nakonec něco zbylo na podporu kosmických technologií; viz nedávný komentář, dle kterého se dnes od Muska třeba ohledně Marsu očekává málem víc než od celé NASA.)
Jak již proběhlo médii, cestu kolem světa dokončil letoun na solární pohon Solar Impulse. Při této příležitosti shrnutí projektu i jeho historie.
Pět oblastí, které brzy změní virtuální realita. Kromě evidentních dopadů (vzdělávání, hry, komunikace…) se stručně rozebírá i nakupování/design a změny pracovních procesů.
Zajímavým novým materiálem by se mohlo stát průhledné dřevo. Vzniká úpravou dřevní hmoty a její impregnací, uplatnit by se mohlo jako konkurence skla – a to nejen pro okna, ale i v solárních článcích nebo jiných elektronických aplikacích. Dřevo je oproti sklu lehčí, čili se s tímto materiálem možná setkáme v mobilní elektronice i automobilech/letadlech. Nebo snad budeme data přenášet po dřevěných vláknech? Vodivost lze různě ladit.
Před 150 lety byl položen první transatlantický telegrafní kabel. Morse v roce 1844 dokončil telegrafní linku o délce 40 km, spojující Washington a Baltimore; technologie se tedy ujala a rozšířila docela rychle, alespoň na tehdejší poměry.
Na trhu se údajně neprosadily 3D televize a televize s prohnutou obrazovkou. Lidé o tyto technologie ztratili zájem, u 3D zřejmě kvůli nutnosti speciálních brýlí i nedostatku obsahu. Philips se v modelech pro letošní rok proto hodlá zaměřit na HDR (High Dynamic Range), která má přinést větší rozdíl než přechod z FullHD na UltraHD.
Hnědý trpaslík se pokládal za poměrně exotický vesmírný objekt. Jde o něco mezi hvězdou a planetou, kde teplota stačí pouze na zažehnutí reakce deuteria na helium, samotný běžný lehký vodík fúzi nepodstoupí. Hnědý trpaslík se musí svou hmotností trefit někam mezi Jupiter a Slunce, což se mělo za dost výjimečné. Pozorování mlhoviny v Orionu ale nyní ukázalo, že alespoň tato část vesmíru je hnědých trpaslíků zřejmě plná.
Zcela mimo technologická témata: Na dně moří nacházíme vyvrtané kanálky/tunely vyplněné organickou hmotou, podle nové teorie jde překvapivě ne o odpad, ale o zásobárny mořských červů. Nejstarší nálezy tohoto typu známe již z kambria, takže i toto celkem složité (?) chování je už zřejmě docela staré. Přitom nejde o kolektivně žijící živočichy, nepečují o mláďata. A kupodivu ani není známo, že by si navzájem lezli do teritorií a zásoby žrali.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Chtěl bych objednat krabici koblih. Za jak dlouho uletí ten dron 8000 km? Určitě mu to potrvá dýl, než kdyby měl naložený nákladeček do Iráku
Zdroj: Phys.org a dalšíTo je teda poněkud lakonické ozdrojovaní na něco, co má v názvu "science"
:-/