Začínáme s VirtualBoxem: Vytvoření virtuálního počítače a disku

18. 1. 2012 | Michal Polák | Návody | 39423×

VirtualBox je aplikace sloužící k virtualizaci operačních systémů na vašem počítači. Můžete si tak bez nutnosti aplikace vyzkoušet a klidně i nechat běžet více operačních systémů, aniž byste je fyzicky instalovali do počítače. Možnosti s touto aplikací jsou velmi široké a v dnešním článku si aplikaci představíme a ukážeme si, jak vytvořit nový virtuální počítač a disk.

Obsah

• Stručný úvod do virtualizace
• První spuštění
• Správce virtuálních médií
• Vytvoření nového virtuálního počítače
• Vytvoření nového virtuálního disku
• Spouštíme nové virtuální PC

Stručný úvod do virtualizace

Virtualizací operačního systému si představujeme jeho instalaci, běh a správu v aplikace běžící pod jedním operačním systémem. Můžeme tak instalovat operační systémy do již běžícího operačního systému bez fyzického zásahu do počítače (pevného disku, zavaděče) a spouštět tak daný operační systém (nebo chceme-li virtuální stroj) prostřednictvím v okně stejně jako jiné aplikace.

Není třeba rozvádět, že tento způsob se využívá jednak v serverech a také na osobních počítačích (respektive vašich pracovních stanicích, což je technicky to stejné) – to bude případ dnešního článku. V tomto ohledu se tak virtualizace hodí například pro vyzkoušení operačních systémů a jejich nastavení bez rizika narušení původního operačního systému. To je ovšem výhoda všech virtualizací.

Ještě je třeba úplně na začátek konstatovat, že se budeme v dnešním článku věnovat aplikaci VirtualBox v dostupné verzi 4.1.2 a jejím praktickým možnostem. Samozřejmě aplikací určených pro pro virtualizaci je celá řada. Postupy v článku lze použít za předpokladu, ať už je hostitelským systémem Linux nebo Windows.

První spuštění

VirtualBox je poměrně sympaticky vypadající a jednoduše ovladatelnou aplikací. V levé části okna naleznete seznam všech virtuálních strojů včetně aktuálního stavu, po pravé straně se pak zobrazují jejich parametry a nastavení. V horní části je jen čtveřice základních ikon, které jsou dobře popsány a proto je není třeba dále rozvádět – dostaneme se k nim samostatně.

Po pravé straně pak máme ikony Detaily (viz pravá část okna, parametry a nastavení výše) a Snímky. Ty neslouží k vytváření snímků obrazovek, ale jakési záloze systému (bodu v určitém čase), pomocí kterých můžete systém obnovit do funkčního stavu, pokud se něco nepovede – jednoduše řečeno se vrátíte do okamžiku, kdy bylo všechno v pořádku.

Správce virtuálních médií

Virtualizované systémy pochopitelně potřebují mít vlastní místo na disku a k tomu slouží takzvaná virtuální média. V podstatě se jedná o soubor na disku vašeho počítače, který slouží jako virtuální pevný disk pro virtuální stroj, respektive operační systém.

Vedle toho ve Správci virtuálních médií (v hlavním menu pod Soubor) naleznete ještě dvě karty a to CD/DVD obrazy a Diskety. Co se týče obrazů, tak právě sem připojujete ISO a jiné soubory, na kterých je připravený nejčastěji operační systém k zavedení, případně instalaci. To je pochopitelně pro následnou instalaci naprosto nezbytné oproti diskům (leckteré linuxové distribuce například můžete virtualizovat jako live CD/DVD – tedy bez instalace i v tomto případě jen „na zkoušku“).

Všechna zmíněná média přitom lze vytvořit nebo připojit i jiným způsobem přímo při průvodci a tak do Správce virtuálních médií většinou ani nemusíte zavírat.

Vytvoření nového virtuálního počítače

Nový virtuální počítač vytvoříte jednoduše přes průvodce, který spustíte přes první velkou ikonu Nový. První krok ani nemusíte číst a rovnou lze kliknout na Další.

Nyní pojmenujete virtuální počítač a v nabídce níže vyberete operační systém a jeho verzi, respektive distribuci, či vydání. Operačním systémem v tomto případě se v podstatě rozumí spíše platforma jako taková, například Microsoft Windows, Linux nebo Solaris. Samozřejmě je nutné typ OS vybrat zcela přesně s ohledem na jeho správnou funkci. Výběr OS má totiž vliv na zapnutí nebo vypnutí některých vlastností – při nesprávné volbě nemusí systém ani nastartovat.

Na další kartě Paměť nastavujete, jak velká část vaší operační paměti bude vyhrazena virtuálnímu počítači. V tomto případě se vám vždy tučně zvýrazní a nastaví doporučená hodnota, což je dobré pro všechny, kteří o požadavcích nemají přehled a nechtějí se zdržovat. Pokud však víte, že máte dostatek operační paměti ve svém počítači fyzicky, pak ji s ohledem na primární systém můžete upravit.

Nyní nastavujete virtuální pevný disk. Máte v podstatě dvě možnosti, a to buď vytvořit nový pevný disk, nebo použít existující pevný disk – v tomto kroku stačí jen vybrat možnost. Stejně jako v předchozí případě Vám Virtual Box napoví, kolik minimálně máte navolit, což je však dobré pouze v případě, že vybíráte již existující virtuální disk.

Poznámka: Pokud plánujete spouštět live distribuci, pak není třeba vytvářet ani používat jakýkoliv disk. Virtualizovat budete pouze počítač a mechaniku bez pevného disku. V takovém případě odškrtněte možnost Bootovací pevný disk.

Poslední záložkou je Shrnutí, k němu není třeba nic dodávat.

Vytvoření nového virtuálního disku

Pokud jste zvolili možnost vytvoření nového disku, otevře se další průvodce. V něm hned na první kartě vybíráte typ souboru, respektive formát virtuálního disku. Celkem jsou k dispozici čtyři možnosti a jestliže zamýšlíte systém třeba jen zkoušet, pak zanechte první možnost, tedy VDI (VirtualBox Disk Image).

Na dalším kroku vybíráte, zda má mít virtuální disk pevnou velikost (tedy nastavíte x GB a tak to zůstane) nebo se bude moci dynamicky zvětšovat, či zmenšovat podle potřeného místa – samozřejmě v tomto případě si musíte dávat pozor na dostatek místa na vašem pevném disku neustále. Na druhou stranu jej předem úplně zbytečně nezaberete, takže tato možnost rozhodně stojí za zvážení.

V každém případě na dalším kroku nastavujete velikost disku a to i když je dynamický. Pozornost zásadně doporučuji věnovat umístění, které vybíráte přes ikonku po pravé straně. Rozmyslete si dopředu, kam jej uložíte. Později jeje sice můžete kdykoliv přesunout, ale vyžaduje to manuální změnu nastavení jednotlivých lokací.

Nakonec už vás jen průvodce seznámí s finálním umístěním, formátem souboru a velikostí.

Spouštíme nové virtuální PC

Nyní konečně můžeme přikročit ke spuštění virtualizace. K tomu stačí obyčejně poklikat levým tlačítkem myši na položku po levé straně. Virtualizace se běžně zobrazuje v okně, které disponuje menu v horní části a řadou docela důležitých ikonek vpravo dole, které přísluší hlavních funkcím aplikace.

V první řadě pokud ještě nemáte provedenou instalace je kliknutí na ikonku CD/DVD média pravým tlačítkem myši a následné vybrání daného média na vašem disku. Avšak poté, co instalace bude provedena, musíte naopak médium vyjmout. Prostě stejně jako kdybyste operační systém instalovali na fyzickém počítači. VirtualBox má tendenciz média bootovat, a tak záleží také na jeho prioritě (pořadí), jehož nastavení se budeme věnovat v příštím článku.

Instalace každého systému probíhá stejným způsobem, jako byste jej instalovali fyzicky na počítač bez použití virtualizace.

       

Komentáře

[Aminux]

Guest Additions pro Windows 9x nejsou co? Mám pár věcí co neběží ani ve Wíně ani v XP.

[klusik]

Bohužel nejsou :-/ Ono dneska W98 "nikdo" neřeší, (bohužel někdy, některé hry šly nejlíp jen pod nimi -- Viper Racing atd.) ;) ;)

[jdsulin]

no ty hry pro win 98 jdou vetsinou lepe ve wine nez ve winXP :)

[Bedňa]

Ja som mal dobrú skúsenosť s DosBoxom a DosEmu, čo si pamätám, tak všetky hry čias w98 išli pod VMdos či tak nejak to bolo.

[Jiří J.]

Myslím, že je to v nějakém wishlistu a možná to v "dohledné" době bude.

[Aminux]

Ono taky kdo by se zabýval takovým starým systémem. Jestli vůbec někdo ještě je schopen udělat ovladač pro tyto prehistorické systémy.

[2X4B-523P]

to jde jenom naklikat? to nejde ovládat z konzole?

[abcps]

Jde to ovládat i z příkazové řádky. Některé věci jde dělat jenom z příkazové řádky (příkaz "VBoxManage"), např. optimalizace virtuálního disku, případně jeho zvětšení/zmenšení... Máme tu první díl seriálu, nemůže tam být vše.

[Martin Beránek]

jde oboje, klikaci varianta je tu ale vcelku povedena

[jdsulin]

presne tak, proto je VirtualBox nejlepsi reseni pro zacatecniky a uzivatele, kteri si jen chteji neco vyzkouset, ale i pro programatory, kteri potrebuji testovat na vice platformach ...

[pushkin]

Dovolil bych si pár poznámek:

Virtualizací operačního systému si představujeme jeho instalaci, běh a správu v aplikace běžící pod jedním operačním systémem.

Zde by bylo vhodnější napsat:

Virtualizací operačního systému si představujeme jeho instalaci, běh a správu v aplikace běžící pod jiným operačním systémem.

Není totiž problém virtuální počítače přenášet mezi fyzickými počítači a virtuální PC vytvořené pod Linuxem používat i pod jiným OS. Jinak ještě by bylo vhodné upozornit na to, že pokud chce určitý uživatel využívat VirtualBox pod Linuxem, musí být zařazen do skupiny vboxusers, aby měl přístup k jadernému modulu VirtualBoxu.

[polymorf]

Da sa nejak pouzit miesto VB disku len particia vytvorena v subore? (dd if=/dev/zero of=part.ext2 bs=1G count=1; mkfs -t ext2 part.ext2)

[Jiří J.]

see FAQ

[Gilhad]

Myslim, ze to bylo mysleno jinak. Jestli je mozno udelat soubor, ktery by byl obrazem pevneho disku (cili nikoli fyzickou partisnu, ale soubor, ktery bych jako partisnu pripojil prez loop) a ten pouzivat jako "virtualni pevny disk". Protoze pak je snadne tento soubor pripojit i mimo Virtual Box a stahnout/nahrat data primo (napriklad)

[polymorf]

Ano, tak som to myslel. V tom helpe ale zase len vidim cely disk, nie particie, takze netusim ako to spravit.

[pavlix]

Někde jsem viděl návod nezávislý na VM...

Linuxový SW RAID umí LINEAR, lineární mód, kdy složíš za sebe více blokových zařízení a uděláš z nich jedno. Můžeš vyrobit image s MBR plus případným volným místem a přes losetup a mdadm ho spojit s image filesystému a vznikne tak virtuální diskové zařízení.

Reverzní proces je jednodušší, když chceš připojit partition z diskového image, stačí použít mount option jménem offset.

Všechno jde, když se chce :).

[Jiří J.]

Ono je to ještě daleko jednodušší. Použít klasicky "raw" image a až jej bude potřeba mountnout v hostiteli, máme tu přece kpartx! Mount v hostiteli i VM zároveň stejně není možný (nemluvím teď o cluster FS jako GFS) za běhu obou systémů - od toho má virtualbox "shared folders" a qemu zase 9p "virtfs".

Pokud by tazatel chtěl mít skutečně v diskovém image jen filesystém, pak ze vyplatí zamyslet se - proč? Pokud jde o maximální kontrolu spouštěného systému, pak doporučuji použít qemu(+KVM) a optiony -kernel, -initrd a -append, případně ještě třeba -bios, které mimo jiné také obcházejí potřebu mít na disku MBR nebo partition tabulku.

Pokud by přišlo na metodu přes "linear" MD raid, pak bych volil spíš (pro to více určený) device-mapper a jeho lineární mapování dvou blokových zařízení za sebe.

Pokud tazatel neplánuje dělat nějaké pokusy stojící na přímé dostupnosti partišny z hostitelským systémem na offsetu 0, ale jen chce "namountovat VM, když bude potřebovat", pak silně doporučuju "shared folders", cokoli jiného (nejspíš) nestojí za tu námahu.

[pavlix]

Tazatel bohužel sám neví, co chce, protože už tu psal protichůdné věci...

Pokud by přišlo na metodu přes "linear" MD raid, pak bych volil spíš (pro to více určený) device-mapper a jeho lineární mapování dvou blokových zařízení za sebe.

Popravdě řečeno jsem napsal to, co se dalo jednodušeji najít v dokumentaci a stejně bych asi postupoval i v reálu. Teď jsem se díval i na dmsetup, jako jo, určitě je to zvládnutelné, ale podstatně komplikovanější.

kpartx funguje jen na opačný směr, který je jednoduchý tak jako tak.

pak silně doporučuju "shared folders"

Rád si nechám vysvětlit, co je těmi strašně speciálními (jinak by to bylo bez uvozovek a nejspíš česky) "shared folders", díky.

[Jiří J.]

Je to v uvozovkách, protože se tak jmenuje určitá vlastnost virtualboxu a já nerad překládám jména do češtiny, protože pak si uživatel otevře nastavení a pokud si dané jméno nepřeloží za běhu, bude mít problém najít sdílené složky.

Ve zkratce je to vlastnost, která vyexportuje jeden adresář z hostitele tak, že ve VM půjde připojit buď přes smb (\\vboxsrv\jmeno) nebo přes vboxsf filesystém (je potřeba mít "guest additions" - přídavky pro hosta). Pokud šlo tazateli o jednoduché sdílení souborů mezi oběma systémy, sdílené složky mohou být jednodušší alternativou.

[polymorf]

> Tazatel bohužel sám neví, co chce

Pomocou DD a MKFS si v 10GB subore vytvorim ext2 particiu. Cez loop si ju primontujem, nakopirujem si tam co chcem (celu FHS/LFS strukturu ako /bin, /dev, /proc, /usr, ...) odpojim to. A potom chcem tento obraz pouzit v qemu, ale ten isty obraz pouzivam aj inde (fleshka). Ide o to ze qemu podporuje disky v subore, zadam -hda disk.img a je to, keby som mohol dat nieco ako -hda1 particia.img tak nic ine mi netreba.

[tlamik]

já řešil podobnou věc ve VMware playeru. Mám takový malý bezdiskový FW (pouze Flash paměť) a potřeboval jsem si na něm něco odladit. Tak jsem si udělal image celého jakože disku (dd if=/dev/hda of=./firewall.dd.img) a to sem nějakým zázrakem dostal do VMware, myslím, že to byla nějaká konverze. Bylo by fajn, kdyby tohle nějak šlo i v Oracle VM.

[pavlix]

V tom případě platí ten postup s LINEAR „raidem“.

[Aleš Kapica]

Nauč se používat parametr offset.

[pozortucnak]

http://darkdust.net/writings/diskimagesminihowto#The_clean_way

[List]

Dekuji za pekny clanek a mel bych prosbu, zda by se nekdy priste neobjevila zminka o ruznych formatech virtualnich disku a jejich kompatibilitou mezi virtualizacnimi systemy (zvlaste virtualbox vs. vmware). Idealne jak je mezi sebou prenest (export/import). Jiz nekolikrat jsem na to narazil a nikdy se mi nepodarilo dobrat uspokojiveho vysledku.

[jan.xxx]

Pokud exportuji z VirtualBOXu (VB), tak mi disk převede na formát VMWARu. Ve VB jsem nikdy neměl problém otvřít VMWARE disk či Microsoftí VHD.

[jdsulin]

btw. u MS vhd disku je treba davat si pozor na Read-Only atribut souboru :)

[Michal Fecko]

Virtualbox OSE a USB na Debiane Squeeze - máte nejaké skúsenosti ako to rozchodiť ? Pretože zatiaľ som nútený používať "non-free" verziu...

[jdsulin]

kvuli licenci, ale non OSE verzi si muzes stahnout z jejich stranek pripadne repozitare viz: https://www.virtualbox.org/wiki/Linux_Downloads

[Michal Fecko]

Ano tuto verziu pouzivam, myslel som skor ci niesu nejake open source patche na to :)

[jdsulin]

tak vidim od verze 4 je virtualbox licencovany trochu jinak .. uz nejsou 2 verze, ale jedna a rozsireni, zaklad je pod GPL tusim a az rozsireni je pod "VirtualBox Personal Use and Evaluation License" a ve 4kove verzi podle me zakladni USB podpora funguje, co nefunguje je tusim usb 2.0

[Martin Beránek]

V te open edition jsem nerozchodil pripojeni mobilniho telefonu nokia pres usb (v rezimu Suite), v te "komercni" to funguje bezproblemu. Z toho usuzuji, ze nejake rozdili tam budou.

[Bilbo]

V te open edici myslim USB neni vubec.

V te PUEL pak krome USB jsou navic i 3 dalsi drobnosti, viz: https://www.virtualbox.org/manual/ch01.html#intro-installing

[Aleš Kapica]

Není tady jedna docela podstatná zmínka a to že virtualbox je v současné době jediný volně dostupný virtualizační software který umožňuje virtualizaci na 32bitových strojích.

Vmware workstation od verze 8.0 už podporuje pouze hardwarovou virtualizaci, což je ovšem až záležitost 64 bitových strojů. O qemu se ani nezmiňuji, protože to je bez KVM o ničem. A u XENu si nejsem jist jak by to zase bylo s virtualizací win desktopu.

Zrovna nedávno nám vytrhnul virtualbox trn z paty, neboť nám umožňuje takto provozovat virtuální stroj s Win NT4.

[monn]

1.4. Does Xen support Microsoft Windows? The paravirtualized approach we use to get such high performance has not been usable directly for Windows to date. However Xen 3.0 added Intel VT-x support to enable the running of unmodified guest operating systems, including Windows XP & 2003 Server, using hardware virtualization technology. Xen 3.0.2 and later support AMD Pacifica technology as well. Check to see if your CPU is among the list of HVM Compatible Processors, and if your motherboard is among the list of HVM Compatible Motherboards.

takze winy bez podpory virtualizace pod xenem ne.

nepouziva nahodou xen taky qemu?

[pushkin]

XEN a qemu jsou naprosto nezávislé aplikace. Možná tě mate to, že qemu používá KVM (taky tři znaky ), dříve používal kqemu.

[Aleš Kapica]

Poslední verze qemu má možnost volby hypervizoru. Tzn. že by mělo být možné použít i XEN.

[Jiří J.]

Tak například můj Thinkpad R60 měl vmx podporu ve svém 32bit procesoru. Takže (by) mi fungoval qemu akcelerovaný přes KVM, i přestože bych mohl pouštět jen 32bit virtuální systémy. Spíše bych to přeformuloval tak, že "VirtualBox je v současné době jediný schopný volně dostupný nástroj pro virtualizaci OS na starých strojích bez HW podpory virtualizace", protože je skutečně schopen pustit windows XP na mém starším P4 desktopu bez znatelné ztráty na (CPU) výkonu. Kdysi jsem četl, že toho docílí pomocí dynamické rekompilace emulovaných dávek instrukcí (nebo nějak tak), kqemu bylo schopno zase nějak "předávat" x86 intrukce hostitelskému CPU, ale i tak fungovalo zoufale pomalu.

Pokud jste spíše narážel na to, že "virtualizace" znamená 32bit i 64bit a že VirtualBox je jediný volně dostupný nástroj pro virtualizaci 64bit na 32bit, tak se omlouvám za špatnou interpretaci.

[Spendlik]

Ahojte, mojim jedinym dovodom preco este nemam doma na desktope linux je program Rhinoceros3D, ktory nie je mozne spustit cez wine. Som uplnym novacikom v linuxe, takze moja otazka mozno vyznie hlupo, ale spytat sa musim. Je mozne nejakym sposobom spravit to, ze "nainstalujem" do virtualboxu (napr. s WinXP) Rhino a vzdy ked ho budem chciet pouzit tak by sa automaticky spustil VB?

Mozno, ze je to uplna blbost - ale ako sa ovori, topiaci sa aj slamky chyta....

Vdaka Spendlik

[stativ]

Rhino tě nespíš ve VB nepůjde, protože podpora 3D ve VB je bídná. Doporučil bych VMware Player, tam 3D funguje perfektně. Je možné udělat si desktop soubor (obdoba zástupce ve win), který spustí VMware a v něm daný program v seamless módu – což je zřejmě přesně to, co chceš.

[Aleš Kapica]

Já tedy osobně mám přesně opačnou zkušenost. S opensource drivery pro ati funguje 3D ve virtualboxu v pohodě. Ve vmware nefungovalo prakticky téměř nikdy.

[Spendlik]

Dakujem, tak to teda vyskusam!

[jdsulin]

rad bych podotknul, ze je potreba v nastaveni VM povolit 3d akceleraci (da se k tomu jednoduse proklikat) a zvysit video pamet na nejakou rozumnou hodnotu.... dale je treba nainstalovat pridavky hosta - primo ve virtualizovanem systemu (Guest Addition), nejlepe s experimentalni podporou Direct3D ... coz prepise systemove knihovny, takze je nutne to instalovat v Nouzovem rezimu... nvm jak to bude na tvem pocitaci, ale mi to hlasi NVIDIA GeForce FX 5200 kartu :)... Direct 3d 9.0c, Pixel Shader 2.0, Vertex Shader 2.0 OpenGL 2.1 jedine co me stve, ze to nepodporuje rozsireni pro geometry shadery, ale na to ze to je virtualizovany system to bezi slusne

[stativ]

Podpora pravěkého OpenGL 2 a DX 8 mi v pohodě zrovna nepřijde.

[Lazar]

Snad pro dosažení požadované 3D kompatibility a výkonu bude časem dostupnější (při volbě vhodného CPU/MB) cesta PCI passthrough, která umožní Guest OSu plnou kontrolu nad vyhraženou GK. Při nákupu budoucího HW bych dostupnost těchto schopnosti určitě zvážil.

http://www.youtube.com/watch?v=Gtmwnx-k2qg

[TM]

Škoda, že z toho autor udělal návod na klikání a nezaměřil se na tzv. headless mode. Virtualbox se díky němu dá docela dobře používat i na menším serveru, kde třeba CPU nepodporuje virtualizaci na úrovni hardwaru (třeba malý stroj s nějakým Atomem). Vůbec se s tím dá dělat dost zajímavých věcí, které pro klikače nejsou vidět.
Velmi užitečný a použitelný software.

[Gilhad]

Jak jsem pochopil, tak budou dalsi dily, kde se toho probere vic. Ale muzu se mylit.

[Luboš Doležel (Doli)]

K tomu se autor teprve možná dostane a kdyby se nedostal, tak já to mám na svém TODO listu.

[@Buddhacz]

Virtualizuju s VBoxem skoro 2 roky Windows XP (u W7 jsem nepřišel na důvod, proč bych to měl dělat :).

Za klady považuji:

1) rozjel jsem s Guest Additions i hry, které pod Wine nefungují, 2) celá Windows XP mají cca 4 GB, 3) není problém rozjet si více "mašin" s přístupem do stejného datového prostoru (shared folders).

Zrovna to poslední se hodí, když máte software, který nelze spustit 2x, ale vy to stejně potřebujete - pracujete tedy vlastně s daty ve virtuálním LANu (možná se to bude někomu hodit).

Pokud nebudete běžet stejný image s UUID na jednom HW stroji vícekrát, lze VDI rozkopírovat a používat vícekrát (samozřejmě porušujete M$ podmínky, ale to bych sem nepletl).

ps: virtualizuju pod Ubuntu 10.04.3 LTS i386 s PAE/NX - boot Windows XP trvá 15 sec.

[@Buddhacz]

...jen netuším, proč autor článku nepoužívá poslední verzi 4.1.8

[nokos]

pri vytvareni virtualniho PC se mi v pruvodci nenabizi zadny 64bit system, jen 32bitove. Moc prosi o radu co s tim. Diky