Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zálohu jednoho oddílu pevného disku můžete vytvořit několika způsoby.
Program tar archivuje na úrovni souborů. Záloha tedy může obsahovat soubory z libovolných souborových systémů a můžete ji rozbalit na libovolném souborovém systému. Použijte tar pokud chcete zálohovat soubory z oddílu.
Zálohu adresáře /disk_c vytvoříte pomocí taru následujícím způsobem
# tar -czf zaloha.tar.gz /disk_c
Tímto se vytvoří soubor zaloha.tar.gz, který bude obsahovat zálohované soubory z adresáře disk_c. tar zachová všechna práva souborů.
Písmeno z je parametr který určuje použití gzip komprese. Výsledný soubor je tedy menší, ale komprese a dekomprese nějakou dobu trvá, takže zálohování je výrazně pomalejší. Pokud chcete účinnější kompresi, použijte písmeno j (bzip2), která je ale ještě mnohem pomalejší (obvykle se k souborům komprimovaným bzip2 přidává koncovka tar.bz2). Můžete také z vynechat a nekomprimovat vůbec (koncovka obvykle pouze tar).
Zálohu rozbalíte příkazem
# tar -xvzf zaloha.tar.gz
Písmeno v určuje, že budou vypsány názvy všech rozbalených souborů.
dd pracuje se vším jako sekvencí bajtů, tudíž ho použijte, pokud chcete vytvořit přesný obraz oddílu nebo disku. Tuto zálohu vytvoříte příkazem
# dd if=/dev/hda1 of=zaloha bs=4096
Tento příkaz vytvoří přesný obraz zařízení /dev/hda1 do souboru zaloha. Parametr bs určuje, že dd najednou čte a zapisuje 4096 bajtů (upravte podle vašeho systému pro dosažení nejlepšího výkonu). Pokud kopírujete obraz disku na větší zařízení, tak potom spusťte resize, u reisera je to resize_reiserfs, parametrem je nová velikost a jednotka.
Tento obraz obnovíte příkazem
# dd if=zaloha of=/dev/hda1 bs=4096
Výše uvedená metoda pomocí programu dd je použitelná pouze v případě, že obnovu budete provádět na naprosto identický disk! Tato podmínka nebývá často splněna a proto je lepší vytvářet zálohy pomocí vysokoúrovňových nástrojů, jakým je i cpio, který zálohuje soubory ze stdin do archívu. Nejčastěji se tedy používá v kombinaci s programem find.
# #vytvor zalohu aktualniho adresare # find . | cpio -o > zaloha.cpio # #obnov zalohu # cpio -i < zaloha.cpioTento příkaz se dá použít i pro přenesení adresářového stromu jinam
# find / | cpio -pdm /mnt/novy_disk # #casto nechceme kopirovat primountovane adresare # find / -xdev | cpio -pdm /mnt/novy_disk
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 27.7.2005 07:04 | Poslední úprava: Michal Vyskočil, 20.6.2006 19:07 | Další přispěvatelé: vencour, Kníže Ignor | Historie změn | Zobrazeno: 5423×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz