Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Wasmer byl vydán ve verzi 5.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
X.Org X server 21.1.14 a Xwayland 24.1.4 řeší bezpečnostní chybu CVE-2024-9632 využitelnou k eskalaci práv. Pochází z roku 2006 (xorg-server-1.1.1).
Společnost Apple představila nový Mac mini. Menší, výkonnější a zároveň uhlíkově neutrální. S M4 nebo M4 Pro.
Byla vydána (𝕏) říjnová aktualizace aneb nová verze 1.95 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.95 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byl vydán Mozilla Firefox 132.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 132 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Jan Gruntorád byl včera večer ve Vladislavském sále Pražského hradu během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) vyznamenán prezidentem republiky medailí Za zásluhy 1. stupně za zásluhy o stát v oblasti techniky. Gruntorád je český informatik a manažer, patří mezi průkopníky internetu v České republice a je často označovaný jako 'Otec českého internetu'. V roce 2021 byl uveden jako první Čech do Internetové síně slávy. Mezi léty 1996 až 2021 byl ředitelem sdružení CESNET.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 41. Ve finální verzi vychází pět oficiálních edic: Workstation pro desktopové, Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, IoT pro internet věcí a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich je k dispozici také Silverblue a Kinoite a alternativní desktopy, např. KDE Plasma, Xfce nebo LxQt, a k tomu laby – upravené vydání Fedory například pro designery, robotiku, vědecké použití atd. Přehled novinek ve Fedora Workstation 41 a Fedora KDE 41 na stránkách Fedora Magazinu.
Na stránke ITnews.sk som sa dočítal, že vírusy a malware začínajú útočiť aj na Linuxové distribúcie. Máte niekto skúsenosti s dobrým antivírovým programom, najlepšie s démonom pracujúcim na pozadí?
Skúšal som zatiaľ antivírusy F-Prot s garfickou nadstavbou Qtfprot a Clamav s nadstavbou Klamav, samozrejme oba aktualizované. Oba tieto programy som skúšal na vírusoch ktoré NOD32 vo Windowse objavil, no ani jeden AV ich na Linuxe neobjavil.
Chcel by som sa zabezpečiť dopredu, ako aj nechcem prenášať vírusy z Linuxu na Windows počítače. Máte niekto riešenie v podobe dobrého antivíru?
Na stránke ITnews.sk som sa dočítal, že vírusy a malware začínajú útočiť aj na Linuxové distribúcie.Hm, to ja se docet, ze pry kolem zuri "ptaci chripka"... :P
Skutočne? Len tak zo zvedavosti: vystav taký súbor na net, alebo pošli mailom.
Jak jinak zvýšit tržby atd? Neznalci se nechaj oklamat.
Tak ako väčšinou tak aj teraz som sa dozvedel čo som chcel vedieť. Ďakujem všetkým. Ozaj, teraz ma napadlo, nepýtal som sa náhodou na antivirák, ktorý odporúčate?
Priatelia pracujem ako s Linuxom tak aj s Windowsom a nediferencujem tieto OS po dlhších skúsenostiach tak ako echt Linuxáci. Aby niektorí nezaspali na vavrínoch, myslím že firma Kaspersky patrí medzi popredné firmy, zaoberajúce sa ochranou PC. Takže tu je dôkaz šírenia vírusov na Linux platforme.
Takže antivírový program nie je na škodu ani v Linuxe, radšej ho mať zbytočne aktualizovaný ako nadávať na vírusy v kompe.
1. nedělat zbytečně věci pod rootem, když to není nezbytné
2. občas aktualizovat nainstalovaný software o bezpečnostní updaty - ve většině distribucí je to triviální
3. samozřejmě nespouštět všechno, co člověk stáhne z nějakých pochybných zdrojů - naštěstí v Linuxu něco takového člověk v 99.99% případů nepotřebuje
Netvrdím, že viry pro Linux neexistují a nebudou existovat, ale klasický antivirus jako je pro Microsoftí systémy opravdu není to pravé řešení a instalací softu např. od firmy Kaspersky nebo jiných popředních firem si člověk spíš přidělá problémy než aby je řešil. Pokud vládnete angličtinou velmi doporučuju přečíst si tenhle článek a tuhle humornou zprávičku. Samozřejmě existuje spoustu dalších možností jak zvyšovat bezpečnost Linuxu (firewally, automatické testování průniků a integrity, SELinux...), ale to by bylo na dlouhé povídání a mimo rámec původního začátecnického dotazu.
Tiskni Sdílej: