Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Wasmer byl vydán ve verzi 5.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
X.Org X server 21.1.14 a Xwayland 24.1.4 řeší bezpečnostní chybu CVE-2024-9632 využitelnou k eskalaci práv. Pochází z roku 2006 (xorg-server-1.1.1).
Společnost Apple představila nový Mac mini. Menší, výkonnější a zároveň uhlíkově neutrální. S M4 nebo M4 Pro.
Byla vydána (𝕏) říjnová aktualizace aneb nová verze 1.95 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.95 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byl vydán Mozilla Firefox 132.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 132 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Jan Gruntorád byl včera večer ve Vladislavském sále Pražského hradu během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) vyznamenán prezidentem republiky medailí Za zásluhy 1. stupně za zásluhy o stát v oblasti techniky. Gruntorád je český informatik a manažer, patří mezi průkopníky internetu v České republice a je často označovaný jako 'Otec českého internetu'. V roce 2021 byl uveden jako první Čech do Internetové síně slávy. Mezi léty 1996 až 2021 byl ředitelem sdružení CESNET.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 41. Ve finální verzi vychází pět oficiálních edic: Workstation pro desktopové, Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, IoT pro internet věcí a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich je k dispozici také Silverblue a Kinoite a alternativní desktopy, např. KDE Plasma, Xfce nebo LxQt, a k tomu laby – upravené vydání Fedory například pro designery, robotiku, vědecké použití atd. Přehled novinek ve Fedora Workstation 41 a Fedora KDE 41 na stránkách Fedora Magazinu.
Jestli si myslíš, že máš právo rozhodovat o cizích životechAFAIK ani to ne. Kody musis pouze poskytnout na pozadani — GPL nerika, ze musi byt na netu. Tzn. muzes vzit distribuci, zkompilovat, prodavat, nedat ke stazeni binarky, ale nedat ke stazeni ani kod. Proste temer klasickej closed-source
Pokud vim, GPL neomezuje prodej programu pod touhle licenci, akorat k nim musis dat zdrojaky.
Proste temer klasickej closed-source
To moc ne, klasický closed source by znamenal, že se ke zdrojákům nedostane ani ten, komu poskytnu zkompilovanou podobu. Open source znamená, že ten, komu to poskytnu, dostane i zdrojáky (nebo je může dostat, požádá-li o ně). V tom vidím ten nejpodstatnější rozdíl, jednotlivé open source licence už pak upravují jen podmínky, za kterých to dotyčný může nebo nemůže dále šířit.
Open source znamená, že ten, komu to poskytnu, dostane i zdrojáky (nebo je může dostat, požádá-li o ně).Tak samozrejme, ze jsem si toho vedom. Jde ale o vysledny efekt. To, co jsem popsal, se celkem uspesne pouziva jako business taktika a vzhledem k tomu, ze o zdrojaky si pozada minimum lidi, vysledek je, ze na trhu se ten produkt na prvni pohled tezko rozezna od ostatnich. Jiste, ze kdo zdrojaky chce, dostat je podle GPL musi, o tym zadna.
jestli se nepletu, všechno co je pod GPL, má dostupné kódy, bylo by mozne vzit treba Mandrivu, prejmenovat to treba na XYZLinux a prodavat to na pouti za stovku?
Pokud tam nebude nic, co nemáte právo distribuovat dál, a pokud si dáte pozor, aby tam nezůstalo nic (název, loga), na co má příslušná firma (nevím přesně, jak se jmenuje) ochranné známky, tak ano. Zkuste potrápit Google, tato otázka se probírala dost důkladně v době, kdy QCM coby český distributor (tehdy) Mandrake začala trochu aktivněji vystupovat proti jeho nelegálním přepalovatelům.
Pokud se o tomto tématu chcete bavit podrobněji, doporučuji nejdřív jasně vymezit, o které kategorii komerčních distribucí se bavíme. Tedy jestli je řeč o krabicích za víceméně režijní cenu 1000-3000 Kč nebo o enterprise verzích distribucí (RHEL, SLES), kde je cena úplně někde jinde. Protože obchodní model je v každém případě úplně jiný.
Podotázka: jestli se nepletu, všechno co je pod GPL, má dostupné kódy, bylo by mozne vzit treba Mandrivu, prejmenovat to treba na XYZLinux a prodavat to na pouti za stovku?Možné by to nebylo, protože GPL se vztahuje na jednotlivé programy, ne na distribuci jako celek. Vy klidně můžete vzít ty samé programy, jako jsou v Mandrivě, a udělat si vlastní distribuci. Ale nemůžete vzít samotnou Mandrivu a tu přejmenovat, protože ta distribuce je autorské dílo samo o sobě – někdo vybral programy, uspořádal je, upravil je bay fungovaly společně, napsal k nim společné startovací skripty, instalátor, konfigurační programy… A velká část z toho pravděpodobně nebude zveřejněna pod GPL.
Tiskni Sdílej: