Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Wasmer byl vydán ve verzi 5.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
X.Org X server 21.1.14 a Xwayland 24.1.4 řeší bezpečnostní chybu CVE-2024-9632 využitelnou k eskalaci práv. Pochází z roku 2006 (xorg-server-1.1.1).
Společnost Apple představila nový Mac mini. Menší, výkonnější a zároveň uhlíkově neutrální. S M4 nebo M4 Pro.
Byla vydána (𝕏) říjnová aktualizace aneb nová verze 1.95 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.95 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byl vydán Mozilla Firefox 132.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 132 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Jan Gruntorád byl včera večer ve Vladislavském sále Pražského hradu během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) vyznamenán prezidentem republiky medailí Za zásluhy 1. stupně za zásluhy o stát v oblasti techniky. Gruntorád je český informatik a manažer, patří mezi průkopníky internetu v České republice a je často označovaný jako 'Otec českého internetu'. V roce 2021 byl uveden jako první Čech do Internetové síně slávy. Mezi léty 1996 až 2021 byl ředitelem sdružení CESNET.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 41. Ve finální verzi vychází pět oficiálních edic: Workstation pro desktopové, Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, IoT pro internet věcí a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich je k dispozici také Silverblue a Kinoite a alternativní desktopy, např. KDE Plasma, Xfce nebo LxQt, a k tomu laby – upravené vydání Fedory například pro designery, robotiku, vědecké použití atd. Přehled novinek ve Fedora Workstation 41 a Fedora KDE 41 na stránkách Fedora Magazinu.
Pro upresneni:
Potrebuji nektere pakety routovat jinudy nez zbyle. Muj napad tedy byl:
iptables -t mangle -A OUTPUT [popis-paketu] -j ROUTE --gw jinam
Jenze navic potrebuji zaridit, aby zdrojova adresa paketu byla ta patrici onomu sitovemu rozhrani kde sidli jinam
. Defaultne se ovsem pouzije adresa patrici druhemu sitovemu rozhrani, kam se routuje vsechno ostatni...
nat
v POSTROUTING
pomoci -j SNAT
nebo -j MASQUERADE
vice v manu
--gw
použít i --oif
?
OUTPUT
v tabulce MANGLE
, už je o směrování rozhodnuto.
mangle.OUTPUT
, a pakety jsou sice směrovány správně (tj. označkované jdou jinudy než neoznačkované), ale všem zůstává původní zdrojová adresa (jako by označkované nebyly). Použití SNAT
sice problém zdrojové adresy řeší, ale moc uspokojivé řešení to není, lepší by byl Fast NAT, kdyby fungoval. Také by bylo dobré zjistit, co všechno ze zvolené položky směrovací tabulky se ještě při tom "druhém průchodu" ignoruje.
src
té položky, a to i když jsem ho zadal explicitně při jejím přidávání pomocí 'ip route add
'. Paket sice odešel přes druhou gateway, ale se zdrojovou adresou odpovídající té původní. To se u průchozích paketů, značkovaných v mangle.PREROUTING
, neděje.
src primo nemeni zdrojovou ip adresu. Pouze upravuje chovani routingu tak, jako by zdrojova adresa byla src. (Coz je uzitecne prave pro lokalne generovane pakety, ktere nemaji zadnou zdrojovou adresu).
S takovým výkladem nemohu souhlasit, podle dokumentace (i podle mých zkušeností) parametr src
určuje preferovanou zdrojovou adresu, tedy zdrojovou adresu, která se přiřadí, není-li zdrojová adresa předem určena jinak (např. u forwardovaných paketů, paketů patřících do existujícího flow nebo paketů, kde si o konkrétní zdrojovou adresu řekla aplikace). Tento parametr nemůže ovlivnit chování routingu, protože se k němu dostaneme teprve v okamžiku, kdy už routing vybral optimální směrovací položku (takže už není co ovlivňovat).
Delat NAT jsem take zkousel, nicmene to nechtel a nechtel natovat. Predpokladam proto, ze se vzdy aplikovalo pouze jedno pravidlo z iptables...
BTW, nevite nekdo tu banalni vec (ktera je asi tak banalni, ze jsem ji nikde nenasel), jak se aplikuji v iptables pravidla? Je mi jasne, ze vyhovuje-li nejake pravidlo nejakeho chainu, dalsi pravidla uz se v nem netestuji. Co ale jine chainy? A jine tabulky?
Tiskni Sdílej: