Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Wasmer byl vydán ve verzi 5.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
X.Org X server 21.1.14 a Xwayland 24.1.4 řeší bezpečnostní chybu CVE-2024-9632 využitelnou k eskalaci práv. Pochází z roku 2006 (xorg-server-1.1.1).
Společnost Apple představila nový Mac mini. Menší, výkonnější a zároveň uhlíkově neutrální. S M4 nebo M4 Pro.
Byla vydána (𝕏) říjnová aktualizace aneb nová verze 1.95 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.95 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byl vydán Mozilla Firefox 132.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 132 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Jan Gruntorád byl včera večer ve Vladislavském sále Pražského hradu během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) vyznamenán prezidentem republiky medailí Za zásluhy 1. stupně za zásluhy o stát v oblasti techniky. Gruntorád je český informatik a manažer, patří mezi průkopníky internetu v České republice a je často označovaný jako 'Otec českého internetu'. V roce 2021 byl uveden jako první Čech do Internetové síně slávy. Mezi léty 1996 až 2021 byl ředitelem sdružení CESNET.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 41. Ve finální verzi vychází pět oficiálních edic: Workstation pro desktopové, Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, IoT pro internet věcí a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich je k dispozici také Silverblue a Kinoite a alternativní desktopy, např. KDE Plasma, Xfce nebo LxQt, a k tomu laby – upravené vydání Fedory například pro designery, robotiku, vědecké použití atd. Přehled novinek ve Fedora Workstation 41 a Fedora KDE 41 na stránkách Fedora Magazinu.
Chcem vas poziadat o radu.
Mam nainstalovany Ubuntu 7.10 a problem s RAMkou. Po nabootovani notebooku s 512MB RAM je volnych asi 260MB a system bezi celkovo dobre s rychlou odozvou. Akonahle na nom ale pracujem dlhsie, otvaram a zavieram aplikacie, RAMka sa plni a neuvolnuje. System zacina swapovat a to aj ked nemam otvorene takmer nic, hrozne sa spomali a musim restartovat.
Dakujem za rady.
free
a ps aux
v momentě, kdy váš systém začne citelně swapovat a "hrozně se zpomalí", jak říkáte.
Divného je na tom akorát to, že Jiným systémům ® pro stejnou funkcionalitu a rychlost stačí zlomek té paměti (a zlomek výkonu CPU)...
Pokud máte natolik kvalitní jasnovidecké schopnosti, že na rozdíl od nás víte, jaké aplikace na tom tazatel spouští, pak nechápu, proč mu také neporadíte…
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?
Pokud máte natolik kvalitní jasnovidecké schopnosti, že na rozdíl od nás víte, jaké aplikace na tom tazatel spouští, pak nechápu, proč mu také neporadíte…
Neporadím mu jednak proto, že tyto schopnosti nemám ale druhak proto, že většina "běžných" aplikací je na linuxu prostě mnohem pomalejší a nenažranější než na Windows a neexistuje žádné řešení jak to změnit. Příkladem budiž například OO a Firefox. A právě tyto aplikace u tazatele tak trochu předpokládám...
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?
U "spotřeby" paměti něco okolo 2/3, u výkonu CPU klidně i <1/10 (při zachování stejné subjektivní "svižnosti").
V tom případě žiju už dobrejch 8 let v Matrixu. A lidi okolo mě, který linux odmítaj kvůli "lenosti" jeho GUI snad ještě více než kvůli jeho nekompatabilitě se světem Windows, taky.
A teď tady čekám srovnání s Windows Vista (ty samozřejmě člověk, kterýmu je linux pomalej nepoužívá), případně námitky, že srovnávám systémy časově od sebe vzdálené 7 let (koho to zajímá, když umožňují provádět tu samou práci) nebo nějaká moudra o "pořádnejch počítačích" (kupovat 2-3x tak dražší PC jenom kvůli tomu aby dosáhl stejného komfortu práce, který poskytne konkurence "obyčejnej" člověk taky nebude) a budu úplně spokojenej...
Mimo realitu žije bohužel většina "linuxáků", konec konců tržní podíl linuxu na desktopu hovoří jasně.
QT aplikace tímto problémem netrpí, bohužel je to ale jenom půlka aplikací pod linuxem... Já osobně používám tam kde to jde taky kde/qt aplikace, ale některý aplikace prostě alternativu nemaj.
Bohužel pro linux zrovna Firefox a OO, tedy "killer apps" v argumentaci přechodu na linux, patřej k aplikacím, kde je výkonostní propad oproti windows verzím jeden z největších.
Linux je zadarmo a je mnohem lepší než Windows (dle "linuxáků"). Tak proč ho teda používá <1% (bavíme se samozřejně o desktopu) lidí?!
U "spotřeby" paměti něco okolo 2/3, u výkonu CPU klidně i <1/10 (při zachování stejné subjektivní "svižnosti").Tak to sotva. Zvlášť ta část o CPU je naprosto nesmyslná. Mám, pravděpodobně narozdíl od tebe, k dispozici dva počítače, u kterých by ten poměr vcelku odpovídal. Start "běžných programů" rozhodně netrvá stejně (Dalo by se říct 1/10 CPU, víc než 10x delší start a běh)
Ale tady nejde o rychlost startu, to člověk většinou nějak překousne. Jde o "reakce" GUI, který jsou v případě linuxu oproti Windows katastrofální, obzvláště v případě GTK.
Ale tady nejde o rychlost startu, to člověk většinou nějak překousne.Tady nejde jenom o rychlost startu, a proto jsem psal: víc než 10x delší start a běh. Mám tady počítač s Celeronem taktovaným na 333MHz, což je přibližně desetina mého Athlon X2 a o něco víc než desetina mého starého Athlonu XP 1700+ (nepočítám jenom taktovací frekvenci, ale i rozdíly v architekturách). Start Firefoxu, zobrazování webových stránek, start Adobe Readeru, prohlížení PDF, to všechno trvá na tom starém stroji neskutečně dlouho. V Linuxu kliknu a je to hned. Pokud z tohohle chceš vyjít se ctí, tak uznej, že jsi s tou 1/10 CPU hóóódně přestřelil.
Mimochodem, co si představujete pod výrazem "zlomek"? Řekněme tak desetinu?Třeba tak čtyřicet desetin?
1. Firefox ne vlastní prohlížeč, ale spíše flasch nebo implementace JavaScriptu. 2. mplayer 3. xineJestliže nemám puštěno moc aplikací obykle pomůže
swapoff -a swapon -a
Tiskni Sdílej: