Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Wasmer byl vydán ve verzi 5.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
X.Org X server 21.1.14 a Xwayland 24.1.4 řeší bezpečnostní chybu CVE-2024-9632 využitelnou k eskalaci práv. Pochází z roku 2006 (xorg-server-1.1.1).
Společnost Apple představila nový Mac mini. Menší, výkonnější a zároveň uhlíkově neutrální. S M4 nebo M4 Pro.
Byla vydána (𝕏) říjnová aktualizace aneb nová verze 1.95 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.95 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byl vydán Mozilla Firefox 132.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 132 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Jan Gruntorád byl včera večer ve Vladislavském sále Pražského hradu během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) vyznamenán prezidentem republiky medailí Za zásluhy 1. stupně za zásluhy o stát v oblasti techniky. Gruntorád je český informatik a manažer, patří mezi průkopníky internetu v České republice a je často označovaný jako 'Otec českého internetu'. V roce 2021 byl uveden jako první Čech do Internetové síně slávy. Mezi léty 1996 až 2021 byl ředitelem sdružení CESNET.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 41. Ve finální verzi vychází pět oficiálních edic: Workstation pro desktopové, Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, IoT pro internet věcí a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich je k dispozici také Silverblue a Kinoite a alternativní desktopy, např. KDE Plasma, Xfce nebo LxQt, a k tomu laby – upravené vydání Fedory například pro designery, robotiku, vědecké použití atd. Přehled novinek ve Fedora Workstation 41 a Fedora KDE 41 na stránkách Fedora Magazinu.
Ahoj, mám dvě připojení k Internetu, ve Zlíně a v Praze. Obě připojení používají 6to4. Z obou připojení funguje ipv6.google.com
bezvadně. Z obou připojení Firefox automaticky načítá stránky z mého serveru (např. andrej.podzimek.org
) v IPv6.
Co si ovšem neumím vysvětlit: Pro stránky www.ipv6.org
, www.sixxs.net
, www.pasnet.cz
, www.cesnet.cz
a další IPv6-enabled stránky Firefox ve Zlíně používá výhradně IPv6, zatímco v Praze používá výhradně IPv4, přestože má zjevně IPv6 k dispozici! Grrr. Proč to dělá?
Kde mám tedy hledat rozdíly? Než se pustím do humusů typu Ethereal, mohl by prosím někdo z vás zkusit uhodnout aspoň hint, čím by to mohlo být?
Jde o stejný Firefox na stejném notebooku a stejném Linuxu. Zlínská síť je IPv6 LAN se serverem, který slouží jako router. Ostatní počítače prostě jen poslouchají, co jim řekne radvd
. Pražská síť sestává z jednoho ADSL modemu v režimu bridge a z notebooku, který si sám zařizuje PPPoE a 6to4.
Zaprvé mi není jasné, co to znamená „kratší“. Zadruhé, když si webový prohlížeč nechá přes DNS vyhledat příslušný server, dostane odpověď, která zpravidla obsahuje několik IPv6 i IPv4 adres. Odpověď ho ale vůbec neinformuje o nějakých statistických datech nebo o rychlosti připojení! Nemá žádnou možnost zjistit, kde a jak daleko se příslušné stroje nacházejí. Prostě jeden z nich vybere a naváže s ním spojení. Velká většina programů dnes (zcela správně) preferuje vždy IPv6 adresy, jsou-li k dispozici.
Proto je mi záhadou, proč se na stejném počítači v jedné síti preferují IPv6 adresy a v jiné nikoliv. Nehledě na velmi zvláštní fakt, že při komunikaci s mým vlastním serverem (ať už z LAN nebo z Prahy) se IPv6 adresy automaticky preferují pokaždé.
Jenom takový hloupý nápad: nemohlo by to být způsobeno DNS servery? Zatímco v Praze se používají DNS servery poskytovatele, ve Zlíně slouží jako DNS (samozřejmě) můj server.
Pokud jde o výsledky dotazů, není tam rozdíl. Ale podstatný rozdíl je v tom, že se serverem ve Zlíně se komunikuje přes IPv6.
Jednoduchá otázka tedy je: Má fakt, že byl DNS dotaz položen protokolem IPv6 vliv na to, které adresy ve výsledku budou preferovány? Zdá se mi, jako by se při dotazu přenášeném IPv6 preferovaly IPv6 adresy...
To je trik, založený na bugu.
Když nainstalujete plugin zvaný Flagfox, bude Firefox v případě IPv4 adresy ukazovat stát, ve kterém se nachází server, a umí samozřejmě taky zobrazit IPv4 adresu.
Jenže Flagfox nepodporuje IPv6. Takže v případě těchto adres ukazuje otazník a hausnumera. Tím se dá okamžitě zjistit, jakým protokolem byla stránka načtena.
A mimochodem, na adresách http://www.sixxs.net/, http://www.go6.net/ a http://www.ipv6.org/ se na stránku přímo vypisuje IP adresa klienta.
IPv6-only stránky (http://ipv6.google.com/) a stránky z mého serveru fungují ve Zlíně i v Praze normálně přes IPv6.
Tři stránky zmíněné v prvním odstavci fungují ve Zlíně přes IPv6 a v Praze přes IPv4. Na stejném počítači, se stejným OS a prohlížečem... (Jen s trochu jinou konfigurací sítě.)
Pořád je mi záhadou, proč se můj Firefox na IPv6 LAN připojení ve Zlíně přes 6to4 chová „správně“, tj. preferuje IPv6, zatímco při navázání 6to4 tunelu v Praze přímo z notebooku preferuje IPv4.
Mám tu zkušenost, že tyto projevy bývají způsobeny chybnou konfigurací IPv6. Například některé podsítě fungují, zatímco u jiných se okamžitě (tj. za pár desítek milisekund) vrátí odpověď o nedosažitelnosti serveru. Na takovou chybu Firefox bleskově zareaguje tak, že vybere z DNS odpovědi IPv4 adresu a naváže spojení přes IPv4, aniž by uživatel zaregistroval nějakou prodlevu nebo chybu.
Jenže v tomhle případě to musí být jiný problém. Schválně jsem ručně pokládal DNS dotazy na servery, které umějí zároveň IPv4 a IPv6. Pak jsem zkoušel ty IPv6 adresy pingnout a všechny normálně odpovídaly přes ICMPv6.
Takže teď z toho mám v hlavě galiMatyáš.
BINGO!
Díky za velmi přesnou a kvalifikovanou odpověď. Prověřit tvé tvrzení bylo velmi snadné: Spustil jsem browser přímo na serveru ve Zlíně (přes SSH). Choval se přesně stejně, jako by běžel na notebooku v Praze! (Preferoval IPv4, přestože IPv6 normálně fungoval.) Takže myslím, že máš naprostou pravdu.
Skutečně to funguje asi tak, že se preferuje „opravdové“ rozhraní před tunelem, pokud je možnost volby. Pouze tam, kde možnost volby není (IPv6-only DNS odpověď (http://ipv6.google.com/
) nebo přímý požadavek na IPv6 adresu routovaný z LAN), se tuneluje.
Technicky vzato, není to vlastně patologický jev, ale jakási snaha o optimalizaci, chápu-li to dobře.
Z jiného pohledu by ale asi bylo lepší využívat IPv6, kdykoliv je to možné, a nebrat žádné ohledy na optimalizaci. Mám za to, že když budu maximálně zatěžovat IPv6 síť, přispívám tím v konečném důsledku k rychlejšímu rozšíření tohoto protokolu.
Soubor /etc/gai.conf
na mých počítačích s ArchLinuxem není. Dokonce se musím přiznat, že jsem o něm nikdy neslyšel. Pokud se dá vhodnou konfigurací prosadit bezvýhradná preference IPv6, rád bych to zkusil. Je k tomu nějaké howto?
Taky trochu experimentuju s IPv6 a mam asi podobny problem jako ty v Praze. Ve firefoxu jsem nasel volbu network.dns.disableIPv6
(dostupna, kdyz zadas adresu about:config
), kterou jsem mel nastavenou na true. Prohlizec mi tak preferoval IPv4 spojeni, kdyz mel na vyber. Pro IPv6 only sit kupodivu pouzil korektne IPv6.
Jake bylo moje prekvapeni, kdyz pri zmene hodnoty na false nezacal preferovat IPv6, ale naopak nebyl se schopen rozhodnout a tak treba www.kame.net
nezobrazil vubec.
Mozna by nebylo marne pohledat, zda firefox nema nejakou skrytou volbu ala network.dns.preferIPv6
, ktera by se musela pridat rucne
Samozřejmě mám protokol IPv6 ve Firefoxu povolený. Nicméně Firefox se opravdu chová různě podle toho, zda je v IPv6 LAN nebo přímo na počítači, odkud vede tunel.
Jsem si téměř jistý, že to není bug, ale feature. (Dokonce v naprostém souladu ) Trefně to popsal kolega níže. Otázka jenom je, jak se takové feature zbavit. Každý megabyte navíc přenesený po IPv6 sítích přibližuje dobu definitivního přechodu na IPv6.
Já jednak nemám operátora O2 (ani v Praze, ani ve Zlíně) a druhak mám správně nastavené MTU, experimentálně potvrzené. (A na serveru mám --clamp-mss-to-pmtu
.) To s tím /etc/gai.conf
určitě vyzkouším, díky za odkaz.
Vlastně ještě jedna věc: Drobnou záhadou zůstává fakt, že při spojení z Prahy na můj server ve Zlíně se použije IPv6, přestože DNS dotaz vrací taktéž IPv4 adresu.
Určitě se dá i tohle nakonec nějak racionálně vysvětlit. Můj server je ze všech testovaných jediný, který používá 6to4 adresu. Třeba to může ovlivnit volbu těch preferencí. (Je to jediný rozdíl, který mě napadá.)
Tiskni Sdílej: