Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Tato funkce je vhodná zejména při vývoji a praktických pokusech s shellem. Není-li jí předán žádný argument, vrací seznam atributů v lokálním jmenném prostoru. Pokud předáte jako argument objekt, vrátí atributy tohoto objektu. Vrácený seznam je získáván ze slovníku __dict__ prohlíženého objektu. Funkce však nemusí zobrazit všechny položky slovníku. Při prohlížení atributů třídy, která je potomkem nějaké jiné třídy, vrátí dir() jména atributů rekurzivně, tj. včetně jmen rodiče.
>>> dir() # zobrazeni atributu lokalni mnoziny jmen ['__builtins__', '__doc__', '__name__', 'os'] >>> class trida: ... """Trida prikladu""" ... cislo = 7 ... >>> dir(trida) # zobrazeni atributu tridy ['__doc__', '__module__', 'cislo'] >>> trida.__dict__ # jako vyse, ale ze slovniku __dict__ {'__module__': '__main__', '__doc__': 'Trida prikladu', 'cislo': 7} >>>
Přejímá dvě nekomplexní čísla a vrací n-tici jejich podílu a zbytku po celočíselném dělení. Parametry mohou být celá čísla nebo reálná čísla (jejich výpočet pak vypadá takto: (math.floor(a/b), a%b)), v případě smíšení typů se použijí standardní pravidla pro konverze. Předá-li se funkci komplexní argument, vyvolá DeprecationWarning.
Tato funkce slouží k sekvenčnímu procházení posloupnosti pomocí iterátorů. Parametr musí být sekvence nebo jiný objekt podporující "iteraci". Vráceným objektem je enumerate, který je potomkem iterator. Jeho metoda next() vrací další prvek posloupnosti jako n-tici s indexem a hodnotou. Enumerate se objevilo poprvé ve verzi 2.3 a je velmi vhodné k procházení posloupností pomocí cyklu for.
>>> seznam = [1, 2, 3, 4, 5, 6] >>> for i in range(len(seznam)): ... print i, " -> ", seznam[i] ... 0 -> 1 1 -> 2 2 -> 3 3 -> 4 4 -> 5 5 -> 6 >>> for i,j in enumerate(seznam): # prochazeni seznamu pomoci enumerate ... print i, " -> ", j ... 0 -> 1 1 -> 2 2 -> 3 3 -> 4 4 -> 5 5 -> 6 >>> slovnik = {'a':1, 'b':2, 'c':3, 'd':4, 'e':5} >>> for i in slovnik.keys(): ... print i, " -> ", slovnik[i] ... a -> 1 c -> 3 b -> 2 e -> 5 d -> 4 >>> for i, j in enumerate(slovnik): # slovniky je mozne tez prochazet ... print j, " -> ", i # ale pozor, klic a hodnota jsou oproti seznamu prohozene ... a -> 0 c -> 1 b -> 2 e -> 3 d -> 4 >>>
Pozn.: Iterátory budeme probírat v některém z dalších dílů.
Prvním argumentem funkce je textový řetězec obsahující platný pythonský výraz; po zpracování vrací True nebo False podle toho, zda je výraz pravdivý či nikoliv. Nejsou-li zadány parametry globals a locals, je výraz vyhodnocen v prostředí, ze kterého byla funkce spuštěna. Globals a locals pak představují slovníky obsahující objekty prostředí, pro které je výraz vyhodnocován. Navíc má expression přístup ke všem builtins, takže se nemusí explicitně přiřazovat. Funkce navíc umožňuje spouštět kompilované výrazy (compile() - viz předchozí díl).
>>> x = 125 >>> eval('x >= 25 and x < 300') True >>> glob = globals() # ulozi slovnik globalnich jmen do promenne >>> glob['x'] = 300 # a v teto promenne zmeni "promennou" x na 300 >>> eval('x >= 25 and x < 300',glob) # pouzije jako globals prom. glob False >>>
Execfile je příbuzná s příkazem exec a zároven má podobné použití jako import. Stejně jako exec provádí funkce execfile pythonské příkazy, rozdíl je však v tom, že tyto příkazy jsou uloženy v jiném souboru. Jméno tohoto souboru se předává jako textový řetězec prvnímu argumentu. Funkci lze využít jako alternativu k příkazu import. Nesmíme však zapomenout, že execfile neprovádí modulovou administraci. Znamená to, že se nevytvoří nový objekt modulu, ale provedou se pouze příkazy obsažené v souboru.
Soubor pokusny.txt:
print 'pokusny soubor' for i in range(5): print i
Kód ukázkového programu:
>>> execfile('pokusny.txt') pokusny soubor 0 1 2 3 4 >>>
Globals a locals zde fungují stejně jako v předchozím případě.
Už podle názvu lze odvodit, že tato funkce otevírá soubor pro práci. Jméno souboru se specifikuje jako řetězec a je prvním parametrem. Navráceným objektem je objekt file. Parametr mode určuje, v jakém módu může být soubor otevřen, a předávané hodnoty jsou notoricky známé:
'r' | Mód čtení; jinak výchozí hodnota. |
'w' | Mód otevírající soubor pro zápis. Pokud soubor neexistuje, vytvoří jej. |
'a' | Mód otevírající soubor pro přidávání dat na konec. Obsah se nepřepíše. |
'r+' | Mód pro čtení a zápis, původní obsah nebude zničen. |
'w+' | Mód pro čtení a zápis, seřízne však původní soubor na nulovou délku - vytvoří v podstatě nový. |
'a+' | Mód pro čtení a přidávání na konec. |
'b' | Binární mód - nemá význam na unixových strojích. |
Argument bufsize nastavuje velikost bufferu: 0 - buffer se nepoužívá, 1 - řádkový buffer, všechny ostatní hodnoty nastavují velikost bufferu přibližně na svou hodnotu. Zadá-li se záporná hodnota, použije se velikost výchozí pro systém. To samé se stane, pokud parametr bufsize vynecháme.
File byl přidán ve verzi 2.2, jako jakýsi alias pro open(). Je to totiž mnohem přehlednější pro testování:
>>> f = open('soubor') >>> isinstance(f,file) # prikaz je mnohem pruhlednejsi True >>>
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: