Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Před dvěma lety jsem si koupil notebook HP nx6110, v té době jsem s linuxem začínal, zkusil jsem tedy Ubuntu (pro začátečníky) zklamalo mě na něm tehdy dost věcí, především to, že vše bylo klikací a klikátka přepisovaly konfiguráky a bylo s tím dost takovýchto problémů.
Takže jsem ho po měsíci zaměnil za Debian, ten byl v tomhle lepší a tak ho tu mám doteď. Na Debianu mi ale postupem času přestal fungovat Aptitude (zaboha nešel spravit), s displayem nastaly problémy, v Ooo se místo é zobrazovalo É a podobné věci, které mě právem štvaly. Na desktopu jsem mezitím nainstaloval Gentoo a s tím nemám problémy do teď, init skripty jsou tam řešeny líp než v Debianu (rc-update je super), pomocí USE si vyberu jen to, co chci a celkově se systém líp konfiguruje a je "čistčí".
Takže jsem si říkal, že se na notebooku na Debian vykašlu a nainstaluju něco čistčího, co bude fungovat líp. Gentoo jsem si tam dávat nechtěl, prtože má hlavní nevýhodu - kompilace, je to sice i obrovská výhoda, ale na notebooku s 1,4Ghz celeronem (240MB ram) by trvala dlouho a já tam potřebuju rychlou instalaci nových programů a aktualizací. Řekl jsem si fajn, zkusím Archlinux, ten je kompilován pro i686, bude rychlý, čistý (myšlenka, že na jednu věc budu mít jen jeden program je přesně to co bych chtěl), jednoduchá konfigurace přes přehledný konfiguráky a nezabere mi tím pádem mnoho místa z mýho 40GB disku.
To všechno je super a podle mých představ, Arch se mi líbí, ale nastalo spousta problémů a já už nemám síly to řešit namátkou co si vzpomenu:
Snažil jsem se tyto problémy řešit spoustu jsem jich vyřešil, ale strávil jsem na tom hodně času a pořád se objevují problémy nové. Nejhorší jsou ty, že v nové verzi nějakého programu něco nefunguje, nebo padá.
Proto mi poraďte, co mám zkusit za distro na notebook, abych byl spokojený. U Slackware si říkám, že je už moc složitý, nemá ani balíčkovací manažer, což je problém. Gentoo je naprosto skvělý, ale vše kompiluje a já chci binární distro. Klikací distra nehci, protože mám rád čistotu a stejně používám konzoli a konfiguráky, připadá mi to lepší. Mám tu ještě ten starý opuštěný Debian, myslíte, že ho mám zaktualizovat a zkusit to s ním? Vyřešit tamní problémy? Ačkoliv mi na něm vadí tamní "bordel"?
Tiskni Sdílej:
Já si to už po dvou letech nepamatuju přesně co jsem měl za problémy s Ubuntu. Byla to verze 5.04 a byl tam problém s instalátorem, že to nešlo nainstalovat česky, to si pamatujuTak to bych byt tebou to Ubuntu zkusil znovu. Od tebou uvedene verze se toho zmenilo opravdu hodne. Na tebou uvedeny HW bych hnedka bezel zkusit Xubuntu 7.10.
Dokonce bych rek ze naopak, kdyz pouziju KDE, konqueror, kword, proste skoro samy K ktery sou nejlepsi, tak v KDE to bude imho zabirat min mista, protoze nebudou navic nacteny knihovny xfce.No tak jasny, ja jsem nevedel (necetl jsem tu uplne celou diskusi), ze ti jde o K programy. Pak je to celkem zbytecne, tam rvat Xfce.
Nerikam ale ze xfce je spatny, ale zkousel jsem na jednom starym pocitaci xfce s firefoxem a nebyla to zadna slava, kde s konquerorem je lepsi a rychlejsi.Neco mi rika, ze tim Xfce to opravdu nebylo
make.conf
a následné buildpkg
mě také napadlo, ale nakonec jsem jej zavrhl, neboť podle blogpostu soudím, že by se asi muselo na desktopu kompilovat s příliš obecnými optimalizacemi.
1) Na ten yaourt se podívám, jestli mi to zpříjemní práci s AURem tak superVřele doporučuju. Tipy:
yaourt -Sb jmeno_balicku yaourt -Syu --aur
2) Já nemám grafiku od ATI, ale od intelu, nevím co tam dělala ta knihovna k ati, už jsem byl smířen s tím, že v archu 3D nefunguje jak má - vykreslovalo to špatně rozpadával se obraz a podobně.
pacman -S libgl
Jo to jsem udelal, nejdriv jsem odinstaloval to atinacky, catalyst nebo cytalist, nebo tak neco, ale jak jsem na to mel prijit??? Prisel jsem na to nahodou, a to je presne to co mi vadi, ze reseni chyb neni jen tak... V Gentoo jsem samozrejme mel problemy ale vzdy me to treba napsalo co se podelalo a ja byl schopnej to spravit.pacman -S libgl
Abych řekl pravdu, na ArchLinuxu se mi taktéž spousta věcí nelíbí. Ale seznam v tomto blogpostu je poněkud silné kafe. Svádět problémy (občas i binárního) software a (většinou nedokumentovaného) hardware na distribuci mi připadá trochu přehnané.
Málo balíčků v repozitáři, spoustu toho jsem musel instalovat z AURu
Aha. Smím se zeptat, kolik package requestů jsi vytvořil? Já se přiznám upřímně, že jsem nevytvořil žádný. Ale já si nestěžuju na nedostatek balíčků, že ano... Taktéž jsem občas narazil na chybějící balíček, který třeba nebyl dokonce ani v AUR. No ale v takovém případě jsem obětoval 10 minut napsání PKGBUILD
u. Ano, ArchLinux je (zatím) „malá“ distribuce a počet balíčků nemůže být takový jako u Gentoo nebo Debianu. That's not a bug, that's a feature...
Blbnulo lid tlačítko, při zavření víka nezhaslo podsvětlení - nakonec naprosto divné řešení
Ano, takových problémů je spousta a na fórech Gentoo nebo Ubuntu se v drtivé většině případů najde řešení. Opět z toho lze těžko vinit distribuci. ArchLinux si neklade za cíl explicitně podporovat různý (třeba i vadný) hardware. To dělá právě třeba Ubuntu. V ArchLinuxu v nejhorším případě stačí jednoduše použít ABS a zkompilovat si věci kolem ACPI s jinými optiony. Já žádné podivné potíže s notebookem nemám. (Faktem ale je, že používám Vanilla kernel.)
Místo knihovny libgl byla v systému nějaká od ATI a já nebyl schopen zjistit proč mi akcelerace funguje jen na půl a glxgears segfaultuje
Nějaká od ATI? Nejde náhodou o nějaký proprietární binární ovladač? Tím je řečeno vše. Tučně zvýrazněná část mi připadá velmi podstatná: Proč je vlastně tato věta v seznamu „nevýhod“ distribuce?
Při přehrávání některých videí při použití ovladače xv je video naprosto přesvětlené, musí se použít ovladač x11
V Linuxu a X.org je tolik způsobů, jak akcelerovat přehrávání videa, že problém s jedním z nich přece nemusí znamenat tragédii. A hledal jsi vůbec řešení? Sice tam jde o opačný problém, ale mohlo by to pomoct.
Nefunkční flash v Konqueroru, musel jsem downgradovat flashplugin - jak na to mám přijít??
Mluvíš o implementaci GNASH nebo o Flashi od Adobe??? Pokud je řeč o tom druhém, proč je vlastně vůbec o něčem řeč? Jak za to může distribuce? Drobný hint: Z mé zkušenosti plyne, že Adobe Flash v Konqueroru přestane segfaultovat, když uděláš prelink -aRm
. Je to překvapivé, ale na strojích, které provozuji, tomu tak je.
Nefunkční wget - taky downgrade
Takže dvě poznámky. Zaprvé, nefunkční wget
jsem poslední dobou viděl už v několika distribucích. Zadruhé, proč hned downgrade? Když se dobře podíváš na chybové hlášky a podmínku, která neprošla tím assertem nebo co tam je, zjistíš, že problém se týká progress baru. To znamená, že s parametrem -q
(quiet) je wget normálně použitelný. Kromě toho, když použiješ ABS, určitě je tam nějaký option, který umožní zkompilovat wget bez těch assertů a ladících podmínek... Pro použití parametru -q
zároveň s ABS stačí editovat /etc/makepkg.conf
.
Toto sice bezesporu je chyba distribuce, ale nezdá se mi, že by šlo o něco fatálního.
Dost problémů okolo ifplugd a dhcpcd - musel jsem předělat skript /etc/rc.d/network, aby to fungovalo, s dhcpcd je problém možná pořád, už se dlouho neprojevil ale nijak jsem ho nevyřešil
Huh? Používám ArchLinux pro přístup k PPPoE s autentizací, k WiFi sítím se třemi různými technikami přístupu (WPA PSK, WPA2 PSK, WPA2 PEAP) a k ethernetu, občas i s 802.1, a nikdy jsem neměl problém. Vždy to fungovalo bez modifikace startovacích skriptů i bez dalších úprav. Pravda je, že ifplugd jsem nikdy nepoužíval. (Rád vím, kdy přesně se počítač připojuje k síti a jak mám v dané chvíli nastavené routovací tabulky.) Na problémy s dhcpcd je přece /etc/conf.d/dpcpcd
a všechny další záležitosti by mělo být možné nastavit v /etc/network-profiles
(donedávna), případně v /etc/network.d
(odnedávna). Nové řešení má tu obrovskou výhodu, že startovací skript network už není nijak vázaný na síťové profily. Lze tedy konečně rozlišit rozhraní, která mají fungovat pořád (loopback) a která podléhají změnám profilu.
Nelogická defaultní konfigurace php, musel jsem dost laborovat, abych rozchodil základní věci a zobrazování chyb mi funguje jen, když to zapnu přímo ve skriptu (v php.ini je vše jak má být)
U mě se tento problém nikdy neprojevil a výpis chybových hlášení se řídí přesně tím, co mám v php.ini
. Pokud jsi vyloučil takové standardní chyby, jako je například nepřístupnost php.ini
pro uživatele, pod kterým běží Apache, případně změna v syntaxi, kterou lze najít například v php.ini.pacnew
, nezbývá než tuto věc prohlásit za záhadu. Zdá se mi, že na fórech ArchLinuxu si nikdo na nic podobného nestěžuje.
S wifi mám ještě větší problémy než v Debianu (tam byly taky problémy, ale tady nezáleží na distribuci - obecný problém)Ne, tento problém skutečně nezáleží na distribuci, ale spíš se může nacházet mezi židlí a klávesnicí. Pokud si člověk správně nastaví konfiguraci pro
wpa_supplicant
, mělo by všechno fungovat. (To jsem koneckonců už psal výše.) Kromě toho nová implementace síťových profilů v /etc/network.d
už ve většině případů nevyžaduje ani znalost konfiguračního souboru pro wpa_supplicant
a umí jeho nastavení vygenerovat.
Při přenášení dat přes firewire (ethernet over firewire) po chvilce přenosu najednou konec a už se nepřenáší ani bajt
Nefunguje mi stolní lampa.
Opět je to něco, co nepatří do seznamu problémů nějaké distribuce. Zaprvé, co říká dmesg? Zadruhé, co říkají logy? Zatřetí, v kernelu jsou dvě implementace FireWire. Kterou používáš? S jakým nastavením? Začtvrté, jaký je to hardware?
V Konqueroru mi nefungují tučné písma - asi chybí Tahoma bold (teď mě to napadlo)
No, hmmm. Tak k této poznámce fakt není co dodat... Co tím chtěl básník říci?
Už mě to nebaví a nevzpomínám si, myslím, že to stačí k objasnění, proč mě arch nebaví
Nestačí. Možná žiju v nějakém jiném světě, ale vždy jsem měl za to, že operační systém (a počítač) slouží především ke komunikaci a k práci. Aby někoho bavil (nebo nebavil), to se příliš často nevidí. Pokud máš na takové experimenty čas, vyzkoušej si prostě několik jiných distribucí a třeba v některé z nich bude fungovat všechno hned a bez problémů. Doporučoval bych například Ubuntu nebo SUSE. Ale ruku na srdce, svádět vlastní pohodlnost na ArchLinux je poněkud nezodpovědné. Je to minimalistická a univerzální distribuce pro uživatele, kteří se nebojí řešit problémy. Pokud se to někomu nelíbí, ať se podívá po jiné distribuci a neztrácí čas psaním seznamu (více či méně podnětných) výhrad.
Proč by neměl být pohodlný? To má jeden den týdně trávit vrtáním linuxu? Kdyby o to měl zájem, tak by se neptal na jiné distro.
Klikací distra nehci, protože mám rád čistotu a stejně používám konzoli a konfiguráky, připadá mi to lepší.No, kdo chce kam ...
No podle popisu v tom fóru šlo v tomto případě asi o chybu v dhcpcd, která však byla po nahlášení v Archu opravena (standardní archovskou metodou - vydáním nové upstream verze).s dhcpcd je problém možná pořád, už se dlouho neprojevil ale nijak jsem ho nevyřešilNa problémy s dhcpcd je přece
/etc/conf.d/dpcpcd