GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Soused dotáhl Red Hat Linux 4.x s jádrem 2.0.x. Už nevím, kde ho splašil. Jestli na Invexu, na střední, netuším. Sám byl tenkrát hodně pokrokový. S jedním kamarádem si společně pořídili CD vypalovačku a všem okolo za patřičný poplatek vypalovali CD. Už jen to vypálení CD byla pekelně drahá sranda. Vzhledem k tomu zájmu, si asi museli dobře vydělat. Pak si ještě pamatuji, že CD mechaniku používal jako běžný pevný disk. Tenkrát byla kapacita disků malá a CD bylo většinou stejně velké, nebo větší, než tenkrát běžný disk. Už si nepamatuji, co na tom měl za formát/fs. Byla to doba Win98, nebo to bylo později a měl W2k, už nevím.
Každopádně strašně ho vychválil, nainstaloval mi ho do PC. Já se s tím pak mořil a vesměs to pro mě nic neumělo, žádná hra nejela atd. Už ani nevím, jak jsem se ho zbavil a vrátil tam W98. Možná mi s tím pomohl, nevím. Pamatuji si, jak jsem byl z bootu toho RHELu nadšený. Win98 ukázaly logo, pofidérní čáru a RHEL ukazoval, jak startují jednotlivé komponenty, vše pokaždé stejně, žádný problém atd.
Na celé věci je vtipné to, že ten, co mě do toho uvrtal, nasazoval to v rámci i střední školy atd., tak na Linux nikdy nepřešel a myslím, že od něj i úplně odešel. Myslím, že se delší dobu věnoval kreslení, dělal v Maya a dalších, takže minimálně z toho hlediska nemohl mít u něj Linux šanci.
V té době byl nejoblíbenější Mandrake Linux, protože byl i nejpřívětivější. Měl jsem už WinXP (někdo dotáhl na Lan party a všichni se zbavili W98 a naladili totálně zabugovaný WinXP, ale vypadaly skvěle a ve finále byly víc stable, než ty W98). Fungoval jsem tedy na dual boot. Tenkrát se používal zavaděč Lilo (někdo používá i dnes, nechápu). Registruji se na AbcLinuxu a sháním rady.
Zkouším Debian 3, zkouším si pod ním zkompilovat xfree 4.3.0 :D. Hraju si s Knoppixem, revolucí, která přinesla skutečný Live Linux na CD.
Ten stejný rok si hraju s Gentoo. Překvapuje mě, jak je to strašně jednoduchý oproti tomu, co všichni tvrdili. Stačilo pochopit základní věci a podle pár návodů se naladilo kompletní Gentoo a nebyl problém s ničím. Výkon neskutečně poskočil oproti Mandrake. Dependency hell zmizelo atd.
Začínám používat ReiserFS a začínám být čím dál tím víc v Linuxu, než-li ve WinXP. Čas pálím tak, že se snažím rozjíždět hry pod Linuxem, což mě posouvá dál.
Už jsem dělal něco pro jednoho známého, co byl lokální ISP, zasíťovávali jsme úřad apod. Byl jsem pomalu ještě dítě a byly prázdniny / svátek, přesně nevím. Nyní jsem od něj dostal úkol, naladit server, kde budou mailové služby, web apod. Mělo to běžet na PII-350MHz,128MB,10GiB HDD,100MiB eth. Nedal jsem to, neměl jsem na to tenkrát ještě kapacitu. Nicméně Zdeněk Burda měl tenkrát najetý mailový služby a vše kolem toho. Měl za sebou spoustu instalací a všichni se u něj radili. Dal jsem mu tedy vzdálený přístup, on mi to doladil, dovysvětlil a já mu zaplatil (asi to bylo 90% z částky, co jsem měl dostat, už si to přesně nepamatuji).
Na server pro komunikaci s ISP si nasazuji DWL-520+ (driver se musel kompilovat: acx100_pci). Když jsem to všechno zvládal, včetně patchování a kompilací na různých verzích kernelů, tak jsem sepsal asi můj první úspěšný návod. V době budoucí s tím měl můj ISP problém, protože jsem mu shazoval klienty z AP :). Ale to byla tenkrát běžná věc, tj. nekompatibilita wifi prvků proti sobě a různé divné chování. Je třeba si uvědomit, že tenkrát nebylo moc hw k dispozici, pár modelů a konec.
Sdílím připojení k internetu se sousedy (konečně mám wifi od místního ISP, který to rozjel, byl jsem jeden z jeho prvních zákazníků), abych rozmělnil náklady za internet. Do té doby jsem jel vytáčený modem, max hodinu denně kvůli ceně. Ta hodina denně na 56kbit licence, to bylo dost málo na to, abych sehnal nějaké zdroje, kterých navíc tenkrát zas tak moc nebylo.
Rozjíždím legendární wifi kartu Z-Com XI-626, na které ujížděli tenkrát snad všichni včetně CZFree.Net a D-Link DWL-520+ jde ze serveru ke mě do PC. Chvilku trvalo, než jsem si na ní našetřil, přecijen oproti tomu D-Linku to byla jiná cenová.
Začínám se zajímat o shapping. V rámci Linuxu se musí brutálně patchovat kernel i iptables. Používá se patchset patch-o-matic a IMQ. Píši na toto téma dva články, mé první pro Abclinuxu.
Rozhodl jsem se vykašlat na školu. Přes léto (resp. já makal skoro každý víkend na pile a prázdniny ve strojírenské dílně, abych měl na školu) jsem makal a našetřil si dost peněz, abych se mohl vrátit do Prahy. Věděl jsem, že pokud chci růst, tak musím do středobodu dění a né paběrkovat někde mimo na pofidérní internetové lince a bez kontaktů. Z hnízda jsem tedy vyletěl poměrně rychle. Dnes je situace samozřejmě jiná. Známý, se kterým jsem jezdil do školy (seznámeno přes inzeráty alá školní síť, jízdomat apod.) mi v Praze pronajal byt. Myslím, že to bylo za 7kkč, později 8kkč/měsíc se všemi poplatky s tím, že jsme tam byli dva (přes inzerát jsem si našel člověka, takže každý platil 4kkč). Bylo to 1+1. Dohoda byla, že když budeme tři, bude se platit 9kkč. Dost často jsme tři byli, takže tak.
Při spolubydlení jsem si užil dost zábavy a poznal dost lidí. Bydlel se mnou puntičkář posedlý úklidem, maniodepresivní Marvin (úplně stejný jako ve stopařově průvodci), pak s námi rok bydlela jedna holka, následně jsem bydlel s mladým inženýrem, co objížděl elektrárny (asi měl nějaký jaderný obor, už přesně nevím, pak jeho přítelkyně chtěla sestěhování, tak mně se slzou v oku opustil). Následně jsem přes léto bydlel se dvěma holkama (Jak se bydlí s dvěma holkama v 1+1). Poté jsem tam měl gaye, co byl skoro vyléčený gambler (byl to kuchař, co chodil s nějakým podnikatelem, co měl dvě děti), ten mě ale začal okrádat (stravenky, asi i prachy a pak mi zmizela celá peněženka). Následně jsem si moc nepolepšil, protože ke mě šel jeden čtyřicátník, ztroskotanec, co neměl prachy, dělal načerno (neměl prachy, protože dlužil, neplatil alimenty atd.) u nějakého Ukrajince, chlastal a povídal o tom, jak v devadesátkách kradli auta, prodávali do jiných krajů (nebyl ještě centrální registr), jak jezdil ožralej autem a nakonec jak přišel o ženu a dítě (dostala rozum a vykopla ho). No, historek hafec.
Každopádně měl jsem dva měsíce si najít práci, pak už by mi nevyšly peníze a musel bych se z Prahy stáhnout. Už jsem měl jít dělat technika, ale nakonec se velmi opožděně ozvali z jedné firmy, kde dělám do teď. Tam mi byl umožněn další samorozvoj, vesměs se pro mě stal počítač na dlouhou dobu kamarádem na 18h denně (né, že by to před tím bylo lepší :D).
Ještě bych dodal, že ač jsem byl na vysoké jen rok, tak mi strašně moc dala a i ten jeden rok mi strašně pomohl. To je i důvod, proč jsem v případě otázek placení vysoké školy a zavádění nějakých povinností na té liberálnější straně. Kdyby nebyla zadarmo, nikdy bych na ní nemohl. Kdybych na ní nemohl, neskončil bych v Praze, ale nejspíš jako nějaký strojař ve fabrice.
Následovaly články na základě toho, co jsem v práci udělal. Takže např. serie Nagios + Centreon apod. Rozjel jsem v práci virtualizaci s VMWare Server atd.
Byla to také doba, kdy jsem v privátu spravoval asi 50 mašin a skládal jeden PC za druhým. Všechny PC v rodině, u jejich známých a někdy známých známých. Pak se k této skupince přidali i zaměstnanci ve firmě, kde jsem dělal. Všechno jsem sháněl po bazarech. Své vlastní PC jsem skládal také jen z bazaru, a to i pevné disky. Kdysi byl středobodem bazaru 4um.overclocking.cz (dříve myslím 4um.ocguru.cz), kde byla (a pořád myslím je) po registrace sekce s bazarem. Bylo to něco jako aukro s hodnocením důvěryhodnosti apod. V době, když aukro začalo, to bylo pořád nejlepší místo na nákup. Postupně ale aukro převládlo (dalo se tam prodat dráž a když není prodejce, tak musí jít kupující jinam, což znamenalo také na aukro).
Mám pocit, že to bylo v tomto roce. Spolubydla, totální počítačový analfabet, si spustil můj PC (měl tam svůj účet, sám PC neměl) a místo, aby ho nechal naběhnout, tak se nějak dostal do biosu řadiče (tato možnost na té desce nešla nijak zamknout), nastavil mi sw pole na disky a přišel jsem o všechny data. Potřeboval jsem rychle něco nahodit, takže jsem dal Gentoo pápá a naladil Arch Linux. Ten mi totiž přišel úplně stejný jako Gentoo, jen bez nutnosti si celý systém kompilovat. Rozsah balíčků podobný, výkon stejný, výroba vlastních balíčků jednoduchá (ebuild vs pkgbuild nebyl tenkrát skoro žádný rozdíl). Od té doby jedu ArchLinux.
Tento rok jsem se také rozhodl, že si udělám refresh svého jména a příjmení. Na základě toho jsem sepsal asi můj nejčtenější zápisek: HOWTO : Jak si změnit jméno a příjmení. I po tolika letech mi stále píšou lidé :D. Zrovna nedávno mi psala jedna holka. Chtěl si změnit také jméno a příjmení. Byla z nějaký vesnice. Její stará paní matriční jí žádost ani nevzala. Místo toho jí dala radu, že pokud si chce změnit příjmení, ať se vdá, a že jméno a příjmení si mění jen zločinci a poslala jí pryč. Tak chudák holka ode mně chtěla nějakou radu.
Následovalo dennodenní mučení, učení, nasazování atd. Nějaký další rozvoj jsem sepsal zde: Jak šel čas: Stále narůstající požadavky v IT.
Jeden čas jeli na Linuxu i bráchové, zprovoznil jsem jim hry, které chtěli, a byli v pohodě. Zhruba v polovině životnosti Win7 na ně pak přešli a Linux opustili. Já jsem místo toho odstranil dualboot a jel čistě jen Linuxu. To už ale bylo někdy za dob Win Vista. Každopádně dost často dělám s lidmi, co pracují na Linuxu v tom smyslu, že na něj něco nasazují, třeba se i živí správou, ale doma ho nemají a jinak ho neřeší. Zajímavé je to, že jim chybí naprosté základy. Prostředí je pro ně pořád tak nějak napůl černá krabice, neví, jak přesně funguje bootování, neví, jak funguje rozdělení disku, filesystém, co jsou to inody apod. Kdysi nám třeba jedna firma dodala OracleDB na Linuxu, po několika letech byl potřeba přesun na jiný hw. Uměli jen jednu věc, instalaci na novo, migraci dat a pak všechno nahodit a otestovat. Když jsem místo toho udělal online migraci přes live CD v cílové destinaci, tak nechápali. Asi si pořád mysleli, že Linux je jako Windows, že se vnitřně něco někam napíše a jinde to nepoběží, nevím.
A co vy? Kdy a jak jste začali, jaký jste měli progress apod.? A používáte Linucha jen v rámci práce, nebo ho máte i na svých zařízeních doma?
Zdar Max
Tiskni Sdílej:
Hrál jsem si s děláním webovek a v knížkách, tuším od Koska, se psalo, že správný webový server byl LAMP, tak jsem si to chtěl zkusit osahat. Shodou okolností se nám doma válel krabicový Mandrake, ale připojení jsme měli přes winmodem, takže blésmrt. Každopádně se mi tehdy hrozně zalíbilo KDE.
Nějakou dobu jsem experimentoval s menšími LiveCD (Slax, Saxana), jenže připojení k síti byl prostě problém. Takže jeden rok jsem se sebral a jel vlakem přes celou republiku na nějakou akci, kde taky rozdávali lisovaná CD Ubuntu. To už šlo nainstalovat offline a normálně používat. Krátce poté zmizel winmodem v propadlišti dějin, nahradila ho vesnická wifi, které pro změnu vadily stromy v okolí, ale pořídil jsem si tehdy první repasovaný thinkpad, takže když nepřišel internet za mnou, mohl jsem si dojít za ním.
Hrál jsem si s děláním webovek a v knížkách, tuším od Koska, se psalo, že správný webový server byl LAMP, tak jsem si to chtěl zkusit osahatTo bud rad, ze ses aspon nekde docetl, jak vypada spravny web server. Ja delal prvni webovky v Perlu, na Win95 s Personal Web Serverem a jako vyvojove prostredi pouzival notepad.
Hezký blogpost, pojďme tedy vzpomínat. Já ty vzpomínky rozesel za poslední roky do řady textů na diit a rootu, možná i tady, ale stručně to shrnu:
Od 2010 postupem let ztrácím Windowsové návyky a získávám Linuxové. Už není cesty zpět. Pokud něco nefunguje na Linuxu, tak to nekupuju, nepoužívám, případně hledám náhradu. Ale stále mám k dispozici dual-boot, nejprve redakční Windows 8.x (btw Windows 7 jsem snad nikdy neprovozoval), od cca 2018 pak vlastní Windows 10 a Office 365. Ale to jen pro určité situace, 99,9999% času trávím v Linuxu.
Jinak moje první řadová zprávička na cdr.cz v roce 2005 byla tuším o Buffalo Linuxu. Na abclinuxu jsem psal 2008-2017, blogoval ještě déle. Pro root.cz píšu od 2017.
Jo, hardwarově jsou to možná zajímavé stroje, ale šíleně svázané s jediným správným OSMožná se blíží doba kdy bude HW od Apple vhodný pro Linux: Linus Torvalds přešel na Apple. Na nejnovějším MacBooku Air mu ale běží Linux.
Každopádně před pár lety jsem měl tu čest v jedné z učeben s iMacy a opravdu ne, to mi nesmí do baráku.Pokud jde jen o vyzkoušení MacOS, tak netřeba hledat stroj Applu. Stačí na Linuxu nainstalovat MacOS do virtuálky.
protože tam pod Linuxem nefungují core věci jako gpu.Jo, to jsem četl v diskuzi pod článkem. Pochopil jsem to tak, že na něho přešel "vývojářsky" nikoliv pro běžnou práci (zatím). Linus doslova píše:
Not that I've used it for any real work, I literally have only been doing test builds and boots and now the actual release tagging. But I'm trying to make sure that the next time I travel, I can travel with this as a laptop and finally dogfooding the arm64 side too.
Nikde tam nevidím Apple? Nelákalo? :)
Zdar Max
Mě lákalo jabko tak do roku 1997. To asi tak sedí s tím, že tam dolezl Jobs a udělal z toho ten megakorp kult, ale to sem tehdy ještě ani nevěděl (co z toho bude za naleštěnej eklhaft a snobárna).
Ale viděl jsem to v akci a nic moc, pak tuším 97 nebo 98 jsme pořídili první pořádný PC a z DOS/Win3.1 (bez nějakejch aplikací, takž na prd) se přešlo na Windows 98. Na a od tý doby už jsem proti škaredýmu majoritními IBM PC nic neměl. Což jsem si pa zpětně potvrdil někdy v roce 2001 když jsem u bohatších známejch viděl to průhledný all-in-one jabko a MOcaS 9. Doteď si říkám, WTF.
Linux jsem měl až potom souběžně s WinXP a Win2K, ale teda musím říct, že na běžný používání to u mě vyhrály okna. Jenom nevím, jak přežiju ten taskbar bez popisek ve Windows 11.
? Snobárna a neleštěnej eklhaft to byl už za bezjobsové éry. Pravda, Jobs přidal otáčky, ale na druhou stranu tam dotáhnul UNIX a to je jednoznačně plus!Nikde tam nevidím Apple? Nelákalo? :)
Zdar MaxMě lákalo jabko tak do roku 1997. To asi tak sedí s tím, že tam dolezl Jobs a udělal z toho ten megakorp kult, ale to sem tehdy ještě ani nevěděl (co z toho bude za naleštěnej eklhaft a snobárna).
2004 první počítač, který je skutečně můj a můžu si něm instalovat co chci a kdy chci. Pentium 4 2,6Ghz Prescott s 512MB RAM
2005 můj první linux, suse linux 9.2, bylo to peklo, protože aby mi šel internet, musel jsem zkompilovat jádro s nějakou specifickou volbou. Internet pak fungoval stylem, že jsem nabootoval do windows xp, ty zavedly ovladač do usb parodie na Modem Well ASU 8000, pak jsem restartoval a nabootval do linuxu.
Pár týdnů potom vyšlo Suse 9.3, které to řešilo a windows jsem už nepotřeboval a zbavil jsem se tedy dualbootu. Byla to doba, kdy se ještě řešilo jestli LILO nebo GRUB, dost návodů vyžadovalo ještě jádro 2.4 místo nového 2.6 atd. Někdy v té době myslím vyšlo i KDE 3.5, které jsem upřímně miloval. Killer app pro mě byl hlavně Amarok
2006 jsem prubnul ubuntu 6.06 Dapper Drake (první LTS) a u Ubuntu a jeho odnoží jsem zůstal dodnes. Suse byl v té době proti ubuntu docela moloch, hrozně moc softwaru se instalovalo rovnou, Ubuntu, které se vešlo na CD a doinstaloval sis jen co je potřeba bylo pro mě v té době lepší. Nejdřív jsem používal hlavně Kubuntu, s nástupem KDE 4 jsem přešel na Ubuntu, s nástupem Unity jsem přešel na Gnome Ubuntu.. Mám i netbook Asus Eee PC 1000H, tak dlouho pro mě bylo relevantí distro Eeebuntu. Výhradně linux jsem používal do roku 2016, kdy jsem se rekvalifikoval na C#vývojáře ve firmě, kde se používá Visual Studio, tak mám na pracovním PC windows. Pak mám doma herní pc, na kterém windows jsou nainstalované taky, ale bootuje jen do linuxu, protože na Steamu v protonu jede všechno co potřebuju. jede všechno co potřebuju.
V práci jsem pracoval i s Centosem, trénovali jsme na něm ML modely.
Obecně jsem typ člověka smiř se s defaultem, takže jsme si uměl zvyknotu na leccos, měnily se mi používané aplikace, nepřizpůsobuju si nějak výrazně ovládaní, Většinou to používám jak to leží a běží. Výjimkou byly právně první roky s KDE 3.5, kde jsem se dost vyřádil.
<1 (0 %)
Nepoužívání Linuxu znamená zkušenost menší než 1 rok, takže asi zvolit první volbu ankety.
Boot do nativních Windows pro hraní her již více než deset let není díky IOMMU Xen / KVM, s příchodem Steam/Proton a jeho WINE/DXVK předchůdců již není třeba ani to.Posledních deset let možná jo. Já jsem ale psal o přelomu století. A i později jsem měl s Wine docela problémy, tak si tím aktuálním stavem nejsem zcela jistý (hry moc nezkokuším, ale různé Adobe Acroread a jiné SW vynucené různými organizacemi). Hm, ta stříbrná svatba s Linuxem u mě asi letos byla...
PREEMPT
a PREEMPT_*
) a je to občas znát na běhu X a např. kompilací (s posledním běží GCC lehce pomaleji, ale na slabším HW tolik nevytuhává GUI).
Další věc, která se občas hodí (zejména u embedded, ale nejen tam) jsou parametry jádra nebo initrd přímo v binárce jádra.
Zajímavých možností nastavení má Linux hodně (čti příliš).
o svém vlastním herním engine OctaForgeTřeba se rozhodl svůj herní engine zpeněžit a proto to musel smazat
Už jsem slyšel o případu, co skončil na psychiatrii, ale ten se z toho dostal.Jestli to byl Petr Š (petrfm), tak je dobře, že se uzdravil.
Marek StopkaNeskoncil nekde v Londyne jako namastrovanej baby menaaaazer, nebo tak neco/tam nekde? Mozna si ho pletu s nekym...
ZimaTen me bavil (ofc ), ale vis teda neco vic, nebo jen odhad?
normálně nainstalovala do starýho pc jako pokus :D bubuntu misto win asi na vosmej pokus než sem jakoby přišla nato jak jako funguje tamto divný uefi :D
když se rozkřiklo že umřou win7 tak sem to začala normálně používat. se pak ukázalo že to bubuntí de je uplně kničemu a nepoužitelný uplně tak sem přešla na nejvíc nejlepčí KDE :P ;D a když se zistilo že bubuntu je jakoby jenom vykrádačka debianu tak sem tam strčila todlecto ato mi jako zustalo už nafurt zatim :D ;D
když se zistilo že bubuntu je jakoby jenom vykrádačka debianu tak sem tam strčila todlectoA co až zjistíš, že Debian je vlastně vykrádačka Fedory?
To je velmi kostrbatý způsob, jak sdělit, že Fedora je downstream Red Hatu IBM.
Nepřekvapivě řada lidí nestojí o to, být v první linii testerů Red Hatu IBM. To je ostatně důvod, proč vůbec různé i jinak řízené distribuce existují.
A pak jsou tu různé „inovativní“ distribuce, jejichž „inovace“ bývají obskurní nebo vysloveně napřesdržku.
Nepřekvapivě řada lidí nestojí o to, být v první linii testerů Red Hatu IBM.Máš recht. Taky se divím proč lidé dělají testery Microsoftu s jejich Windows 11. Ale pak si je třeba položit otázku jestli chceme dělat Linusovi testery nových verzí kernelu. Chceme? Nebo si raději budeme užívat starý děravý kernel (v Debianu) a užívat si jak je stabilní?
A pak jsou tu různé „inovativní“ distribuce, jejichž „inovace“ bývají obskurní nebo vysloveně napřesdržku.Budu tě citovat z vedlejšího vlákna: Z rozporu se, Váňo, rodí pokrok!
Hmm, kde vůbec začít?
Taky se divím proč lidé dělají testery Microsoftu s jejich Windows 11. Ale pak si je třeba položit otázku jestli chceme dělat Linusovi testery nových verzí kernelu.
To je vcelku trefné přirovnání. Linux je primárně „korporáty sobě“, ostatně proto si Linuse a další správce nebo týmy vývojářů platí. Jako jednotlivci je mi jasné, že těmhle firmám jsou moje osobní preference buřt, a úplně se nehrnu do toho dělat pro ně neplacenou práci.
Ale zároveň mně ty věci tlačené do Fedory v podstatě vesměs nevadí, stejně se s RHEL nebo jeho klony potkávám…
Nebo si raději budeme užívat starý děravý kernel (v Debianu) a užívat si jak je stabilní?
…takže poslední skoro rok jsem na jednom systému Fedoru používal (pokud to zrovna vůbec šlo). Mně se ten distribuční cyklus a kadence aktualizací docela líbí. COPR taky dost pokročil. Jenže i když jsem se přehoupl přes příšerný „inovativní“ instalátor, nedodělky jako syrová konfigurace shellu nebo mizerné rozhraní DNF, tvrdě jsem narazil: rozbité závislosti některých balíčků (např. Wine), nestabilní SSH spojení, občasné kompletní zamrznutí desktopu (!) nebo nahodilý kernel panic při zavádění systému.
Nic takového se mi s deriváty Ubuntu neděje, ačkoliv pro změnu zápasím s výmysly Canonicalu. Nejnověji vysekávám Snap, přestože jeho významu pro Ubuntu Core (?) rozumím, a to očekávám, že za nějakých deset let bude neměnný základ systému s kontejnery nebo aspoň OSTree průmyslový standard. Vůbec tyhle korporátní inovace, dále třeba Wayland, cílí na úplně jiná nasazení než nějaký (navíc poněkud obskurní) osobní desktop.
Vedle toho mě zdaleka nejvíc láká Guix nebo Nix.
Linux je primárně „korporáty sobě“, ostatně proto si Linuse a další správce nebo týmy vývojářů platí.Tyhle "korporáty sobě" posunují Linux nejvíce kupředu. Nevidím na tom nic špatného.
Jako jednotlivci je mi jasné, že těmhle firmám jsou moje osobní preference buřt, a úplně se nehrnu do toho dělat pro ně neplacenou práci.Osobní a firemní preference se často překrývají. Tvoje osobní preference u správy domácího serveru bude velmi podobná preferencím, které má menší firma. Stejně tak osobní preference při provozu desktopu bude velmi podobná preferencím zaměstnanců ve firmě. Pak tady máme "korporáty" typu Steam, který tlačí hry na Linux. Ani v tomto případě nechceš pro Steam dělat neplacenou práci jen proto, že to je "korporát"?
Ale zároveň mně ty věci tlačené do Fedory v podstatě vesměs nevadí, stejně se s RHEL nebo jeho klony potkávám…To je dobře, že ti nevadí, protože je budeš nakonec mít i v Debianu ...ale až za pár let U Waylandu je jistota, že se nakonec stane výchozí i na Debianu, na tom se shodnem ne? Jiná alternativa není, Xko postupně umře.
takže poslední skoro rok jsem na jednom systému Fedoru používal ... nebo nahodilý kernel panic při zavádění systému.Pokud není nějaký report chyb, tak asi těžko usuzovat čím to bylo. To je podobné jako se tady už mockrát diskutovalo o rozdílech BTRFS vs EXT4. Je lepší, aby BTRFS "zasekl" systém při poškození dat nebo je lepší, aby se s EXT4 data poškodila nepozorovaně a sytém běžel dál?
Vůbec tyhle korporátní inovace, dále třeba Wayland, cílí na úplně jiná nasazení než nějaký (navíc poněkud obskurní) osobní desktop.Na jaké nasazení myslíš že cílí? Jinak RH poskytuje placenou podporu i na desktopu, takže až bude Wayland výchozí, tak RH bude muset garantovat jeho funčnost i na desktopu.
Vedle toho mě zdaleka nejvíc láká Guix nebo Nix.Jo Nix se mi taky líbil. Nevím v jaké fázi je teď, ale před pár lety co jsem se o něj zajímal by s ním na desktopu byla strášná drbačka. Jestli se nemýlím, tak ve freevps.cz ho nasazovali na servery.
V obecné rovině:
Čtenář Jaderných novin si mohl všimnout, jak např. jaderný kód pro HPC přišel vhod při nasazení na šmatlafouny. To je ostatně úvodní kapitola Tanenbauma, jak počítačové architektury probublávají do menších a menších zařízení.
Jenže na druhé straně, čistě prakticky si různá nasazení žádají různé konfigurace, protože záleží na různých věcech (odezva, výkon, spotřeba aj.). Netřeba chodit až třeba ke Kolivasovým patchům, nabízí se např. sestavení jádra Liquorix/Zen.
To je jádro. U takového Waylandu… Třeba je úplně skvělý pro běh v nějakém kiosku, autorádiu, jánevímčem. Ne tak na desktopu, pokud má uživatel požadavky na např. přístupnost (nebo automatizační nástroje využívající tytéž mechanismy), protože tu se na linuxovém desktopu podařilo rozesrat velmi důkladně. Wayland je tu jak dlouho? 13 let. Jeho architektura je v přímém rozporu s tím, jak se přístupnost na *nixovém desktopu implementovala, a pomalu se to řeší dodatečně až teď – za dalších 10 let to možná i bude zase fungovat. (srovnej: univerzální design) A chtít, ať si to lidé s postižením vyřeší sami, je absurdní. (například)
No a konečně – není to takové to správné racionální tržně ekonomické chování, prostě si vybrat produkt, který funguje?
Jakto? Debian je balič balíčků. Fedora vyvíjí nové věci. To co ve Fedoře vymyslí si potom jen Debianisti vykradou a přibalí do svého distra.Co konkrétně? Pokud vím, Debian stále používá deb a nepřešli na rpm.
2004 - po dôslednom zvážení som kúpil svoj prvý počítač s CPU AMD Barton 2500+ / 1GB RAM / ATI 9200 SE GPU / 17" 75Hz LCD s 1280x1024. Inštaloval som rovno Linux - Mandrake 9.2. Čítal som na internete pár pozitívnych recenzií a vtedy som to kúpil aj s knihou, ktorú napísal Ivan Bíbr. Windows som prakticky nikdy nezvažoval. Ako prostredie som používal KDE, čo mi vtedy perfektne sedelo. Neskôr som aktualizoval na Mandrake 10.0 a chvíľu potom Mandroiva 2005.
2006 - prechádzam na Gentoo, ktoré používam dodnes.
2012 - nepáči sa mi smerovanie KDE a udržiavanie KDE3 začína byť problém. Začal som používať Windows a Mac OS, ale dlho mi to nevydržalo. V podstate som z KDE aj tak používal len window manager a automount applet, takže som nakoniec prešiel na awesome wm a chýbajúce drobnosti som si doprogramoval.
Áno, CPU bol super, celkovo som sa v tej dobe snažil kúpiť stroj s čo najlepším pomerom cena / výkon. Desktop som používal asi 5 rokov, zhorelo mi pri tom asi 4-5 kvalitných zdrojov (zhruba 1 ročne), nakoniec prestala fungovať doska a tak som prešiel na notebook. Z pôvodného desktopu doteraz používam monitor (je to síce staré LCD, ale prekvapujúco má lepší obraz než mnohé súčasné). Po AMD som prešiel na notebook Acer s nejakým intelom (neviem presne), potom Thinkpad R61i s Core 2 duo, potom Thinkpad T420 s Intel Core i7 a aktuálne Thinkpad P14s gen 2 s AMD 5850U.
Ja som narodený v 1987. Bol som z chudobnej rodiny, takže môj prvý počítač som mal až na strednej škole (v každom prípade som chcel počítač už mnoho rokov predtým, ale jednoducho neboli financie, takže som sa mohol hrať s bitmi, kódovaním, šifrovaním, logickými obvodmi obvodmi atď. maximálne tak na papieri). No a potom keď už boli financie tak som bral najlepšiu zostavu, ktorú som si mohol dovloiť. Čo je dosť zaujímavé, že som nikdy nemal nejakého linuxového guru, všetci spolužiaci mali Windows, v škole bol Windows a o Linuxe som mal len viac-menej encyklopedické informácie.
1997 - 1999: Hraju si s Monkey Linuxem na sve 386 sx. Krome toho poznavani zde mam i instalaci Latexu, kde sazim ruzne prace skoly apod.
1999-2000: Skola je cela na unix like systemech, na x86 bezi jakysi redhad
2000-2004: Pocatek pracovniho procesu. Staram se o par SCO unixware serveru (na intelech), par vcelku kritickych True64, Solarisu... Objevuji krasy freebsd, ktery hojne nasazuji na ruzne routery, fw apod. Doma mam na hrani desktopovou alphu a jakousi obstarozni indy stanici :)
2004-2011: Nova prace, nova platforma. Vsechno p5 a vejs LPARy a AIX, sem tam u zakazniku nejaka obskurdnost jako debian bez podpory na nabusenych proliantech nebo x serverech od ibm. FreeBSD jde na ntb jako plnohidnotny os, v pripade nouze to zachranune qemu s winxp. Vzpominam na jeden projekt u jisty banky a ohybani SLED distra pro terminaly tenkyho klienta.
2011-2014: Opet nova prace, pri instalaci freebsd zjistuju ze muj novy ntb je timto systemem uplne nepodporovan. Neni driver na sitovku, wifi, modrozub, kqemu je deprecated. S tezkym srdcem migruju na Slackware, ktery sem si hned oblibil a pouzivam doma dalsich asi 7 let. V praci chtej redhat certaze, takze zabredam do rhel 6x/7x/8x, zla systemd apod.
2014-2018: V praci se vracim nejprve k aixum a pak delam neco mezi sitarinou/hw spravou a limuxarem.
2018 - Delam na sebe, na ntb ubuntu (zlenivel sem), patlam se s k8s, trochu programuju, staram se sem tam o naky oracle db, sem tam naka sitarina, hodne nginx v ruznejch podobach
Tohle je hodne hodne ve zkratce, tak 70% technologii tam neni ale ptal ses na Linux :)