Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
import ( "database/sql" _ "github.com/go-sql-driver/mysql" ...Balíček sql je univerzální interface pro databáze. Balíček mysql je přejmenován na podtržítko (tzv. blank import), aby překladač nehlásil chybu nepoužitého balíčku.
var Db *sql.DB func init() { var err error Db, err = sql.Open("mysql", "bookman:heslo@/library") if err != nil { // "root:@/library" panic(err) } } func main() { ...Databáze library má pouze jednu tabulku:
CREATE TABLE books ( book_id MEDIUMINT UNSIGNED NOT NULL AUTO_INCREMENT, title VARCHAR(200) NOT NULL, first_name VARCHAR(20) NOT NULL, last_name VARCHAR(40) NOT NULL, year SMALLINT UNSIGNED NOT NULL, PRIMARY KEY (book_id) );Routes:
mux.HandleFunc("/", index) mux.HandleFunc("/book/create", createBook) mux.HandleFunc("/book/update/", updateBook) mux.HandleFunc("/book/delete/", deleteBook)URL končící lomítkem odpovídá adrese ve formátu
/book/update/1Identifikační číslo (tu jedničku) lze získat takto:
id := r.URL.Path[len("/book/update/"):]Funkce pro přidání knihy:
func createBook(w http.ResponseWriter, r *http.Request) { if r.Method == "GET" { tml.Must(tml.ParseFiles(TmlLayout, TmlBookForm, TmlBookFormC)).ExecuteTemplate(w, "layout", nil) return } book := forms.NewBook() if book.IsValid(r) { queries.CreateBook(Db, book) http.Redirect(w, r, "/", 302) return } tml.Must(tml.ParseFiles(TmlLayout, TmlBookForm, TmlBookFormC)).ExecuteTemplate(w, "layout", book) }Pokud je přístup z běžné stránky (metoda GET), zobrazí se formulář. Když je formulář odeslán (metoda POST), proběhne kontrola zadaných údajů, a pokud jsou v pořádku, uloží se do databáze. Pokud nejsou validní, zobrazí se formulář se zadanými údaji a chybovými hláškami.
type Book struct { Values map[string]string Errors map[string]bool } func (b *Book) IsValid(r *http.Request) bool { r.ParseForm() valid := true for k, v := range r.PostForm { b.Values[k] = v[0] if str.TrimSpace(v[0]) == "" { b.Errors[k] = true valid = false } } if !isYear(b.Values["year"]) { b.Errors["year"] = true valid = false } return valid }PostForm je mapa sliců (haš polí), takže hodnoty z formuláře představují první prvky (v[0]). Před získáním hodnot je nutné zavolat metodu ParseForm.
type BookFormUpdate struct { *forms.Book // pouze typ, zadne jmeno IdURL string } update := BookFormUpdate{ queries.ReadBookToForm(Db, id), id, }Funkce ReadBookToForm vrací strukturu typu *forms.Book (příklad výše). Přístup k Values je update.Values["title"] místo běžného update.x.Values["title"]. Tohle zjednodušení umožňuje mít pro formulář pouze jednu html šablonu.
Tiskni Sdílej:
Přemýšlím, co na to říct… snad jen, že v Javě tohle jde řešit mnohem elegantněji.
Tenhle kód v Go je tak nějak na úrovni Servletů (cca rok 1998).
V zásadě nic. Resp. je to trochu nízkoúrovňová technologie, nad kterou většinou dává smysl vybudovat nějakou nadstavbu, i když v jednodušších případech můžou posloužit dobře i v aplikaci (ne jen jako základ nějakého frameworku/knihovny).
Jen mne trochu udivuje, že má někdo potřebu je znovu-vynalézat v roce 2019 a ještě se tvářit, že přináší bůhvíjaký pokrok :-) (čímž tedy nemyslím autora tohoto zápisku, ale obecně různé nositele „pokroku“ a „nových“ přístupů)
Cim chces rict, ze eventually vsechny ceka reinventnout Java spagety (tm)?
Co jsou „Java špagety“? Nějaký příklad?
Nemyslim si, ze by to byl ten pripad, Go vede k uplne jinym spagetam tim, ze se v nem neda delat ruzne meta-vylomeniny
Go je hodně jednoduchý jazyk, má omezené jazykové možnosti, takže se pak ta složitost musí objevit v tvém vlastním kódu. Opačný extrém je třeba C++ nebo Perl, kde velkou část složitosti můžeš přenést na ten jazyk (jeho syntaxi, standardní knihovnu) a svůj kód mít jednodušší. A Java je někde mezi tím – nabízí víc možností než Go, ale není tak složitá jako C++.
Z velké míry je to otázka osobních preferencí – jak složitý jazyk člověk chce/dokáže udržet v hlavě a efektivně používat a co raději udělá hrubou silou ve vlastnoručně psaném kódu. U jazyka s bohatšími možnostmi je riziko, že člověk neudrží svoji kreativitu na uzdě a začne je nadužívat. U chudšího jazyka zase hrozí, že budeš v každém svém programu znovu-vynalézat kolo nebo pracovat méně efektivně, než by ti tvoje mozková kapacita umožňovala.
takze je casto jednodussi vykopirovat bloky kodu a pouzit je s trochou uprav jinde
V Javě se tomu říká POJO (Plain Old Java Object) tzn. třída, která nezávisí na ničem jiném než standardní knihovně. Takový kód můžeš snadno přenést jinam, aniž bys tam potřeboval další knihovny a frameworky. A tohle je obecný koncept – můžeš to dělat v libovolném jazyce.
Co jsem viděl u různých „Go evangelizátorů“: když přešli z Javy na Go a pochvalovali si Go, tak se ukázalo, že v tom Go začali psát výrazně jiným (jednodušším) stylem než v Javě. To ovšem o daných jazycích neříká vůbec nic – nikdo jim totiž nebránil v té Javě psát tím jednodušším způsobem. Takže tohle je spíš otázka stylu než jazyka.
Zrovna nedávno se někdo hrozně divil, když jsem mu dával nějaký příklad v Javě, který byl jen jeden soubor a stačilo ho přeložit příkazem javac
a spustit příkazem java
(což zadáš buď ručně nebo si na to uděláš Makefile o pěti řádcích). A dotyčný se ptal, kde je Ant, Maven, frameworky, další knihovny a celkově složitost, kterou od Javy čekal. Tohle je prostě blud, ve kterém spousta lidí žije. Jakým stylem budeš programovat, záleží primárně na tobě, ne na tom jazyku.
var mysql = require('mysql');
var con = mysql.createConnection({
host: "localhost",
user: "yourusername",
password: "yourpassword"
});
con.connect(function(err) {
if (err) throw err;
console.log("Connected!");
});
But now i want to try Go language and do the integration with payslipview . You have given really nice explanation here. I will try and let you know on this page , how it works.