Apple představil nový MacBook Pro s čipy M4, M4 Pro a M4 Max.
Na GOG.com běží Halloween Sale 2024. Při té příležitosti lze získat zdarma počítačovou hru Return of the Phantom.
Společnost OpenAI spustila internetový vyhledávač ChatGPT search.
Konference OpenAlt 2024 proběhne již tento víkend 2. a 3. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Začíná ale už v pátek na warm-up party ve Studentském klubu u Kachničky v 17:00. Pokud jste ještě areál FITu nenavštívili, k dispozici jsou pokyny k orientaci. Na programu je 54 přednášek a workshopů. Témata jsou od silně technických témat jako je třeba GCC nebo PostgreSQL po méně technické témata jako eGovernment, nebo třeba detailní analýzu … více »
Byla vydána nová verze 6.9 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.0.1. Tor client na verzi 0.4.8.13. Thunderbird na verzi 115.16.0.
Vývojáři free a open source synchronizačního nástroje (a p2p náhrady Dropboxu) Syncthing oznámili, že z důvodu odporu ze strany Google Play ukončují podporu OS Android. Bohužel v rámci toho zmizí i vydání Syncthing na F-Droid, který má slabší uživatelskou základnu. Syncthing je na Androidu implementován formou wrapper aplikace, která spustí Syncthing démon, vyžádá potřebná oprávnění a zpřístupní webové rozhraní démona. Ve srovnání se
… více »V červnu 2022 bylo oznámeno, že z K-9 Mailu se stane Thunderbird pro Android. Trvalo to poněkud déle, než vývojáři předpokládali, ale včera byl první stabilní Thunderbird pro Android 8.0 vydán.
Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Zacnu trochu ze siroka (snad to nebudou moc velke jilkoviny). Pred dvema mesici jsem mel tu cest prezentovat Schemika na dalsi konferenci. A nebyl to zadny okresni prebor... o cemz svedci i to, ze autorem prispevku, ktery nasledoval hned po mne nebyl nikdo jiny nez Bjarne Stroustrup. C++ i C++0x jsou sice hrozne jazyky, ale je mile vyskytovat se v takove spolecnosti. ;-] Vlastne kdyz jsem poprve videl program konference, tak jsem si myslel, ze je to jen shoda jmen. Dost bylo honeni trika a k veci...
Zjistil jsem, ze balit holky na interpreter programovaciho jazyka je pekna blbost. Proto jsem zahajil novy projekt: ,,Schemik: The Next Generation''. Jehoz cilem je vyvinout JIT prekladac jazyka Schemik.
sveho casu jsem mel nekolik vaznych diskuzi na tema kam psat hvezdicku, ktera rika, ze dany typ/promenna je vlastne ukazatel. dneska jsem na to narazil zas... kam hvezdicky pisete vy?!
ctenari abclinuxu nejsou jedini, koho pravidelne otravuji vykladanim jiraskovsky dlouhych pribehu o schemikovi, implicitne paralelnim dialektu scheme a lispu. jelikoz ze schemika delame vedu, tak clanky o nem obstastnujem v pravidelnych cyklech i recenzenty na konferencich... s ruznymi vysledky...
kazdy asi vi, ze Šemík je bajny kun, objevujici ve starych povestech ceskych. mene zname je, ze schemik je taky bajny interpreter jazyka scheme podporujici implicitne paralelni vyhodnocovani.
jelikoz jsem sem uz vic nez rok o schemikovi nic nepsal, mohlo by se nekomu zdat, ze z nej je uz jen zdechlina a byl pochovan nekde u neumetel. opak je pravdou... schemik zije blaze a prosperuje....
v souvislosti s mym predchozim zapiskem, jsem objevil moc peknou variantu red-black stromu. kdo nekdy zkousel implementovat RB stromy, AVL stromy a dalsi asi vi, ze je to pekny hnus.
rad bych vedel jestli nekdo z vas nepotkal nejakou symapatickou datovou strukturu, ktera by splnovala moje predstavy.
dneska jsem dostal chut pustit si k praci misto toy dolls, nejakou peknou davku politickych kecu. jelikoz vaclava moravce tu nenaladim a billa o'reillyho opravdu ve zdravi nedavam. (imho je to jeste prisernejsi moderator, nez daniela drtinova... pokud nevite, kdo je to bill o'reilly nebo daniela drtinova, delate jenom dobre.) tak jsem zkusil pohledat debatu kandidatu na americkeho viceprezidenta. presneji receno, debatu kandidata na viceprezidenta s namalovanym pitbullterierem. posledne jsem nasel na strankach PBS cistou zvukovou stopu kandidatske debaty... ted jsem takove stesti nemel... ale objevil jsem tam...
nedavno jsem resil, ze bysme si mohli poridit prekladac od intelu a jelikoz se pravidelne opakuje, ze gcc je mizerne optimalizuji prekladac, a ze intel je s vyvojem nekde uplne jinde. (prece jen ma tu vyhodu, ze vi naprosto presne, jak ti mravenci v tech procesorech opravdu pobihaji)
a kdyz jsem zjistil, ze icc by mel podporovat automatickou paralelizaci vypoctu, zacalo to pro me byt jeste lakavejsi sousto. udelal jsem si proto par testu na svych ,,obsesivnich'' prikladech s fibonaccihy cisly.
tak mam tu dalsi priklad ze sbirky -- chyby v programech, ktere jsem videl a udelal.
dneska jsem na cviceni narazil na strasne trivialni problem. dejme tomu, ze chceme vytvorit adresar a po vytvoreni se do nej presunout. proc na to nevytvorit specialni prikaz. neco jako xmkdir
po nekolika programatorskych blogspotech si dovolim jeden malinko OT
cas od casu se tu objevi dotaz nasledovany flamem na tema, na kterou vysokou jit po stredni. ja mam malinko vystrednejsi problem -- kam na vysokou po vysoke.
predcasem jsem objevil ve svem kodu chybu... teda neda se rict, ze bych ji nejak objevil... o tom, ze je tam problem jsem vedel, uz kdyz jsem to psal. a neda se rict, ze by to byla chyba, protoze ten program funguje bez problemu a i pres urcite snahy se mne tu chybu nepodarilo presvedcit, aby se chovala jako chyba.
po dlouhem rozmysleni jsem se na konec rozhodl jit se svou kuzi na trh. (nebojte nejsou to uvahy z zenskeho casopisu). rozhodl jsem se dat k dispozici beta verzi sve diplomky, nyni i vcetne textu.
Okolnostmi jsem byl donucen prijmout do sveho projektu (viz predchozi prispevky) knihovnu readline se vsemi dusledky. Ta knihovna ma spostu much (je mastodontni, rozhrani pomoci globalnich promennych, o thread-safety si muze nechat jen zdat a navic je pod spatnou licenci a se sveraznou dokumentaci). Jeji klony, pod rozumnymi licencemi, na tom nejsou o nic lip... navzajem se osocuji ze zastaralosti a s dokumentaci to taky neni nejruzovejsi...
pred casem tu probehl tradicni flame na tom jaka licence je nejlepsi... je mi to uprime jedno... ale spis jsem si rikal, ze uz jsem dlouho nic "rozumneho" "nevyprodukoval".
nicmene, jelikoz uz pres rok programuju jako diplomku implicitne paralelni implementaci schemu (viz zatim nedokonceny serial) a vzhledem k tomu, ze obhajoba se blizi milovymi kroky... tak uz to zacina byt i pouzitelne. pokud mate tedy zajem -- studujte, kompilujte, uzivejte -- schemik-0.5.0.tar.bz2 (pro ty co by zajimala licence... spravna odpoved zni: "MIT")
vcera jsem mel hezkou prilezitost sledovat prirodni ukaz, ktery se objevuje jeste zridkavej nez zatmeni slunce -- upgrade debianu. pro radu lidi veskera romantika konci u prepsani konfigurace apt. ale ja jsem si udelal drobny experimentek.
ve flamu na rootu jsem nasel krasnou vecicku o niz jsem ani netusil, ze ji gcc umi -- optimalizace podle vysledku profileru. pri beznych optimalizacich nema tradicni prekladac (nemlouvim ted o JIT kompilaci) sanci zjistit, jak ktere casti kodu budou volany casto, z jakych mist a podobne... a proste jen hada a tipuje. nicmene, pomoci vcelku zastrcenych direktiv prekladace -fprofile-generate
a -fprofile-use
jde situace velice hezky zmenit a hodne pozitivnim smerem.
stardict je docela mily a vcelku pouzitelny slovnik, ale nic ve zlem, podpora pro prikazovou radku asi nebyla primarni. ono se staci podivat na vystup SDCV, coz neni nic jineho nez html a kdyz jsem se dival do vnitr, neni to chyba SDCV, proste ty tagy se tam nekde objevi a nechci radsi patrat kde...
potom co jsme poresili gramatiky a takove ty veci a mame hezky derivacni strom. muzeme prejit k vyhodnocovani, resp. k samotnemu vypoctu. takze vsechno doted byly jenom takove pomocne plky a ted si drzte klobouky, protoze jedeme z kopce
v beznem clanku o programovacich jazycich je minimalne jedna kapitola venovana gramatikam a podobnym vecem. abych pravdu rekl, neni to tema ktere by me nejak extra rajcovalo a teoreticky by se bez nej i interpretr mohl obejit. ale budiz. muj posledni prispevek budiz ukazkou toho, jak nektere nastroje mam rad. premyslel, jsem jestli parser udelat v ruce nebo generovat. ale jelikoz mam v nadpisu "snadno a rychle" a ne "slozitejc a poradne", tak jsem se rozhodl nakonec pouzit generatory.
gramatika scheme neni zavratne slozita ajak jsem rikal, bez problemu se da udelat v ruce, teda bez pouziti generatoru jako flex a bison, ale radsi jej pouzijeme. r5rs mluvi dokonce o tom, ze diky kvazikvotovani, se nejedna o bezkontextovou gramatiku a tudiz bison by na to mel byt kratky, ale kdyz se kvazikvotovani presune do standardni knihovny, uz tento problem odpada.
serial o schemu se mne malinko zasekl, protoze kazdy clanek o programovacich jazycich musi mit aspon jednu kapitolu o gramatikach a tak. abych pravdu rekl, formalni jazyky a takove ty srandy okolo me nikdy nebavily. do ted jsem pouzival starou dobrou kombinaci flex + bison. nicmene... nicmene, zacinaji me mirne stvat.
bohuzel, jsem se ted musel venovat trosku bezne rutinni praci, takze scheme ma na chvilku pauzu, ale zaujal me jiz treti dil serialu o smarty a prislo me to docela mastodontni.
v beznem clanku o jazycich by alespon druha kapitola urcite byla o gramatikach a takovych tech vecech. ale necham si ji zatim pro sebe. v jazycich odvozenych od lispu, je rozdil mezi hodnotou a samotnym kodem hodne tesny, tak bych napsal neco o implementaci typu. neni to nic svetoborneho a priznavam, inspirovaneho guile.
rad bych zde zacal maly tutorialek o tom jak si napsat interpetr programovaciho jazyka. kazdy spravny programator, by si mel za zivot urcite nejaky programovaci jazyk napsat. vite, jaky to dela dojem na zenske, kdyz je balite se slovy: "nechcete, abych vas uvedl do taju sveho interpretru?" jelikoz z urcitych duvodu pisu dialekt schemu, tak bych se o nektere poznatky rad podelil a jelikoz se to vleze na par set radku nebude to ani tezke. berte to spis jako inspiraci, nez nejake fundamentalni cteni.
Mam tu rozepsany text srovnavajici spravu pameti z pohledu aplikace a jelikoz vetsina je o automaticke dealokaci a jejich vyhodach, tak jsem zkusil udelat priklad, kde by tolik pomlouvani sberaci odpadku vyhrali.
Montuju ted malinko lepsi pocitac a narazil jsem na to, ze vyrobci hw maji takovy nepekny zlozvyk -- neuvadat presne informace a nazyvat dve veci stejnymi jmeny. Pravda, ruze, ac zvana jinak vonela by stejne -- potazmo ATX zdroj ac zvan jinak napaji stejne.
Jaky je vas nazor na americky styl pojmenovani pracovnich profesi? Mam ted na mysli system junior/senior <neco kryptickeho> manager...
V diskuzi o GIMPu kdosi zminil Xaru pro Linuxu a jelikoz jiz delsi dobu hledam nejaky hezky vektorovy editor a jelikoz nevim kam driv skocit, tak jsem se ho rozhodl zkusit. Instalace byla sice prochazka peklem (vcetne reportu do bugzilly), ale stoji to za to.
Momentalne tunim jednu aplikaci na vykon a presto, ze jsem pri posledni aplikaci, co jsem psal v Basicu nadaval jak spacek. Postesklo se mne po jedne uzasne basicove konstrukci -- ON <cislo> GOTO <adresa1>, <adresa2>...
Vsude se diskutuje o vhodnosti a priravenosti linuxu pro desktop, mame pro nej desitky dister s ruznymi vychytavkami, desitky live cd na zkousku na reseni toho a toho problemu. Zato o vhodnosti Linuxu, pro servry nikdo nepochybuje. Ano. Linux jako jadro je pro velke zelezo jak dalene, jelikoz je mj. tak delane. Ale najit vhodnou distribuci GNU/Linuxu pro server (automaticky uvazuju 64bitu a SMP) to uz je vetsi sranda.