Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
V květnu jsem si udělal výlet, do tehdy nového, Ubuntu 11.4. Mělo to být jen na zkoušku, protože mě deprimoval stav toho, čemu se říká „Desktopové prostředí“. V té době byl v Arch Linuxu přesunut strašák v podobě Gnome 3 z repositářů [testing] do [extra], což moc extra nebylo, protože mi to rozhodilo celé nastavení Xfce koexistující s aplikacemi ze starého dobrého Gnome 2.
Ubuntu proti tomu polo-funkčnímu mixu aplikací, která každá vypadala jinak, vykazovalo konzistentní vzhled, šetřilo místem a působilo přeci jen trochu moderněji než Xfce-look ala Windows 95. Po Instalaci všechno fungovalo tak nějak samo, sice jsem musel tu a tam něco přiohnout, aby to šlo podle mých představ, ale výsledek byl uspokojivý. Žádná aktualizace nerozbila systém, zdálo se to prostě jako __easy_to_use_system__. Na Unity jsem si musel chvilku zvykat, ale bylo mi sympatičtější, než Gnome-shell - neplýtvalo místem a ovládací prvky nevypadaly giganticky.
Jediné, co mi trochu vadilo proti původní kombinaci Arch/Xfce byla místy pomalá odezva systému, ale na to se dalo zvyknout, člověk si zvykne na všechno. Přes léto jsem pořád někde lítal a místo notebooku používal chytrofón, takže milé Ubuntu mi bylo ukradené, čas od času jsem ho nastartoval, když bylo třeba prohlédnout fotky, nebo napsat delší email, na to by mi vlastně stačil i ten Arch s Xfce. Jak se kazilo počasí a zbývalo více času na brouzdání po Internetu, koukání na filmy, různé experimenty s programováním pro Android a podobné legrácky, Ubuntu a Unity začalo mírně vrzat, některé balíčky byly v oficiálních reposiářích buď v obsolete verzi, nebo tam nebyly vůbec, Unity mělo tu nepostradatelnou vlastnost, že padlo, když se to nejméně hodilo. Čím dál častěji jsem startoval virtuální stroj s Archem, abych zjistil jak na tom je funkčnost Xfce, Gnome a dokonce i KDE :). Poslední hřebíček do rakve Ubuntu byl pohled na verzi 11.10 měsíc před vydáním. Po upgradu ve virtuálním stroji mě uvítal nestabilní moloch, který bych netipoval ani na alfa verzi. Nehledě na takové radosti, jako zakázání repositářů třetích stran a rozhození spousty závislostí mezi balíčky. Zlatý rolling-release.
Okamžitě jsem obnovil zálohu Archu, provedl aktualizaci a těšil se z poměrně velkého postupu ve stabilitě Gnómích komponent prožraných v tom mém mixu. Hlavně to nepadalo na každém kroku a rychlost byla ucházející. Dalo se to srovnat s během Fujtajbl Windows Vista co jsem měl v práci, které se z neznámého důvodu za plus mínus týden odebraly do věčných lovišť :D. Takže jsem nafasoval nový naleštěný stroj s SSD diskem a Fujtajbl Windows 7 a takový fičák jsem nečekal. Pokaždé, když jsem přišel domů ke svému notebooku tak i s poměrně lehkým Xfce bylo spuštění skoro čehokoli ukrutné čekání.
O tom jak dopadl stále neutěšený stav Xfce desktopu na notebooku někdy příště... (nebojte se, dopadne to dobře)
Tiskni Sdílej:
když máš hddcady z ebay tak jo :) místo dvdrw mechaniky
SSD budou jistě skvělé, až budou existovat. Škoda, že zatím nic takového na trhu není.
Ta ubohá flashka vhodná pro 5 přepsání a dost, která se dnes prodává pod označením SSD, nestojí ani za úvahu, natož za cokoliv dalšího. Prvotní nadšení z rychlosti takového zařízení (po prvním zápisu) většinou vystřídá vystřízlivění do tvrdé reality, ale o tom už píše málokdo. Proč? Protože dal spoustu prachů za podvod jménem SSD a ještě o tom halasně napsal oslavný blogpost... A pak by měl přiznat, jak se nechal napálit? Kdepak! Zkrátka jen mlčí a čeká na okamžik, kdy postupné zpomalování přejde do stavu, ve kterém se některé bloky čtou marně celé minuty.
Celý SSD podvod je založený na chatrných wear-leveling algorithmech, které více či méně dovedně (spíš méně a někdy v závislosti na zaplnění) skrývají prostý fakt, že celá současná technologie nepohyblivých disků je zoufale poruchová. Jen ať si někdo zkusí vzít například 64 GB SSD a stokrát ho celé přepsat náhodnými daty. To nepůjde, protože někde u dvacátého přepisu celá věc totálně selže. (Přitom u nějakého normálního 2 TB disku by sto kompletních přepsání nemělo být nic nepředstavitelného. Ve vytížených datacentrech se disk za dobu své živostnosti přepíše mnohem víckrát.)
Že je SSD podvod, to je vidět i z hodnot MTBF, které sice mají naprosto odlišnou sémantiku než u disků, ale uvádějí se bez jakéhokoliv podrobnějšího vysvětlení. Místo MTBF by se měla uvádět hodnota ve stylu mean terabytes written before failure. (No, vlastně raději mean gigabytes written before failure, ať tam nejsou pouze desetinná místa!)
Přesně tak...