Dvacetileté ohlédnutí, díl 2: 1996 až 2008

19.9.2008 14:11 | Přečteno: 1702× | poslední úprava: 19.9.2008 14:16

Tento díl nepřinese tolik nostalgických vzpomínek. Minule jsme se od 8bit dopracovali až k 32b. Tentokrát budeme násobit jen dvěma (i když v počtu procesorů a jader se dostaneme výše) a připomínat si HW, který máme doma.

Cyrix 233PR

V době, kdy Intel suverénně kontrolovat trh a nabízel své procesory za nesmyslné ceny se běžně používaly procesory dnes již neznámých značek. Já jsem měl Cyrix 233PR, který mi neběžel snad ani na nativní frekvenci (tuším 150MHz). Dvě písmenka PR - Pentium Rating - měla srovnávat výkon procesoru s Pentiem na dané frekvenci. Byl to podvod, Cyrix byl slabý.

V tomto čase jsem poprvé okusil preemptivním multitasking v OS Windows NT. Tento OS mi vydržel (po kámošově instalaci a jednodenním školení - uživatelé, ACL, priority procesů, služby apod.) až do 2001, kdy jej nahradily W2K. Programoval jsem v Delphách první (a také poslední ) GUI app. (GUI mě opravdu nebaví, raději argumenty řádky, nebo ideálně bez interakce )

Přišly první grafické akcelerátory. 3DFX byla na výslunní, kdo neměl jejich VooDoo byl nula. Vyšel Unreal, první Half-Life (technologicky nebyl tak dobrý jako hra od Epicu, ale přinesl vtip a příběh).

Linux

Někdy v této době, na střední škole, jsem poprvé zkusil Linux. Tehdy live CD SuSE Linuxu z Chipu a instalovatelný Red Hat Evaluation (asi 7). Líbila se mi propracovaná řádka, hrál jsem si s multitaskingem, pouštěl jsem mp3 na konzoli.

Dlouho jsem přemýšlel, zda tento odstavec uveřejnit. No, nebude se vám líbit. První shledání v Linuxem jako technologií bylo fajn. Toto nelze říct o lidech linux používající (čest výjimkám). Fanatický odpor ke všemu od MS a falešné srovnávání. Po letech spokojeného používání ACL, multiuser, multitask a u kámoše SMP (deska Abit BP6 a dva Celerony 500), jsem narážel na webové diskuse typu: Linux to umí, Windows ne. (Kde "to" je cokoliv, nejčastěji právě ta práva). Mrzelo mě to a mrzí mě to i teď. A nevím, zda ti lidé lhali záměrně, nebo opravdu nevěděli co a s čím srovnávají. Většinu věcí jsem řešil jedním scrshotem dokazujícím, že Windows to má též, většinou byl pak klid. Ale zpět k časové linii.

Athlon XP 1800+

Přišla doba AMD. Vyráběl levné CPU s obrovskými možnostmi přetaktování i na deskách, které podporu neměli. Mě tento 1800 jel na desce ECS Elitestar na 2400 (a dokonce se tak představoval). Stačilo zvednout takt sběrnice z 266 na 333. A tak jede dodnes. Zažil jsem s ním období výhradně na Linuxu - viz další kapitolka. AMD se rozhodla pro riskantní tah a přestala své procesory označovat frekvencí, ale nějakým číslem. Tentokrát už to vyšlo.

Po stránce technologií se zdánlivě nic neděje. Jako 486 to je 32b architektura, deska mi umožnila osadit max 1,5GB RAM. AMD a Intel se předhánějí, kdo dřív přinese další instrukční sady. 3DNow, SSE.

Grafické vlády se ujímá nVidia. Na světlo přicházejí programovatelné grafické jednotky: shadery. Na stolech se objevují první LCD monitory. MS přinesl update NT v podobně W2K a XP. Linux dostává první žurnálovací FS.

Linux podruhé

Někdy na konci střední a začátku studia informatiky jsem začal profesionálně programovat (= za prachy, není to kvalitativní označení). Moje Windows již tehdy vypadaly nějak takto: Místo Office (které jsem používal pouze v prváku na SPŠE) LaTeX, místo "zkopírovaných" programů jejich freeware klony či shareware. Při prodeji svého SW jsem si to uvědomil: A co kdyby mi nezaplatil? Tak jsem přešel na Linux, protože v té době jsem neměl na licence a nechtěl jsem neplatit ostatním.

Byla to dobrá zkušenost. Začátky byly těžké, nebylo kam se vrátit, člověk musel vše vyřešit. I dnes, kdy mám dvoufiremní zkušenosti se správou serverů, se opravdu rád vracím domů, kde ve Windech zapnu nejnovější pařbu a nepřemýšlím nad ničím. Ale na pracovní stanici nad linux není.

Intel Core 2

A jsme v současnosti. Intel představil architekturu Core2, 64b jádra, která nejsou nikdy sama. Vyrábí dvoujádrové, čtyř jádrové a do prodeje se chystají šestijádrové CPU.

Programátoři se učí psát multithreadové app., což jde pomalu, stejně jako podpora 64b. Na scénu se dostává virtualizace - i běžně dostupný HW za lidovou cenu má podporu. (Pryč jsou doby, kdy jsem celý rok šetřil na jednu komponentu (sotva mainstream), dnes může mít každý nabušené dvoujádro a stačí na to jeden plat.) VMWare uvolňuje své produkty a to i pro komerční použití - je to dobrý marketingový tah, dnes je poptávka po virtualizaci tak velká, že si firma stejně nakonec (po osahání free Serveru či ESXi) zakoupí výkonnější řešení.

Po té co klesly ceny pamětí, není dnes problém zaplnit celých 8GB, což bylo do nedávna maximum pro desktopové základní desky.

Co se hraje netřeba připomínat (někteří z nás bloudí po opuštěném ostrově, já se raději brodím bažinami na Ukrajině), stejně jako používaný grafický HW, o kterém se píše už i na abclinuxu (díky za tento seriál).

Co přinese budoucnost? Osobně se těším na akcelerovaný raytracing, disky s min. latencí (dnešní točící se plotny mají vynikající kontinuální propustnost ale mizernou v případě, že toho chcete víc naráz) a panely s věrnějším podáním barev a vyšším rozlišením. V oblasti software je stále co vylepšovat - třeba ona zmiňovaná podpora 64b by některým aplikacím hodně pomohla (třeba komerční Photoshop je stále jen 32b a přitom jsou dnes běžně dostupné 25Mpx fotoaparáty, nemluvě o 100Mpx scanech středoformátů).

       

Komentáře

[Luk]

Nechtěl bys náhodou ty "linuxové" části sestavit do článku "Proč používám Linux" pro LinuxEXPRES? Klidně i včetně těch pasáží o boji s linuxovými fanatiky. Sice nejsem ten pravý člověk, kdo by měl k něčemu takovému vybízet, ale myslím, že by to nebylo špatné.

[Heron]

Nevím, zda jsem dobrý pisatel. Kolega mě už také přesvědčoval, mno, zeptám se V. Otta.

[dad]

jaka je ctenost toho LinuxExpressu - dostane se to mezi lidi?

[Luk]

Čtenost je slušná a s výrazným růstem (přesná čísla nejsou veřejná).

[Luk]

...a ještě dodám, že jsem své "Proč používám Linux" také napsal, čili to považuji za smysluplné

[David Ježek]

asi bych měl pár poznámek k některým věcem, ale odolám a zmíním jen jednu. nedával bych na rovinu photoshop s úpravou fotek. on je to nástroj i na "trochu jiné věci". na zpracování RAWu jistě bude fajn třeba bibble (proč už na abc není recenze od někoho kdo nějakým dslr disponuje? ), viz videa z využití 16jádrového (ano, AMD! ) stroje u nové chystané verze.

[Heron]

Klidně poznámkuj, od toho to tu je. Nedělám si nárok, že si vše pamatuji.

ad Photoshop. Znám relativně dobré grafiky a také fotografy (nikoliv v jedné osobě) a ti používají právě Photoshop, resp. Adobe Suite.

[cthulhu]

ve většině desktopových aplikací 64bit nepřináší téměř žádné výhody (+vyšší spotřeba paměti), vývoj je drahý a dělat ho duálně 32bit/64bit se kvůli pár geekům jako seš ty nevyplatí (jo taky mě štve 32bit flash plugin, .. je to zadarmo, koho to zajímá). U pracovních stanic se situace mění - příští verze Photoshopu CS4 by měla být 64bit (Vista), Lightroom 2 64bit už je..V enterprise prostředí je většina věcí (u kterých na tom záleží) 64bit už dávno. Solaris je 64bit od verze 7 (tedy už deset let), dále tu máme Oracle, SAP, Siebel, Javu, Weblogic, Tibco..

Cyrix byl shit, souhlasím:) asi jako AMD K5. Není problém si 8GB RAM dnes pořídit, osobně (ačkoliv se poměrně intenzivně věnuji virtualizaci) bych měl spíš problém je využít (testovacímu RHELu/Solarisu stačí 512MB a jedou jak fík). Hry mě (už) moc nezajímají, všechny nápady a motivy používané v 90.letech se až na drobné vyjímky pořád opakují, jenom s lepší grafikou, což mi už moc zábavy nepřináší.

svaté války linux/windows nejsou už ani směšné (spíš trapné), líbí se mi "nabušení" linuxáři co přijdou ke komerčnímu Unixu, nemaj ten svůj "bash", "mc", "vim" a nadávají na systém - asi jako když člověk z windows na linuxu nenajde modrou ikonu IE, stejně idiotsky.

[Heron]

ad 64b. Zde asi došlo k nepochopení. Já nepožaduji mít vše v 64b. Já bych ocenil podporu u věcí, kde je to reálně využitelné (třeba právě ty grafické app). Totéž SMP. Nemá smysl dělat multithread applet "hodiny", ale třeba u TrueCryptu ta změna byla hodně poznat. Stejně tak jsem ocenil, když mi Blender začal renderovat čtyři místa v obrázku zaráz.

testovacímu RHELu/Solarisu stačí 512MB a jedou jak fík

Testovacímu ano .

[cthulhu]

u TrueCryptu mi vadily více jiné věci (viz. http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/227379)..nakonec jsem zjistil, ze LUKS mi "stačí":)

Testovacímu ano - však k čemu jinému by taky to domácí pécéčko mělo sloužit..

[trekker.dk]

ve většině desktopových aplikací 64bit nepřináší téměř žádné výhody (+vyšší spotřeba paměti), vývoj je drahý a dělat ho duálně 32bit/64bit se kvůli pár geekům jako seš ty nevyplatí

Zajímalo by mě, co je to ten duální 32b/64b vývoj. Většina rozdílů mezi 32b a 64b CPU se snad týká záležitostí, které vyřeší překladač sám (pokud nedojde na assembler, ale kolik firem ho používá?)

[cthulhu]

distribuce (a hlavně testování) se taky počítá do nákladů, zřejmě se to firmám prostě nevyplatí (zvlášť u aplikací zadarmo typu Adobe Acrobat Reader / Flash player..) vzhledem k situaci a podpoře 64bit OS na majoritním trhu (rozuměj Microsoft) - u Win.Vista je situace prý lepší (větší podíl 64bit instalací), ale jde to pomalu.

[danman]

rochu divny, o tech nabusenych linuxarech - ja prechazel na jedny masine na solaris, a problem zadny - sh a bash bezi vsude (mozna krome VMS) mc se da skompilovat v podstate na vsechny architektury, a elvis je v podstate kompatibilni s vi, a vi je soucasti specifikace POSIX. Spise bych cekal problemy u nekoho s EMACSem , potazmo GUI orientovsneho (CLI je vsude stejne)

Ale mas pravdu , /dev/ je v solarisu fakt hrozny - c0t0d12 a podobne - linux ma mnohem logictejsi jmena. Co je ale super jsou Sun Studio (kompilery+dbx)/

[podlesh]

K tomu "Windows umí/neumí": před rokem 2000 (zhruba) platilo že Windows a NT byly zcela odlišné operační systémy (jeden uměl emulovat druhý, ale ne na 100%). Naštěstí pravé Windows již zmizely v propadlišti dějin.

[trekker.dk]

Po letech spokojeného používání ACL, multiuser, multitask a u kámoše SMP (deska Abit BP6 a dva Celerony 500), jsem narážel na webové diskuse typu: Linux to umí, Windows ne.

Možná to tenkrát uměly ty NT, ale co mnohem běžnější Windows 95/98?

[Heron]

No nechci to tady moc rozebírat, právě proto jsem napsal "nebo opravdu nevěděli co a s čím srovnávají".

[alkoholik]

Popravde prava na fs ve Windows NT byla siditko. Az do nejakeho SP4 nebo 5 (uz je to fakt davno), se dala krasne obejit cestou "\.\\jmeno\stroje\cesta_ktera_kaslala_na_prava\tajny_soubor" (nebo to bylo "\\.\"?). Takze ani NT fukcni prava nemela, i kdyz se tak tvarila. O delce compatibility listu WNT se snad ani bavit nebudeme, ne? Chvili jsem s nimi delal a skutecne nebylo o co stat.

[Trained.Monkey]

Ad Cyrix: v podstate to byla 486 s vykonem pentia 100Mhz. Paradni procak za tu cenu.

[trekker.dk]

Nepleteš si to náhodou s něčím? S Cyrixy to žádná sláva nebyla. V podstatě to byl takový ekvivalent pozdějšího Celeronu.

[cthulhu]

Cyrix byl dobry tak leda do kancelare, oproti Pentiu mel zoufale pomaly matematicky koprocesor (samozrejme ze cenove nevychazel spatne, protoze jinak nemel moc co nabidnout)

[pc2005]

Nene 486 končily na 133MHz (sice jsem někde slyšel, že byly i 150 ale nikdy jsem nenašel nic co by to potvrdilo) a to ta s 133MHz byla rychlostně výkonná jako Pentium 75MHz. Tyhle 486 končily právě s příchodem prvních pentií (resp. byly vyrobené zpětně).

[Liborek]

Am5x86 [1] od AMD šlo bez problémů taktovat na 160MHz. Můj bios to detekoval s přesným označením typu i frekvence, takže by to mohlo potvrdit údaje wikipedie, kde se píše o nakonec neprodávaných verzích standardním taktem 150 MHz a 160 Mhz [2].

[pc2005]

kde se píše o nakonec neprodávaných verzích standardním taktem 150 MHz a 160 Mhz

Škoda, 486 byl zrovna takovej sympatický procesor.

[kolcon]

ovsem P75 bylo rychle proto, ze veci nepocitalo, ale odhadovalo ;)

[Yokotashi]

Intel delal 486DX33 486DX2-66, 486DX4-75 a 486DX4-100 (to jsou jen ty nejvykonnejsi). AMD delalo i 486DX2-80 (dlouho jsem se rozmyslel, jestli mam koupit DX2-80, nebo DX4-100 - co bude vykonnejsi), pak se objevila i DX4-120 a DX5-133.

Nakonec jsem 486 preskocil a koupil rocnou P100 ... takze jsem o dva roky pozdeji netusil, ze 486 jde dat do patice vice zpusoby, ale jen jeden je spravny ... bylo z toho docela dost smradu ze spalene plasticke hmoty a odejslo vsechno, krome zdroje ...

Ta DX5-133 mi behala (o par let pozdeji - jako levny srot) stabilne na 160MHz (4x40), routovala mezi tremi sitemi, delala fileserver, NAT, mailserver ... az tesne pred tim, nez prisly do Praglu povodne (po cco 2 letech provozu), tak se na ni z niceho nic objevilo asi 500 zombie procesu a po rebootu uz nenabehla. Nektere DX2-80 behaly i jako DX2-100 a jedna DX4-100 mi behala na 150MHz. Naswitchovat kmitocet bylo maso a naswitchovat desku na jiny typ procesoru vetsinou bez manualu neslo.

DX5-160 byla rychlejsi, nez P90, ale myslim, ze o neco pomalejsi, nez P100. DX4-150 jsem mel jen chvili (mela jen ISA sloty, stavel jsem ji asi v roce 2003 vicemene ze srandy z dilu, co jsem nekde dostal), sly na ni prehravat mp3.

[pc2005]

Jo mp3 šly i na DX2-66, ale s omezenou kvalitou.

[pht]

k tem poslednim par vetam bych dodal, ze v dnesni dobe "akcelerovany raytracing" neni problem (bylo-li mysleno provedeni tohoto algoritmu na gpu), spise se resi "akcelerace" globalnich osvetlovacich algoritmu (viz nedavno pingpong demo od amd). vetsi nez 24 bitova barevna hloubka na displejich je hodne velky technicky problem, zejmena kvuli nedostatecnemu kontrastu. nakonec je to ale mozna i dobre, kdo by si chtel nechat svitit do ksichtu halogenkou jen proto ze je na obrazovce "slunicko"...

[2008]

Cyrix na 166 MHz mal v celociselnych operaciaciach vykon ako Pentium 200 MHz a bol Pentium II kompatibilny ( 686 MMX ).

[2008]

vysledky z nbench: http://www.tux.org/~mayer/linux/results2.html

[Heron]

Celočíselně ano, ale i podle těchto výsledků ve FP to má -30% (vs P233).

[deda.jabko]

zalezi, co po tom procesoru chcete... pri bezne praci se ta FPU stejne moc nenadre, takze ty procesory davaly velice slusny pomer cena/vykon. ja ted uspesne zhavim ultrasparc, ktery ma na osm jader jednu fpu a i kdyz ho nakrmim paralelnimi vypocty v plovouci radce, tak to neni nic extra hrozneho. toho cyrixa jsem mel a vykonove opravdu odpovidal tak tomu pentiu na 150mhz, ale zase ja jsem toho moc nenaparil... maximalne takove ty klasiky, jako simcity, worms a doom2 a to i v te dobe byly nenarocne hry... tak nevim... ;]

[cthulhu]

sezente si Niagaru T2/T2+..rozdil, ktery vidite i citite:)

[deda.jabko]

ja bych chtel... ale uz ted nekteri prskaji, ze tu T1 pouzivam jenom ja... protoze ostatni pro ni nemaji rozumne pouziti (a ja vlastne taky) ;-]

[Deleted [8409]]

Já jsem měl cyrix asi na 266Mhz a pak jsem někde sehnal Celeron 300Mhz, který byl snad 2x rychlejší, takže nevim nevim :)

[danman]

Nevim , ja mam Cyrix MII\ IBM 6x86 na 300 MHz na treti masine a jde mnohem rychlejic nez kdyz tam byl Pentium MMX @ 233MHz.