Linux pro a proti z pohledu zrakově postiženého uživatele

26.4.2007 21:05 | Přečteno: 1304× | Linux |

V současné době se začíná mluvit o Linuxu a o tom co přináší dobrého zrakově postiženým. Někteří jej vynášejí do nebe, jiní málem zatracují jako nepoužitelný.

Nebudu rozebírat klasické pro a proti Linuxu, to už se propralo na různých místech víc než dost.

Patřím na rozhraní mezi "zbytkaři" a slabozrakými, je pro mne tedy lepší použití odečítače obrazovky než zvětšovacího programu. Obraz generovaný "zvětšovadlem" mým očím nevyhovuje.

Linux používám už několik let, snažím se jej šířit i mezi zrakově postižené, ale s nevelkým úspěchem. V následujících řádcích se pokusím nezaujatě shrnout fakta pro a proti používání Linuxu jako jediného operačního systému.

Klady

1. Největším kladem je fakt, že se tvůrci programů o zrakově postižené začali zajímat a že jejich zásluhou vznikají první pořádné programy, které mohou těžce zrakově postižení použít.
2. Zpřístupnění editoru Emacs je prvním velkým kladem. To přišlo dřív než zpřístupnění konzole. V tomto editoru se dá dělat hodně věcí:
   • Editace textu - od prostého textu až po programovací jazyky
   • Správa elektronickou poštu (newsreader Gnus)
   • Správa souborů (Dired)
   • Integrovaný shell umožní spouštět programy s řádkovým rozhraním.
3. Byla zpřístupněna konzole. Dík za to patří tvůrcům projektu Speakup a také Free(b)soft laboratoři za vytvoření řady dalších projektů, bez nichž by se konzole v českých podmínkách nedala provozovat.
4. Začíná se zpřístupňovat grafické prostředí. Dále je podle mého názoru Gnome, na jehož zpřístupnění se podílí také Free(b)soft laboratoř.
5. Existují live CD, s jejichž pomocí můžeme nastartovat Linux na řadě počítačů a v omezené míře jej používat.
6. Prostředí KDE je velice konfigurovatelné, takže člověk s většími zrakovými problémy si je může přizpůsobit tak, aby v něm mohl pracovat. Kolegům školitelům jsem vytvořil řadu snímků obrazovky, aby viděli, jak může vypadat pracovní prostředí člověka, který je ve Windows odkázán jen na odečítač obrazovky, ale v Linuxu může s jistými omezeními používat zrak. Tyto screenshoty najdete na adrese http://oko.euweb.cz/screenshoty.php.

Tím bohužel výčet kladů končí.

Zápory:

1. Live CD zdaleka nespustíte na všech počítačích, což je nejen pro zrakově postižené velká nevýhoda. Stále větší množství hardwaru pochází od malých asijských firem, které nedodržují standardy, což je kamenem úrazu. Na takovém hardwaru často nejede dobře grafické prostředí nebo zvuk, často však obojí. Tím padá idea snadno přenositelného systému, který je na podobných strojích k ničemu.
2. Cena je sice argumentem pro Linux, ale když už obyčejný uživatel má počítač s nestandardním hardwarem, musí dokoupit grafickou, zvukovou nebo síťovou kartu, často však všechny tři komponenty, aby mu Linux na takovém stroji fungoval jak má. Windows sice nejsou z nejlevnějších, ale pořízení výše zmíněných komponent a zaplacení práce odborníka stojí taky nemalé prostředky. K tomu připočtěte nejistotu uživatele - "Bude mi ten Linux po zabudování standardních komponent fungovat jak má?". Právě tohle je jedním z hlavních důvodů, proč lidé váhají, než si nechají Linux dát do počítače.
3. Zpřístupnění grafického prostředí odečítači obrazovky je prakticky v plenkách, na vážnou práci stále ještě není.
4. Zvětšovací programy (Gnopernicus, KMag, GMag...) mají daleko k windowsím vzorům.
5. Chybí kvalitní program na rozpoznávání textu (OCR). Tohle je hlavní argument odpůrců Linuxu, proč tenhle systém nemají lidé používat.
6. Chybí dostatečně kvalitní hlasová syntéza. Diphonová syntéza, která je v současné době používána, je sice kvalitnější než Mluvítko, stále ovšem nedosahuje kvalit například syntezátoru WinTalker Voice z Windows.
7. Editor Emacs je sice zpřístupněn, ale formátovaný text v něm nevytvoříte. Obyčejný uživatel se LaTeX učit nebude.
8. Prohlížeč Links se sice dá přepnout do "slepeckého" režimu (volba "Braillský řádek" v "Nastavení terminálu", ale nezvládá moderní jazyky. Tím pádem se stává například Google Mail zrakově postiženým uživatelům Linuxu nedosažitelným.
9. Je sice zpřístupněn příkazový řádek, ale jen ty programy, které svůj výstup vypisují na monitor. Pokud už mají nějaké své rozhraní, má zrakově postižený uživatel smůlu - odečítač obrazovky mu v něm nebude mluvit. Příkladem jsou třeba programy Midnight Commander nebo Pine.
10. Samotné prostředí příkazového řádku odradí spoustu potenciálních zájemců. Lidé si stále spojují příkazový řádek s operačním systémem MS-DOS a do jednoho pytle s ním hází také linuxovou konzoli.

Závěr

Používání Linuxu mohu doporučit slabozrakým lidem, kteří ještě obstojně vidí a nepotřebují velké zvětšení při použití zvětšovacího programu. Stejného efektu jako ve Windows mohou v Linuxu dosáhnout s troškou námahy. Nevidomí nebo těžce zrakově postižení ale Linux jako jediný operační systém použít nemohou.

Bohužel musím konstatovat, že Linux je za současného stavu vhodný zhruba pro jednoho zrakově postiženého uživatele ze sta. Pokud bych bral jen nevidomé, byl by tento podíl značně nižší.

Tolik můj pohled na operační systém Linux. Používám jej jako hlavní systém, ale když potřebuji s určitostí zjistit důležité informace, vytvořit hezky vypadající dopis nebo třeba naskenovat nějaký dokument, sahám po operačním systému Windows, po WinMonitoru jako odečítači obrazovky a po dalších windowsích programech.

Teď to vypadá, jako kdybych kritizoval současný stav. Právě naopak - svým zamyšlením nad klady a zápory chci podnítit zájem o zpřístupnění Linuxu nám zrakově postiženým a snad podnítit jeho další rozvoj.

       

Komentáře

[Honza Balák]

Mám dva komentáře:

Ad. Použití Linuxu slabozrakými uživateli: naprosto souhlasím, cca od Vánoc používá jeden můj kamarád výhradně Linux a moc si ho chválí. Jako softwarová lupa mu stačí Beryl s pluginem Zoom.

Ad. OCR: myslel jsem si to taky, ale prý se OCR stejně už nepoužívá (většina věcí je v el. podobě).

[stapol]

Bohužel většina věcí v elektronické podobě není. Pravdou je pořád pravý opak. OCR program je tedy pro nevidomé nadále nezbytný.

[Aleš Kapica]

Nepoužívá, protože za moc nestojí a komerční je neskutečně drahý. Navíc tím jak se rapidně vylepšuje wine, lze OCR software pro MS rozchodit i pod linuxem, jenže to není to co by bylo třeba.

[petr_p]

Chcete snad rici, ze kvalitni OCR je na Linuxu drahy, kdezto na Windows levny?

[qwert]

To me zajima, mate info o nejakem konkretnim OCRku, ktere jde pod linuxem / wine rozchodit?

[Ctirad Feřtr]

Finereader engine je k dipozici i pro linux.

[Karel Břinda]

Používá. V elektronickém formátu jsou možná některé formuláře a další věci, ale když nevidomý studuje, tak si často potřebuje digitalizovat publikace, skripta,... u kterých to ještě nikdo neudělal. A tohle je hodně zásadní věc. Když pro Linux nebude kvalitní OCR (té cestě přes Wine moc nevěřím, podle mě tam bude problém s ozvučením), tak to už jenom kvůli tomuhle prostě Linux používat nebudou.

Kromě toho u souborů PDF není čtení také stále vyřešeno a asi hned tak nebude, protože se jedná o tiskový formát s různými možnostmi ochrany a když si ho někdo zašifruje tak, aby nešel ani zkopírovat do schránky, těžko ho někdo s jakýmkoliv screenreaderem může číst. Pak se hold musí převést do obrázku a projet ócéerkem.

[Dag]

Tak nějak to je.

Nicméně i tady je to individuální. Někteří nevidomí Linux používají.

LaTeX. Bavili jsem se o tom s jedním nevidomým. Ten oceňuje LaTeX (zdroják) jako nejlépe čitelný zápis matematiky. Tak řekl, já ho nenutil :), ani nevěděl, že se o to zajímám.

Ano, tak nějak to je. Teď jde o to, jestli by to nemohlo být jinak.

[Dag]

Těch deset bodů proti -- to je myslím přesný souhrn.

Co můj favorit, zatím jen anglicky mluvící Yasr?

[stapol]

Ten jsem zatím netestoval. Nějak mi na experimentování poslední dobou nezbývá čas. Bohužel jen k mé vlastní škodě.

[Dag]

Na Debianu je to príma v tom, že nainstalujete Yasr a eflite a už řádka mluví. Bohužel jen anglicky.

[Dalibor Smolík]

No, pokud program funguje, je to jen otázka českého překladu - pokud se ovšem nemýlím. Do budoucna by to snad problém nebyl.

[Dag]

Myslel jsem že v /etc/yasr/yasr.conf přepíšu synthesizer port=/usr/bin/eflite na festival a nebo obdobně (něco co už česky umí). Ale nestačí. Nevím zatím zcela proč a jak na to.

[Dag]

Třeba synthesizer port=/usr/bin/epos. nemyslím jen napsat fetival, epos. :)

[Dag]

Nejčastější námitka proti Linuxu je: "Ale to nikdo nemá, tak to asi nefunguje." A ještě častější: "To bych se musel(a) učit zase něco jiného.

Tak je to u většiny. Ať vidí, nevidí, chodí, nechodí... Nevidomí jsou v tom stejní. Linux by jim jen přinesl trochu jiné komplikace a jiné výhody. Nevidomí jsou často pod tlakem, těch, kteří jim pc zařizují. Ti zase buď o jiné možnosti neví a nebo nechtějí. I průvodce, společník rodič, učitel by se musel trochu naučit ovládat Linux, vědět co je doc...

"Ale na tom nejde prohlížet poštu!" Nedávno jsem slyšel. Ono na tom opravdu skoro nic nefunguje. Když zoufale hledát třeba ten Word. On tam není, on tam opravdu není a co teď, že. To je zkušenost s vidícími, nevidící -- obdobné.

Ovšem funkční, jednoduché čtedlo... a jsme zase na začátku.

[Rezza]

Vynikajici shrnuti z pohledu jineho druhu uzivatele! Diky, nekdy je zajimave "podivat se" na svet jinyma ocima, ci si na neho sahnout.

V Open source se to ma asi takto: Hodne programatoru zacina projekt, protoze mu neco chybi s pokousi se vytvorit aplikaci nejdriv pro sebe a obcas se to zvrtne a je z toho vic a zacne delat pro lidi, pridaji se dalsi lidi a ti delaji pro dalsi lidi atd, atd... Pokud nejsou sami postizeni, tak nevi. A ted prichazi podle mne ta pekna vec - v teto chvili se mohou pridat postizeni a rict prosim, nam by pomohla tato a tato vec a vetsina open source zapalenych lidi rada pomuze. Nerozhoduje (vetsinou) manazer, ktery rekne - kvuli minimu lidi nebudeme utracet. Jen to bohuzel vyzaduje trosku aktivity - rict co je potreba a proto je tento zapis moc zajimavy! Verim, ze brzy se opet Linux posune o kousek dal a ziska dalsi spokojene uzivatele!

Zrovna hledam temu na diplomku, mohlo by to byt uzitecne tema, ne par stranek popsaneho papiru kvuli nicemu. Uz jsem nad tim premyslel driv...

[Ctirad Feřtr]

Velmi nesouhlasím s tím, že livecd nejde na mhoha počítačích spustit. Opak je pravdou. Dobře udělaně liveCD bude zvukat na 99% běžně dostupných počítačů. Vím o čem mluvím, pár takových jsem udělal pro interní firemní potřeby. Síla tohoto řešení se ukázala právě po přechodu nových sestav, jedoucích kompletně na AHCI a se SATA mechanikami. To odrovnalo veškeré multiboot CD s lowlevelovými utilitami založenými na DOSu, které s oblibou používají někteří kolegové. Linux to přestál beze ztráty kytičky.

Teď si navíc uvědomuju, že v žádné diskusi zatím nepadla ta nejspodstatnější věc a to, že aby mohl zrakově postižený používat windows se speciálním software, tak mu ho nejdřív musí někdo zdravý nainstalovat a nastavit, což není nijak triviální úkon. Průměrně to jsou tak dva dny práce kvalifikovaného technika (a to i přesto, že se vychází z předpřipravených obrazů a využívají se mnohé skripty a utility) a pak to ještě individuálně nastavit podle potřeb klienta.

Linux naprotitomu může být plně ozvučený pár sekund po bootu instalačního média a nevidomý si ho může nainstalovat sám. To je sakra rozdíl.

[Karel Břinda]

Není zdaleka pravda, že by instalace trvala 2 dny kvalifikovaného technika. Jediné, co si nevidomý člověk nemůže udělat, je spustit instalaci Jawsu popřípadě jiného odečítače, téměř všechny screenreadery mají ozvučenou i instalaci. Pak už si může všechno dodělat sám. Nepočítám, že na téměř všech počítačích defaultně běží autorun, čili stačí bez ozvučení umístit CD do mechaniky, pak se ta role, co hraje vidící, omezuje pouze na přihlášení do systému.

[stapol]

Není zdaleka pravda, že by instalace trvala 2 dny kvalifikovaného technika.

To mohu potvrdit. Nedávno jsem známému reinstaloval systém. Jak jsem napsal moc toho nevidím, ale instalace systému i se všemi ovladači a aplikacemi a s dvacetiminutovým čekáním na telefonickou autorizaci speciálního softwaru mi trvala necelé čtyři hodiny. Zbytek (pošta atd.) už si ten dotyčný nastavil sám jen s pomocí odečítače obrazovky. Normálně vidícímu člověku by ta instalace jistě trvala kratší dobu. Dva dny přeinstalace systému netrvala ani v době, kdy se vše instalovalo z disket.

[Ctirad Feřtr]

Pak to není průměrný uživatel, ale počítačový expert. Normální uživatel si nenastaví ani nenainstaluje nic, natož když je nevidomý a s počítačem třeba nikdy předtím nepracoval.

[Ctirad Feřtr]

Není zdaleka pravda, že by instalace trvala 2 dny kvalifikovaného technika. Jediné, co si nevidomý člověk nemůže udělat, je spustit instalaci Jawsu popřípadě jiného odečítače, téměř všechny screenreadery mají ozvučenou i instalaci. Pak už si může všechno dodělat sám.

Karle, omlouvá Vás jenom to, že jste velmi mladý v této problematice naprosto nezkušený. Kdybyste nevidomému udělal to, co popisujete výše, tak nebude schopen dělat s počítečem vůbec nic a jako firma dodávají kompenzační pomůcku byste okamžitě zkrachoval. Rozhodně je nepředstavitelné, že by se pomůcka dodávala jako polotovar a uživatel se hodil do vody nechal se tam plácat. Je potřeba všechno precizně nastavit, aby byl počítač a všechny nainstalované aplikace okamžitě připraveny k práci. To není triviální. Veřte tomu, že už se nám vrátil počítač v reklamaci jenom proto, že ve výchozí instalaci byl ztišený vstup pro mikrofon a uživatel nemohl volat přes skype. Je opravdu ryzí šílenství si myslet, že kompenzační pomůcku nainstaluju způsobem next->next->done a šup s tím do krabice.

[stapol]

Rozhodně je nepředstavitelné, že by se pomůcka dodávala jako polotovar a uživatel se hodil do vody nechal se tam plácat. Je potřeba všechno precizně nastavit, aby byl počítač a všechny nainstalované aplikace okamžitě připraveny k práci.

Firmy dodávají počítače opravdu jako polotovary. Nainstalují speciální software a základní příslušenství včetně Microsoft Office a zbytek si musí uživatel donastavit sám. Pokud s počítačem začíná, pak takovému uživateli pomůže pracovník nejbližšího TyfloCentra, ale uživatelé často o takovou pomoc ani nepožádají a donastavují počítač podle znalostí, které nabývají v kurzu. Pokud uživatel v základním kurzu potřebné znalosti nenabude (i to se u některých lidí stává), pak má smůlu a musí se učit metodou pokus - omyl.

To není triviální. Veřte tomu, že už se nám vrátil počítač v reklamaci jenom proto, že ve výchozí instalaci byl ztišený vstup pro mikrofon a uživatel nemohl volat přes skype.

V tomhle ohledu máte pravdu, řada průměrných uživatelů si řadu věcí nenastaví. To ale nic nemění na tom co píši výše.

Je opravdu ryzí šílenství si myslet, že kompenzační pomůcku nainstaluju způsobem next->next->done a šup s tím do krabice.

To ale nejde ani u Linuxu. A protože se Linuxem nikdo nezabývá (Brailcom činovníci SONS jednoduše ignorují), neví průměrný uživatel co si počít po spuštění Live CD/DVD, natož aby si sám Linux nainstaloval. Znám řadu šikovných lidí, ale takový géniové mezi nimi nejsou.

Samostatnou kapitolou jsou braillské řádky. Těch je mezi studenty dost, ale mezi dospělými jich je velice málo a na Moravě jich je mizivé množství. Úřady je nechtějí platit pro jejich vysokou cenu. Co si tedy nevidomý uživatel počne s instalačním médiem Linuxu, když mu ani nepípne? Tady o samostatné instalaci LInuxu, natož o jeho použití po instalaci nemůže být ani řeči. Linux mezi nevidomými propaguji už dost dlouho, ale pokud uživatelům někdo ten systém nenainstaluje a nenastaví aspoň základ, aby jim šel screen-reader nebo měli zvětšené prvky grafického prostředí, nemají šanci stejně jako ve Windows.

[Dag]

Co tak sleduji, fandů do IT je mezi nevidomými stejně (což se dá čekat) jako mezi vidícími -- málo. Tedy chtějí aby "to" fungovalo a nemuseli se s tím zabývat. Také aby to fungovalo stejně, jako to co už znají.

Myslím že systém by stejně měl instalovat odborník, ať už je to Win a nebo Linux.

Opět jsem se setkal s tím, že jedna nevidomá známá potřebuje notebook na studium a nemá nárok na dotovaný (až za dva roky). Tedy bude muset platit. K Linuxu nemá důvěru, neb "nikdo to nepoužívá". Začarovaný kruh, stejný jako u vidících. Naučí je s jedním a nechtějí nic jiného, což není zase tak divné. Navíc jim opravdu plnohodnotnou alternativu komerčních aplikací zatím nabídnout nemůžu.

Braillský řádek je také problém. Opravdu ho často chtějí, opravdu je drahý a opravdu se úřady cukají. A každý nemá bohaté rodiče.

Trochu v pozadí je nastávající možná změna mezi uživateli, která asi nastane. Mezi nevidomými (co tak vím) přibývá těch, kde nejde "jen" o nevidomost, ale jedná se o kombinovaná postižení. Nároky pak jsou opět jiné, možná bude větší poptávka po opravdu jednoduchých mašinkách na prosté čtení a psaní. A internet.

Bohužel, Linux zatím čtení a psaní v češtině nic moc. Jednoduché používání internetu také neumí. Přitom se mi zdá, že ty aplikace jsou jen kousek od opravdu bezbolestné použitelnosti. Ale to je pohled můj, tedy IT laika.

Live CD by se šiklo. Které by ukázalo, že to jde. Bez nutnosti instalace. Na samotnou instalaci, jsem optimista, by se už někdo našel. Stejně... viz hore.

[Ctirad Feřtr]

Firmy dodávají počítače opravdu jako polotovary. Nainstalují speciální software a základní příslušenství včetně Microsoft Office a zbytek si musí uživatel donastavit sám.

Které firmy? Ta, pro kterou dělám já to tedy rozhodně nedělá. Poud to tak dělá konkurence, tak potěš koště a nedivím se, že musí uplácet úředníky, aby jim tam posílali zákazníky.

To ale nejde ani u Linuxu. A protože se Linuxem nikdo nezabývá (Brailcom činovníci SONS jednoduše ignorují), neví průměrný uživatel co si počít po spuštění Live CD/DVD, natož aby si sám Linux nainstaloval. Znám řadu šikovných lidí, ale takový géniové mezi nimi nejsou.

Žádní géniové nejsou potřeba. Stačí průměrný programátor, který za to dostane zaplaceno. Za cenu pár licencí software typu Jaws nebo Supernova by se takových dalo najmout několik.

[Karel Břinda]

Ja netvrdím, že to udělá, ale že to udělat může (není mu to technicky znemožněno). Stejně tak velká část vidících přenechá instalaci software zkušenějším kolegům, ale pokud by se snažili, tak by měli tu možnost. Na to, aby si nastavil počtu, nemusí být počítačový expert. Postup se v TEREZE učí už v základních kurzech.

Samozřejmostí je, že čím toho firma, která se tím zabývá, udělá za klienta víc, tím bude klient spokojenější.

[Dag]

Ty se pohybuješ, co tak vím a jak jsi říkal, mezi technicky vzdělanými lidmi a mezi nevidomými, kteří mají velký zájem se na pc naučit.

První otázka uživatele, ať už vidí a nebo ne, je: Kdo mi to neinstaluje a nastaví?

Pokud jde o nastavení. Zrovna nedávno: jedna nevidomá dívka, která si je schopná například samostatně najít na netu, stáhnout a nainstalovat Realplayer, pohořela na nastavení pošty (vše na Widlích). Trápila se tím (pak i za telefonické asistence) celý den. Poněkud předělali okýnka, něco tak špatně hlásilo... takže ačkoliv už to před tím několikrát dělala, tak teď to nešlo. Nepomohl jsem jí ani já, nepomohla by jí v té chvíli ani Tereza, leda možná svatá Tereza... :) To je ovšem atypický příklad, většina to ani nezkouší.

Uživatel chce a potřebuje, aby dostal do ruky stroj, co bude fungovat. Můžete a můžeme si hrát s těmi několika, co to baví. Klíďo je to fajn a pro těch pár velký přínos. Ale nic zásadního to neřeší.

Čtečka pro nevidomé musí umět bez problémů umožnit číst a psát a přístup na internet. Pokud je instalaci schopný zvládnout pokročilejší uživatel, tak je to moc fajn, takový se většinou někde v okolí najde. Ideální by bylo funkční live cd. Počítač je dneska všude, ale jen málokterý mluví.

[stapol]

To live CD opravdu citelně chybí.

K instalaci softwaru:
Po instalaci systému a odečítače obrazovky by měl základní nastavení a doinstalaci dalšího softwaru zvládnout průměrný uživatel. Píši „měl by“ - jenže realita je opravdu jinde. Většina i těch zdatnějších uživatelů si do takových věcí netroufne, ti ostatní a méně zdatní se stejně jako vidící lidé bojí, aby v systému něco nepokazili. Takže technicky je možné, aby si uživatelé po základní instalaci nastavili vše sami, prakticky ovšem vyžadují kompletní nastavení systému - a to trvá opravdu dlouho.

Délka instalace:
Základní instalace může být hotová dejme tomu za dvě tři hodiny. To další je dlouhodobá záležitost - vidícímu trvá instalace dalšího softwaru a jeho nastavení několik dalších hodin. Tomu, kdo jako já radši pracuje s odečítačem obrazovky, může zabrat klidně i ty dva dny.

Taková je situace mezi lidmi, používajícími Windows. Lidé, kteří si troufli jít do LInuxu, již mají natolik velké znalosti, že je nějaké změny v systému nerozházejí a s lecčíms si poradí. U řadových uživatelů (a o těch by měla být řeč především) je bohužel jiná situace.

[Dag]

Souhlas.

Ještě k délce instalace. Ono je nainstalovat a nainstalovat. Jsem vidící a instaluji každou chvíli, je to taková zábava. :) Nicméně, na to, abych měl obyčejné Ubuntu (smí se to psát? :)) podle svých představ jsem potřeboval také mnoho hodin. Když jsem ladil Mandrivu pro použití člověkem, co nikdy neseděl u pc, trvalo to velmi dlouho. Vychytat všechno tak, aby to bylo jednoduché a funkční, nešlo v tom zabloudit. Pokud má být počítač připravený "na míru! pro konkrétního člověka (ať vidí a nebo ne) tak to trvá.

Ovšem, za půl hoďky tak systém je a běží to. Ale jak...

[stapol]

Nezbývá než souhlasit. Pokud chcete nastavit někomu systém na míru včetně třídění pošty a dalších několika desítek až stovek drobností, pak se čas strávený instalací a následným nastavením systému hodně protáhne. Musím přiznat, že když si instaluji systém, pak mi trvá zhruba tři dny, než jej mám ve stavu, kdy jsem schopen pracovat rychle a efektivně. To mluvím o Windows, kde řada nastavení je schována někde v hlubinách registru. V Linuxu většinou stačí zazálohovat domovský adresář a několik systémových souborů. Pokud se verze programů hodně nemění, funguje vše brzy po instalaci jak má. To je propastný rozdíl proti Windows.

[Dag]

Pár věcí, jsem také musel na nových instalacích Linuxu měnit a nevystačil si s kopírováním konfiguráků. Sice je fakt, že to byla zlepšení v programech, ale musel jsem na to reagovat.

Ovšem nastavení Windows pro osobní potřebu jsem měl jako zlý sen. Prostě jsem nevěděl. Holt nezvyk. Ale také to prostě není na úpravy dělaný. Jednoduše lze na Windows měnit barvičky, ale to není zrovna pro naše téma to pravé.

Ta možnost úpravy je výhodu Linuxu. Ale zase to chce někoho, kdo ví jak a co.

[Karel Břinda]

Teď si tedy nejsem jistý, jestli se bavíme o tom, co je technicky možné (čili výrok ve smyslu "Aby mohl se ozvučil počítač s Windowsy, trvá to 2 dny práce kvalifikovaného technika") nebo o tom, co je nejčastější (pak tedy výrok ve smyslu "Pro běžného průměrného uživatele trvá instalace 2 dny práce zkušeného technika"). Doteďka jsem myslel, že se bavíme o tom prvním, čili o tom, co je technicky možné a co už není.

Pokud bychom se bavili o tom prvním, čili co je technicky možné, co by si uživatel nebyl schopný po instalaci screenreaderu nastavit sám?

[Ctirad Feřtr]

Bavíme se o instalaci a konfiguraci kompenzační pomůcky pro zrakově postiženého. To je několikanásobně víc práce a problémů, než jenom nainstalovat nějaký odečítač. Schválně, až se zase stavíte u nás v práci, tak se zeptejte kluků co to dělají, jak dlouho jim to trvá a proč traví v práci nezřídka i víkendy a pozdní večery. A to i přesto, že se jede z předpřipravených images a používají se různé pomocné skripty a nástroje. Já bych to fakt dělat nechtěl, když vidím ten jejich permanentní boj s větrnými mlýny.

A to vůbec nemluvím o instalacích ve firemních nebo školních sítích, kde je díky omezeným právům korektní instalace používání odečítače skoro neřešitelný problém.

[Karel Břinda]

Ale tohle já nepopírám. To byla odpověď na následující:

...aby mohl zrakově postižený používat windows se speciálním software, tak mu ho nejdřív musí někdo zdravý nainstalovat a nastavit, což není nijak triviální úkon. Průměrně to jsou tak dva dny práce kvalifikovaného technika (a to i přesto, že se vychází z předpřipravených obrazů a využívají se mnohé skripty a utility) a pak to ještě individuálně nastavit podle potřeb klienta.

Linux naprotitomu může být plně ozvučený pár sekund po bootu instalačního média a nevidomý si ho může nainstalovat sám.

Z těchto 2 odstavců bych pochopil, že zrakově postižený nemá jinou možnost, než přenechat instalaci téměř všeho vidícímu člověku, a neexistuje způsob, jak by si to pod OS Windows mohl udělat sám, kdežto pod Linuxem by mohl mít ozvučení okamžitě (když by se vytvořilo potřebné live CD). Můj názor je ten, že pokud nevidomý chce, má možnost si to nainstalovat sám, dodat do systému ozvučení není to nejobtížnější, ale musí mít potřebné znalosti a to velmi hluboké a v praxi se takových lidí vyskytuje málo. Proto je pro téměř všechny nejlepší si to nechat udělat od dodavatele.

Zdaleka netvrdím, že instalace kompenzačních pomůcek je jednoduchá záležitost. Hlídat všechny ty věci kolem, abych náhodou nepoužíval chipset, se kterým Jaws nechodí, nějakou prapodivnou integrovanou zvukovou kartu, se kterou to taky nebudou pořádně mluvit, atd... bych také nechtěl a rozhodně to považuji za pořadnou piplačku.

Jinak s ozvučením počítačů, kde není možná instalace (restriktivní práva, apod...), je pokrok zase trošku dál se screenreaderem NVDA, který se dá bez problémů spustit i z USB flashdisku.

[Dag]

No, Live CD od Free(b)softu, když běželo, jsem spustil a používal se zavázanýma očima. Bohužel, se zdaleka nechytne na každém počítači, je tam problém s netem, poštou... Ale takhle by to šlo, proč by nešlo?

[PVDeejay]

Dobrý deň, Ja som sa tiež ako prakticky nevidiaci jedného dňa pustil do inštalácie linuxu. Inštaláciu debianu etch som s braillovským riadkom zvládol bez najmenších problémov. Po inštalácii sa mi s pomocou niektorých ľudí podarilo nainštalovať festival, a ozvučený emacs. Tu som samozrejme skončil, pretože v tom emacse som si ani len nedokázal nájsť nejaký návod ako to vôbec obsluhovať. Ďalej vec, ktorá je pre užívateľa prechádzajúceho z iného operačného systému z môjho pohľadu dôležitá je mať prístup na internet a tiež možnosť vyberať si zo svojej schránky a tiež čítať emaily. Asi takto som sa hral týždeň, prepínal som medzi linux a windows len kôli internetu instant messagingu a emailom až musím priznať, že ma to prestalo baviť, lebo v linuxe som si sám s dostupnými manuálovými stránkami a niekoľkými internetovými stránkami nedokázal viacej pomôcť. Samozrejme som na linux nezanevrel, povedal by som, že asi nebol pre mňa ten správny čas na prechod. Čo by podľa mňa malo byť samozrejmé je nejaký univerzálny postup, ktorého by sa najprv mohli pridŕžať aspoň pokročilí užívatelia windows, ktorý by mohli prípadne ďalej pomáhať ostatným kamarátom. Fakt aspoň základy, ktoré sú potrebné na štandardné fungovanie toho ktorého programu. lebo žiaľ ešte aj dnes je veľmi často treba na to, aby program vôbec pracoval robiť zásahy do konfiguračného súboru. Prípadne sú situácie, keď program potrebuje zmeniť konfiguráciu práve preto, aby bol prístupný a použiteľný s odčítačmi. Ja pri PC strávim väčšinu svojho voľného času a okrem štúdia počítač využívam aj na zábavu. Nie som zas taký náročný. Viem, že všetko, čo ja robím vo windows je "zdravý" (neodkázaný na odčítač) človek schopný v linuxe robiť. Ešte raz pripomínam: nastavenie siete, email, prehliadanie internetových stránok, instant messaging (jabber / ICQ / IRC), bezproblémová správa súborov (v rátane správy oprávnení), tvorba / editácia / tlač textových dokumentov (v rátane formátovania), obsluha multimediálnych prehrávačou (audio / video), nahrávanie / editácia audio záznamov, konverzia formátov, inštalácia rôznych programov (aj doplnkou / kodekov / ATĎ) a obsluhu externého hardware (CD rom, flash disk, mobilný telefón, TV karta, satelitný tuner). O OCR som zatiaľ nehovoril, pretože sú aj nejaké open source projekty a tiež už spomenutý finereader engine pre linux, v akom stave použiteľnosti to je neviem povedať, preto nechám komentár k tejto časti na skúsenejších. Myslím si, že všetko toto je už dnes do určitej miery možné, len začiatočník žiaľ nie je schopný poskladať to tak, aby mu to fungovalo. Podľa mňa riešením nie je live cd, ktoré po čase zostarne, ale niečo, čo by umožnilo doinštalovať a k funkčnosti nakonfigurovať existujúce nástroje pre niektorú z aktuálnych distribúcií.

[Dag]

Tak to gratuluji, to se vám toho podařilo až, až. Bohužel, internet a čtečky pro Linux -- zatím o ničem skutečně funkčním nevím. S Emacs poradí na Free(b)softu. Pokud Vám Emacs mluví česky, jde s ním hodně. Opět jen ten internet je trochu potíž.

Nějaký souborný návod asi, co tak vím, také zatím není. Bohužel také není často k čemu. :(

Ale snad není všem dnům konec. Například jsem už slyšel mluvit česky Gnome. Pracuje na tom jeden ze zde diskutujících.

[Ctirad Feřtr]

Jak už naznačil dag, mám rozchozené ozvučené Gnome (orca) i konzoli (speakup) na Ubuntu. Práce asi na 10 minut. Mluví to česky a docela to předčilo moje očekávání. Po doinstalaci orcy ze svn se možnosti ještě rozšíří (například OpenOffice čte korektně buňky v tabulkáči, jsou tam nějaká vylepšení pro připravovaný firefox 3..). Pokud by byl zájem můžu poslat návod (a pokusím se to protlačit i jako článek).

Kromě toho jsem přišel na to, že instalační CD Ubuntu je zatraceně blízko k tomu, aby ho mohl nevidomý používat jako liveCD nebo z něj rovnou instalovat. V podsatě je to možné vyzkoušet i teď. Jediný nutný úkon je spustit orcu po bootu do Gnome, což by se dalo udělat s trochou šikovnosti i po slepu. Nevýhoda je chybějící čeština (v alfě 7.10 už je i ta) a ne moc kvalitní zvuk espeak syntézy a vůbec celý ten gnome speech m přijde dost neotesaný. Nicméně na instalaci to stačí a pak si člověk nahodí festival a speech-dispatcher a je za vodou :)