BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Jen krátká noticka o programu tc
pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence. Zároveň obrovské poděkování autorovi článku How to simulate a slow network, z něhož tady hodlám vytáhnout jen dva příkazy. Aneb: k čemu NetLimiter?
Vyvíjíte webové aplikace, které intenzivně využívají AJAX? Máte mou upřímnou soustrast, a dvojnásobnou v případě, že jste teprve nedávno zjistili, že taková aplikace se může v provozu chovat úplně jinak, než při vývoji. Při vývoji aplikaci obvykle zkoušíte na tomtéž stroji, kde běží, případně na lokální síti. Čímž ovšem efektivně odstraníte zpoždění sítě, které Vaši uživatelé mohou dost výrazně pocítit. Co všechno zajímavého se může stát, to nechám na zvrhlosti fantazie laskavého čtenáře, a bez zbytečných průtahů ukážu hloupě jednoduchý postup, jak se v tomto ohledu uživateli přiblížit (a zkomplikovat si práci).
# tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms
A rázem máte zpoždění o 150 ms vyšší. Pokud nechcete zpoždění konstantní, můžete třeba:
# tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms 20ms
a je to 150 ± 20 ms. To vše na lokálním síťovém rozhraní (lo
). Ještě pro zrušení:
# tc qdisc del dev lo root
Zvláštní pocit pak zakusíte, když si uvědomíte, že na tomtéž rozhraní komunikuje i vyvíjená aplikace s databází Ale což, funguje to. Nebo si v síti pustíte počítač s Windows (stejně si to potřebujete zkusit v IEčku…) a namísto lo
použijete eth0
. Paráda.
A pokud jsem někomu neřekl nic nového, smůla. V dohledné době se chystám napsat takový malý zápisek o New Weirdu, tam si zase přijdou na své příznivci Ladickova literárního spamu
Tiskni Sdílej:
Jo, některé JS skripty se chovají dost divně...
Osobne som robil nejaké pokusy s Ajaxom pod windooze a latencie som si simuloval v PHPcku (usleep() ), 404-ku nasmerovanim na nespravnu URL.
tc
, ale spíš příslušná qdisc, kterou používáte. Tvrzení, že příkaz tc
umí simulovat nekvalitní spojení, je asi tak přesné, jako kdybyste prohlásil, že příkaz iptables
umí omezit frekvenci příchozích spojení na webový server.
zajímavé +1, jenom se mi to nějak nedaří rozchodit...
$ tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms RTNETLINK answers: Operation not supported
někde jsem našel, že je potřeba povolit CONFIG_NETLINK
v jádře, ale to němůžu najít...
Taky mi to enchce zaboha fungovat
netem
? Nejsem si jistý, jestli je standardní součástí, spíš bych řekl že ne.
tc
) dalo těžko čekat.
tc
ještě před pár týdny netušil vůbec nic a domnívá se, že jeho existence je neznáma i řadě dalších lidí, proto tenhle blogpost napsal. Autor dále není tak naivní, aby si myslel, že příkaz tc
dělá něco jiného, než že komunikuje s jádrem, ačkoliv pro perverzní síťařské šťouraly určitě měl zdůraznit, že se jedná o kuchařku beze špetky vysvětlení. Autor se za toto politováníhodné nedopatření co nejsrdečněji omlouvá. P.S.: autor nepoužívá ifconfig
Snahu šířit osvětu samozřejmě chválím. Ale musím trvat na tom, že tvrzení o "programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence" je už hodně za hranicí přijatelného zjednodušení. Prostě si myslím, že kdybyste před napsáním toho návodu trochu hledal a zjistil, k čemu slouží příkaz tc
a co vlastně znamená "qdisc
" a "netem
", mohl být ten návod mnohem užitečnější.
Dobrá zpráva: vypadá to, že ten driver je ve vanilla jádrech už docela dlouho, takže by s tím neměl být problém v žádné aktuální distribuci.
tc
mi byla asi tak srozumitelná, jako shakespearovská angličtina Každopádně díky, že jste na to aspoň v diskusi upozornil.
Zajímalo by mě, jak se takové situace řeší, když vývojář pracuje pouze na windows. Zda také existují takové vychytávky.