Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
K dispozici je pro celou řadu platforem včetně Linuxu a ovládat se dá jak z příkazové řádky, tak via grafické rozhraní, telnet či webový prohlížeč. Webové stránky projektu sídlí na adrese www.videolan.org.
Pro mnohé distribuce se nabízí instalační balíček, který ovšem nemusí být zkompilován se všemi uživatelem požadovanými funkcemi – například podpora karet pro příjem digitální televize je ve výchozím nastavení vypnutá – takže možná bude nutno přistoupit ke kompilaci ze zdrojových kódů.
V adresáři se zdrojovými kódy programu získáme příkazem ./configure --help
dlouhý seznam parametrů pro překlad programu, v kterém je vhodné zaměřit se především na vlastnosti ve výchozím nastavení vypnuté, zda nám nebudou chybět. Kromě výše zmíněné podpory DVB to mohou být moduly pro čtení DVD, „skinovatelné“ grafické rozhraní, přístup k digitálním kamerám, vstupní moduly Video4Linux, podpora dálkového ovládání, jiného zvukového systému, hudebního formátu Real Audio atd. Mnohé funkce samozřejmě závisí na externích knihovnách, vyplatí se proto dopředu si projít seznam požadovaných knihoven na http://www.videolan.org/vlc/download-sources.html a ujistit se, že nám v systému nechybí hlavičkové soubory – v opačném případě si je doinstalovat. Osobně jsem VLC ve verzi 0.8.5, které budu dále popisovat, kompiloval s následujícími volbami:
./configure --enable-dvdread --enable-dvdnav --enable-dvb --enable-dvbpsi \ --enable-real --enable-aa --enable-ncurses --enable-skins2 --enable-v4l \ --enable-xosd
Po té již stačí obligátní make && make install
.
Program se pouští příkazem vlc, za kterým může následovat spousta parametrů určujících kde, co a jakým způsobem se má přehrát, například jednoduché
vlc video.mpg
spustí přehrávání souboru video.mpg. Při laborování budou určitě velmi užitečné parametry help
, longhelp
a advanced
pro vyvolání (různě obsáhlé) nápovědy a -v
pro výpis ladicích informací (se třemi stupni úrovně, společně s parametrem color
budou chyby zřetelné na první pohled). Pokud naopak bude potřeba upovídanost VLC omezit na minimum, bude nás zajímat parametr quiet
(jak je vidět u příkladů dále, dlouhé verze parametrů jsou v textu uváděny bez výchozích pomlček --
). Další užitečné informace o programu jsou ve webové dokumentaci, wiki a uživatelském fóru.
Po spuštění programu se VLC snaží inicializovat některé z dostupných ovládacích rozhraní (většinou umožňuje obvyklé interaktivní akce jako pozastavení přehrávané hudby, přesun na zvolenou kapitolu filmu apod.). Požadované rozhraní můžeme specifikovat jeho jménem u parametru -I
(respektive intf
); jednu instanci programu VLC může zároveň kontrolovat více rozhraní, k tomu pak slouží parametry extraintf
a control
. Příklady:
vlc -I ncurses video.mpg vlc -I wxwidgets --control rc --extraintf http video.mpg
Nuže, co jsou jednotlivá rozhraní zač:
Základní grafické ovládací rozhraní, které se VLC snaží použít, pokud nebylo žádné jiné rozhraní specifikováno a zároveň VLC nebyl kompilován s parametrem disable-wxwidgets
. Rozhraní má poměrně intuitivní ovládání a bohaté možnosti nastavení, zajímavým bonusem je průvodce (wizard) pro kódování/uložení vysílaného obsahu či naopak spuštění vlastního vysílání obsahu po síti. Pro spuštění VLC s tímto rozhraním se také instaluje alias wxvlc.
Grafické ovládání s možností změny vzhledu – několik „skinů“ lze stáhnout z domovských stránek programu, krom nich však lze využít i soubory pro Winamp2 a XMMS. Toto rozhraní je v současné době označováno jako experimentální; přístupné je za předpokladu kompilace programu s parametrem enable-skins2
a existuje pro něj alias svlc.
browse-dir
. Rozhraní je dostupné pouze, pokud byl VLC kompilován s parametrem enable-ncurses
.
telnet-host
, telnet-port
a telnet-password
. Po přihlášení získáme výpis dostupných příkazů odesláním slova help.
http-host
, ve výchozím nastavení server naslouchá na všech síťových rozhraních na portu 8080. Rozhraní je dostupné, pokud při kompilaci VLC nebylo zakázáno parametrem disable-httpd
.
K ovládacím rozhraním se také řadí klávesové zkratky. Jsou vždy přístupné v okně videa, můžete vyzkoušet například mezerník pro pozastavení videa, klávesu F pro fullscreen, Ctrl–Up a Ctrl–Down pro ovládání hlasitosti či Ctrl–Q pro ukončení přehrávače. Pro spouštěnou instanci VLC lze klávesové zkratky definovat odpovídajícím parametrem na příkazovém řádku, například:
vlc video.mpg --key-vol-mute 'Ctrl-Shift-M'
Trvale lze (nejenom) vlastní klávesové zkratky nastavit v konfiguračním souboru – najdete jej v ~/.vlc/vlcrc, pokud takový soubor zatím neexistuje, příkazem vlc --save-config
jej vytvoříte. Popis skladby klávesových zkratek je dostupný ve webové dokumentaci, použitelné parametry pak v „dlouhé“ nápovědě (vlc --longhelp
).
Příští díl se již bude podrobně věnovat přehrávání hudby a videa.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
--enable-svgalib SVGAlib support (default disabled)2) Nějaký filtry má, ale seznam po ruce nemám. Jistě vim jen o deinterlace a filtrech pro úpravu parametrů obrazu (jas, kontrast atd.), zbytek jsem nezkoumal.