Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap byla vydána v nové verzi 2026.05.06. Přibyla možnost aktualizovat mapy v aplikaci CoMaps, aniž by bylo nutné aktualizovat i verzi aplikace. CoMaps je komunitní fork aplikace Organic Maps.
OCCT3D (Open CASCADE Technology) Open Source 8.0 bylo vydáno. OCCT3D (Wikipedie, GitHub) je objektově orientovaná knihovna pro 3D CAD, CAM nebo CAE. Používá se například v softwarech FreeCAD a KiCad.
Ve FreeBSD byla nalezena a již opravena 21letá zranitelnost CVE-2026-42511 v dhclient. Jedná se o vzdálené spuštění kódu (RCE). Útočník mající pod správou DHCP server může získat plnou kontrolu nad systémem FreeBSD pouze jeho připojením k místní síti.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Po delší odmlce vás vítám u již pátého pokračování seriálu o pythonské knihovně. Dnes se již nebudeme zabývat funkcemi z modulu __builtins__, ale vrhneme se na práci s řetězci. Předpokládám, že většina čtenářů ví, jak se s řetězci pracuje, ale neodpustím si jednoduché opakování.
V Pythonu je možné pracovat se dvěma typy řetězcových objektů. Prvním typem je obyčejný řetězec, který je 8bitový, a jeho interpretace záleží na nastaveném kódování. Druhým jsou Unicode řetězce. Standardně se skládají z 16bitových znaků, které jsou zakódovány ve formátu UCS-2. Od verze 2.2 je možné používat i 32bitové Unicode řetězce kódované v UCS-4; toto nastavení se však povoluje při překladu interpretru. Mezi oběma typy řetězců je možné provádět konverze. Je možné rovněž konvertovat řetězce z/do jiného kódování než je systémové.
Nejdříve se začneme zabývat metodami řetězců. Stejné funkce je možné nalézt i v modulu string, ty jsou však už delší dobu označeny jako deprecated (čili nedoporučované).
Poznámka: Mezi vydáním předchozího a tohoto dílu došlo k uvolnění nové verze Pythonu (v. 2.5). V tomto článku i dalších pokračováních bude na tuto skutečnost brán zřetel a rozdíly mezi jednotlivými verzemi budou komentovány.
Metoda vrací novou kopii řetězce, přičemž první písmeno bude velké. Metoda je pro 8bitové řetězce závislá na nastavení locale.
>>> print "adam".capitalize() Adam >>> print "říman".capitalize() říman >>> print u"říman".capitalize() Říman >>>
Tato metoda vrací také nový řetězec o délce width. Obsah volajícího řetězce je umístěn do jeho středu (vycentrován). Přebývající místo je doplněno znaky fillchar nebo, je-li tento parametr vynechán, mezerami.
>>> retezec = "Kobyla má malý bok" >>> print retezec.center(len(retezec) + 4, '!') !!Kobyla má malý bok!! >>> print retezec.center(len(retezec) + 3, '!') !!Kobyla má malý bok! >>> print retezec.center(len(retezec) - 3, '!') Kobyla má malý bok >>>
Jak je vidět, metoda si poradí i v případě, že vrácený řetězec bude mít lichou délku. V tomto případě se pokusí vycentrovat znaky, jak jen to jde. Předáme-li jako první parametr číslo menší než je délka volajícího řetězce, vrátí se tento řetězec nezměněn.
Tato metoda byla změněna ve verzi 2.4. Byl přidán argument fillchar.
Spočítá počet výskytů podřetězce sub v řetězci, resp. jeho části definované parametry start a stop.
Metoda dekóduje řetězec do Unicode řetězce. Parametr encoding představuje kodek použitý při dekódování. Je-li vynechán, použije se výchozí kódování (ASCII). Druhý parametr nastavuje způsob, s jakým se bude program vyrovnávat s chybami, které mohou při převádění nastat.
Parametry ignore a replace jsou použitelné pouze pro chyby vznikající při převodu. Je-li chyba způsobená neodpovídajícím vstupem, je vyhozena výjimka UnicodeError bezpodmínečně. Například kódování iso-8859-2 a cp1250 nejsou 100% přenositelná. A nechcete-li, aby byla při objevení nekompatibilního znaku vždy vyvolávána výjimka, můžete použít dva výše zmíněné parametry. V prvním případě bude znak ignorován, ve druhém nahrazen.
Použijete-li však řetězec s diakritikou a nastavíte jej jako ASCII, bude vždy vyvolána výjimka. Při převodu z ASCII kódování se totiž kontroluje, zda je hodnota znaku menší než 128 (rozsah základní ASCII je 0 - 127).
Metoda byla přidána do Pythonu ve verzi 2.2 a ve verzi 2.3 byl přidán parametr errors.
>>> unicode = "kobyla má malý bok".decode("utf-8") # utf-8 => unicode
>>> unicode
u'kobyla m\xe1 mal\xfd bok'
# odpovidajici unicode retezec
>>> print unicode
kobyla má malý bok
# zde je videt, ze byl retezec zkonvertovan spravne
>>> iso = "kobyla má malý bok".decode("iso8859-2")
# iso-8859-2 => unicode
>>> iso
u'kobyla m\u0102\u0104 mal\u0102\u02dd bok'
>>> # za kazdy cesky znak se ulozi 2 unicode znaky,
... # protoze me nastaveni locale je utf8 (neASCII
... # znaky jsou vice bytove), ale pri prevodu bylo
... # zadano kodovani iso8859-2 (1 bytove)
...
>>> print iso
kobyla mĂĄ malĂ˝ bok
>>> "kobyla má malý bok".decode()
# neodpovidajici vstup, viz odstavec vyse
Traceback (most recent call last):
File "<stdin>", line 1, in ?
UnicodeDecodeError: 'ascii' codec can't decode byte 0xc3 in position 8:
ordinal not in range(128)
>>>
Metoda encode pracuje opačně než decode. Unicode nebo obyčejný řetězec je zkonvertován do kódování encoding. Pokud budeme konvertovat standardní řetězec, nesmíme zapomenout, že řetězec bude interpretován ve standardním kódování (ASCII). Pro parametr erorrs platí to samé jako u decode, ale přibývají ještě parametry 'xmlcharrefreplace' a 'backslashreplace'. První zakóduje "neobvyklé" znaky (diakritika atd.) pro použití v XML nebo HTML (&#číslo;), druhý použije lomítkovou interpretaci (\\xe1, kde e1 je hexadecimální kód znaku á).
Všechna použitelná kódování je možné nalézt v sekci 4.8.3 Python Library Reference.
Metoda je součástí jazyka od verze 2.0. Parametry xmlcharrefreplace a backslashreplace byly přidány ve verzi 2.3.
>>> retezec = u"kobyla má malý bok"
>>> retezec.encode("utf-8") # unicode => utf-8
'kobyla m\xc3\xa1 mal\xc3\xbd bok'
>>> retezec.encode("iso-8859-2") # unicode => iso-8859-2
'kobyla m\xe1 mal\xfd bok'
>>> retezec.encode("ascii") # ta sama chyba jako u decode
Traceback (most recent call last):
File "", line 1, in ?
UnicodeEncodeError: 'ascii' codec can't encode character u'\xe1'
in position 8: ordinal not in range(128)
>>> retezec.encode("ascii", "ignore")
# na rozdil od decode v tomto pripade funguje 'ignore'
'kobyla m mal bok'
>>> retezec.encode("ascii", "replace") # i 'replace'
'kobyla m? mal? bok'
>>> retezec.encode("ascii", "xmlcharrefreplace")
# rozkodovani pro pouziti na webu
'kobyla má malý bok'
>>> retezec.encode("ascii", "backslashreplace")
# a s lomitkovou interpretaci
'kobyla m\\xe1 mal\\xfd bok'
>>> "kobyla ma maly bok".encode() # ASCII => ASCII
'kobyla ma maly bok'
>>> "kobyla ma maly bok".encode("utf-8") # ASCII => utf-8
'kobyla ma maly bok'
>>> print "kobyla ma maly bok".encode("utf-8")
kobyla ma maly bok
>>>
Vrací True, pokud řetězec nebo jeho část [start:end] končí na suffix. Ve verzi 2.5 byla přidána možnost zadat suffix jako n-tici řetězců, které se budou kontrolovat.
Vrací novou kopii řetězce, ve kterém jsou všechny tabulátory nahrazeny mezerami. Počet těchto mezer je udán parametrem tabsize. Je-li tento vynechán, je počet mezer standardně nastaven na 8.
A zde dnešní díl končí. Příště budeme pokračovat dalšími metodami.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
>>> i = "5" >>> i.isdigit() True >>>
$a =~ /^[+-]?\d+(?:\.\d+)?/ a nebo mnohem lépe a radostnějiuse Scalar::Util qw(looks_like_number);
...
if (looks_like_number($a)) {
...
} else {
...
}
...
$a =~ /^[+-]?\d+(?:\.\d+)?/
No fuj...
print "$a je cislo" if ($a eq ($a + 0))
Akorát je neošetřeno explicitní uvedení znaménka + .
Akorát je neošetřeno explicitní uvedení znaménka + .Ano, taková nepodstatná maličkost, když můžeme použít interní funkci perl api
looks_like_number na nímž je Scalar::Util::looks_like_number pouze wrapper. Místo toho necháme perl zavolat tuto funkci hned dvakrát, pokusíme se o sčítání a nakonec ještě budeme porovnávat řetězce s tím výsledkem, že to nefunguje pro všechny případy (hloupé + na začátku). Aneb jak to dělat jednoduše, když to jde složitě, že?
>>> a=["1","2","3","a","b"] >>> ", ".join(a) '1, 2, 3, a, b' >>>