Jakub Jelínek oznámil vydání verze 15.1 (15.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 15. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Staronovým vedoucím zůstává Andreas Tille.
Jason Citron končí jako CEO Discordu. Od pondělí 28. dubna nastupuje nový CEO Humam Sakhnini, bývalý CSO Activision Blizzard.
Článek na Libre Arts představuje baskytarový multiefekt Anagram od společnosti Darkglass Electronics. S Linuxem uvnitř (licence, GitHub).
Městský soud v Praze vyhlásil rozsudek, který vyhověl žalobě novináře Jana Cibulky, který s podporou spolku IuRe (Iuridicum Remedium) požadoval omluvu od státu za to, že česká legislativa nařizuje operátorům uchovávat metadata o elektronické komunikaci. To je přitom v rozporu s právem. Stát se musí novináři omluvit a zaplatit náklady řízení. Především je ale součástí přelomové rozhodnutí o nelegálnosti shromažďování dat a o
… více »Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla včera Evropská komise (EK). Firmám proto vyměřila pokutu – Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) a Metě 200 milionů eur (pět miliard Kč). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). „Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení
… více »Americká společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem ChatGPT, by měla zájem o webový prohlížeč Chrome, pokud by jeho současný majitel, společnost Google, byl donucen ho prodat. Při slyšení u antimonopolního soudu ve Washingtonu to řekl šéf produktové divize ChatGPT Nick Turley.
Po roce vývoje od vydání verze 1.26.0 byla vydána nová stabilní verze 1.28.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.28.
Byla vydána nová verze 10.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 211 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 800 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
42 svobodných a otevřených projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
1) Který úkol nebo překážku, s jejímž řešením může pomoci uživatelská komunita, považujete za největší zádrhel při snaze o masové rozšíření Linuxu na desktopu? Jinými slovy, co může udělat běžný uživatel, chce-li pomoci Linuxu?
První věc, kterou může podle mě udělat kdokoliv, je seznámit se s Linuxem, využívat jeho schopností a používat ho tam, kde se to hodí. Čím více budeme mít běžných uživatelů, tím větší bude obecné povědomí o Linuxu, a o to bude pro lidi snazší si Linux vybrat pro menší projekty nebo specifická nasazení. Linux je už teď ohromně schopná platforma, takže hlavní překážkou jeho šíření je nedostatek znalostí, kvůli kterému veřejnost neví, čeho je možné s platformou založenou na svobodném softwaru dosáhnout, a jak je spolehlivá a snadno spravovatelná. A proto velmi přispějete, pokud budete Linux prostě používat a také dalším lidem ukazovat, jak ho používat.
Pak jsou tu i jiné věci, které vyžadují trochu více zkušeností nebo trochu více znalostí. Můžete například přispívat překlady, aby byl systém kompletněji přeložen do vašeho jazyka, čímž usnadníte používání novým uživatelům. Také se můžete aktivněji angažovat při získávání nových uživatelů – třeba se účastnit konferencí a veletrhů a přesvědčovat lidi, aby Linux zkusili.
2) Jak byste navrhoval přesvědčit herní průmysl, aby své produkty vyvíjel i pro Linux? Jde tu pouze o počet uživatelů, nebo vidíte i jiné problémy?
To je velmi dobrá otázka, protože hraní je jednou z klíčových věcí, která na Linux ještě nedorazila. Myslím, že máme dva zásadní problémy. Prvním je roztříštěnost linuxové platformy. Pro vývojáře proprietárních aplikací je tato roztříštěnost problematická. Musíme proto spolupracovat s dalšími distribucemi, abychom vytvořili lepší standardizaci pro vývojáře proprietárních aplikací.
Druhá věc: měli bychom se více zaměřit na vlastní přednosti. Linux je velmi dobrý real-timový systém se skvělou podporou síťování. A proto si myslím, že existují druhy her, které jsou možné na Linuxu, ale ne na Windows. Bylo by fajn, kdyby se vývojáři her zaměřili na linuxovou platformu, aby z ní dostali co nejvíce, a vytvořili nové druhy her, které by byly speciálně pro Linux.
3) Překvapil vás úspěch Ubuntu? Byli jste nuceni v souvislosti s tím nějak zásadně měnit plány?
Úspěch Ubuntu byl pro mě docela překvapení. Hlavním důvodem úspěchu je myslím to, že jsme vybudovali tak skvělou komunitu. Lidé cítí, že se mohou zapojit, ptát se a pomáhat ostatním nebo přispívat překlady. Komunita je tedy fantastickou částí celého projektu Ubuntu.
Je pravda, že jsme museli provést poměrně výrazné změny v plánech, abychom drželi krok s růstem komunity. Ale to je velmi dobré znamení, dobrá věc.
4) Jak se těšíte na KDE 4? Je nějaká šance, že by KDE 4 někdy nahradilo Gnome jako výchozí desktop v Ubuntu?
To je zajímavé. Velmi se těším na Plasmu - všiml jsem si, že už se začíná objevovat v posledních vývojářských verzích KDE 4. Děje se tam spousta úžasné technologické práce.
Nepřipadá mi však pravděpodobné, že by KDE nahradilo Gnome jako výchozí desktop. Hlavním důvodem je to, že v tuto chvíli nemáme takovou důvěru ve schopnost projektu KDE zaručit předvídatelný cyklus vydávání nových verzí. Plán vydávání nových verzí je totiž velmi důležitou součástí Ubuntu a Gnome má v tomto směru přesně stejný náhled na věc jako my – totiž že je důležité vydat novou verzi každých šest měsíců. A protože to KDE nedělá, bylo by mnohem těžší zajistit pro náš operační systém stejnou úroveň předvidatelnosti a plánování. Proto zatím zůstaneme u Gnome.
5) Takže nejde jen o technické otázky. Podstatná je dostupnost a možnost založit vydávací plán na Gnome?
Jo, pro výběr Gnome jako výchozího desktopu jsme měli dva hlavní důvody. Prvním důvodem byl slib Gnome dodržovat šestiměsíční vydávací cyklus – a v tu dobu už dokázali, že to opravdu dodržují. A věřím, že by to dokázalo i KDE. Snažím se KDE přesvědčit, aby přijali stejný vydávací režim jako Gnome, protože si myslím, že by pak KDE testovalo a používalo více lidí.
A druhý důvod byla opravdová snaha Gnome o snadnost použití. Skutečně jim záleží na tom, jak snadné je desktop používat. KDE bylo v tu dobu více zaměřeno na efektní funkce. Takže ačkoliv je na světě dost místa pro oba tyto přístupy, jeden si musíme vybrat. A hodnoty Gnome byly blíže tomu, co jsme hledali. Tak jsme si vybrali Gnome.
Máme však fantastický komunitní projekt Kubuntu, který s KDE velmi úzce spolupracuje. Byl bych rád, kdyby bylo Kubuntu častěji stahováno, více rozšířeno a vůbec se o něj zajímalo více lidí. Ale v tuto chvíli se KDE nemůže stát výchozím desktopem pro Ubuntu.
6) Někteří upstream [původní autoři] vývojáři a překladatelé jsou trochu rozladěni systémem Rosetta. Mnohé z překladů se nedostanou do upstreamu a někdy ani do nových verzí Ubuntu. V čem je chyba a jak to napravit?
Backend Rosetta je velmi komplexní, protože sleduje zároveň dění v upstreamu, dění v distru i aktuální stav v rámci konkrétního balíčku – a potřebuje rozeznávat, co je právě v databázi. Ještě jsme nenasadili infrastrukturu, která by automaticky tlačila řetězce z jedné verze do druhé nebo z Ubuntu do upstreamu.
Nicméně, upstream může velmi snadno vytáhnout překlady do svých vlastních překladových souborů. A máme standardizované mechanismy určené právě pro tento účel. Takže bych prozatím upstreamu doporučil aktivně stahovat překlady z Rosetty, aby se zlepšil pohyb těchto překladů do upstreamu a tím pádem i do dalších distribucí.
7) V rámci oznámení verze Gutsy Gibbon jste zmínil novou variantu Ubuntu: distribuci s výhradně svobodným softwarem, bez binárních ovladačů nebo firmwaru. Proč myslíte, že je důležité mít takovou verzi Ubuntu?
Považuji za důležité lidem ukázat, co všechno je možné dělat s výhradně svobodným softwarem. A jít ještě dále a říci, co je možné s obsahem, který je také svobodný – a to ještě žádná distribuce neudělala. A proto jsme vytvořili Gobuntu, kde bude možné na těchto věcech pracovat. Je to poměrně malý projekt, ale myslím, že je důležité předvést možnosti čistě svobodné platformy.
8) Bude Canonical vždy financována z jiných zdrojů, nebo byste rád, aby přijala obchodní model, který by jí umožnil si na sebe vydělat?
Myslím, že je důležité, aby měl projekt neziskové i ziskové cíle. Takže máme dvě samostatné jednotky – Ubuntu a Canonical. Canonical poskytuje věci jako technickou podporu, profesionální služby, poradenství a certifikovaná řešení. A v projektu Ubuntu pracuje komunita. Je pro nás tedy důležité mít obě části, ale očekávám, že Canonical poroste zároveň s tím, jak bude Ubuntu nabývat na oblíbenosti. Pak by mohla Canonical převzít roli financování práce probíhající v rámci Ubuntu. Já budu Ubuntu financovat i nadále – bez ohledu na to, jak se to vyvine – protože věřím, že je důležité, aby měl svět jeho možnosti k dispozici. Linux byl klíčem k mému obchodnímu úspěchu, a proto chci zajistit, aby tu byla tato příležitost i pro ostatní lidi.
9) Myslíte, že jsou patentové dohody Microsoftu jen pokusem o zbrzdění Linuxu, nebo v tom vidíte i opravdovou snahu o spolupráci?
To je komplikovaná otázka, protože naznačuje, že Microsoft má jeden jediný názor. Ale jako každá velká organizace, i Microsoft zaměstnává lidi s mnoha různými názory. Takže věřím, že někteří z lidí, kteří pracují v Microsoftu, mají skutečný zájem o interoperabilitu Windows a svobodného softwaru. Naneštěstí jsou tam pravděpodobně i lidé, kteří to považují za způsob, jak omezit rozsah konkurenčního boje mezi světem svobodného a proprietárního softwaru, a jak zajistit, aby měl v tomto boji Microsoft navrch.
Všechny dohody, které byly do této chvíle oznámeny, jsou opravdu výhodné pro Microsoft a stavějí překážky do cesty kompletnějšímu přijetí svobodného softwaru. Kromě toho si myslím, že za snahou Microsoftu o prosazení vlastního formátu souborů jako standardu nejsou vůbec čisté úmysly. Předstírají totiž, že vytvářejí standard, ale ve skutečnosti se jen jediný software přibližuje implementaci podpory pro tento formát – Microsoft Office. A skutečná hodnota standardu je v tom, že se na něm shodne hodně různých skupin, a že bude implementován mnoha různými skupinami. A tak to s formátem od Microsoftu prostě není. Navíc jsem přesvědčen, že ostatním lidem implementaci standardu ani neumožní – prostě ho změní tak, aby vyhovoval jim.
Microsoft je velká organizace a myslím, že jsou v něm lidé s dobrými úmysly a špatnými úmysly. Neřekl bych, že by šlo o celé organizaci prohlásit, že je konstruktivní nebo nekonstruktivní. Musíme se dívat na konkrétní iniciativy. Jejich OpenXML iniciativa je bohužel hnána nepěknými úmysly.
10) Zatímco Richard Stallman je hlasitým kritikem tzv. tivoizace, Linusi Torvaldsovi obyčejně nevadí, když je Linux používán v proprietárních zařízeních. Jaký je váš pohled?
DRM, tivoizace nebo blokovaný hardware a software jsou všechno reálné hrozby pro rozvoj svobodného softwaru. Takže velmi podporuji Richarda Stallmana [rozhovor] a FSF v jejich snaze o zviditelnění těchto otázek při debatě o GPLv3.
Zároveň jsem však přesvědčen, že musíme respektovat volbu vývojářské komunity linuxového jádra, ať už se rozhodne pro jakoukoliv licenci. A komunita kolem jádra má již dlouho poměrně otevřený postoj v tom, že lidem dovoluje, aby si s kódem jádra dělali více méně, co se jim zlíbí. Není to úplně tak, ale v mnoha případech to platí. Hlavně je však třeba vyzdvihnout, že pro svobodný software tohle licencování nepředstavuje problém. V Ubuntu máme software s asi 150 licencemi. Takže přidat GPLv3 jako 151. není vůbec problém a Linux se bude vyvíjet dál, bez ohledu na to, jestli jádro přijme v3 nebo zůstane u v2. Já sám považuji v3 za velmi dobrou licenci. Myslím, že prošla velmi náročným veřejným procesem, a že je to nakonec o hodně lepší licence než byla na začátku. Takže podle mě by stálo za to, kdyby komunita vývojářů jádra zvážila její přijetí. Ale pokud ji odmítnou, nic se nestane.
11) Ve světle nedávných událostí to nevypadá, že by vývoj souborového systému ReiserFS pokračoval. Vzhledem k tomu, že je to v mnoha ohledech revoluční kus softwaru, neuvažoval byste o sponzorování jeho dalšího vývoje.
ReiserFS vůbec neznám. Sám jsem ho nikdy nepoužíval a ani administrátoři systémů, se kterými mluvím, nijak zvlášť netouží po jeho funkcích. Takže v tuto chvíli neuvažuji o tom, že bych vývoj sponzoroval.
12) Až Ubuntu dobude desktop a tím bude vyřešen slavný bug č. 1, na co se vrhnete pak? Jste úspěšný podnikatel, letěl jste do vesmíru, vyšlápl jste si na Windows. Tak co dalšího je na seznamu?
Tak to je zajímavé. Svět je úchvatné místo a pořád se mění. Já chci objevovat ty velké změny a pomáhat jim kupředu a účastnit se jich. Takže nevím; záleželo by na tom, jak dlouho bude Ubuntu trvat, než se ujme a bude soběstačné. Nezačnu si hledat další projekt, dokud si nebudu jistý, že Ubuntu naplnilo svůj potenciál – ať tak nebo tak. Prozatím se tedy soustředím výhradně na Ubuntu.
13) Pomohlo vám vysokoškolské vzdělání naplnit vaše cíle?
Řekl bych, že mi pomohla doba, kterou jsem na univerzitě strávil. Byla to doba, kdy jsem mohl zkoumat spoustu fascinujících věcí v oblasti technologie a hodně se o technologiích naučit. Relativně málo kurzů, na které jsem chodil, mi nakonec bylo k užitku, ale hodí se vědět něco účetnictví, něco o financích, něco technologiích a něco o marketingu. Ale v praxi, když jdete za věcmi, které vás baví, se naučíte víc objevováním svých vlastních zájmů, než by vás kdokoliv mohl naučit.
Opravdu bych lidem doporučil studovat vysoké školy, ale zároveň bych jim také doporučil, aby při studiích tolik neviseli na tom, co jim říkají přednášky, ale aby se toho naučili co nejvíc o světě, aby komunikovali s ostatními lidmi, kteří mají podobné zájmy, a aby nebrzdili svoje nadšení, ať už je povede kamkoliv.
14) Kde hledáte motivaci k další práci? A co děláte ve volném čase?
Moje motivace vychází ze skutečnosti, že jsem přesvědčen, že hrajeme velkou roli při změně světa. Platforma, kterou budujeme, změní průmysl, obchod i společenský život lidí. Bude mít dopad na rozvojové země i Wall Street. A to je úžasný sen, úžasná vize. Je tak silná, že ji chci věnovat veškerou svou energii.
Musíte být ochotni pracovat velmi pilně, ale je mnohem snazší mít motivaci k práci, když věříte, že to, co děláte, je důležité, prospěšné a vzrušující. Těžko se motivovat k něčemu, co už před vámi udělal někdo jiný. Ale to, čeho se snažíme dosáhnout my, to ještě nikdo neudělal, takže je to vzrušující.
15) OK, a co váš volný čas? Řekněte nám o svých hobby.
Když mám volno, tak hodně čtu, hodně sci-fi. Když jsem poblíž moře, tak mě baví kite-surfing, a jinak hlavně relaxuji.
16) Vypadá to, že vše, na co sáhnete, je úspěšné. Co selhání? Co děláte, když se věci nedaří?
To je velmi dobrá otázka. Jedna z věcí, které jsem se v životě naučil, je, že selhání není konec světa. Nejčastěji se mi v této souvislosti vybaví příběh z 2. světové války. Britské námořnictvo si tenkrát uvědomilo, že když se v noci ve studených vodách Severního moře potopila jejich loď, nepřežili ti 18 nebo 20letí silní kluci, ale spíš ti, kterým bylo mezi 35 a 45. Ti už, technicky vzato, nebyli tolik ve formě, takže vlastně neměli přežít. Ale možná ti starší chlapíci brali život trochu filosofičtěji. A uvědomili si, že když jsou najednou uprostřed noci hozeni do hluboké černé vody, nemusí to znamenat, že už to nemá cenu. Takže šlapali vodu a měli větší šanci na přežití.
Z toho jsem si vzal dvě věci. Jednak to, že hlavní strach, který nás trápí, je strach z nového začátku a strach ze selhání. Nikdy byste neměli připustit, aby vám strach ze selhání zabránil ve snaze dosáhnout něčeho, o čem si myslíte, že to zvládnete. Začínání je ta nejtěžší část. A jakmile se dostanete přes strach ze selhání, pak zjistíte, jestli dokážete uspět. To je první věc.
A druhá věc je, že jste pravděpodobně schopnější a silnější než si myslíte. Takže není nic špatného na tom se vrhnout do hluboké vody a zjistit, jak daleko a jak rychle dokážete plavat.
17) Pak jsme měli několik takových kvazi-vlasteneckých otázek... šlo vlastně o to, jestli jste 1) někdy byl v České republice a 2) někdy ochutnal české pivo.
(smích) V České republice jsem byl s přítelkyní v roce 1996. Strávili jsme dva týdny ježděním po ČR. Byli jsme dole v Telči a v Českých Budějovicích a měli jsme se skvěle. Půjčili jsme si malinkou škodovku a jen jsem jezdili sem a tam, spali ve skvělých malých penzionech a výborně si to užívali.
A ano, české pivo mi chutnalo v ČR a chutná mi i teď v Londýně. Budvar je jedno z mých nejoblíbenějších piv.
Hodně našich čtenářů by vám chtělo při této příležitosti poděkovat za odhodlání, se kterým podporujete svobodný software a Linux. – A já bych chtěl připojit poděkování za váš čas a zajímavý rozhovor. Chtěl byste českým uživatelům Linuxu říci ještě něco?
Jen bych chtěl poděkovat za otázky a také poděkovat vašim čtenářům a uživatelům, protože Linux je hlavně o lidech, kteří ho používají, a kteří mu pomáhají se neustále zlepšovat. Takže vám všem přeji, abyste měli dobrý pocit z toho, že jste součástí, jak jsem přesvědčen, nového proudu v technologii a výpočetní technice.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Dle meho je hlavne pri cteni interview videt ze Mark je clovek ktery ma vizi a je ochotny a zapaleny ji naplnit. A takovi lide jsou velmi mocni a Mark ma navic i penize pro to dosahnout toho co chce.
Dle meho je zcela ok pokud nekdo nezna Reiser4, Mark ho nezakazuje, pouze ho nezna, nepouziva a z lidi ktere zna ho tito take nepouzivaji, je to snad tak velky problem?Bohužel, způsob jakým k věci přistupuje Mark Shuttleworth je naprosto kontraproduktivní. Debian nutí uživatele občas také používat mozeček a tím je vede k tomu aby se sami pokoušeli tvořit nové věci. Ubuntu, tím že předhodí jednou ročně předžvýkané sousto nikoho nerozvíjí.Jestli ti způsob, jakým postupuje Mark, připadá špatný -- tvoje věc. Za Markem stojí výsledky. Jo tákhle, Ubuntu ti vadí proto, že nenutí uživatele používat příkazovku (v takové míře), kompilovat jádro atd. No, to máš pravdu. Takhle ti lidé, co si chtějí prohlédnout web nebo přečíst poštu, určitě přijdou o hodně zábavy a zcela jistě zakrní. Inu, já zakrním rád.
Navíc očividně máš velmi mlhavou představu o tom co je spojeno s DEB balíčky. Tou největší výhodou - kterou ovšem uživatelé RPM distribucí povětšinou neznají - je, že dává uživatelům možnost vytvářet snadno své vlastní repository a distribuci tak zcela decentralizovat.Hmm, úžasné, a jak to ale souvisí s mými komentáři? ad ten odstavec o Debianu a Ubuntu) Mají tam několik chyb. Např. Ubuntu nevychází po roce, ale půl roce, existuje "alternativní instalační CD", přechod na novou verzi Ubuntu se nedoporučuje řešit přes APT atd. atd.
Inu, já zakrním rád.Očividně už se stalo..
Víš co? Nejdřív si přečti odstavec věnovaný rozdílům mezi Debianem a Ubuntu, pak si to zkus promyslet.. Ještě jednou si to přečti. A pak něco vykládej.Ve vámi odkazovaném článku jsou nesmyslu jak u popisu Debianu, tak u popisu Ubuntu. Co to tedy ukazuje? Maximálně to, že původní pisatel neměl dostatek zkušeností a informací.
Tou největší výhodou - kterou ovšem uživatelé RPM distribucí povětšinou neznají - je, že dává uživatelům možnost vytvářet snadno své vlastní repository a distribuci tak zcela decentralizovat.Co je toto za blud? Vysvětli mi prosím pojem "snadno" ve vztahu k Debianu (jinými slovy, soupis příkazů pro vytvoření např. lokálního repozitáře s vlastními *.deb balíčky). Ve Fedoře mi na to stačí spuštění jednoho příkazu (
createrepo
) a přidání záznamu o repozitáři do /etc/yum.repos.d/
.
U Debianu x.y donedávna platilo, že jakékoliv repository pro Debian x.y se dá použít a bude to fungovat.Srovnávej srovnatelné.
The latest stable release of Debian is 4.0.Zdroj: debian.org Ale spíš jsem chtěl poukázat na nesmyslnost předcházejícího příspěvku.
x.y
pro které by platilo, že jen pro něj jde daný balíček použít. Prostě, když splním závislosti, tak mohu použít balíček pro x.y
v z.q
a to zpravidla bez větších problémů. Prostě vtip je v tom, že závislosti napříč různými repozitory různých verzí jsou konzistentní. Já vím, že to pro lidi mimo deb musí znít jako sci-fi, ale je to tak. Prostě se vám nestane, že balíček dqf
vyžaduje tgr
a přitom vy ho tam zjevně máte, jen ten balíček o tom neví, protože ve verzi x.y
se tgr
jmenuje a-tgr
a ve verzi z.q
se to jmenuje tgr_a
. Já vím, že lidem kolem rpm to musí znít jako pohádka, ale v Debianu je tahle pohádka běžnou realitou.
v Debianu je tahle pohádka běžnou realitouStejně jako v jiné distribuci. Nebo snad žádná jiná distribuce není kompatibilní se svými repository? A dokud budou v Ubuntu balíčky pojmenované stejně jako v Debianu (což snad jsou, když se z něj berou), aby nebyl problém se závislostmi, tak v čem je vlastně problém? I kdyby už však nebyly pojmenované stejně, tak pořád deb repository pro Debian snad v Debianu fungovat nepřestane. ;) Jde mi o to, že na jednu stranu stavíte kompatibilitu RPM mezi několika distribucemi, které mají za sebou poměrně dlouhý a nezávislý vývoj, versus kompatibilita DEB v rámci... Debianu.
... A dokud budou v Ubuntu balíčky pojmenované stejně jako v Debianu ...Nejde o jména balíčků, ale o klíčová slova provides a ta jsou konzistentní i pro různé neoficiální repozitory a také pro různé forky debianu a to včetně těch, co mají za sebou poměrně dlouhý vývoj. Většina (skoro se dá říct, že všichni) se v rámci deb forků snaží tuto konzistenci zachovat a deb formát jim k tomu dává k dispozici dostatek prostředků. I ten dependenci hell je díky třem úrovním závislostí balíčků ve světě deb podstatně příjemnější záležitost než to, co člověk zažije už při první srážce s rpm.
Upstart) Co já vím, zkoušeli ho v Zuzaně, a se špatným výsledkem. To je ale jejich problém. Zrovna Upstart Ubuntu zrychlil dost. Že to nejde jiným, jejich věc. Zdrojáky mají, tak se mohou poučit.Proč by to měl být jejich problém, když mají své kvalitní řešení zrychlení zavádění? Doplň si raději info.
Jak víš, že to nedokázali (nedokáží) dobře začlenit? Třeba uvažovali o různých variantách a došly k závěru, že implementace vlastního řešení bude výhodnější (čas implementace, okolnosti...).Vycházel jsem z: "Nevím jestli tohle má být inovace. Když ho zkoušeli v jiných distribucích přínos byl veškerý žádný." Já dám příklad. Máme linuxové jádro, kernel. V distribuci A má takové a takový výkonnostní výsledky. V distribuci B je má dvakrát horší. Co myslíš, kde je chyba? V jádru, nebo v distribuci B? Samozřejmě v distribuci B. Zkrátka a dobře, distribuce B nedokázala jádro dost dobře začlenit (což neznamená, že jí nestačí a nebude ho používat). Jenom by mě zajímalo, proč by (podle tebe) testovali věc, u které by už předem věděli, že ji používat nebudou ("došly k závěru, že implementace vlastního řešení bude výhodnější (čas implementace, okolnosti...)").
A určitě to už neznamená, že je to nějaký problém openSUSE, když se zavádí rychle a podle některých čtenářů dokonce rychleji než Ubuntu.Ty stále nechápeš, co já považuji za problém. Já za problém považuji pouze to, že Zuzana nedokázala Upstart začlenit a proto ani porovnat se svým zuzanským řešením. NEpovažuji za problém, že Zuzana nemá Upstart. To je celé. Ať si Zuzi používá co chce, mně je to jedno.
Mimochodem, to tu opravdu diskutuješ a nevíš, že se tu celou dobu bavíme o zavádění systému a služeb? To je divné, ne? Víš vůbec, na co je upstart?To samozřejmě vím. Jen jsem se domníval, že zavaděč se říká pouze GRUBu, LiLu atd., a že Upstart atd. se tak nenazývá. Popravdě, i když jsem to nijak neověřoval, se tak domnívám stále. Nicméně mi to můžeš zkusit vyvrátit.
Stejně tak si vymýšlíš reakce na tvrzení, které nikdy nebyly napsány ani přímo jednoznačně z toho nevyplývají ("Upstart zkoušeli jinde a že jim nešel, a proto je k ničemu." versus "upstart - Nevím jestli tohle má být inovace. Když ho zkoušeli v jiných distribucích přínos byl veškerý žádný.").Já jsem si nic nevymyslel. Vždy jsem uvedl věty, na které reaguji. Za tím mým (ten první) výrokem si stojím a budu stát. Považuji ho za pravdivý. Že Upstart zkoušeli, to asi těžko popřeš. Že jim nešel tak dobře, jak by měl, to asi taky nepopřeš, viz testy. A že je podle pisatele k ničemu, to dle mého vyplývá z fráze "přínos byl veškerý žádný". Když něco nemá žádný přínos, je to podle mě k ničemu. Takže mi laskavě řekni, kde jsem lhal nebo si něco vymyslel.
a) To by mě zajímalo, jak moc "složitý" má Zuzana start.To je snadné, někdo tu postoval odkaz na bootcharty, tak se na ně stačí podívat, pokud člověk není líný.
Prosím Tě nezlob se, ale tady opravdu nerozumím tvm myšlenkovým pochodům. Jednak nechápu, proč nevycházíš raději z fakt než z nějakých tvrzení a jednak když už vycházíš z těch tvrzení, pak v nich nevidím nic o tom, že by ho nedokázali dobře implementovat. To si prostě vymýšlíš. Stejně tak nechápu, kdes prosim tebe sebral, že dopředu věděli o tom, že ji používat nebudou. Já psal o tom, že si to prostě zkusili a zjistili, že bude lepší, když to nakonec nepoužijí. Máš neuvěřitelně špatnou schopnost úsudku a vyvozování, neměl by ses tak zamotávat do složitějších témat. :)Jak víš, že to nedokázali (nedokáží) dobře začlenit? Třeba uvažovali o různých variantách a došly k závěru, že implementace vlastního řešení bude výhodnější (čas implementace, okolnosti...).Vycházel jsem z: "Nevím jestli tohle má být inovace. Když ho zkoušeli v jiných distribucích přínos byl veškerý žádný." Já dám příklad. Máme linuxové jádro, kernel. V distribuci A má takové a takový výkonnostní výsledky. V distribuci B je má dvakrát horší. Co myslíš, kde je chyba? V jádru, nebo v distribuci B? Samozřejmě v distribuci B. Zkrátka a dobře, distribuce B nedokázala jádro dost dobře začlenit (což neznamená, že jí nestačí a nebude ho používat). Jenom by mě zajímalo, proč by (podle tebe) testovali věc, u které by už předem věděli, že ji používat nebudou ("došly k závěru, že implementace vlastního řešení bude výhodnější (čas implementace, okolnosti...)").
Já považuji za problém, že nejsi schopen dokázat, že openSUSE nebylo schopné začlenit Upstart. Bylo, ale nedotáhli do dokonce, protože usoudili, že výhody/přínosy/pozitiva nejsou lepší než toho, co nakonec použili. A zbytek toho úsudku je stejně hloupý jako kdyby někdo chtěl podobně tvrdit, že je problém, že Ubuntu nezačleňuje řešení SUSE a neporovnává ho se svým. Ať si používá, co chce, to je na nich, jejich zodpovědnost.A určitě to už neznamená, že je to nějaký problém openSUSE, když se zavádí rychle a podle některých čtenářů dokonce rychleji než Ubuntu.Ty stále nechápeš, co já považuji za problém. Já za problém považuji pouze to, že Zuzana nedokázala Upstart začlenit a proto ani porovnat se svým zuzanským řešením. NEpovažuji za problém, že Zuzana nemá Upstart. To je celé. Ať si Zuzi používá co chce, mně je to jedno.
Tak já to bral jako zavádění celého systému včetně služeb celkově, protože hlavně o tom to celé je. Nepíšeme tu přece pouze o tom okamžiku, jak uživatelé přecvaknout ze zavaděče a začnou zavádět jádro a pak další služby.Mimochodem, to tu opravdu diskutuješ a nevíš, že se tu celou dobu bavíme o zavádění systému a služeb? To je divné, ne? Víš vůbec, na co je upstart?To samozřejmě vím. Jen jsem se domníval, že zavaděč se říká pouze GRUBu, LiLu atd., a že Upstart atd. se tak nenazývá. Popravdě, i když jsem to nijak neověřoval, se tak domnívám stále. Nicméně mi to můžeš zkusit vyvrátit.
Podle mě jsi prostě reagoval na něco, co jsi v tom sic chtěl vidět, ale nevyplývá to z toho. Mohl bych oponovat, že pokud by byl upstart tak neuvěřitlně skvělý a zázračný, tak je velmi zvláštní, že ho ze stovek distribucí používá jen to Ubuntu (a odvozeniny). Drtivou většinu distribucí prostě upstart nijak nevzrušuje a nezajímá, proč by taky měl, když k tomu není důvod.Stejně tak si vymýšlíš reakce na tvrzení, které nikdy nebyly napsány ani přímo jednoznačně z toho nevyplývají ("Upstart zkoušeli jinde a že jim nešel, a proto je k ničemu." versus "upstart - Nevím jestli tohle má být inovace. Když ho zkoušeli v jiných distribucích přínos byl veškerý žádný.").Já jsem si nic nevymyslel. Vždy jsem uvedl věty, na které reaguji.
Stejně tak nechápu, kdes prosim tebe sebral, že dopředu věděli o tom, že ji používat nebudou. Já psal o tom, že si to prostě zkusili a zjistili, že bude lepší, když to nakonec nepoužijí.Pokud si Upstart "prostě zkusili" a pak porovnávali... To si neumím představit. To tam jako jen tak flákli Upstart a pak srovnali výkon se zavedeným řešením? No, to bych se ani nedivil těm výsledkům... A sebral jsem to tady: "Třeba uvažovali o různých variantách a došly k závěru, že implementace vlastního řešení bude výhodnější (čas implementace, okolnosti...)." To jsi řekl ty. Z toho by jednoznačně plynulo, že to ani neimplementovali (nebo ne zcela). b) Důkaz viz minulé odstavce. Mimochodem, ve větě "Bylo, ale nedotáhli do dokonce, protože usoudili, že výhody/přínosy/pozitiva nejsou lepší než toho, co nakonec použili." znova říkáš, že to nedokázali implementovat (zcela).
jako kdyby někdo chtěl podobně tvrdit, že je problém, že Ubuntu nezačleňuje řešení SUSE a neporovnává ho se svým.Obávám se, že tady se spíše rozkrývá tvoje schopnost úsudku, než moje (a ne že bych měl o tom svém nějaké valné mínění). c) Bavili jsme se o tom v diskuzi. Tak nějak jsme došli k závěru, že zavaděč je např. GRUB a LiLo -- to jsem říkal i tady, "to potom" jsme nazvali "kořenovým procesem", "initem". Mně je to jedno (i když prakticky mezi tím je velký rozdíl), ale když už ses do mě navážel, že tomu nerozumím, neměl bys pak dojít k závěru "ale já jsem myslel, že...". d) Opět, nikde jsem neřekl, že je Upstart dobrý, skvělý či zázračný. Pouze jsem mluvil o dvou technologiích. Že ho nikdo v tuto chvíli nepoužívá, neznamená, že není dobrý, skvělý či zázračný. System V je tu přeci jen o nějaký ten pátek déle, je vyzkoušený, řekl bych i tradiční, a tak nemůžeme očekávat, že tak klíčovou věc, jako je jiný init, někdo nasadí hned druhý den po jejím vydání... Můžeme si o tom povídat třeba za rok nebo dva.
ale s jedním člověkem stojí a padá svět. Co když tvůrce zajede auto?
Ubuntu dokazalo vydavat doplneny/upraveny a stabilizovany debian testing á6 mesicu ktery podporuje notebooky, serverovy HW, novy HWHezká pohádka...
Ubuntu jsem pouzival a znamym ho velice rad doporucim. Je to fakt easy-to-use distro s komunitou schopnou bez problemu pomoci. Proto taky dodneska chodim na Ubuntu forum a snazim se pomahat a resit.
Dnes uz na vsech mych strojich bezi only Debian... a neni to kvuli odporu k Ubuntu nebo Markovi. Z Vasich slov je ten odpor jasne vypozorovatelny, avsak neuvedomujete si, ze i pres to, ze Ubuntu nema tak velky vyvojovy potencial jako Debian, je uzitecny.
ad b) Ubuntu nic neplatí. Jestliže nevydělává nic nebo téměř nic, nemůže ani nic zaplatit. A to že Mark Shuttlewoth utrácí své peníze v nějakých projektech stejně jako je utrácí v ubuntu nemá s Ubuntu samotným nic moc společného, co se výdělečnosti týče. Víš co. Nejlepší bude, když mi tady vyjmenuješ věci, které Ubuntu vyvinulo. Tím se naše diskuze dostane do věcné roviny.Když si sundáte své nenávistné klapky z očí, tak byste mohl zjistit, že Canonicalem placení vývojáři toho udělali například dost v balíčkování různých docela důležitých komponent v Debianu.
ad e) zmrven DEB? Jeden z nejčastějších argumentů pro DEB a často i pro Ubuntu je ten, že v RPM je neskutečný bordel, zatímco DEB fje pro všechny distra stejný. Ubuntu má našlápnuto udělat v DEB stejný bordel jako je dnes v RPMDEB není pro všechny distra stejný. A nezmění na tom ani to, že to budete dokolečka pořád opakovat.
Bylo by lepsi kdyby ty prachy prochlastal?
Mark je dostatecne bohaty clovek na to aby projekt Ubuntu sponzoroval hezkou radku let. Podle Vas je Ubuntu spatne distro, tudiz Shuttleworth spatny clovek? A nebo obracene?
Kdyz se alespon jednou na vec podivate nezaujate, zjistite, ze to co nam tu rikate je obycejne omylani mnohdy nesmyslnych tvrzeni. Nerikam ze v nekterych vecech s Vami nesouhlasim, ale s pomluvami Ubuntu a Marka Shuttlewortha skutecne ne.
jejich názor bude fundovanější než tvůjTomuhle se říká argumentum ad verecundiam.
Jeho prachy, jeho projekt. Ale nezaměňujme proboha donátora projektu za myšlenkového vůdce.. Kdesi na netu jsem i četl, že prý byl Mark kdysi nějak zapojen do Debianu. Ve světle jeho odpovědí mi však přijde krajně nepravděpodobné že by se v Linuxu vyznal víc než pouhý BFU.Mám dojem, že dělal balíčky Apache...
Rozhodně ho nepovažuji za blbce, jinak by stěží ty svoje prachy vydělal ale skutečně si myslím, že směr kterým se Ubuntu ubírá není správný.Vidíš, takovouto rétoriku jsi mohl nasadit o několik příspěvků dřív. Hned by byla konverzace příjemnější.
"Na soustruhu se soustružník učí několik let. Před počítač ale posadí každého vola." (zřejmě to nebude přesný citát)A je to správný postřeh. Myslím, že stále není ta doba, kdy bychom počítač mohli přirovnat k elektronice jako video, televize, rychlovarná konvice nebo fén. A na auto musíte mít řidičák a k té televizi si většinou taky musíte přečíst návod. Kdežto člověk sedící před počítačem má pocit, že návod nepotřebuje a že pokud mu něco nejde nebo tomu nerozumí, tak je to ve špatném systému.
Ja si na rozdiel od teba nemyslim, ze by sa Ubuntu uberalo zlym smerom. Za 1. a najpodstatnejsie vidim zjednodusovanie v komplexnej obsluhe systemu. Ta prikazova riadka je hudba minulosti - bola to vzdy najvacsia prekazka pre potencionalnych uzivatelov.Tak to se asi díváte špatně anebo záměrně lžete: https://help.ubuntu.com/community/?action= fullsearch&context=180&value=sudo&fullsearch=Text http://wiki.ubuntu.cz/Root_sudo?action= fullsearch&context=180&value=sudo&fullsearch=Text
...ale ja ta necham v tom, ze zamerne lzu!To máte pěkně blbé, pane, mě ani ostatní oblbovat nebudete a vykrucovat se také ne (mimochodem si raději osvěžte znalost významu spojky "anebo"):
Ta prikazova riadka je hudba minulosti
Ještě horším faktem je, že začali mrvit DEBIANí systém balíčků. Dosud kdž člověk našel DEB, mohl ho instalovat na jakékoli distro. Jenže Ubuntu DEB balíčky přestávájí být s DEBIANími kompatibilní a vzniká tu stejný bordel jako je v RPM. Za to bych je hnal, a ještě bych je do řiti nakopal.To je úplně klasický FUD. Debianí balíčky nikdy nešly nainstalovat na jakékoliv distro. Binární kompatibilita byla vždy zachovávána na úrovni jedné verze.
že by Mark Shuttleworth neznal jeden z nejrozšířenějších filesystémůPořád mluvíš o Reiser4? Ten rozhodně rozšířený nebude
vim ~/.emacs
dle mých zkušeností je "zdá se mi zřejmé, že otázka dává jasně najevo, že se mluví o nové verzi" nesmírně nevhodný přístupTo je moje reakce na flamík, který tu z toho vznikl - nikoliv přístup, který bych (při rozhovoru a následném překladu) zvolil, kdybych měl podezření, že dojde (by mohlo dojít...) k mylnému výkladu.
A pokud jde o odpověď, pokud vám to bylo jasné hned, že může být špatně interpretována nebo je zmatená, nebyla žádná doplňková otázka pro ujištění, že si obě strany porozuměly správně?Naopak mi nebylo vůbec jasné, že by to mohlo být špatně vyloženo. Kdybych si nebyl jistý, že si (při rozhovoru) rozumíme, zeptal bych se konkrétněji. Ale protože jsem byl přesvědčen o jednoznačnosti otázky i odpovědi, nijak jsem nad tím už nehloubal, a proto také vypadal překlad tak, jak vypadal (tj. ta záměna ReiserFS za Reiser4 nebyla dílem nepozornosti, nýbrž toho, že jsem to tak od počátku bral, takže mi - v kontextu dané otázky - přišly ty termíny rovnocenné).
Nebyl nakonec zápis autorizován?Byl - bez námitek.
"Naopak mi nebylo vůbec jasné, že by to mohlo být špatně vyloženo. Kdybych si nebyl jistý, že si (při rozhovoru) rozumíme, zeptal bych se konkrétněji. Ale protože jsem byl přesvědčen o jednoznačnosti otázky i odpovědi, nijak jsem nad tím už nehloubal, a proto také vypadal překlad tak, jak vypadal (tj. ta záměna ReiserFS za Reiser4 nebyla dílem nepozornosti, nýbrž toho, že jsem to tak od počátku bral, takže mi - v kontextu dané otázky - přišly ty termíny rovnocenné)."Ale já to chápu, taky jsem se kdysi musel odnaučit tohle dělat, a do té doby to bylo bona fide a úmyslně.
In light of recent events, it does not seem probable that the development of the Reiser filesystem will continue. As it is in many ways a revolutionary piece of software, would you consider sponsoring its further development?V otázce se skutečně hovoří o ReiserFS.
.. many of the system administrators that I speak with aren't particularly interested in its features. cize revolucny byt moze, ale o tie nove ficury nema nikto zaujem
Prostě Mark Shuttleworth nikdy Reiserovy souborové systémy nepoužíval, nic o nich neví a spoléhá se úsudek lidí co s ním pravděpodobně také nemají žádné praktické zkušenosti.Obdivuji vaši schopnost číst mezi řádky... a dělat si úsudky o lidech o kterých nic nevíte.
Nicméně, upstream může velmi snadno vytáhnout překlady do svých vlastních překladových souborů. A máme standardizované mechanismy určené právě pro tento účel. Takže bych prozatím upstreamu doporučil aktivně stahovat překlady z Rosetty, aby se zlepšil pohyb těchto překladů do upstreamu a tím pádem i do dalších distribucí.I've only got two words for you mister: NO!
ps. nejsem rasista,jen mě romové štvou,u nás je půlka města romů,pracovat nejdou,a s*rou se,kde se dá :))
btw. nechápu ten nenávistný postoj k oblíbeným distribucím linuxu...dřív to byla Mandriva,teď je to Ubuntu...
Fakt nechápu,proč chcete,aby byl Linux jen pro elitu,a normálním uživatelům zůstal neznámý... :/
Co je na Ubuntu výjimečné je jeho virální marketing. Je to podobný případ jako Firefox. Výhodou je, že se tak Linux šíří rychleji mezi více lidí. Nevýhodou je, že tento způsob marketingu prostě generuje (krom normálních uživatelů) i velké množství různých "Ubuntu uřvanců", povětšinou puberťáku (ale věkem to dané nebude), kteří mají potřebu všude zdůrazňovat, že je Ubuntu nejlepší, lídr a já nevím co ještě. Poněkud otravným a ubíjejícím způsobem.Co mě fascinuje, je ta neustálá argumentace „Ubuntu uřvanci“. Pamatuji několik vášnivých diskuzí na ABCLinuxu a vždy to byli se jí učastnili spíš lidé, kteří zaslepeně házeli špínu na Ubuntu. Můžete mi například ukázat v této diskuzi nějakého Ubuntu uřvance? Pokud ne, tak proč tím stále argumentujete?
Mam pocit, ze ste sa snad vsetci zblaznili! Ked vam "skalnym" linuxakom niekto siahne na tu vasu "nezbytnu" prikazovu riadku, tak to vypada, ze vas bodol srsen priamo medzi polky!Člověče, vždyť jste si nějak popletl číslo a osobu svého sdělení (vy-já)?
že se nemusím o nic starat, nemusím zkoumat konfiguráky, prostě všechno chodí napoprvéNo, abychom zase až tak nechválili. Včera jsem potřeboval na jednom počítači u známých nastavit staticky IP adresu, bránu, DNS (protože jejich ISP z nějakého důvodu neholduje DHCP). (Doma a všude kde se pohybuji, se mi o to stará DHCP server, takže jsem to na desktopu dlouho nepotřeboval). Tak jsem v /etc/network/interfaces nastavil staticky síťovku. Pohoda. Ale co jsem měl za nervy s nastavením DNS to ani popsat nedokážu. Pořád mi to cosi přepisovalo a místy jsem viděl i rudě. Tak jsem zkoušel i ty jejich grafické nastavovadla s tím, že třeba budou chytřejší. Nebyly. To už se mi i krev vařila. Takže všechno není zase až tak ideální.
# generated by NetworkManager, do not edit!pripadne v LTS
# Dynamic resolv.conf(5) file for glibc resolver(3) generated by resolvconf(8) # DO NOT EDIT THIS FILE BY HAND -- YOUR CHANGES WILL BE OVERWRITTEN
Rozhovor se pěkně četl, ale příliš informativní nebyl. Náhodou jsem si vzpomněl na to, jak nějaký informatik z KB (mimochodem pěkní hajzli) odpovídal na všechny otázky v diskusi o podpoře e-bankingu zhruba takto:
"Podpora všech platforem bude/je od prosince."
Ohledně Ubuntu: Je mi nesympatické (chování české komunity ohledně překladů, uřvanci,...) a zdá se mi technicky zprasené (upstart, dependency hell,...). Na druhou stranu ale funguje a člověk se o něj nemusí moc starat, proto si chci dát na notebook Linux Mint.
Ohledně Ubuntu: Je mi nesympatické (chování české komunity ohledně překladů, uřvanci,...) a zdá se mi technicky zprasené (upstart, dependency hell,...). Na druhou stranu ale funguje a člověk se o něj nemusí moc starat, proto si chci dát na notebook Linux Mint.Ja teda narazim spis na anti-ubuntu urvance. Nechapu co vidis na upstartu zaprasenyho a uz vubec nechapu co myslis tim dependency hellem - s tim sem se nikdy (na rozdil od jinych dister) u Ubuntu nesetkal.
protože závisí na Ubuntu samotnémJá v Ubuntu žádný balíček ubuntu neviděl, ale pokud mluvíš o tasku ubuntu-desktop, tak jeho obdoba je i v Debianu (tuším gnome-desktop). Tohle je jenom featurka aptu, nikoli výmysl Ubuntu. Jediným problémem při odebrání tohoto balíku (v Ubuntu) jsou možné problémy při aktualizacích. Ani v Ubuntu, ani v Debianu jsem nezažil problém s balíčky, který by mi aptitutde nepomohlo vyřešit.
Možná by se ty peníze hodily víc na vývoj xxx, ...tak to uz sa aj porno vyvija?
"no já beru Ubuntu jako systém pro určitý segment trhu. Stejně jako masox"Přirovnáváš teď Ubuntu k k tomuhle nebo k tomuhle?
Osobne neznam zadnyho Linuxaka, kterej by vykrikoval "jen a jen tohle distro".
Ted ale premejslim, jestli to neni tim, ze moc Linuxaku neznam, nebo ze tech opravdu extremistickejch je jenom hrstka.