⁣

22.5.2016 21:15 | poslední úprava: 4.5.2017 04:09

         

Komentáře

[Bedňa]

Toto ma vždy udivuje, ja mám 4GB RAM a nepamätám si že by som prešiel pri bežnom používaní cez polovicu. Teda chápem keď chceš kompilovať projekty iba v RAM tak to niečo zožerie, ale aby sa to nevošlo 4GB, čo to je?

Teda občas robím výpočty ciest pre CNC kde sa optimalizuje v miliardách operácií a trvá to hodínu a viac a odswapuje si to aj 20GB, ale to ma nejak netrápi, nerobím to často a neviem či ten swap nieje rýchlejší ako tie prepočty.

Chrome/Chromium si samozrejme zožerie viac vďaka viac vláknovému softvéru, ale že programátor používa uzavrený Chrome, to ma zložilo, ty si fakt nedávaš zadné dvierka do softu aby sa dala ľahko opraviť chyba na diaľku? Alebo aby si ... :)

[hypvofxy]

Toto ma vždy udivuje, ja mám 4GB RAM a nepamätám si že by som prešiel pri bežnom používaní cez polovicu.

Psal jsem, jak to pouzivam. Pouze IntelliJ si vezme pres 1 GB. Zapnu k tomu nejake databaze, browser, Thunderbird, a proste to naskace. Na 4 GB to dost swapuje. Navic se vyplati mit nejakou RAM volnou, pouzije se to pro cache a zrychli se diskove operace. 8 GB na praci staci, ale porad to znamena, ze je potreba ukoncovat aplikace. To me nebavi.

ale že programátor používa uzavrený Chrome, to ma zložilo

Asi nejsem tak paranoidni, abych tohle resil.

[Bedňa]

To máš nejaké divné distro aby IntelliJ zožralo 1GB RAM. Browser si pár mega zožerie, ale kedže mám na 64bit Atome 1GB RAM a stále otvorených niekoľko tabov, tak tiež nechápem tú spotrebu. čítanie emailov (Thunderbird) to bude tak na spotrebe do 0.001 GB.

Niečo robíš zle.

Asi nejsem tak paranoidni, abych tohle resil.

To chce čas.

[Bedňa]

Teda aby som to upresnil aby v tom nebol chaos, na desktope mám 4GB RAM a na netbooku 1GB a stačí :)

[=^..^= AmigaPower®]

Asi tak, ntb 1,1/4GB, desktop 3GB.

[hypvofxy]

To máš nejaké divné distro aby IntelliJ zožralo 1GB RAM.

Tipuju, ze taky zalezi na velikosti projektu.

To chce čas.

Naopak. Od urcite doby nemam cas/chut nad takovymi blbostmi premyslet. Mam urcite pochybnosti o tom, ze jsi cetl a detailne pochopil zdrojove kody veskereho SW, ktery pouzivas. Pokud ne a spolehas na to, ze to udelal nekdo jiny (dostatecne duveryhodny) za tebe, nebo ze autori OSS nemohou podlehnout vydirani ze strany vladnich instituci nebo soukromych organizaci, tak jsi na tom ve vysledku uplne stejne, jako ja s tim Chromem. Viz heart bleed.

Niečo robíš zle.

Pouzival jsem v minulosti Asus EEE 1000H s peclive nastavenym Gentoo a na 1 GB RAM jsem dokazal programovat 3D ptakoviny v Jave. Drhlo to, ale slo to.

Pasmo mezi "jde" a "nejde" pouzivat je zpravidla znacne siroke. Kdy je ta hranice, kdy uz to opravdu nejde? Kdyz jsem mel 8 GB RAM a mel jsem spustene pouze to, co potrebuju k praci, tak vse bezelo hladce. Pak jsem zapnul testy nad celym projektem, RAM dosla, zacalo se swapovat a vsechny aplikace to uklidilo na disk. Test dobehl a system se mi pak chvili trochu trhal, protoze se vsechno muselo nacist z toho disku zpatky do RAM.

Znamena to, ze tech 8 GB nestaci? Ne nutne. Lze s tim zit. Ale je to zbytecne, kdyz za male mnozstvi penez mohu dokoupit 2 dalsi moduly a vedet, ze se to nejakou dobu zase nestane. A muzu si nechat pozapinane cokoliv, aniz bych nad tim musel jakkoliv premyslet.

Soucasna technologie mi to umoznuje a nevidim duvod, proc toho nevyuzivat. Je to o pohodli.

[kotyz]

mě taky 8 GB někdy přestává stačit. běžná práce - kde + ff + thunderbird + komunikátory a sem na 3 až 4 GB. potud dobrý. zapnu k tomu virtualbox s desítkama který maj přiděleno 3 GB (na 64b verzi to je tak akorát minimum) a už sem na 7 GB a nezbejvá skoro žádná rezerva. byl bych mnohem klidnější se 16, ale deska má jen dva sloty a sou oba plný, takže bych ty moduly musel vyměnit komplet za větší a to by stálo prachy. navíc bych ty původní neměl kde jinde využít. no přinejhoršim ten ff s tb ukončim, nebo aspoň ten tb, ff můžu občas potřebovat abych si tam něco vygooglil a opsal si potřebnej příkaz do virtuálu. taky by to chtělo větší ssd nebo přidat druhý, aby se tam daly šoupnout i ty virtuály nebo celý home. takhle je tam jenom systém, sice startuje rychle a updaty se taky instalujou rychle, ale třeba kdečka nebo ff nijak viditelně nezrychlyli, pořád mají profily a data na hdd. ale to by chtělo i jinou skříň, aby to bylo kam dát a možná i zdroj, ten současnej má málo kabelů a sou krátký. skříně by tu dvě starý co by šly použít byly, se zdrojem by to bylo horší. asi už sem vyčerpal možnosti jak to upgradovat zadarmo nebo za hodně málo...

[Jendа]

Tak třeba teď: Firefox giga, Okular s 11 PDFky Peterky 800 MB, Thunderbird 250 MB, gnuradio-companion 250 MB, nějaké dvě oskenované učebnice DSP 300 MB, virtuální widle kvůli VisualStudiu 1.5 GB.

[Fluttershy, yay!]

Co takhle git na tečkové soubory/adresáře? Nebo git-annex na všechna data?

[hypvofxy]

V kombinaci s temi konfiguraky v jednom adresari a nastavenymi symlinky, jak psal dolik.rce, to muze byt zajimave reseni. Jako bonus bych ziskal kompletni historii vsech konfiguraku, coz se obcas muze hodit.

[dolik.rce]

Používám dva laptopy (domácí postarší thinkpad X200s a pracovní nadupaný Dell) a několik virtuálů na firemním železe. Synchronizaci konfigurace IDE, DE, shellu a podobných věcí mezi nimi řeším tím, že mám všechny konfiguráky v jednom adresáři, který je synchronizován pomocí SyncThing. Na soubory v tomto adresáři si pak už jen vždy nastavím symlinky nebo je includuju kam je potřeba. Je to prakticky bezúdržbové, zasahuju do toho tak jednou maximálně dvakrát za rok.

Největší problém osobně mám s tím, že mám na každém notebooku jinak velkou klávesnici, takže když přejdu po delší době k druhému stroji, mám prsty o písmeno vedle. Ale to bohužel žádný soft nevyřeší

[hypvofxy]

To by mohlo fungovat. Diky za tip.

[retroslava]

Dell XPS 13 Touch (9350) jsem si nedávno pořídil a jen doporučuju.

Na ten dok jsem taky koukal jak puk, ale možná by ti stačilo tohle. Já o tom dost uvažuju.

[hypvofxy]

Ten adapter vypada dobre a asi by mi to stacilo – potreboval bych to hlavne na pripojeni monitoru. A aspon by se to dalo nosit s sebou.

Jak je to s vydrzi baterie? A co konstrukce, je to dost bytelny?

[retroslava]

Jen pozor, páč se k tomu doku musí kompilovat ovladač pro grafický výstupy a používat to s nějákym blobem. To je důvod proč ho ještě nemám. Myslim že jde o tohle:

http://www.displaylink.com/downloads/ubuntu

Jinak konstrukce je super a baterka vydrží fakt dlouho. Ještě jsem to přesně neměřil ale.

S linuxem si to rozumí dobře, jen potřebuješ ideálně 4.6 jádro (minimum pro WiFi modul je tušim 4.4). Já používám rawhide-kernel-nodebug a vše frčí jak má.

Jediný co tak trochu blbne je touch display, kterej nereaguje na dotek po probuzení. To by se asi dalo vyřešit nahozením nějákýho modulu po probuzení, ale jelikož touch nepoužívám, tak to neřeším.

[hypvofxy]

Super, diky za zkusenosti!

[Limoto]

Ohledně té USB "dokovačky" bych byl opatrnej - ten driver pro USB3 DisplayLink pro Linux je dost čerstvá záležitost, trvalo jim několik let, než ho vydali. Do té doby nebylo nic.

Jinak z principu používat USB na přenos obrazu je dost divný - to rozhrání na to rozhodně není navržený, používají se tam nějaký sofistikovaný komprese a podobně....

[pf]

Mam Toshibu Z30, Full HD, Core i5 4210U a na Arch Linuxu jsem při nějakém tom domácím brouzdání udělal tak 5-7h a na FreeBSD 11-CURRENT max cca 5-6h. Těch 6 hod sem dosáhl ale taky kvůli tomu, že po 5 minutách nepoužávání Firefoxu ho skriptem sleepnu (protože pokud je ve Firefoxu otevřeno víc tabů tak, že žere 3GB RAM (5GB virt), tak Firefox žere desítky % cpu a baterku to saje jako sviň, ten dnešní web to je peklo). Na Archu jsem pouzival balik "tdp" pro setreni baterkou, FreeBSD jen ciste jejich interni veci (par sysctl). Moje aktuální kapacita baterie je cca 86%, takze tech 6 hodin plati pro tuhle kapacitu. Když tam byly Windows, tak těch proklamovaných 12 hodin možná šlo udělat, ale jen při tom Windowsáckém zcela extrémním šetření, kdy procesor nejede víc než 1.2GHz, displej na minimum atd - prakticky to nejde používat a zadrhává se i samotnej web v IE...

[hypvofxy]

Takze ty recenze opravdu nelhaly... Diky za zkusenost.

[citanus]

mrkni na hp zbooky, delaji se i v u variante, ktera by nemela mit 5Kg : ) http://www8.hp.com/us/en/workstations/zbook-15.html

[Tomáš Bžatek]

Mozna bych do toho zamichal jeste jednu promennou - hlucnost. Zatimco desktopove CPU uchladis pasivne, vykonnejsi CPU v notebooku bude delat kraval. Nektere nynejsi modely maji zvuk stihacky. Zalezi, jak casto CPU vytezujes.

[sj]

Jestli je hlavní problém ThinkPadu to že má jen 4GB RAM, tak bych doporučil zagooglit, četl jsem několik zmínek o lidech kteří bez problémů používají 2x8GB (tj. 16GB RAM). Ale někteří s tím mají naopak problémy. Oficiálně to není podporovaná konfigurace, ale zdá se že někomu může (se správnými paměťovými moduly) fungovat.

Co se týče potřeby 2 HDD, škoda že to není T410 či něco podobného, ten umožňuje hodit druhý HDD místo optické mechaniky (mám pocit že i X301 to zvládl).

[hypvofxy]

Googlil jsem a videl jsem jen stiznosti na forech, ze ted to s temi 16 GB nechce nabootovat, a tak. :) Tech 8 GB je maximum dane procesorem, takze tomu moc neverim.

Jinak jako problem toho ThinkPadu bych videl jeste slabsi CPU (vedet tehdy, ze budu resit tohle, porozhledl bych se alespon po variante s i7), ne moc dobry displej (z dnesniho hlediska) a trochu hlucnost (tady by mozna pomohlo to vycistit). Prijde mi, ze se to od zakoupeni trosku moc zahriva.

Kdyz do toho narvu tech 8 GB RAM a SSD (tzn. bude rychlejsi i swapovani), tak by to docela pouzivat slo, o tom neni pochyb. Porad je to ale asi ~8 let stary pocitac, navic koupeny z druhe ruky, takze tezko rict, jakou to ma minulost, a jak dlouho to jeste vydrzi.

Receno jinak, v te konfiguraci laptop jako hlavni a desktop jako vedlejsi by mi to asi stacilo. V konfiguraci pouze laptop, desktop zrusit, si to neumim moc predstavit.

[sj]

Určitě doporučuji vyčistit. Jestliže se začal postupně více zahřívat, tak by to mohlo indikovat zaprášený vnitřek, zejm. pokud se zahřívá i přesto, že není příliš zatížen. Práce tak na 1-2 hodiny když má někdo tak levé ruce jako já. Mě to hodně pomohlo když se mi začínal po 4 (možná 5) letech od koupě zahřívat TP R400. Když jsem uviděl kolik prachu bylo na vnitřní mřížce u ventilátoru tak jsem se zhrozil, ale po vyčištění najednou notebook nebyl tak teplý a dýchavičný. Nejprve jsem se této operace bál (jsem spíš softwérák), ale stáhl jsem si oficiální maintenance guide a s jeho pomocí to šlo dobře, jen jsem si dával pro jistotu pozor na rozdělení různých typů šroubků (můj TP měl myslím 3-4 různé druhy, později jsem čistil notebook známé a ten měl snad 8 druhů šroubků a celkem asi tak 2x tolik co TP, to už jsem výrobce proklínal).

Pozn.: X201 je notebook starý 6 let (ne 8 - to ještě ani moje R400 nemá ač bych mu taky už tak 8-9 let tipoval, čas letí ).

Jinak ten i5-520M není vůbec blbý procesor, Sandy Bridge generace by bylo ještě lepší, ale poté šly zlepšení procesorů do kytek. V dnešní době IMHO tak 90% CPU v notebookách má sotva stejný (či jen o trochu lepší) výkon než i5-2520M. Pravá čtyřjádra jsou v hodně drahých noteboocích a nebo v Atomech která si 4 jádrem kompenzují to že mají IPC které nestojí za nic. Jak tak v dnešní době uvažuji o potenciální náhradě R400, tak mě nejvíce láká repas T410 (poslední s 16:10), případně T420/X220 (garantovaná funkčnost 16GB + cca nejvyšší nominální výkon CPU + poslední relativně normální klávesnice s tlačítky touchpadu i trackpointu).

[hypvofxy]

i5-520M a i5-2520M jsou jine procesory. V ThinkPadu mam ten i5-520M. Ktery myslis ty?

Jinak blby procesor to neni rozhodne, ale je to 2x pomalejsi (pri vykonu na jadro) nez ten i5-3570K, co mam v desktopu. Takze treba build projektu mi trva 2x tak dlouho. Otazka je, jak by to vypadalo s tou i7-6500U. Ale predpokladam, ze trochu lepsi to snad bude.

[sj]

Pro tvůj výkon pochopitelně myslím i5-520M (první iCore generace), Sandy Bridge (2520M) je cca místo kde skončily skutečně velké nárůsty výkonu, proto jsem ho zmiňoval (a také je to typický procesor v repasovaných TP .20 generace).

S i5-3570K se to pochopitelně srovnávat nedá, ale to i7-6500U bohužel není 4 jádro, takže je i7-6500U tak cca jen 1.6x výkonnější než i5-520M. A jen 1.2x výkonnější než i5-2520M což je docela smutné když člověk uváží že to je o 4 generace později. Pro porovnání výkonu doporučuji http://www.notebookcheck.net/Mobile-Processors-Benchmark-List.2436.0.html - pro zobrazení i starých CPU odškrtnout "Still available (not archived)" a stisknout tlačítko Restrict. Pravé 4 jádro jaká se dávala třeba do W520 ale ukazuje i7-6500U záda - např. i7-2760QM.

Nové generace mají lepší instrukční sady, a zvláště nové mají akceleraci dekódování/kódování videa (AVC či HEVC u těch nejnovějších), ale jinak se nic moc výrazně nezlepšilo co se čistého výkonu týče (výkon na Watt je pravda podstatně lepší, ale ten ne každého zajímá).

[Josef Kufner]

Mám Thinkpad Yoga 12. Má to 12" matný Full HD (180DPI), 8GB paměti, SSD, i7 a Wacom stylus. Běžná reálná výdrž na baterku kolem 6–7 hodin. Nedávno vyšla další verze, která vypadá ještě o něco lépe. Můžu to s klidem doporučit, je to celkem povedený kousek (i když nějaké menší neduhy má).

Zvažoval jsi kombinaci lehkého notebooku a (domácího) serveru?

Spousta věcí se dá odsunout do "cloudu", samozřejmě privátního. Takový domácí server, který se postará o to, na co notebook nestačí nebo je nepraktický, jsem shledal velmi užitečným. Řeším tak odkládání velkých objemů dat, zálohování, synchronizaci, Git repositáře a další věci.

[hypvofxy]

Zvažoval jsi kombinaci lehkého notebooku a (domácího) serveru?

Zvazoval, je to trochu zminene i v tom blogpostu. Moc ale nevim, jak by to v praxi mohlo vypadat.

Odkladani dat, zalohovani apod. - jasne, tam to urcite smysl ma. Ale na to jdou pouzit i externi disky. U toho Gitu by pak asi slo na tom serveru rovnou spoustet testy. Ale to je zaroven asi jediny rozumny pripad, co me napada.

Kdyz na me prijde herni obdobi, tak mi domaci server moc nepomuze. Kdyz budu chtit virtualizovat a nebude mi stacit shell, tak asi taky ne.

Mozna si to zbytecne komplikuju tim, ze se snazim myslet i na pripady, ktere realne moc nenastavaji, no. Tezko rict.

[pavlix]

Kdyz na me prijde herni obdobi, tak mi domaci server moc nepomuze.

Jestli na tebe přichází herní období, tak by to chtělo nějaký herní kus s možností dockiny.

[Sten]

Pokud jde o hraní, tak rozhodně desktop. Když jsem řešil, jestli koupit nadupaný desktop za 20 kKč nebo alespoň trochu podobně výkonný (ale stále horší) notebook za 50 kKč, který je buď hodně těžký nebo na baterii vydrží kolem hodiny, skončilo to právě tím, že nám desktop a notebook.

A i server. Externí disky sice zvládnou podobnou práci, ale musí se to pořád připojovat a ukládat a s RAIDem je taky dost problém. Mě z toho navíc běží přes PXE přehrávač v koupelně a můj notebook nemá zrovna velký disk, takže když si na dovolené vzpomenu, že jsem se chtěl podívat na nějaký film či seriál, tak není problém to přes noc stáhnout. Taky si často na návštěvy či srazy beru jen mobil, takže když tam chci ukázat nějaké fotky, opět se hodí mít server.

Grafické rozhraní jde virtualizovat dobře i na serveru, KVM má pro to protokol Spice.

[Josef Kufner]

Jak už psali ostatní, externí disky nejsou dostupné, když je necháš ležet doma. Server ano, i třeba z toho mobilu (a pak může ležet doma i ten notebook). A hlavně ten server je dostupný i ostatním lidem, kterým chceš dát přístup, například pro sdílení fotek se to hodí.

S Gitem je to stejné. Krom testů (Gitlab to má pěkně pořešené), můžeš snadno nějaký repositář vystavit, ale narozdíl od (neplaceného) Githubu to může být jen pro omezený okruh lidí.

Virtualizaci jsem na serveru neřešil, ale mám tam odložené VM, které zrovna delší dobu nepoužívám. Otázkou je, kolik takových virtuálních strojů potřebuješ současně a jak moc paměti potřebuje každý z nich. Jeden GB z osmi není problém věnovat.

Co se her týče, notebook na to není dobrý tak jako tak. Nemá smysl se ho snažit k tomu donutit. Je to špatně chlazené a omezené ze všech pohledů. Pořiď si na to dedikovaný velký stroj. Pak budeš mít lehký a úsporný notebook, který se snadno nosí a na vše ostatní bude dobře stačit. Ten herní stroj pak můžeš mít jako teba domácí multimediální centrum nebo tak něco. Případně si na něm můžeš vzdáleně pouštět hodně náročné věci, na které notebook nestačí. Tedy pokud tam napřed nemusíš nahrát desítky GB dat.

[Jamie]

Osobně bych šel do domácího serveru s virtualizací a vzdáleným připojením z notebooku pro pracovní virtuál. U herního virtuálu pak můžež použít PCI-passtrough a mít +-99% grafický výkon. Také by tam šlo zařídit cloudový virtuál pro git/owncloud, kdyby si náhodou chtěl sdílet svoji práci/soubory s někým jiným.

... ale bude s tím docela dost práce to vše nastavit :D

[Jendа]

SSDčka jsou i terová a už to snad ani nestojí tak moc. Druhá věc je, jak složité je v moderních noteboocích disk vyměnit.

Absurdní tenkost na úkor funkčnosti taky nechápu. Pro mě jsou limitující ty dva rozměry, které kvůli velikosti displeje zmenšit nejde. Do batohu bych klidně mohl dávat notebook dvakrát tlustší.

Když upravím nějaké nastavení v IDE, chci to mít na obou počítačích.

To by ještě šlo, stačí přece synchronizovat i tečkované (~/.foo) soubory.

Jenže já bych mezi počítači rád synchronizoval i takové věci jako že mám na 3. ploše otevřený datasheet a v něm nalistovanou stránku 7. A to nikdo neumí, takže mám jenom notebook, který na většinu věcí stačí, bottleneck zatím mám jenom když je potřeba opakovaně kompilovat nějaký větší projekt (typicky při bisectování nebo obecně hledání chyby) a v Xilinx ISE, ale na FPGAčka už jsem pár let nesáhl. 8 GB RAM mi zatím stačí.

[hypvofxy]

To by ještě šlo, stačí přece synchronizovat i tečkované (~/.foo) soubory.

Otazka je, jak se IDE bude tvarit, kdyz se mu ten soubor zmeni pod rukama. Nezkousel jsem.

Jenže já bych mezi počítači rád synchronizoval i takové věci jako že mám na 3. ploše otevřený datasheet a v něm nalistovanou stránku 7.

Presne tak. V mem pripade to jsou tedy spis otevrene soubory v IDE. Ono by to slo nejak doprogramovat, ale bylo by to usite na miru pro tu sadu SW, co pouzivam. BTW, jak se zde na zacatku diskuze resil ten Chrome -- tohle je jedna z featur, ktere tam intenzivne pouzivam. Zacal jsem pouzit zalozky (misto toho, abych proste nechaval otevrene taby, jak jsem byl zvykly z klasicke Opery, tj. do verze 12), a mam je sesynchronizovane nejen mezi pocitaci, ale i s telefonem.

[kralyk z abclinuxu]

Druhá věc je, jak složité je v moderních noteboocích disk vyměnit.

Záleží na konkrétním laptopu, obecně mi ale přijde, že to je teď snad i snazší...

[Ruža Becelin]

Jako pracovni stroj mam Dell Precision M68000 - je v tom i7-4800MQ, 32G RAM, 1x M2, 1x SSD, 2x SATA (z toho jeden misto DVD-RW), a nemenil bych.

Problem je, ze tyhle masiny jsou svinsky drahe a drzi si cenu i jako repasovane - viz M6400-M6700. Navic v tenhle konfiguraci ma "mazel" kolem 10 kg vc. adapteru, sice si vetsinu casu hovi v dokine nebo v aute, ale i tak to nekomu muze vadit. I kdyz se starsi M6400 jsem behaval na vlak a dalo se to

Prenos nastaveni mezi systemy je problem, pokud maji stroje stejnou nebo hodne podobnou konfiguraci, da se to resit prehazovanim disku, ktery sedi ve vyjimatelnem tray, ale je to takovy rovnak na vohejbak.

Mam jeste jeden laptop, ktery pouzivam jen obcas, a tam to resim rsyncem profilu pres ssh.

[Vantomas]

Taky mám teď x201, chtěl jsem si pořídit něco nového a tak jsem se poohlídnul na Alze co je v nabídce. Po všech mých původních složitých požadavcích, které jsem měl v počátku, jsem skončil u požadavku jediného - display 16:10 a v nabídce jsou notebooky pouze od Apple. Tak jsem si začal hledat po internetech, jak moc dobře se na těch MacBookách dá provozovat Linux a pak tu potřebu kupovat něco nového odložil na jindy.

[mirec]

Ja som z podobných dôvodov odkladal, ale ako požiadavku som mal aj klávesnicu s normálnym layoutom. Na LCD som sa nakoniec vykašlal a teraz mám T420.

[pavlix]

Nejlepší odložit než člověk zjistí, že si na 16:9 prostě zvykne. Sice to chce trochu času, ale člověk si tím otevře cestu k většímu výběru.

[Vantomas]

No jasně, prostě zvykne. Tak to si radši zvyknu na MacBook . V práci mám porovnání u kolegů, které prohlásili, že jim 16:9 nevadí nebo to prostě vůbec neřeší, když porovnám jenom kalendáře a informační systémy co denně ve firmě používáme, tak pořád jen jako blbci scrollují. A to si jeden i pořídil nějaký notebook s highDPI displayem, provozuje teda na tom Windows, takže je to nějaký celý rozmazaný, ale výsledek je stejný, vejde se tam stejně jako ostatním s 16:9.

Stejně tak včera kamarád, co dělá do výstavby BTS, prohlásil, že má nějakou poruchu na počítači co používá normálně a po roce vytáhnul záložní x201 a že nechápe jak mohl používat těch 16:9, že pořád ve VirtualBoxu problém s přepínáním do fullscreen a zase zpátky, aby tam všechno viděl apod.

Takže ano, dá se na to zvyknout, jako koneckonců na cokoliv, ale žádné výhody z tohoto poměru stran nevidím.

[Josef Kufner]

Poměr stran je naprosto irelevantní údaj. Podstatné je, kolik se toho na výšku vejde. Měl jsem 14" 4:3, přešel jsem na 12" 16:9 a jsem naprosto spokojený. Důvod? Dvojnásobné rozlišení (DPI). Vše je ostřejší, písmenka pak mohou být menší a vejde se mi jich na displej více.

Narozdíl od předchozího displeje nyní mohu číst celou dvojstránku A4 bez posouvání. Písmenka jsou prťavá, ale čitelná. Na delší čtení si to trochu zvětším, ale na prolistovaní PDF to je naprosto dostačující. Na starém displeji jsem tak maximálně kouknul, jak stránka vypadá, ale čitelné to nebylo.

Pokud si nastavím na starém i novém pohodlně čitelnou velikost fontu v terminálu, kdy se písmenka nedeformují a nejsou rozmazaná, mají oba stejný počet řádků, jen ten nový má o dva palce menší úhlopříčku a je širokoúhlý.

Prostě na poměru stran nezáleží. Záleží na výšce displeje a na DPI. Jestli je trochu širší nebo užší je jedno.

[Fluttershy, yay!]

Poměr stran je naprosto irelevantní údaj.

Poměr stran je naprosto fundamentální údaj.

Za prvé, zorné pole (resp. jeho aproximace) má nějaký poměr stran.

Za druhé, data nebo jejich prezentace – typicky grafika nebo sazba pro tisk – mají určitý poměr stran.

Konečně, kombinace předchozích bodů: i text formátovaný ad-hoc je nejpřehlednější, nejlépe čitelný atd. při určité délce řádků atp.

V praxi jsou displeje 16:10 fyzickým rozšířením ekvivalentních displejů 4:3, zatímco 16:9 jsou získány následným oříznutím 16:9. Tzn. při stejné délce řádků se těchto řádků na 16:9 vejde méně. V případě dvojstrany A4 a běžných prvků UI (dekorace okna, stavová lišta) to znamená, že tato dvojstrana se vertikálně nezobrazí celá.

[Sten]

U 16:9 stačí přesunout lištu zespodu doleva (jako to má Ubuntu) a viewport je bližší 4:3 než na 16:10.

[Fluttershy, yay!]

Pro demonstraci sazba ve víceméně výchozím LaTeXu (pro srovnání A4 a US Letter), zobrazená v Okularu jako dvojstrana bez oříznutí okrajů; uvažuji maximalizované okno s nejmenší dekorací a toliko dvěma lištami.

Jak vidno, na 16:9 by bylo nutno pro zobrazení veškerého textu na stránce US Letter (včetně čísla stránky) buď odstranit lištu, nebo zmenšit fyzickou délku řádku, tj. i velikost písma.

Při oříznutí okrajů jsou šířky vertikálně maximalizovaných oken ~1500×1080 versus 1680×1200 (US Letter) a 1280×1080 versus 1450×1200 (A4).

[Fluttershy, yay!]

Přílohy:

• a4_1920-1080.png (391770 bytů)
• a4_1920-1200.png (392692 bytů)
• letter_1700-1080.png (194170 bytů)
• letter_1920-1080.png (232240 bytů)
• letter_1920-1200.png (234163 bytů)

Z nějakého důvodu se mi nepřibalily přílohy…

[Sten]

Pokud nastavíte zvětšení tak, že to má ×1200, tak se to samozřejmě bude lépe zobrazovat na displeji, který tolik pixelů má

[Fluttershy, yay!]

Pokud mám dva displeje se stejnou šířkou, jistěže ten vyšší dokáže zobrazit víc.

[pavlix]

Jako výhodu bych vypíchl (na pohled) docela dobře vypadající klávesnici, jako nevýhodu pak ale nedostupnost dockovacího konektoru nebo Thunderboltu. Určité obavy bych taky měl o podporu v Linuxu (speciální klávesy, ovládání podsvícení klávesnice apod.).

Celkově se jedná o notebook určený pro někoho jiného. Nepotřebuji velký grafický výkon (současné HD Graphics jsou dostatečně výkonné), asi bych raději vyměnil část procesorového výkonu za větší výdrž na baterii a mobilitu, ale rád bych měl dostatek RAM a ocenil bych možnost mít v počítači dva disky (HDD a SSD).

ThinkPad?

[pavlix]

A pokud slevíš na 16G RAM, tak seženeš starší se zárukou do 20kKč. S větší RAM bude ale problém i v nových, Lenovo v poslední době laptopy dost debilizuje, co se týče RAM, ale nevím, jestli v tom jsou sami.

[mirec]

To, čo stvára Lenovo v poslednej dobe nejako nechápem. Ja mám 4 generácie starý stroj a mám viacej RAM než je vo väčšine "high end" thinkpadov súčasnosti možné osadiť (teda mám 16GB a v mnohých súčasných thinkpadoch je max 12GB).

[Cabrón]

Přímo neporadím, ale na objektivní recenzi notebooku doporučuju notebookcheck.net (odkaz na recenzi jednoho z těch dvou MSI). Mají rigorózní testovací proceduru, kterou projdou všechny kusy včetně např. kolorimetrie displaye nebo hodnocení dílenského zpracování a snadnosti údržby.

Např. u toho prvního MSI píšou hned The display of the GS40 is not very torsion-resistant. Another issue is the display hinges; the panel does not only bounce a lot when you open it, but only stays open when the angle exceeds 10 degrees.

[čavo]

Ja som si kúpil v decembri minulého roka Fujitsu e736.

Rozšíril som ho kúpou 16GB modulu na 24GB a dokúpil som si aj docking, pretože bez toho sa nedajú pripojit dva monitory naraz (Síce má dva výstupy, ale správajú sa ako jeden).

Trošku som s ním zo začiatku bojoval (nefukčná klávesnica po určitú dobu po štarte, alebo zobudení, keď je povolený driver synaptics, ten potrebujem aby som mohol zakázať TouchPad). Nové jadrá problémy s driverom synaptics už nemajú. (Myslím, že od 4.5). Používam externú klávesnicu (ThinkPad ešte tú staršiu ako na X220 bola), takže to nebolo až taký problém, ale už teraz sa dá používať aj originál klávesnica. TrackPoint sa dá tiež, ale chýba mi na ňom tretie tlačítko. TouchPad musí byť u mňa vypnutý, lebo ešte nevyrobili taký, ktorý by na moje ruky nereagoval poskakovaním kurzoru. To je môj problém, proste nemôžem používať TouchPad.

Ovládač na grafiku i915 hlási pády, ale grafika funguje. Len to plní logy. (používam len základnú grafiku, preto som zháňal NB bez diskrétnej grafiky). Z hier občas hrám openttd, alebo widelands, takže to stíha aj 4k.

Uspávanie a zobúdzanie vpohode. Raz sa mi nerozbehol USB po zobudení. Neskúšal som odstrániť modul a nahodiť späť, lebo i tak som chcel reštartovať do novšej verzie jadra, tak som to netrápil.

Používam Gentoo a WM XMonad, takže mám len to čo si rozchodím.

Neskúšal som Bluetooth, ale jadro ho pozná a nehlási chyby, Skúšal som rozchodiť LTE modem, ale jadro ho nepozná a teda zatiaľ sa mi to nepodarilo.

Dá sa tam dať druhý disk miesto DVD-Romky, ale zatiaľ som neriešil. SSD som vymenil za 512GB, ktorý som už mal a to mi zatiaľ postačuje.

Celkovo som zatiaľ spokojný, i keď za tú cenu s ním mohlo byť menej problémov, ale čo by som chcel, keď sa predáva len s Windows. Celkom slušne vydrží na baterku, i keď to nie je pre mňa primárne. Baterka sa dá vymeniť za behu (ak je pripojený na elektriku), alebo sa dá namiesto DVD-Romky pridať rozširujúca. Pre mňa nezaujímavé, aktuálne.

[kralyk z abclinuxu]

Mám tu Toshibu, robustní sice je, ale jen tělo, víko s displejem je hodně tenké a zranitelné. Bez obalu bych to v batohu určitě nenosil. Klávesnice je IMHO dobrá, ditto trackpoint a touchpad, porty taky dobrý, co mě na tom dost **** je větráček - má tendenci mít nepříjemný chrastivý zvuk.

Možná bys měl lepší se podívat po nějakých ThinkPadech...

[Limoto]

Ahoj, jakou máš generaci? Jak je na tom s výdrží baterie? Ohledně víka s displejem - jak moc tenké? Hrozí otisknutí klávesnice do displeje?

Seš s tím celkově spokojenej? Já nad ní docela uvažuju a zajímala by mě nějaká reálná zkušenost. Díky

[kralyk z abclinuxu]

Ahoj, jakou máš generaci?

Nevim, je to Z30-B-13P. Má i5-5300U, 8GB RAM, 256GB SSD.

Jak je na tom s výdrží baterie?

Neměřil jsem to nějak exaktně. Moje vlakový/autobusový cesty jsou obvykle do 2 hodiny a ty to dá určitě. Můžu to třeba ještě vyzkoušet.

Ohledně víka s displejem - jak moc tenké? Hrozí otisknutí klávesnice do displeje?

Něco jako 4mm a rukama se to dá snadno ohnout (což radši moc nezkoušim). Ale normální otevírání a zavírání je bez problému. Na začátku jsem měl pocit, že vidím obtisk trackpointu, ale teď to nemůžu najít ani při vypnutým displeji, takže to asi nic.

Kolega, kterej měl tenhle laptop taky, do něj omylem přivřel tužku a displej tím zničil.

Seš s tím celkově spokojenej?

Není to špatný, je lehoučkej a celkově docela praktickej. Má spoustu portů (HDMI i VGA). Jediný co mě na tom vytáčí je ten větráček, ten je fakt debilní. Začalo to asi po třech týdnech, takový vrčení, a to i když má větráček malý otáčky (tj. není to problém regulace, ale mechaniky). Nevim úplně co s tím, zatím jsem do něj stříknul trochu minerálního oleje, což pomohlo, ale pořád to ještě není tak tiché, jak by mělo. Alespoň jsem u toho ale zjistil, že vnitřnosti jsou celkem dobře přístupný, vč. toho větráčku.

[regine2]

Užívám oboje od roku asi 1995 a desktop má v podstatě nekonečnou životnost, dokud desktop nestrčím do sklepa, když pořídím nový výkonnější.

Laptopy/notebooky maximálně 6 let a potom páchají sebevraždy. HDD (ne SSD) disky v lapťopech umírají i dvakrát za životnost noťasu.

[mirec]

Hmm, mám 8-ročný thinkpad fungujúci bez poruchy, zapnutý takmer vždy, disk pôvodný, asi 200 chýb pri čítaní za celú životnosť (0 realokovaných sektorov), chyby väčšinou v častiach so starým záznamom, pár desiatok tisíc zapnutí, cca 900 000 odparkovaní a stále funguje super.

No a desktop ... po asi polroku mi umrel disk, počas životnosti desktopu mi 6x zhorel zdroj za 4 roky (zhorel = väčšinou čierny dym občas iskrenie pri výbuchu kondenzátorov). Po tom, čo mi umrela doska (vyschnuté kondenzátory, ktoré som nemal chuť meniť) som prešiel na thinkpad.

[hypvofxy]

Jinak receno, smyslem komentare bylo rict, ze je lepsi mit spickovy laptop nez nekvalitni a mozna spatne sestaveny desktop. Souhlasim.

Kdyz nebudu pocitat stare vyrazene pocitace, ktere jsem nekde dostal, tak vlastnim 3. desktop a 2. laptop. Jedine hardwarove poruchy, ktere jsem za tech cca 15 let zaznamenal, v poradi, v jakem se odehraly, jsou: poskozena disketova mechanika (1. desktop), zniceny USB port (2. desktop), ucpany vetrak zpusobujici nadmerny hluk - nutno vycistit (3. desktop). Niceho jineho si vedom nejsem.

Pokud ti v prubehu 4 let 6x shorel zdroj, tzn. musel jsi jej menit cca kazdych 8 mesicu, asi se nekde stala chyba. Nekvalitni zdroj, neodborna montaz, zavadne prostredi...

[mirec]

Zdroje som mal kvalitné, ale mám nič moc elektrickú sieť (skoro 300V namiesto 230V, väčšina zdrojov to nezvláda). Notebookove zdroje s týmto problém nemajú.

[Bystroushaak]

Tak před to dej UPS, ne?

[mirec]

To sa neoplatí, za UPS ktorá je schopná znížiť vysoké napätie zaplatím niekoľkonásobne viacej než za notebook. Bežné UPS to dlhodobo nezvládajú. Ešte teoreticky by som sa mohol sťažovať na blbý transformátor, ale moc priorita to asi nebude pretože som naň pripojený sám. Pri poslednej poruche (iskrenie okolo izolátora) prišiel pracovník VSE, vypol to, omotal kontakt kusom drôtu, zapol a išiel ďalej

[hypvofxy]

Ne zdroje, ale adaptery.

[mirec]

Zo zvedavosti aký je rozdiel medzi zdrojom a adaptérom?

[Bystroushaak]

Docela masivní? Adaptér prostě garantuje, že seřízne nějaké vstupní napětí na výstupní, moc se neřeší účinnost, prioritou je většinou velikost. Zdroj oproti tomu má nějakou tvrdost, vyhlazení/filtraci, kouká se na účinnost, přítomno je aktivní chlazení a tak podobně. Obecně ve zdroji do počítače si můžou podstatně víc vyhrát, než v adaptéru, kde často ani není pojistka.

[mirec]

Mám doma zdroj s účinnosťou zvyčajne pod 50%. Je to podľa definície adaptér? Nie je aktívne chladený a pri znížení odoberaného prúdu sa prehreje a zhorí najdrahší výkonový tranzistor.

Nenašiel som exaktnú definíciu toho čo je zdroj a čo adaptér. Síce z názvu by som tipoval, že rozdiel bude v tom, že adaptér len mení nejaký prúd / napätie na iný prúd / napätie a zdroj je časť, ktorá je priamo zodpovedná za napájanie komponentov (teda adaptér u notebooku má povedzme 19V, ale vo vnútri má ešte zdroj, ktorý mení 19V na 5V pre USB, 1.neviemkoľko V pre CPU ...

Pokiaľ viem adaptér na mojom notebooku by mal obsahovať toroidný transformátor, pár kondenzátorov a usmerňovač. Zdroj v notebooku by mal byť dosť odolný minimálne kvôli možnosti nabíjať ho v aute.

[Bystroushaak]

Mám doma zdroj s účinnosťou zvyčajne pod 50%. Je to podľa definície adaptér? Nie je aktívne chladený a pri znížení odoberaného prúdu sa prehreje a zhorí najdrahší výkonový tranzistor.

To se snažíš vztáhnout obrácenou implikaci někam, kde se imho nevyskytuje. Že zdroj má typicky lepší účinnost neznamená, že všechno co má lepší účinnost je zdroj.

[Josef Kufner]

Ne. Obojí je to "zdroj". Z elektrického hlediska jsou to synonyma, pro běžného smrtelníka znamená "adaptér" něco jako "spínaný zdroj s jedním výstupním napětím, který je v krabičče uprostřed kabelu". Zdroj je pak obvykle chápán obecněji, například že to může být i vestavěný zdroj v desktopu.

Obojí ale zaručuje parametry na výstupu (napětí, zvlnění, max. proud), neboť to obojí je stabilizované a filtrované.

[Bystroushaak]

Ptal se jaký je rozdíl, ne v čem je to stejné, ani co to znamená pro běžného smrtelníka. V kontextu tohohle vlákna diskuze o zdrojích v počítači je „zdroj“ vnímán zcela konkrétně, stejně jako výraz „adaptér“. Z elektrického hlediska pravděpodobně „adaptér“ ani neexistuje, nebo to neoznačuje konkrétní věc, když vynechám terminologii konektorů. Ale o tom tahle diskuze nebyla, že ne.

[mirec]

V anglických materiáloch je adaptér označenie pre druh externého zdroja, takže teoreticky by to malo byť jedno, či to nazývam "zdroj" alebo "adaptér".

[hypvofxy]

Napsal jsem kravinu, spatne jsem te pochopil. Myslim oba totez.

[izidor]

Pridam nekolik osobnich postrehu, jak funguju ja (pro inspiraci). Aktualne mam pracovni notebook HP ZBook G2, ma to nejakou i7, 32 GB RAM a 0,5 TB SSD. Mam tam pouze pracovni veci, pokud jedu na sluzebni cestu, tak jede tento notebook se mnou. Vetsinu casu je notebook na stole v kancelari, domu ho beru jen vyjimecne. Pokud potrebuji pracovat z domova, tak mam vzdaleny pristup VMware Horizon, kde vidim stejna data a uzivatel ma stejne nastaveni (windows, domena, 1 profil) Rad bych mel pristup primo na svuj notebook, ale to bohuzel firma neumoznuje.

Naopak doma mi pro soukroma data bezi bezi ASUS K93SV, nejaka i7, 16 GB RAM, 1 TB SSD, 3TB HDD. Na ten se muzu kdykoliv vzdalene pripojit pres TeamViewer.

Pro bezne soukrome cestovani jsem dlouhodobe pouzival Sony Vaio P11z, ktery slouzil pro internet a jako vzdaleny desktop pro jak pracovni tak soukromy notebook. V posledni dobe tuto roli prevzal Galaxy Note 3 s externi bluetooth klavesnici, opet s vzdalenym pristupem jak na soukromy tak firemni pocitac.

Takze otazku vydrze baterie notebooku uz vubec neresim, stejne tam kde se pouziva notebook je k dispozici zasuvka a pokud se pohybuju nekde mobilne, tak pouzivam vzdaleny pristup a mobil s powerbankou.

Vzdaleny pristup pouzivam uz nekdy od roku 2000, kdy to jeste bylo pres Palm IIIx, irda do Nokia 8210 a VNC pres GPRS a i tehdy to fungovalo, pri dnesni rychlosti internetu vubec nepoznam, zda u toho pocitace sedim nebo pouzivam vzdaleny pristup.

[hypvofxy]

Zajimave, diky. Zkousel jsem dneska TeamViewer a prekvapilo me, jak pouzitelne to je i z 5" telefonu na mobilnich datech (LTE). Nevim, zda pro to nakonec najdu realne vyuziti, ale urcite se hodi o te moznosti vedet.

Muj desktop ma pomerne nizkou spotrebu (ve srovnani s nekterymi jinymi), ale presto je to docela dost na beh 24/7. Zvazim tedy probouzeni pres LAN, abych desktop nemusel nechavat zaply trvale, ale zaroven na to nemusel myslet.

Na popisovane pouziti (prace pouze na dalku) to ale precejen asi nevidim. Pri zkusebnim pouziti IDE z laptopu byly zhorsene latence a snizena kvalita obrazu neprijemne a navic na laptopu precejen trvale pripojeni k Internetu nemam (a nejaky traffic to udela, takze pouzivat to dlouhodobe na mobilnich datech by taky nebylo idealni).

[Fluttershy, yay!]

IIRC v IntelliJ je low-latency režim, který by mohl pomoct (protože latence se taky můžou různě sčítat).

[hypvofxy]

Nemyslis power-save mode?

[Fluttershy, yay!]

zero latency typing

[kralyk z abclinuxu]

Zero-latency typing v Java/AWT? Nezbývá než popřát hodně štěstí...

[Fluttershy, yay!]

Viz tady. Autor má taky na webu experimentální srovnání mj. zero-latency a normálního režimu v IntelliJ: rozdíl je propastný.

[hypvofxy]

Aha, diky. Tenhle link jsem vygooglil, kdyz jsem precetl ten tvuj prvni komentar, ale az ted mi docvaklo, jak jsi to myslel s tim, ze se latence poscitaji - chvili trva vykresleni na serveru, chvili prenos, chvili vykresleni na klientovi. Jasne, to dava smysl. Nicmene psat kod jsem na dalku ani nezkousel, pouze jsem jej prohlizel.

Jinak to ale vypada moc zajimave a zkusil jsem to rovnou zapnout, tak jsem zvedav.

[Fuky]

A zkoušel jsi X2Go client/server?

[TM]

Pokud mohu doporučit - jednoznačně klasický desktop. Ten komfort, snadnou údržbu a rozšiřitelnost nic nenahradí. Doplnit malým lehkým laptopem pro občasnou nouzovou práci venku.
Ne, už nikdy rozpálený neustále na stole funící, prachem zanesený placatý nespolehlivý bazmek. Dobrý desktop není skoro slyšet a z principu má chlazení vyřešené tak nějak daleko lépe...

[podlesh]

Dobrý desktop není skoro slyšet

Evidentně jsem za posledních dvacet let neviděl dobrý desktop

[mirec]

Ale fakt nové desktopy sú celkom tiché. Pri starom desktope v práci som síce musel používať tlmiče keď som vyvíjal pre android, ale nový neprevyšoval hluk v miestnosti.

Aj tak by som teraz už nechcel desktop, pohodlie notebooku to neharadí (myslím tým to, že nemusím stále presúvať dáta na iný stroj, alebo ho mať stále online alebo nebodaj pchať všetko niekam vonku aby som to zase počas cesty vlakom nemal dostupné lebo som práve mimo pokrytia signálom ...).

Čo vy ľudia máte inak s chladením? Mne to starý thinkpad zvládal s pastívnym chladením na 40°C na CPU (zvyšok v podstate chladný), tento novší ktorý mám dosahuje 37°C, pri intenzívnejšej práci okolo 50, ale chladenie mi zapína až pri 55 (na tak nízkych otáčkach, že stále je výrazne tichšie než hluk, ktorý vydáva CPU pri prechádzaní do C7).

[Cabrón]

Mohl bys trochu rozvést ten hluk CPU při přechodu do C7? Zrovna totiž řeším hluk (klasickej bus chatter) na jednom notebooku a po pár dnech vyšetřování jsem to právě izoloval na dva tantalový kondenzátory u jedné z fází CPU a frekvence odpovídá frekvenci přechodů do PC5 nebo níž.

[mirec]

Hluk vzniká pri prudkej zmene prúdu a mám taký pocit, že ho spôsobuje nejaká cievka v zdrojovej časti. Presný zdroj hluku som nenašiel, ale dá sa eliminovať zmenou powermanagementu v BIOSe. Hluk inak vzniká aj pri používaní GPU, taký chrome pri scrollovaní dosť "bzučí".

[Cabrón]

V tomto případě tu žádná cívka není, jde o odrušovací keramický kondy přímo u CPU (na druhé straně desky). Piezo jevem na nich vzniká zvuk. Pokud přes /sys/module/intel_idle/parameters/max_cstate nastavím C4 nebo vyšší (tj. číslice 0 až 4 :D), pískání z těchto dvou keramik okamžitě ustane :)

[mirec]

Vďaka za info, ja som niekde čítal, že je to cievka, ale ďalej som to neskúmal.

[Ovocníček]

Dělá mi to teď taky, když je CPU jen pod mírnou zátěží a přepíná z nějnižších taktů do nejvyšších (ale možná jsou v tom i ty klidové stavy), akždopádně to bude o změně spotřeby. Pod plnou zátěží nic a pokud zvolím místo profilu balanced (tak se to jmenuje pod Windows) profil minimální spotřeba (který míň agresivně nastavuje vysoké takty, většinou až když je vytíženo víc jader), tak se to nevyskytuje.

Podle mě to nedělá CPU, ale buď cívky v zdroji, nebo cívky v regulátorech napětí na desce. Grafické karty mají vlastní kaskádu, která to může dělat taky (a často dělá).

[Jendа]

komfort

Osobně nejsem schopen rozlišit komfort laptopu a desktopu. Vlastně kdybych neviděl, k čemu jsou monitor, klávesnice a myš připojené, tak ani nevím, u čeho sedím…

(snad si nikdo nemyslí, že by někdo trvale používal notebook jen tak O_o)

[Marián Kyral]

(snad si nikdo nemyslí, že by někdo trvale používal notebook jen tak O_o)

Asi se budeš divit, ale v práci mám NB (často jezdím na služebky), doma mám NB (často se stěhuji mezi ložnicí a kuchyní (holt 2+1 ). Jediná externí periferie je myš. Ta je ještě v pohodě a je, narozdíl od klávesnice, docela skladná. A cestovat s externím monitorem si už ani nedovedu představit (ale pamatuji doby, kdy se k zákazníkovi jezdilo s desktopem v podpaždí )

Starý desktop jsem věnoval dětem.

[Josef Kufner]

Můj notebook je většinu času pasivně chlazený. Tedy nulová hlučnost, pokud nepočítám mlácení do klávesnice

[foldy]

Dle toho co píšeš je nejlepší si koupit staré IBM za tisícovku koupit do toho baterku, pronajmout server nebo vps a dělat to vzdáleně... Dosáhneš lepší performance přístupný odkudkoliv a rovnou na tom serveru můžeš rozcházet služby které potřebuješ.

[Bystroushaak]

Ty budeš velký teoretik, že?

[foldy]

Proč ? Je to přesně ten problém který popisuje, problém sychronizace, problém mobility a problém výkonu, tohle je nejlepší řešení. Používám ho osobně jen už nemám ty servery v serverovně ale udělal jsem si cluster doma. Standartně běží jeden stroj, když potřebuju výkon pozapínám ostatní. Hotovo vše na jednom místě dostupné z čehokoliv. Jako hlavní pracovní stroj mám 1.5 GHz notas z dob kuvajtu napadení a vše funguje. Spolehlivěji a s vyšší životností než když utratí hromadu peněz za výkonný HW, který bude mít krátkou životnost.

[Bystroushaak]

Ok. Můžeš popsat konkrétně ten svůj setup? Docela by mě to zajímalo s technickými detaily. Co kde a jak. Nemluvím tu o hardware, ten je nepodstatný, jde mi hlavně o software.

[foldy]

Ok vzdálená stanice notas Slackware, stačí pro vzdálené použití ssh, krdc, nejčastěji NXclient, ten nejméně žere linku a funguje bezvadně. Většinou to mám puštěné na powersafe 600MHz takže baterka dá víc jak 10-12 hod. Spotřeba cca 0,32A/h Doma pár serverů od Dellu 6850, R510, 2x1950 a 2x IA64 3250, storage dělá SAN 720XD + fibre switch a nějaké karty.Všechno to běží na xenu v jessie debianu, kromě itania, tam je podpora pouze do squeezu. Hlavní rdp tam mám Slackware na kterej se připojuju co je na 1950 osekané at to moc nežere (okolo 120W) ta běží 24/7. Ostatní mají Dell Enterprise drac karty takže si je skriptem kdykoliv pozapínám a automaticky mi naběhnou i s VPS. Na těch xenech jsou moje aplikace a special vps servery na kterých si počítám nějaké věci když je potřeba nebo něco vyvíjím, testuju apod. Něco je nad více stroji něco standalone, dle potřeby. je to na jedné veřejné ipv4 + ipv6 na všech takže se dá dostat dle potřeby na každý server separé, když je vzdáleně ipv6 konektivita. Data v suchu zajistí raidy + nagios sledování a omsa reporty. Win nepoužívám nikde, ale na xenu není problém rozchodit i win, pokud potřebuje, ale tam nevím jak by se zapojily disky, nfs, služby apod.. Nemám s win žádné zkušenosti nebo ponětí naco to lidi používají. Podle mě mi přijde lepší si něco pronajmout nebo si koupit nějaký starší servřík za 20 tis a začít s tím, má to rozhodně vyšší výkon na IO, než kupovat nějaké předražené desktopy nebo notasy se super procesory, když mu to stejně bude stát na IO disků a navíc to nemá zálohované. Kdykoliv pak rozšíří cokoliv dle potřeby, disky, ram, sever a je v klidu.

[Bystroushaak]

No, ale to jsi zase popsal hardware. Mě by zajímal software, v čem programuješ, jaký to má lag, a tak podobně. Slyšel jsem cosi o tom, že třeba emacs má nějaký mód, kde může pracovat vzdáleně na serveru, ale dává ti lokální interface. Nebo jestli děláš ve vimu přímo na serveru, nebo co vlastně.

[Jendа]

Já jsem vzdálené programování (Deky, která potřebuje OpenCL hardware a 2 TB SSDček, což lokálně nemám), řešil tak, že jsem programoval v lokálním textovém editoru soubory na sshfs a spouštěl jsem to vzdáleně. Ale nepoužívám žádný grafický debugger, jen řádkové gdb. S grafickým debuggerem by to nešlo.

[Bystroushaak]

Nedávno jsem to zkoušel a pár lidí z IRC taky a to prostě nepovažuju za funkční. sshfs je pomalá sračka (třeba 2s na zápis), která se neustále rozpadá i na lokální síti.

[kralyk z abclinuxu]

Řeším podobný problém. Se sshfs na lokální síti nemám problém, funguje naprosto v pohodě. Horší to je na připojení s nějakou tou latencí, tam to dělám tak, že si zdrojáky projektu synchronizuju rsyncem. Vždy když dokončím myšlenku, spustím skriptík, který nasynchronizuje změny na server a spustí tam kompilaci / linty / podobný kraviny. Funguje to solidně i na velkých codebase (stovky MB až jednotky GB).

Co se týče vimu / emacsu po ssh, na to fakt nemám nervy - ten lag mě prostě hrozně vytáčí. Laguje to obvykle hůř než Java IDE a to už je fakt špatný

[Bystroushaak]

Co se týče vimu / emacsu po ssh, na to fakt nemám nervy - ten lag mě prostě hrozně vytáčí. Laguje to obvykle hůř než Java IDE a to už je fakt špatný

No ne. Ten emacs právě běží u tebe lokálně, ale připojuje se vzdáleně na server. Takže ty pracuješ s plným komfortem, jako kdybys editoval soubor u sebe na disku a emacs si to nějak rozumně řeší a na serveru provozuje jen svojí část. Co jsem tak viděl, tak je to docela pokročilé, umělo to třeba různě mixovat roury a tak.

[kralyk z abclinuxu]

Hmm, záleží, jak to funguje. Editování souborů přes ssh je možné i např. v Sublime přes rmate protocol, občas to je šikovné třeba na jeden konkrétní soubor (nějaký konfigurák), ale není to moc na práci s celým projektem, protože editor nemá kloudně přístup k filesystému, a člověk tak přijde o indexování / rychlé otevírání souborů, VCS gutter a podobné věci.

Nevím, jak v tomhle ohledu funguje emacs, ale jestli to je také pouze editace přes ssh, tak to si moc nepomůžu. Byl by nějaký link?

[Bystroushaak]

*summons emacs shill on this thread*

[kralyk z abclinuxu]

Aha, už to chápu, ty máš asi na mysli emacs (start-server) + emacsclient. Já měl za to, že to funguje jen přes lokálně. Nicméně jestli to funguje i vzdáleně tak to by nemuselo být špatný.

[little-drunk-jesus]

rekl bych, ze spis mysli TRAMP. A s tim se pracuje opravdu hodne pohodlne a jde to moc dobre i vzdalene. Umi to mraky beznych protokolu. Clovek vlastne nepozna odkud se ten buffer(soubor) vzal a to je dobre. S trochou lispu s tim jdou delat zazraky. jinak se to hodi i lokalne pro sudo a docker.

[Bystroushaak]

Jo. Prorokem emacsu, kterého jsem zkusil přivolat o kus výše mi to bylo potvrzeno, sám s tím ale žádnou zkušenost nemám.

[kralyk z abclinuxu]

Aha ok, díky, vyzkoušim...

[Michal Karas]

Co se týče vimu / emacsu po ssh, na to fakt nemám nervy - ten lag mě prostě hrozně vytáčí. Laguje to obvykle hůř než Java IDE a to už je fakt špatný

Zajímavé, já nejsem z odezvy vimu schopný rozeznat, jestli mi běží lokálně anebo někde na serveru přes SSH.

[kralyk z abclinuxu]

I na připojení s latencí? Na lokální síti to taky mam plynulý, pochopitelně.

[Michal Karas]

Já měl na mysli normální připojení (vesničtí WiFi provideři), jestli je řeč o mobilních připojeních, tak to samozřejmě krom nějakých nouzovek nepovažuju za způsob, jak seriózně pracovat. I když od LTE už bych dneska čekal, že bude normálně použitelné. Zatím jsem neměl možnost to vyzkoušet.

[kralyk z abclinuxu]

Tak to máš asi větší štěstí na vesnické WiFi providery než já. Další věc je, kde je umístěn server. Pokud se připojuješ z ČR přímo na server v ČR, tak jsi nejspíš v pohodě. Já se připojuju nejdříve na VPN někde v GB a odtamtud na servery v ČR, v Holandsku, v US a občas i ještě někde jinde...

[Michal Kubeček]

Ani na takhle velké vzdálenosti už většinou latence nejsou co bývaly. Ale třeba openvpn kvůli špatnému návrhu, kdy se všechno (dokonce včetně autentizace) děje v jednom threadu, dokáže s latencemi ošklivě zahýbat.

[Bystroushaak]

Já mám mikrovlnku na 8GHz v praze a občas latence vylítnou třeba k 300ms. Není to ani moc dané tou technologií, ale relativně nízkou šířkou pásma, takže prostě když začnou stahovat sousedi, tak je problém.

[Petr Tomášek]

bufferbloat?

[pavlix]

Stacionární LTE bude asi docela použitelné, pokud je člověk na signálu a používá ho sám. :)

[Michal Karas]

To je jen nějaké plácnutí anebo to máš odzkoušené/odzdrojované? Já doteď narazil jen na informace, že latence se pohybuje v rozmezí 25-45 ms. A nedokážu si moc představit, že by se vůbec pouštěli do vývoje nečeho jako VoLTE, kdyby to bylo tak, jak tvrdíš.

[pavlix]

Já si tady jenom lehce kopnu do LTE a voni by to hned chtěli vozdrojvané a že prý snad něco tvrdím. :D

[Michal Karas]

OK, nebyl jsem si jistý, jestli to náhodou není něco relevantního.

[pavlix]

Relevantní asi jak pro koho. Mně přijde docela podstatné neočekávat od LTE věci, které nemůže nabídnout.

[pavlix]

Jinak když už, tak desítky milisekund má kolikrát i interní komunikace v rámci baráku připojeného k UPC. :)

[Michal Karas]

Smutné.

[kralyk z abclinuxu]

Nějak nevidim, jak je tohle relevantní vzhledem k VoIP... Několik desítek ms latence by pro VoIP neměl být problém.

[pavlix]

Za mě to byla jen reakce na Michala.

[Bystroushaak]

To je jen nějaké plácnutí anebo to máš odzkoušené/odzdrojované? Já doteď narazil jen na informace, že latence se pohybuje v rozmezí 25-45 ms. A nedokážu si moc představit, že by se vůbec pouštěli do vývoje nečeho jako VoLTE, kdyby to bylo tak, jak tvrdíš.

No, jasně. Ale to pořád neříká nic o tom, co se stane, když je ve stejném bloku 1000 dalších lidí připojených na LTE (to není nic nereálného, dřív nebo později budou smartphony hlavně na LTE a ty má skoro každý dneska). U GSM to třeba bylo tak, že prostě dojdou timesloty a celá komunikace jde do prdele a jsi rád, že si vůbec zavoláš. Jak přesně je to u LTE nevím, ale jsem docela skeptik, protože pořád sdílíš nějaké omezené médium mezi hodně lidma.

Další věc jsou pak věci jako co se stane, když soused stahuje (= žere hodně timeslotů), jestli ho to nějak ořízne na rychlosti, nebo ne. Operátoři se tak rádi chlubí rychlostí, tak bych řekl, že ne a těch 25-45ms ti naroste na desetinásobek.

Zbývá pak ještě FUP, kde když si připlatíš, tak máš něco jako 10GB a když má nějak extra super tarif, tak třeba 30. Což je asi lepší jak drátem do oka, ale na domácí použití je to v dnešní době už docela na hranici a na nějaké filmy, seriály a youtube asi zapomeň.

[Michal Karas]

No a právě proto by mě zajímaly nějaké osobní zkušenosti, jak to skutečně je, anebo informace od někoho, kdo se v těch technologiích orientuje a dokáže to nějak fundovaně popsat/odhadnout. Takové ty řeči typu "Nevím jak to u LTE funguje, ale při vytížení sítě očekávám desetinásobnou latenci" mi přijdou zvláštní. Na ten desetinásobek jsi přišel teda jak?

Že jsou nějaká fyzikální omezení vzhledem k počtu uživatelů je vcelku jasné, ale operátoři přece mají možnost svou síť škálovat. Když se podivám na mapu pokrytí, tak vidím, že krom Prahy a občas pár dalších míst je všechno v 800 MHz spektru. Když to v Horní Dolní nebude stačit, tak se holt může udělat hustší síť vysílačů na vyšší frekvenci.

State of LTE (February 2016) od OpenSignal, kteří se snaží měřit skutečnou rychlost připojení přes aplikaci ve smartphonech, ukazuje, že nejrychlejší LTE síť mají momentálně v Singapuru. To je země, kde je hustota zalidnění 7,697/km^2 (57x více než ČR) a můj odhad je, že na smartphonech se tam bude ujíždět více než u nás.

Původní kontext ale byl, zda je možné dneska s LTE se někde na chalupě připojit přes SSH na server a pracovat tam tak, aby latence nedělala tu práci otravnou. Stáčí se to teď k limitům LTE a problémům s FUPem při sosání filmů.

[Michal Kubeček]

Problém je, že většina uživatelů řeší jen tu klasickou "rychlost" ve smyslu propustnosti. Pro běžného uživatele jsou latence zajímavé jen u online her a VoIP, přičemž VoIP naši poskytovatelé mobilního připojení ze setrvačnosti pořád vnímají jako něco, z čeho jim naskakují pupínky.

Koneckonců i ten odkazovaný přehled sleduje jen hrubou propustnost a pokrytí, výrazy jako "latency" nebo "round trip" se v něm vůbec neobjevují.

[Michal Karas]

S tím měřením souhlas, je to škoda. Každopádně je možné tu síť zahltit tak, že latence jde sice do kopru, ale v meření rychlosti se to neprojeví?

K tomu VoIP, ono dřív taky MNO neměli žádný důvod, proč by je to mělo trápit, když to pro ně byla akorát konkurence. To se ale IMHO právě s LTE mění, protože CS fallback je otravný i pro jejich telefonující zákazníky a VoLTE, které to řeší, se tak týká přímo jich samotných.

[Michal Kubeček]

Každopádně je možné tu síť zahltit tak, že latence jde sice do kopru, ale v meření rychlosti se to neprojeví?

To je typický bufferbloat. Stačí mít linku s velkou propustností, na které je někde velký buffer (ale fungující jako obyčejná fronta), a pustit přes ni stream, který ji dokáže nasytit. Když pustím druhý podobný, tak se o ni podělí přibližně napůl, takže při přenosu velkého souboru pořád dostanu pěknou rychlost, ale interaktivní provoz je automaticky zatížen latencí "velikost bufferu / propustnost linky" (v konkrétních případech to mohou být i sekundy).

[Michal Karas]

Aha, díky za vysvětlení. Ta jejich aplikace to měří tak, že zkouší, kolik dat se stáhne za 5 sekund, takže co se týče latence, tak se z toho teda nedá moc usuzovat.

[foldy]

Hele dělám klasicky v C a v IA64 asm, většinou mi stačí ssh s midnight commanderem, debug v gdb taky konzole. Na grafice přes NX mám puštěný akorát prohlížeč, mailklient, pgadmin, sledovací systémy a sledování výpočtů na těch strojích. Takové sledování + zadávání jobů pro počítání jsem si udělal v C a fastcgi jako webaplikaci. Jinak nic víc vesměs nepotřebuju. Na videa a filmy se nedívám takže zvuk přenášet nepotřebuju a jako desktop mi to vyhovuje. Mám prostě v jednom vps na serveru moutnuté všechny disky a stroje co potřebuji k práci nebo k zábavě a vývoji, přístupy ke všemu po certifech na ssh a pár skriptů které to celé řídí, takže místo toho abych psal a logoval se na stroje mám obří hromadu skriptů a složek, které používám tabem v konzoly je to super rychlé. např. /bash/control/xen/control/start a* 1 3 a hotovo pustí to třeba konkrétní vpsky s parametry na kterých serverech se mají pustit, udělá si automaticky přesun těch vps a pustí je z img. Skript si projde přes PWD co jsem po něm chtěl a automaticky si zavolá skripty co jsou pro akci potřeba. nebo např. /bash/config/xen/cron/update 1,3 end 2 * * * * root něco udělej /bash/prog/C/c&r project/ | /bash/info/read/outtofile jaktodopadlo.log data.log zkompiluje projektvýstup do logu, spočítané data do data souboru.

Největší výhra je v konzoli šipka nahoru, v mc highlight a možnost okamžitě přeskakovat do konzole a otravné zadávání zdlouhavých příkazů naskriptovat. Prace je pak efektivní, nic člověka neruší a má ovšem přehled.

V práci mi stačí taky ssh, takže všechno vyřeším přes konzoly, někdy Xka ani nepouštím a surfuju weby v lynx po ssh.

Pro připojení používám klasicky připojení přes mobil nebo nějaké kavárenské wifiny a nestalo se mi, že by mi tuhlo ssh nebo nxclient, přežije to většinou i spadnutí wifi nebo gsm a po rekonektu konektivity automaticky pracuju dál v otevřených oknech. Lag jsem nepotkal žádný. Samozdřejmě když mám jen Gprs připojení s blbým signálem tak dělám jen po ssh.

[hypvofxy]

Zajimave, i kdyz mi to pripada docela jako overkill. Kdyz ti to ale vyhovuje a hlavne funguje, tak proc ne. Jak jsem ale psal v komentari nize, pro me je tohle naprosto nevhodne. Lze rict, ze i muj soucasny setup je pro me mnohem vhodnejsi (vzhledem k tomu, co delam a potrebuji).

Muzu se zeptat, co programujes? Co je to za vypocty? Assembler potrebujes, nebo je to jen pro zabavu?

[foldy]

Assembler je potřeba na IA64 jinak na tom efektivně nic nenaprogramuješ. EPIC sada funguje tak, že nastavíš konkrétní registry do nějakého stavu a že jich to má... skoro 300 a pak tím proženeš data, dělá to i paralelní operace a nedá se to v žádném vyšším jazyku udělat, na výpočty fakt super bomba. Používal bych radší nějaké vektorové NEC procesory.... ale to už nikdo nevyrábí.

Mám to na výpočty, klasicky fyzika pro domácí užití, popř. analýzy logů v práci, když si dělám grafy z výstupů tak to taky žere dost výkonu když data mají spousty TB. apod. Těch strojů je zbytečně hodně, dalo by se to udělat na jednom spoustujádrvoém spoustu procesorovém stroji se SAN polem, ale to je spoustu peněz, tak to mám poskládané ze strojů za pár desítek tisíc a stačí to.

Pro mě je strašně důležitá spolehlivost,životnost a funkčnost a stabilita prostředí, kompatibilita out of the box, a to ve spotřebce nenajdeš. Opravovaly jsme notasy dlouhé léta a vím jakou to má životnost pokud tam máš super HW výkon hřeje to, sběrnice makaj jak to jde apod... jak dloho to vydrží rok, dva ? takhle si udělám server, postavím to do racku nakonfiguruju jednou za 5 let to vyčístím nahraju novou verzi host xenu a zbytek je pouze čístá práce v klidu a bez stresu že něco zdechne nebo stratím data nebo... doplň si sám co je ti nepříjemné.

[hypvofxy]

Stezoval jsem si na vykon meho soucasneho ThinkPadu X201 a misto nej si koupim stare IBM? Proc, proboha?

VPS je pouzitelny zhruba na Git, mail, web, zalohovani, synchronizace. Poridit si dedikovany server s XEONem, jak zminujes v dalsich komentarich, je mi porad k nicemu. Kdybych chtel mit kompletni pracovni prostredi (X server, ve kterem pobezi IDE apod.) na jednom pocitaci, tak mi bohate staci ten muj soucasny desktop a vyse v diskuzi zminovany vzdaleny pristup (TeamViewer, X2Go, ...), nebo v textu zminovany X Forwarding. V takovem pripade bych navic nemusel z laptopu pracovat i doma.

To, co popisujes, by bylo pouzitelne mozna v pripade, kdy bych delal nejake narocne vypocty. Pak si umim predstavit, ze si napisu na laptopu v nejakem relativne light-weight editoru programek v C, vyzkousim si na testovacich datech, ze funguje jak ma, a pak ho deploynu na server, kde ho spustim nad realnym vstupem.

[foldy]

Ve svém blogu jsi psal, že tě zajímá jak to dělají ostatní. Obecně investovat do nějaké spotřební elektroniky, pokud po ní chceš takové konfigurace je docela drahé. Notas máš to je +. Stačí ti buď vps nebo si kup za 20tis nějaký dell server, pichni ho doma, připoj veřejnou, nakonfiguruj a hotovo. Uděláš si tam VPS pro co potřebuješ, ram je tam hromada, disky jsou rychlé raid ti automaticky udělá zálohu a data máš na jednom místě takže synchro netřeba, ten server ti poběží 10 let bez poruchy. Má to vzdálenou správu takže si ho kdykoliv můžeš po síti zapnout, nemusí to hučet furt. Na svůj stůl si dáš akorát monitor, kdykliv přijdeš s notasem píchneš a máš hotovo. Když se chceš podívat na film nfs moutneš data a po Gbit sitovce (ten thinkpad ji určitě má) se můžeš rovnou dívat na film. Chceš ide, chrome apod. mít puštěné, ok máš ji v rdp na serveru a můžeš hned začít pracovat. Na notasu potřebuješ akorát nějaký system s systemD , který bootne za pár vteřin, light prostředí s nxclientem a konzolí. Nic to nebude žrát vydrží ti baterka na cestách a doma si s monitorem na stole rozšíříš plochu a pohodlně pracuješ. Mílím se někde ?

[hypvofxy]

Ve svém blogu jsi psal, že tě zajímá jak to dělají ostatní.

Psal, a jsem rad za tvuj nazor, viz komentar vyse.

Obecně investovat do nějaké spotřební elektroniky, pokud po ní chceš takové konfigurace je docela drahé.

To mas pravdu.

Stačí ti buď vps nebo si kup za 20tis nějaký dell server, pichni ho doma, připoj veřejnou, nakonfiguruj a hotovo.

Moc mi neni jasne, proc bych si porizoval server, kdyz ke stejnemu ucelu muze poslouzit i ten muj desktop. Ma to dostatecne silny procesor, prostor pro dostatek disku a spoustu pameti. Snad jako jediny argument me napada spotreba, ale i5-3570K ve srovnani s jinymi procesory moc nezere (65W). Xeon E3-1220v5 (taky ctyrjadro) zere 80W a nema integrovanou grafiku. I ta moje i5-3570K ma Intel Turbo Boost 2.0, takze se to taktuje podle potreby. Schvalne bych nekdy mohl zkusit zmerit, jakou spotrebu tenhle stroj ma realne jako celek.

ten server ti poběží 10 let bez poruchy

Tohle bezi bez poruchy 3 roky. Na HDD je zaruka jeste dva roky. S prepetovou ochranou se IMHO deska neposkodi. Docela tomu stroji verim (ackoliv drobny preventivni servis na nem ted planuji).

Má to vzdálenou správu takže si ho kdykoliv můžeš po síti zapnout, nemusí to hučet furt.

Muj desktop podporuje wake-on-LAN, takze i toto je resitelne.

Na svůj stůl si dáš akorát monitor, kdykliv přijdeš s notasem píchneš a máš hotovo. Když se chceš podívat na film nfs moutneš data a po Gbit sitovce (ten thinkpad ji určitě má) se můžeš rovnou dívat na film. Chceš ide, chrome apod. mít puštěné, ok máš ji v rdp na serveru a můžeš hned začít pracovat. Na notasu potřebuješ akorát nějaký system s systemD , který bootne za pár vteřin, light prostředí s nxclientem a konzolí.

A nebo prijdu, sednu ke stolu a zacnu pouzivat rovnou desktop.

Mílím se někde ?

Ne, tak bych to primo nerekl. Asi by to fungovalo. V podstate je to ale totez jako vzdaleny pristup z notebooku na desktop, ktery se zde uz diskutoval a ma to navic tu vyhodu, ze na laptopu nemusim pracovat i doma, tzn. je jeste o starost min.

[foldy]

Je v tom pár rozdílů. Wakeonlan funguje jenom po ARP z lokální sítě, takže to zvenku nezapneš když potřebuješ. Nemá to raid kartu čili výkon disků je pouze výkon disků a je v tom velký rozdíl. Samozdřejmě můžeš použít MDraid z linuxu taky jsem to tak používal jen ten výkon je dost rozdílný. Obecně pak ten server má rychlejší sběrnice, je spolehlivější a má lepší kompatibilitu s Lin a virtualizací, některé virtualizace by jsi na tom desktopu asi nerozběhl, nevím kterou používáš. Ale zase to produkuje o dost větší hluk, takže když to máš kde doma umístit tak je to super, jinak je to otrava.

Ještě s tím notasem, dělám dost po kavárnách a sem tam se stane nějaká nehoda, pár let zpět mi ho servírka dost polila celým půllitrem koly z postmixu. Říkám nevadí bylo to v centru skočil jsem ke kamarádovy na obchod, koupil za 1000kč T40, na kavárně přeloupl baterku disk a cca půl hodiny jsem byl zpět online. Paní mi zaplatila 500 za škodu (zbyl mi z toho displej, ram a procesor ty to přežily, tak jsem po ní chtěl jenom 500).

[pavlix]

Wakeonlan funguje jenom po ARP z lokální sítě

To snad platí obecně pro IPv4 komunikaci (pro IPv6 obdobně s NDP], ne?

[Jendа]

Wakeonlan funguje jenom po ARP z lokální sítě, takže to zvenku nezapneš když potřebuješ.

Většinou mám na hranici sítě nějaký svůj router s openwrt nebo Mikrotik, takže z toho to není problém zapnout.

Nemá to raid kartu čili výkon disků je pouze výkon disků a je v tom velký rozdíl. Samozdřejmě můžeš použít MDraid z linuxu taky jsem to tak používal jen ten výkon je dost rozdílný.

Zajímavé, mně to na všech rozumných procesorech visí na propustnosti disků, nikoli na tom, že by to třeba nestíhalo u XORovat.

[VSi]

Zajímavé, mně to na všech rozumných procesorech visí na propustnosti disků, nikoli na tom, že by to třeba nestíhalo u XORovat.

Zásadní je u podobného HW writeback cache, která je zálohovaná baterkou nebo je tam super-cap, který pokryje čas nutný pro zkopírování obsahu čase do flash paměti.

Pokud mám aplikace s častým voláním fsync, přínos writeback cache je obrovský.

[foldy]

+1 přesně tak raid karta je hlavně o baterce a writebacku

[hypvofxy]

Ta prihoda z kavarny me dost pobavila. :) Jinak:

Wakeonlan funguje jenom po ARP z lokální sítě, takže to zvenku nezapneš když potřebuješ.

Ja vim. Predpokladam, ze by na to sla sehnat nejaka krabicka, nebo pouzit treba Raspberry Pi.

Nemá to raid kartu čili výkon disků je pouze výkon disků a je v tom velký rozdíl.

Ja ale s vykonem disku problem nemam, pristupuje se k nim relativne malo. Jediny problem, o kterem v soucasnosti vim, jsou virtualizace, ale to se vyresi pouzitim SSD (zatim ho mam pouze nainstalovane ve skrini, ale nemigroval jsem na nej).

některé virtualizace by jsi na tom desktopu asi nerozběhl, nevím kterou používáš

Zadnou velkou magii v tom nehledej. Pouzivam normalne VirtualBox, vyjimecne QEMU. Na virtualizaci Windows je to idealni. Rozbehnu si je na jedne plose, muzu se tam prepinat klavesovou zkratkou, a nemam sanci poznat, ze jsou jen hostovane v jinem systemu.

Obcas potrebuju spustit sadu nejakych virtualnich serveru, ale i to resim VirtualBoxem a predpripravenou appliance. Az si k tomu casem dopisu skripty na automaticky import, headless start a odstraneni, tak to bude dokonale. Zatim jsem to moc nepotreboval.

[foldy]

Kavárna : jo je to sranda sledovat jak se lidi tváří když se stane něco tak strašného a pak než rozdýchají tu situaci zjistí že už je to vyřešeno :D

Wakeonlan : jasně pokud ti tam něco běží tak to není problém

Virtualizace a ssd : Toho jsem se obával, ty potřebuješ virtualizovat i win a jakmile jsi napsal + ssd tak bych tě chtěl upozornit na velmi důležitou věc. virtualizace + win mají problém s trimem, win + win virtualizace mají problém s trimem, lin + win virtualizace má problém s trimem. Lin + lin virtualizace problém s trimem nemá. lin + lvm partitiony s trimem problém nemá, souborové fs jsem netestoval. Čili pokud použiješ ssd a jakoukoliv virtualizaci s win i win-win tak ti to poběží tak měsíc, dojdou volné bloky a budeš pokračovat s tragickým IO na ssd cca 15MB/s. Co jsem zjišťoval tak xen s trim nemá problém, pokud nevirtualizuješ win, podpora zatím v nějaké dostupné verzi není, potřebuje to nějaké pluginy možná v nové xen7 co nyní uvolnily to poběží. Než nasadíš něco takového tak si to prosím důkladně zjisti. VMWare to asi umí ale to nenasadíš protože to potřebuje certifikovaný HW

Bohužel s win žádné zkušenosti nemám viděl jsem naposledy NT4.0, ale pro dva zákazníky jsem jim to rozcházel na xen + win, je to bez problémů, jen když jsme vybíraly stroj tak s ssd to nešlo, pozor na to.

[hypvofxy]

Diky za upozorneni s tim SSD. Proverim si to.

[foldy]

Ještě jednu věc ti doplním, když ti někdo ten notas ukradne nemáš nic. Když to máš všechno vzdáleně, ukradly ti kus levného HW s šifrovanou partition kterého ti není líto a máš všechny data. Koupíš IBM R52 nesmrtelný za tisícovku nainstaluješ za hodinu a tvůj život je stejný jako předtím, pokud chceš mít rychlejší recover, udělej si image. Pokud ti bylo líto starého na novém si udělej přesně ty škrábance jaké jsi měl na starém a ošoupej dané klávesy na klávesnici.... Btw ty raidy v těch serverech mají 1GBPs in out fullduplex.... takže práce je fakt instantní...

[hypvofxy]

Co se tyka dat, staci obcas zazalohovat na externi disk. S cenou souhlasim - mit jediny drahy laptop a prijit o nej by zabolelo. Nejde jen o kradez, ale i zvysene riziko poskozeni a opotrebeni.

[Limoto]

Právě vybírám notebook a Toshiba mě docela zaujala - mám v plánu koupit asi Z30-C-10W a časem upgradovat RAMku (je tam 8GB a volnej slot). Rád bych poznamenal, že vyjma úplně nejlevnějších modelů mají 3 roky NBD záruku + rok nějakou záruku spokojenosti po registraci (když se rozbije, opraví ho a vrátí prachy).

[hypvofxy]

Ta Z30-C-10W ma oproti Z30-C-138 krome mensi RAM trochu slabsi CPU a mensi SSD (256 GB misto 512 GB). Taky jsem premyslel nad zakoupenim slabsi konfigurace a naslednym postupnym upgradem, ale myslim, ze tim dojde ke ztrate zaruky. Slabsi CPU by teoreticky mohl znamenat lepsi vydrz na baterku.

Rozdil v cene je ale znacny a ta Z30-C-10W by asi docela pouzitelna byla (za predpokladu, ze RAM pujde doplnit bez ztraty zaruky - to mi prijde jako docela podstatne). V tech CPU uz tak velky rozdil neni a s tim 256 GB SSD by se asi taky dalo zit...

[Josef Kufner]

Slabšímu CPU trvá déle spočítat to, co po něm potřebuješ. Co jsem před nějakým časem porovnával CPU do domácího serveru ohledně spotřeby, žádnou korelaci mezi spotřebou v klidu a výpočetním výkonem jsem nezaznamenal. Jsou pomalé procesory, které žerou moc, jsou rychlé procesory, které žerou málo.

Samozřejmě, že pokud procesor maká, tak žere, ale většinu času se bude flákat, takže spotřeba v idle je tím podstatným údajem. Spíš než silný/slabý procesor bych volil co nejnovější generaci, neboť s každou generací se power management zlepšuje.

Další věc je rychlost systémové sběrnice a chipsetu okolo CPU. Od toho se odvíjí celkový výkon stroje ve výpočetně nenáročných úlohách, kdy jde o přesuny větších objemů dat mezi diskem, pamětí, grafickou kartou, wifi, USB a podobně. To všechno jde pomocí DMA mimo CPU.

[hypvofxy]

Ony ty CPU jsou v podstate identicke az na rozdilnou frekvenci, tak mi prave prislo, ze by ta spotreba trochu nizsi byt mohla.

Je to ale skutecne blbost, protoze ted koukam, ze TDP-down je v obou pripadech 800 MHz, viz i5-6200U a i7-6500U.

Takze ano, mas pravdu, rozdil ve spotrebe tam nebude.

[Tomáš Bžatek]

Frekvence nemaji se spotrebou co delat, dulezite jsou C stavy. V hlubokem spanku je velka cast procesoru vypnuta, nema frekvenci.