Distribuční novinky - 20/2007

18. 5. 2007 | Luboš Doležel

Články - Distribuční novinky - 20/2007  

Microsoft opět brojí proti Linuxu. Norská Rada pro standardy doporučuje povinné ODF a PDF. Japonská vláda chce jít do open source. Osvobození účetního softwaru v Brazílii. Dvě nové květnové iniciativy od Free Software Foundation. Ubuntu Studio 7.04. NexentaOS Alpha 7. Sidux 2007-02 Preview 1. Distribuční rada: plánujeme úlohy s at.

Obsah

• Letem světem
• Microsoft opět brojí proti Linuxu
• Norská Rada pro standardy doporučuje povinné ODF a PDF
• Japonská vláda chce jít do open source
• Osvobození účetního softwaru v Brazílii
• Dvě nové květnové iniciativy od Free Software Foundation
• Ubuntu Studio 7.04
• NexentaOS Alpha 7
• Sidux 2007-02 Preview 1
• Distribuční rada: plánujeme úlohy s at

Letem světem

Přichází konečná verze Pioneer Stagecoach, kombinované distribuce pro servery a pracovní stanice - je založena na Kubuntu. Astaro Security Linux 7.004 opravuje drobné chyby - například zvyšuje výkon HTTP proxy v některých situacích. Vývoj openSUSE 10.3 pokročil ke čtvrté alfaverzi. Arch Linux 2007-05 přináší Pacman 3, jádro 2.6.21.1 a další novinky. Proces stabilizace pokračuje u Zenwalk Linuxu 4.6, je tu druhá betaverze. Nové funkce nabízí drobný Puppy Linux 2.16. Na závěr uplynulého týdne vyšel BLAG Linux And GNU 60001, Kaella 3.1 (francouzská varianta Knoppixu), Skolelinux 3.0 Test 4 (Debian-Edu), rPath Linux 1.0.6 a SmoothWall Express 3.0 Beta ("Degu").

Microsoft opět brojí proti Linuxu

Microsoft znovu rozdmýchal válku proti Linuxu. Steve Ballmer prohlásil, že jedním z důvodů, proč má svobodný software takovou kvalitu, je to, že porušuje patenty Microsoftu. „Linux porušuje více než 228 patentů. Jednoho dne někdo přijde do všech zemí, které jsou členy Světové obchodní organizace, a bude požadovat poplatky za patentová práva na toto intelektuální vlastnictví.“ Microsoft „podložil“ svá tvrzení čísly: jádro údajně porušuje 42 patentů, GUI na Linuxu 65, OpenOffice.org 45, e-mailové programy 15 a různé další svobodné a open source programy dalších 68 patentů.

Viceprezident pro intelektuální vlastnictví v Microsoftu Horacio Gutierrez prohlásil: „I zakladatel Free Software Foundation Richard Stallman minulý rok poznamenal, že Linux porušuje více než 200 patentů různých společností. Skutečnou otázkou tedy není, zda jsou zde závažná porušení patentů, ale co s nimi dělat.“ Microsoft podle některých zdrojů připravuje strategii, jak zařídit, aby uživatelé FLOSS platili poplatky. Podle novějších informací však není cílem útok na koncové uživatele - společnost chce pouze další patentové dohody.

Celá věc vyvolala vlnu reakcí a článků s dalšími informacemi, zde jsou některé z nich:

• Na LinuxWorld můžeme slyšet prohlášení, že Microsoft je zoufalý.
• Na otázku serveru Linux.com odpověděl Linus Torvalds jednoduše - je to prostě FUD. Kdyby Microsoft chtěl zabránit porušování svých patentů, dávno by vývojáře konkrétně obvinil.
• Další názor najdete na PC WORLDu - věc je zde označována jako marketingový tah. MS se prý nechce soudit, chce vyvolat strach a vydělat na licencích.
• Výkonný ředitel Linux Foundation řekl, že Microsoft není jediným vlastníkem patentů v této oblasti a měl by si dávat pozor, když neví, kam až se celá věc může dopracovat. Linux Foundation je prý připravena chránit koncové uživatele, které by Microsoft zažaloval. Průzkum kódu Windows by navíc ukázal, že také porušuje patenty jiných firem.
• Zároveň se objevil názor, že Microsoft má závažné problémy, které se snaží takto řešit. Posledním produktům Microsoftu se nedaří tak, jak by si společnost představovala.
• Novell znovu oznámil, že GNU/Linux patenty Microsoftu neporušuje. Dohoda s Microsoftem se týká pouze patentové spolupráce.
• I Inquirer k tomu napsal své: Linux potenciálně porušuje 283 patentů, nikoliv 228 - říká Steve Ballmer. Žádné patenty však nejsou soudně prověřené.

Norská Rada pro standardy doporučuje povinné ODF a PDF

Norsko se stává další zemí, která má blízko k povinnému používání Open Document Format (ODF) a PDF ve vládní sféře. Norsko tak následuje jiné evropské země, k nimž patří Belgie, Finsko nebo Francie. V tomto doporučení, jež přichází od tamní Rady pro standardy, se píše, že mohou být používány i jiné formáty dokumentů, avšak vždy by měl dokument být dostupný i v ODF a PDF. Norsko by se zároveň mělo postavit proti Microsoft OpenXML, aby nebyly dva standardy s podobným účelem.

V tiskovém oznámení se dále uvádí, že otevřené standardy jsou důležité pro lepší služby veřejnosti. Navíc zlepšují možnost spolupráce mezi státními institucemi, přičemž klesá závislost na prodejcích softwaru a zlepšuje se využití prostředků. Celá tato věc se dostane do veřejného slyšení, ke kterému je možno se vyjádřit do 20. srpna 2007.

Japonská vláda chce jít do open source

Japonská vláda chce omezit svou závislost na jediném IT prodejci přechodem na open source. Aby to bylo proveditelné, byla vytvořena skupina deseti firem, včetně gigantů jako Oracle, Dell nebo IBM, která vyvine a začne prodávat linuxová serverová řešení na japonském trhu. Vláda Japonska označila Linux a open source jako prioritu pro IT; vysloveně sdělila, že chce snížit závislost na serverových systémech Microsoftu, a to počínaje červencem tohoto roku. Zatím není jasné, jaká komerční či nekomerční distribuce GNU/Linuxu bude použita, ale víme, že rozpočet Japonska na IT je velmi štědrý: příští rok se bude pohybovat okolo 10,4 miliardy dolarů.

Osvobození účetního softwaru v Brazílii

Latinskoamerické Free Software Foundation dokončila osvobozování brazilského státního účetního softwaru IRPF2007. FSFLA se dříve pokoušela jednat s brazilským ministerstvem financí, což se nesetkalo s úspěchem - jediným krokem ze strany státu bylo zveřejnění nekompletní dokumentace k souborovým formátům. Javová verze IRPF2007 pro Linux navíc porušuje autorská práva jedenácti balíčků svobodného softwaru. Později se ukázalo, že uvnitř IRPF2007 se nachází licence GNU LGPLv2 a je tedy legální provést zpětné inženýrství. Toho se ujal Alexandre Oliva, zaměstnanec Brazilského Red Hatu, a díky dekompilátoru Javy JODE se mohla práce na plně svobodné verzi softwaru rozjet na plné obrátky. Nyní tedy existuje svobodná varianta IRPF2007 pro konzoli (GUI se ukázalo pro tento účel nepohodlné).

Dvě nové květnové iniciativy od Free Software Foundation

16. května 2007 oznámila Free Software Foundation dva nové projekty.

První je vytvoření týmu, který bude organizovat podporu veřejnosti při boji za svobodu softwaru. Tým se bude skládat ze dvou manažerů a mezinárodní skupiny dobrovolníků. Tento tým bude spolupracovat s existujícími iniciativami DefectiveByDesign.org a BadVista.org. Výkonný ředitel FSF Peter Brown při oznamování nového projektu hovořil o nedávných snahách Microsoftu poškodit svobodný software: „Microsoft pokračuje v ohrožování svobody všech uživatelů počítačů nekonkrétními obviněními z porušování softwarových patentů. I když by nyní mohlo v USA vyvíjet software více lidí než kdy předtím, zkáza v podobě patentů jim zabraňuje v užitečném pokroku. Proto se musíme ptát - jak nejlépe odstranit hrozbu softwarových patentů, aby mohl svobodný vývoj softwaru vzkvétat, a jak celou věc zorganizujeme?“

Druhým projektem je kampaň PlayOgg.org, která bude povzbuzovat používání patentově a licenčně svobodného standardu OGG Vorbis jako eticky, právně a technicky lepší alternativy k proprietárnímu formátu MP3. Web upozorňuje distributory MP3 souborů, že je (v některých státech) jejich povinností platit poplatky vlastníkům MP3 patentů. Specifikace OGG je naproti tomu věcí veřejnou a kdokoliv může bez obav napsat svou vlastní implementaci, aniž by musel řešit patenty. Peter Brown okomentoval kampaň takto: „S OGG máte nejlepší šanci se osvobodit od patentových sporů při používání komprimované hudby. To je obzvlášť pravdivé ve světle nedávného rozmachu patentových soudních pří. Nejděsivější je však nedávné předběžné soudní rozhodnutí (ve výši 1,5 mld. dolarů) proti Microsoftu (připomíná to metaforu o minách, která se používá k popisování softwarových patentů). Microsoft si myslel, že zaplatil za neexkluzivní licenci k používání MP3 patentů. Rozhodnutí ukazuje, že před těmito hrozbami neexistuje spolehlivá ochrana. V současnosti je jediným vhodným řešením přejít na OGG a usilovat o zavržení softwarových patentů.“

Ubuntu Studio 7.04

Ubuntu Studio 7.04 je první vydání v edici Ubuntu speciálně vytvořené pro fanoušky či profesionály v oboru tvorby hudby, videa a grafiky. Distribuce o velikosti 860 MB částečně připomíná Ubuntu Server: už při instalaci si můžete zvolit software, který chcete instalovat - podle oborů. Při volbě práce se zvukem se nainstaluje dodatečné jádro s nízkou latencí, jež umožní funkci JACKu. Hlavním programem pro práci s videem je PiTiVi založený na GStreameru. Zde je výhodou možnost snadné dodatečné instalace GStreamer kodeků v Ubuntu. Pro práci se zvukem slouží Ardour 2. A na závěr tu máme grafický software GIMP, Inkscape, Blender, Hugin, Scribus a další.

NexentaOS Alpha 7

NexentaOS (Nexenta GNU/OpenSolaris) je operační systém s jádrem OpenSolarisu, nástroji Debianu a balíčky Ubuntu. Sedmá alfaverze je vybavena novým průvodcem pro úpravu diskových oddílů, instalátor dále poskytuje instalační log a lépe se s ním pracuje. Dalším důležitým vylepšením instalátoru je vestavěná detekce dostupnosti ovladačů. Na tuto verzi NexentaOS by mělo být možné provést aktualizaci ze starších verzí, avšak tento proces není důkladně otestován. Alpha 7 obsahuje D-Bus 1.0, Apache, MySQL, Rsync, PostgreSQL, Amanda, poslední nástroje dpkg a apt a hromadu dalších balíčků. Neobvyklou drobností je hra Tetris v instalátoru.

Sidux 2007-02 Preview 1

Sidux 2007-02 Preview 1 je živé CD založené na Debianu s balíčky z repozitáře Debianu Sid. Podporuje AMD64 a tepe v něm jádro 2.6.21.1 s voluntary preemption [volitelná preempce], podporou SMP a novou WiFi architekturou mac80211. Funkci grafického prostředí v něm zastává ořezané KDE 3.5.6 v angličtině a němčině. Distribuce má částečně nový kabátek a na CD jsou dostupné potřebné manuály z manual.sidux.com. Konečná verze 2007-02 bude pravděpodobně hotová do dvou týdnů (může se posunout kvůli vydání nové verze KDE).

Distribuční rada: plánujeme úlohy s at

at je jednou z běžných součástí systému, zpravidla se nachází ve stejnojmenném balíčku. Nástroj je to jednoduchý, ale užitečný - plánování úloh je s ním hračka. Nejprve spustíme démon atd, který se o spouštění plánovaných úloh postará:

/etc/init.d/atd start

Zkusíme si naplánovat svou první úlohu, která se provede dnes ve 20:00:

echo "echo 'at funguje' > /tmp/pokus" | at 20:00

Stejnou věc můžeme provést i jiným způsobem - dáme jen příkaz at, potvrdíme jej, zadáme obsah naší úlohy a stiskneme Ctrl+D:

$ at 20:00
echo 'at funguje' > /tmp/pokus
^D

Nyní si můžeme ověřit, zda je naše úloha opravdu naplánována - použít lze at -l nebo atq:

$ atq
4       2007-05-17 20:00 a lubos

Nyní vidíme, že má číslo 4, čehož můžeme využít ke zrušení úlohy:

at -d 4
(nebo)
atrm 4

Příkaz at zvládá mnoho různých způsobů zadání času. Pokud chceme něco spustit za dvě hodiny, použijeme at now + 2 hours. Zítřejší poledne lze vyjádřit pomocí at 12:00 tomorrow nebo určením data at 12:00 2007-5-19. Uživatele, kteří mohou nebo nemohou at používat, určujeme v souborech /etc/at.allow a /etc/at.deny.

Seriál Distribuční novinky (dílů: 245)

První díl: Distribuční novinky - 1, poslední díl: Distribuční novinky 16-17/2024.
Předchozí díl: Distribuční novinky - 19/2007
Následující díl: Distribuční novinky - 21/2007

Diskuse k tomuto článku

[Tomáš Pelc]

Malá poznámka k at - pokud vám nebude fungovat, zřejmě za to může nefunčkní mail systém. Důležité informace totiž at nevypisuje do konzole, ale zasílá je na "vnitřní mail" uživatele (např. do souboru /var/mail/uzivatel).

Jen tak na okraj: daří se někomu spustit nějakou "okenní" aplikaci? Jaké parametry je nutné zadat?

[Zdenek Mazanec]

A vi takto spoustena aplikace, na ktery DISPLAY se ma pripojit? bez toho X aplikace nepojede.

[MaT]

Ad okna - když se něco pustí z atd, jak má poznat, kde se má zobrazit? Zkuste zaexperimentovat třeba s nastavením proměnné DISPLAY.

[Petr (DotaZ) Jakubec]

ano presne tak jde o to kam se pripojit, kde nalezt bezici Xserver.

inspiraci je dobre hledat treba v xdtv_record.sh od projektu xdtv tam se to resi... casto funguje to je a pouze odhadnout, ponevadz je to nejpravdepodobneji 0:0 :)

[petr_p]

Ještě přidám, že v některých distribucích musí být uživatel členem skupiny at, aby mohl měnit plán.

[Michal Kubeček]

A jinde je to skupina trusted, jinde musí být uveden v určitém souboru a jinde pro změnu nesmí být uveden v určitém souboru…

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

Hloupé vulgarity.

Zobrazit komentář

[stativ]

V anketě idiot týdne pro Vás budu hlasovat.

[Jan Včelák]

Microsoft opět brojí proti Linuxu...

[Luboš Doležel (Doli)]

Tak to bylo zamýšleno

[Robert Krátký]

Jsem zmaten... kde je chyba?

[regnarg]

Softwarové patenty jsou jedním z největších prokletí naší doby. Velké společnosti si myslí, že si mohou cokoliv patentovat, i když to vůbec není jejich nápad. Proč taky? Stačí mít dost peněz. Člověk něco vymyslí, naprogramuje, pánům ze společnosti, kterou nejmenujeme, se to zalíbí, okopírují to, patentují si to a původní autor má na krku trestní oznámení. Je tohle normální ?

Stop softwarovým patentům

[Tyfus]

Az prijde i patentovatelnost genetiky, to bude teprve radosti. V kanade zemedelcovo pole kontaminovala od sousedu patentove modifikovana plodina a soud prohlasil, ze musi zaorat. Az tohle prijde k nam, tak doufam, ze uz budu mit deti narozene.

Slavny EUvropsky patentovy urad neni teoreticky az tak spatny napad, ale jeho implementace hrozi prusvihem. Softwareovych "patentu" se asi vsichni dozijem. Chyba neni ani tak v microsoftu a jeho hamiznych akcionarich, ale v pravnicich.

[červ]

Microsoftu dochází dech. To je jasné. Musím se jen smát, já čekám, kdy třeba Plzeňský Prazdroj by chtěl od všech pivovarů na světě peníze za patent kvašeného ležáku.

[^_^]

Uzivatele M$ sux, vyhnat zpatky kidat hnuj, odehnat od PC